|
|
Zhodnocení růstu a základních ukazatelů jatečné hodnoty jehňat kříženců plemen romney marsh a clun forest
Minářová, Tereza
Cílem této práce bylo zhodnocení růstu a základních ukazatelů jatečné hodnoty jehňat plemene romney marsh (RM) a jehňat kříženců plemen romney marsh a clun forest (CF x RM). Sledování bylo provedeno v roce 2019 na rodinné ekologické farmě v Budči. První část této práce tvoří literární přehled, který přibližuje problematiku růstu a jatečné hodnoty jehňat. Také se zabývá možnými vlivy různých faktorů na parametry růstové schopnosti a jatečné hodnoty jehňat. V další části je uvedena charakteristika farmy a sledovaných plemen ovcí. V rámci hodnocení růstu bylo sledováno 25 beránků. U nich byla zjišťována živá hmotnost při narození, v 70 dnech, ve 100 dnech a ve 130 dnech. Z těchto živých hmotností byl vypočítán průměrný denní přírůstek v jednotlivých intervalech. Poté byl zhodnocen vliv genotypu a vliv interakce genotypu a četnosti vrhu na živou hmotnost, respektive denní přírůstek beránků. Genotyp neměl průkazný vliv na žádnou ze zjišťovaných živých hmotností. Co se týče průměrných denních přírůstků, zde měl genotyp průkazný vliv pouze v některých intervalech. Vyšší živá hmotnost ve 100 dnech (28,2 kg) a vyšší denní přírůstek od narození do 100 dnů (234,9 g) byl zaznamenán u beránků RM. Vliv interakce genotypu a četnosti vrhu byl prokázán u většiny sledovaných živých hmotností i průměrných denních přírůstků. U beránků RM byla zjištěna vyšší živá hmotnost ve 100 dnech (32,0 kg) a vyšší denní přírůstek v intervalu od narození do 100 dnů (268,4 g) u jedináčků. Naopak u beránků CF x RM byly tyto hodnoty vyšší u dvojčat. Pro kontrolní porážku bylo vybráno 10 beránků, z toho 5 RM a 5 CF x RM. V rámci posouzení základních ukazatelů jatečné hodnoty a vlivu genotypu na tyto ukazatele byla u beránků zjišťována živá hmotnost před porážkou, hmotnost jatečně upraveného těla, hmotnost kůže s vlnou, hmotnost vybraných vnitřních orgánů a hmotnost pravé kýty. Také byla subjektivně posouzena zmasilost a protučnělost. Nepatrně lepších výsledků dosáhli beránci CF x RM. Co se týče vlivu genotypu na ukazatele jatečné hodnoty a hmotnosti a podíly vnitřností, žádný z výsledků kontrolní porážky nebyl statisticky průkazný.
|
|
|
Českomoravský belgický kůň a jeho využití v minulosti a současnosti
Bartoš, Michal
V rámci své bakalářské práce jsem se zabýval historií a výstavbou plemene českomoravský belgický kůň. Jeho vývojem, aktuálním chovem a oblastmi jeho využití. Toto plemeno je označováno také jako belgický kůň, anebo belgický tažný kůň je nejrozšířenějším plemenem chladnokrevných koní. Součástí bakalářské práce je analýza četnosti využívání hřebců v inseminaci. Byli sledování hřebci v hřebčincích Tlumačov a Písek. Sběr dat proběhl v případě Tlumačova mezi lety 2009 až 2020. V písku byla sbírána data za roky 2012 až 2019. Bylo hodnoceno procento zabřezávání po těchto hřebcích. V hřebčinci v Písku působilo 11 hřebců, kterými bylo zapuštěno celkem 176 klisen. Průměrné zabřezávání dosahuje v tomto hřebčinci hodnoty 58,86 %. V Tlumačově působilo 9 hřebců, kterými bylo zapuštěno 200 klisen, při průměrné hodnotě zabřezávání 68,90 %.
