|
|
Analýza výskytu zhoubného novotvaru kolorekta v České republice
Jechová, Zuzana ; Helman, Karel (vedoucí práce) ; Langhamrová, Jitka (oponent)
Cílem této bakalářská práce je analyzovat výskyt onemocnění zhoubného novotvaru kolorekta v České republice v letech 1977-2013 a přiblížit čtenáři problematiku sběru, klasifikace a zdrojů onkologických dat. Práce se zaměřuje především na počet nových případů a počet úmrtí v jednotlivých letech a na jejich věkovou a pohlavní strukturu. Dále zkoumá vliv úmrtí na tuto nemoci na střední délku života pomocí jednovýchodných zkrácených úmrtnostních tabulek. V poslední řadě se snaží předpovědět hodnoty základních ukazatelů do roku 2018 a to pomocí trendových funkcí a exponenciálního vyrovnávání. Z provedené analýzy vyplývá, že nárůst počtu nových případů a počtu úmrtí začíná v posledních letech stagnovat či mírně klesat. Onemocněním jsou zatíženy spíše starší osoby, více pak muži než ženy. V případě potlačení úmrtí na ZN kolorekta by došlo k prodloužení střední délky života v řádu měsíců. Z předpovědí vyplývá, že by počet nových případů i počet úmrtí měl každoročně klesat. Na základě zjištěných údajů by bylo možné plánovat konkrétní zaměření populačního screeningu či strukturu výdajů na zdravotní péči v této oblasti v příštích několika letech.
|
|
|
Teoretické a metodické přístupy k určování makroekonomického přínosu primární prevence a podpory zdraví
Voleman, Jakub ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kovanda, Lukáš (oponent)
Zdraví je jednou z nejpodstatnějších věcí v lidském životě a výrazně ovlivňuje jeho kvalitu. Prevence a podpora zdraví je tak důležitá jak pro jednotlivce, tak pro celou společnost. Tato práce analyzuje ekonomické přístupy k prevenci a podpoře zdraví. Hlavním cílem práce pak je analýza podpory zdraví ve vztahu k onemocnění kolorektálním karcinomem, nejedná se však o standardní analýzu efektivnosti preventivních screeningových programů, ale o analýzu budoucího vývoje stavu v unikátním prostředí České republiky. V závislosti na demografickém vývoji v České republice a na základě predikčních ARIMA modelů incidence a mortality v důsledku rakoviny tlustého střeva a konečníku vyčísluje zvyšující se náklady na léčbu tohoto onemocnění v letech 2024 a 2028. Práce dále dává doporučení ohledně možných výdajů na prevenci ve vztahu k tomuto onemocnění.
|
|
|
EFEKTIVITA SCREENINGOVÝCH PROGRAMŮ ZHOUBNÝCH NÁDORŮ V ČESKÉ REPUBLICE
Valášková, Veronika ; Pechholdová, Markéta (vedoucí práce) ; Nývlt, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá plošnými celostátními screeningovými programy zhoubných nádorů. Cílem práce je nalezení způsobu, jehož pomocí bude možné zhodnotit efektivitu screeningových programů a také jejich vliv na změnu intenzity úmrtnosti na určité druhy rakoviny. Za účelem zjištění potřebných informací byla použita data týkající se diagnózy kolorektálního karcinomu v populaci České republiky, diagnózy karcinomu děložního hrdla a karcinomu prsu mezi lety 1977 až 2011. Práce je rozdělena do deseti kapitol. První kapitola představuje úvod do problematiky a cíl práce. Následující kapitola vysvětluje pojmy, které jsou v práci stěžejní. Třetí kapitola je věnována zdrojům dat a seznamuje s institucemi shromažďujícími různé druhy zdravotnické statistiky. Další kapitola popisuje epidemiologii všech zkoumaných druhů zhoubných nádorů a poskytuje také informace o rizikových faktorech a příznacích onemocnění. V páté kapitole lze nalézt poohlédnutí po trendech vývoje úmrtnosti a incidence nejčastějších zhoubných nádorů v ČR. Šestá kapitola popisuje postupy zavádění screeningu, přes procesy jejich plánování až po realizaci, historii screeningových programů u nás i ve světě. Sedmá kapitola se zabývá pravidly a nařízeními Rady EU a Světové zdravotnické organizace. Předposlední kapitola je konečné zhodnocení u nás prováděných screeningových programů, a to jak dle zásad WHO, tak v porovnání se světovými výsledky. V poslední kapitole je zhodnocení dlouhodobých trendů v úmrtnosti na novotvary a jejich reakce na screeningové programy. Zároveň je v této kapitole komparace s dvěma dalšími evropskými státy (Německo a Francie).