|
|
|
Sledování reprodukce a přírůstků hmotnosti u výstavních holandských králíků
MASOPUSTOVÁ, Vladimíra
Diplomová práce se zabývá sledováním reprodukce a hmotnostních přírůstků u výstavních holandských králíků v zájmovém chovu. Chov, ve kterém byla práce sledována, má stabilně 25 samic a 8 - 10 samců. Za připouštěcí období vyprodukuje tato plemenná základna přibližně 370 - 400 mladých králíků. V literární části této práce je popsána historie a vznik chovů králíků u nás, standard plemene holandský černý a dále obecné informace o pohlavní soustavě, odchovu králíků a výživě těchto zvířat. Praktická část zahrnuje sledování, které se zabývá daným počtem vrhů za připouštěcí období, u kterých je sledována natalita a mortalita, hmotnostní přírůstky, průběh odchovu a kresba plemene. Dále je pozorováno chování, březost, porod a péče o vrh u samic v chovu. V závěru práce jsou tyto poznatky zpracovány a celý chov je vyhodnocen dle získaných dat.
|
|
|
Věková struktura populace plemenných hřebců plemen chovaných v ČR
PÍCHOVÁ, Vladimíra
práce se zabývá věkovou strukturou hřebců vybraných plemen, kteří se využívají k plemenitbě. Jedná se o českého teplokrevníka, starokladrubského koně, čes-komoravského belgického koně, velšská plemena pony a cob, a shetland pony. Cílem bylo vysvětlit pojmy spojené s chovem koní a připouštěcí aktivitou hřebců. V samotné práci pak byla porovnávána věková struktura hřebců jednotlivých plemen, a to v kategoriích do 8 let, 8-15 let, a v kategorii 16 let a více. Vývoj těchto věkových kategorií se sledoval v letech 2005, 2010, 2015 a 2020. Dále byla sledována připouštěcí aktivita hřebců podle věku, počtu připuštění a narození hříbat.
|
|
|
Porovnání metabolického profilu u ovcí v závislosti na plemenné příslušnosti a věku
MÍKOVÁ, Eliška
Cílem bakalářské práce bylo porovnat metabolický profil u ovcí. Ovlivňujícími faktory byly plemeno a věk. Sledovány byly jednotlivé hematologické, biochemické a minerální parametry. Odebírání a následné vyhodnocení odběrů se uskutečnilo v roce 2021. Bylo porovnáváno 13 bahnic, 1 beran a 20 jehňat. V průběhu sledování byly provedeny čtyři odběry a to 19. dubna, 31. května, 29. června a 22. října. Poté byly zjištěné hodnoty porovnány s literaturou a se světovými hodnotami. Při hodnocení nebyly zjištěny významné rozdíly ve fyziologických parametrech jehňat suffolk a šumavka. Mírně se lišily hodnoty leukocytů, lymfocytů a granulocytů. V závislosti na stáří jsou zřejmé změny metabolického profilu, např. jehňata mají vyšší hodnotu hemoglobinu. Sezonní vliv se projevil, jelikož u odběru 22. října byly naměřeny vyšší hodnoty v obsahu hemoglobinu, leukocytů a močoviny.