|
|
|
Negativní účinky radioterapie u pacientů s kolorektálním karcinomem
SYROVÁTKA, Radim
Nádorové onemocnění tlustého střeva a konečníku je jedním z nejčastějších onemocnění ve vyspělých zemích. Neustále dochází k nárůstu této diagnózy nejen v České republice, ale i v celém světě. V ohledu na toto onemocnění je důležitá informovanost, primární a sekundární prevence. Primární prevencí je myšlen zdravý životní styl zahrnující stravu s dostatkem vlákniny, fyzickou aktivitu a omezení či úplné vynechání alkoholu a cigaret. Sekundární prevence je screeningové vyšetření tlustého střeva a konečníku u rizikových pacientů a u jedinců starších 55 let. V dnešní době je možno si vybrat ze dvou metod, jednou z nich je test na skryté krvácení do stolice a druhou metodou je screeningová kolonoskopie. Obě metody jsou plně hrazeny pojišťovnou. Po průkazu onemocnění přesnými diagnostickými metodami pacient podstupuje radioterapeutickou léčbu. Nejčastěji se jedná o neoadjuvantní léčbu, v případě neoperabilního nádoru se jedná pouze o samostatnou kurativní radioterapii. Brachyterapie u kolorektálního karcinomu se v ČR téměř nevyužívá. Pokud je onemocnění v pokročilém stádiu a pacient v celkově špatném stavu, přistupuje se na paliativní léčbu. Prvním cílem této práce je popsání patologie tlustého střeva a konečníku, radioterapeutické léčby a negativních účinků radioterapie u pacientů s kolorektálním karcinomem. Tento cíl je zpracován v praktické části bakalářské práce. Druhým cílem je vyhodnocení dávek v kritických orgánech při radioterapii kolorektálního karcinomu v letech 2002 a 2013. V bakalářské práci je stanovena hypotéza: "Vlivem zdokonalení plánovacích systémů, verifikačních systémů a ozařovacích přístrojů došlo ke snížení negativních účinků v kritických orgánech při radioterapii kolorektálního karcinomu." Pro vyhodnocení dávek záření a posouzení hypotézy byl nutný sběr dat v Nemocnici České Budějovice, a.s. Soubor pacientů z roku 2002 činí 54 jedinců, kteří podstoupili kurativní radioterapii a 7 jedinců, kteří absolvovali paliativní léčbu. Soubor pacientů z roku 2013 čítá 69 jedinců léčených s kurativním záměrem a 12 jedinců léčených s paliativním záměrem. Tato získaná data nám poskytla informace, že mezi roky 2002 a 2013 klesla dávka na močový měchýř u pacientů při kurativní léčbě kolorektálního karcinomu. V případě paliativní léčby nedošlo k výraznému snížení dávky na tento kritický orgán.
|
|
|
Výživa a další faktory, které mají vliv na vznik a prevenci kolorektálního karcinomu.
BENEŠOVÁ, Lucie
Název mé bakalářské práce zní Výživa a další faktory, které mají vliv na vznik a prevenci kolorektálního karcinomu. V teoretické části bakalářské práce jsem se zaměřila na vysvětlení pojmu kolorektální karcinom, na jeho epidemiologii, dále pak na výživu i další rizikové faktory, které mají vliv na vznik, nebo naopak prevenci tohoto onemocnění. Do teoretické části jsem zahrnula informace o screeningovém testu na okultní krvácení. V části praktické jsem zodpověděla stanovené cíle. Cíle jsem měla zvolené dva. Prvním cílem bylo zjistit informovanost respondentů o prevenci v podobě výživy, která slouží k omezení výskytu kolorektálního karcinomu. Druhý cíl se zaměřoval na zhodnocení chování podle znalostí, které respondenti mají. Výzkumné otázky tedy byly stanoveny takto: "Jaká je informovanost lidí o výživě, která slouží k prevenci kolorektálního karcinomu?" a "Chovají se podle znalostí, které mají?". Pro výzkumnou část byla použita metoda kvalitativního výzkumu, konkrétně polostrukturovaný rozhovor. Rozhovoru se zúčastnilo deset mužů nad 45 let. Pět z nich bylo z ambulance paní doktorky MUDr. Ilony Pasekové. Jedná se o muže, kteří mají ke kolorektálnímu karcinomu genetickou predispozici. U většiny z těchto respondentů se již problémy s tímto onemocněním vyskytly. Ostatních pět respondentů bylo bez predispozic. Po zjištění informací, na které jsem se respondentů ptala, jsem chtěla tyto dvě skupiny porovnávat i mezi sebou. Chtěla jsem zjistit, zda se lidé, kteří mají genetickou predispozici, o toto onemocnění zajímají více. Zda si sami zjišťují informace, které by mohly sloužit k prevenci či léčbě rakoviny tlustého střeva a konečníku. Všichni dotazovaní byli velice vstřícní a ochotní odpovídat na otázky, na které jsem se ptala. Sběr dat byl prováděn od ledna 2014 do března 2014. Z výsledků této práce vyplývá, že informovanost o kolorektálním