|
|
|
Vyhodnocení produkčních vlastností ovcí plemene suffolk a charollais v ekologickém chovu
VOSTŘÁKOVÁ, Veronika
Cílem diplomové práce je vyhodnocení produkčních vlastností dvou plemen - suffolk a charollais. Data k vyhodnocení vlastností byla získána z kontroly užitkovosti od roku 2016 - 2019, a poté srovnána s celorepublikovými výsledky. Práce se zejména zaměřuje na plodnost, oplodnění, odchov, počet ovcí v reprodukci, intenzitu, vyhodnocení růstové schopnosti jehňat po narození, úhyn jehňat a rozdíly v počtu ovcí s jedináčky, dvojčaty, trojčaty a čtyřčaty. Nejnižšího oplodnění u obou plemen bylo dosaženo v roce 2016 . U plemene suffolk bylo v roce 2016 průměrné oplodnění 94,1 %. U plemene charollais bylo v roce 2016 procento oplodnění 97,2 %. Ve srovnání s celorepublikovými výsledky je průměrné oplodnění na Farmě Bočan vyšší u plemene suffolk o 4,9 %. Průměrná plodnost na obahněnou ovci od roku 2016 - 2019 u plemene suffolk byla 147,4 %. U plemene charollais byla za sledované období průměrná plodnost 159,3 %. Průměrná intenzita byla u plemene suffolk 142,5 %. Nejnižší intenzita byla v roce 2016 - 129,4 %. Nejvyšší intenzity u plemene charollais bylo dosaženo v roce 2017 - 164,6 %. Další pozorovanou hodnotou byly hmotnosti jehňat po narození a ve 100 dnech věku. Průměrná hmotnost jehňat plemene suffolk po narození u jehnic byla 2,87 kg, u beranů byla průměrná hmotnost 3,04 kg. Průměrná hmotnost v České republice za hodnocené období byla 3,1 kg. Nejnižší hmotnost ve 100 dnech u jehniček plemene suffolk byla v roce 2016 - 28,40 kg. Průměrná hmotnost beranů byla 30,49 kg. Nejnižší hmotnosti po narození u jehnic plemene charollais bylo dosaženo v roce 2019 - 2,89 kg. Nejvyšší hmotnost u beranů byla v roce 2018 - 3,27 kg. Průměrná hmotnost po narození se v České republice uvádí 3,3 kg. Dalším sledovaným parametrem byly úhyny jehňat. Nejvíce uhynulých jehňat u plemene suffolk byla v roce 2019 - 12 ks, u plemene charollais bylo nejvíce uhynulých jehňat v roce - 2018 - 25ks.
|
|
|
Analýza vybraných vlivů na mléčnou užitkovost a plodnost u stáda českého strakatého skotu
KROPÁČEK, Roman
Bakalářská práce na téma "Analýza vybraných vlivů na mléčnou užitkovost a plodnost u stáda českého strakatého skotu" se zabývá analýzou mléčné užitkovosti a plodnosti ve vybraném stádě s chovem českého strakatého skotu na základě údajů z kontroly mléčné užitkovosti." V práci byly hodnoceny tyto ukazatele: mléčná užitkovost za normovanou laktaci, obsah tuku a bílkovin v mléce, délka mezidobí, servis periody a inseminačního intervalu. V neposlední řadě se zabývá věkem při prvním otelení a jejím vlivem na mléčnou užitkovost. Porovnávané jsou dojnice na prvních třech laktacích, z období 2016 - 2018. V první části bakalářské práce je zpracována historie a stručná charakteristika českého strakatého skotu. Následující kapitoly se zabývají mléčnou užitkovostí a plodností a vybranými faktory, zmíněnými výše. V experimentální části práce je představen podnik, kde bylo pozorování prováděno. Výsledky jsou vyhodnoceny a prezentovány v tabulkách a grafech a následně porovnány s republikovými výsledky a s literaturou.
|
|
|
Dědičné monogenní poruchy zdraví u psích plemen ve vztahu k plemenitbě
ORSÁKOVÁ, Kamila
Bakalářská práce řeší problematiku výskytu monogenních onemocnění u psích plemen. Cílem bylo analyzovat, které plemenné skupiny psů a která plemena mají dosud největší zjištěný rozsah monogenních dědičných poruch, která z těchto dědičných postižení se vyskytují u více plemen. Bylo vyhodnoceno 23 příbuzenských skupin plemen psů (Parkerová et al. 2017) u kterých se objevil některý z typů monogenních postižení dle naší analýzy webových databází OMIA z roku 2018-2020. Z analyzovaných dat bylo zjištěno, že neuronální ceroidní lipofuscinóza (NCL) a progresivní degenerace tyčinek a čípků (PRCD) patří k postižením, která byla zjištěna u největšího počtu plemen psů. Rovněž bylo zjištěno, že u skupiny s označením 20T geneticky příbuzných plemen, která zahrnuje celkem 16 plemen, bylo zjištěno více než 49 typů monogenních postižení, nejpostiženějším plemen v rámci této skupiny bylo plemeno border kolie s nejméně 9 typy postižení. Plemena labradorský retriever a německý ovčák patří dle našich zjištění k plemenům s nejvyšším počtem typů (více než 15) monogenních postižení. Zároveň tato plemena patří v ČR k nejchovanějším co do počtu plemenných jedinců. Zde uvedená data potvrzují úvahu, že populární plemena mají genom více prozkoumaný a častějším chovem testovaný, než plemena méně chovaná. Práce obsahuje charakteristiky vybraných plemen psů, genetické specifikace vybraných postižení a rovněž obsahuje plemenářská doporučení pro omezení výskytu těchto poruch v populacích plemen psů.
|
|
|
Prevence vzniku nebezpečných situací při kontaktu dětí se psy
NÁHLÍK, Jan
Útoky psů na člověka jsou stále celosvětovým vážným problémem. Nejzávažnější následky po útoku psa utrpí zpravidla děti. Většina těchto útoků se odehraje za přítomnosti rodiče, ale ten jim nedokáže předejít a zabránit, neboť neumí správně vyhodnotit potenciálně nebezpečnou interakci mezi dítětem a psem. Cílem této studie bylo zaznamenat a vyhodnotit útoky psů vůči dětem v České republice, určit schopnost rodičů odhadnout nebezpečné interakce mezi dítětem a psem v několika běžných a přitom nebezpečných situacích a určit, zda rodiče některá plemena v těchto situacích považují za nebezpečnější oproti jiným. Rodiče byli tázáni, zda by uvítali preventivní výchovné programy, které by vzdělávaly je i děti o správných a bezpečných interakcích mezi člověkem a psem. Informace byly získány od rodičů dětí ve věku do 6 let pomocí online dotazníku. Studie se zúčastnilo 208 respondentů a získaná data byla vyhodnocena procedurou GLIMMIX v programu SAS, verze 9.3 a dále Chi kvadrát testem (Pearson's Chi-squared test) v programu "R". Zaznamenali jsme 19 útoků psů vůči dětem a děti útočícího psa vždy znaly. U 18 útoků byli rodiče fyzicky přítomni a dohlíželi na vzájemnou interakci dítěte a psa. Tři děti musely být po útoku psa ošetřeny lékařem a u jednoho se objevila posttraumatická stresová porucha - fobie ze psů. Většina dotazovaných by uvítala vzdělávací programy o správných interakcích mezi dítětem a psem, ve větší míře ti, kteří vlastnili psa (p < 0,05). Hodnocení rizika kousnutí se lišilo v závislosti na plemeni psa (p < 0,001) i situaci (p < 0,001). Výsledky naznačily, že labradorský retrívr byl v předložených situacích setrvale považován za nejméně nebezpečného (v 49 %), oproti Parson Russell teriérovi a americkému pitbulteriérovi, které považovalo za nebezpečné 63,2 %, resp. 65 % respondentů. Jako nejnebezpečnější hodnotili respondenti situaci, kdy dítě sahalo do misky, ze které jedl pes (77,9 %). Ostatní situace byly hodnoceny jako potenciálně nebezpečné v rozmezí 48,4 % - 56,5 %. Zdá se, že plemeno psa významně ovlivňuje rozhodování rodičů, zda danou situaci budou považovat za nebezpečnou či nikoliv. Naše výsledky naznačují, že populární rodinná plemena, jakým je labradorský retrívr, jsou při interakcích dítěte a psa podceňována a mělo by se s nimi zacházet s větší opatrností.
|
|
|
Šlechtění a morfologické rozdíly plemen psa domácího
Nový, Jakub ; Figura, Roman (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent)
Pes domácí (Canis lupus f. familiaris) je jedním z nejstarších domestikovaných živočichů vůbec a jako takový je po našem boku již několik tisíc let. Ačkoli u většiny domácích zvířat známe mnoho různých plemen, ani u jednoho z nich nedosáhla odlišnost takových rozměrů jako právě u psů. V mé práci chci prozkoumat domestikaci této šelmy i její následné šlechtění. Taktéž se budu zabývat psími rasami, a to především morfologickými rozdíly mezi nimi. Klíčová slova: Canis lupus familiaris, domestikace, šlechtění, morfologie, plemeno
|
host ::
RSS.