karcinomu a jeho prevenci je nedostatečná. Informovanost o potravinách, které mohou sloužit jako prevence proti kolorektálnímu karcinomu je ještě výrazně nižší a to i u rizikových skupin respondentů. Při zjištění této informace jsem se respondentů ptala celkově na jejich stravovací návyky a také životní styl. Dále jsem se tázala na kolorektální screening, zda vůbec respondent ví, že se nějaký screening v České republice provádí. Z výsledků vyplynulo, že někteří, i když nemají informace o potravinách, které mohou sloužit k prevenci proti kolorektálnímu karcinomu, se stravují podle zásad zdravé výživy. A tím splňují i podmínky, které podle odborníků mohou sloužit jako prevence tohoto onemocnění. Při otázání na potraviny, které mohou sloužit k prevenci, respondenti nejvíce zmiňovali brokolici, košťáloviny a zelí. Naopak za potraviny podněcující vznik tohoto onemocnění respondenti povětšinou uváděli uzeniny a červené maso. Jeden respondent uvedl jako prevenci žraločí chrupavku. Toto tvrzení mne velice překvapilo, proto jsem hledala na internetu informace o žraločí chrupavce a k mému překvapení jsem zjistila, že se respondent nezmýlil, že toto tvrzení vážně existuje a to na internetu na stránkách doplňků výživy s obsahem žraločí chrupavky. Žraloci podle tohoto tvrzení nikdy nedostanou rakovinu. Proto je jejich chrupavka zkoumána a také se z ní vyrábí různé preparáty, ve kterých je obsažena. Dále jsem chtěla porovnávat dvě skupiny respondentů. Ty s genetickými predispozicemi jsem porovnávala s těmi bez nich. Po provedení rozhovorů se porovnání jeví zcela zbytečné. V obou skupinách jsem zjistila respondenty, kteří se stravují podle zásad zdravé výživy a stejně tak ty, kteří se stravují jinak a životosprávu nedodržují. Zjistila jsem, že rizikovost chování nesouvisí s predispozicí ke kolorektálnímu karcinomu. U respondentů s predispozicí záleží vždy jen na osobním rozhodnutí, zda své stravovací návyky a celý životní styl dodržují, případně změní či nikoli.
|
|
|
Změny ve stravovacích návycích u pacientů s kolorektálním karcinomem
FRANKOVÁ, Zuzana
Abstrakt: Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První, teoretická část, obsahuje okruhy teoretických poznatků, stěžejních pro orientaci v problematice. Obsahuje anatomický a fyziologický přehled tlustého střeva a konečníku, problematiku kolorektálního karcinomu jako onemocnění od příčin vzniku, prvních příznaků až po léčbu. Stěžejním tématem práce je výživa ve vztahu k onkologii tlustého střeva a konečníku. Část práce je věnována kolorektálnímu screeningu. Druhá, empirická část, se zabývá kvalitativním výzkumem. Celkem u šesti respondentů, kteří prodělali onemocnění kolorektálního karcinomu, je formou narativního rozhovoru zjišťováno, jakým způsobem choroba ovlivnila jejich stravovací návyky. Snahou práce je podpořit pozitivní postoj společnosti k prevenci kolorektálního karcinomu a také umožnit veřejnosti nahlédnout do životních příběhů lidí po prodělaném onkologickém onemocnění tlustého střeva a konečníku.
|
|
| |
|
|
Radioterapie kolorektálního karcinomu a porovnání informovanosti nelékařského zdravotnického personálu a laické veřejnosti
VOCHYÁNOVÁ, Aneta
Bakalářská práce obsahuje v teoretické části obecné poznatky o kolorektálním karcinomu. Kolorektální karcinom je civilizační onemocnění a patří mezi nejčastější onkologické diagnózy ve vyspělých zemích. Incidence nádorů v České republice i v ostatních zemích stále narůstá. Potíže se objevují až při pokročilém onemocnění, proto je zde důležitá prevence. Ta je rozdělena na dvě části, primární a sekundární. Primární prevence zahrnuje zdravý životní styl. Patří sem pravidelný pohyb a vyvážená strava bohatá na vlákninu. Sekundární prevence zahrnuje screening bezpříznakových jedinců. V ČR jsou od roku 2000 pravidelně celoplošně sledováni přímí příbuzní nemocných a rizikoví jedinci (lidé nad 50 let věku). Do preventivních vyšetření patří hemokult, kolonoskopie, sigmoideoskopie, popř. virtuální CT kolonoskopie. Diagnostika CRC zahrnuje celkovou anamnézu pacienta, klinické a laboratorní vyšetření, radiodiagnostické zobrazovací techniky, ultrasonografii a kolonoskopii. Léčba se odvíjí od TNM klasifikace. Základní metodou je chirurgická léčba, která je doplňována onkologickou léčbou (chemoterapie, radioterapie, biologická léčba). V této práci je více rozvedena léčba zářením (radioterapie). V praktické části práce je popsán algoritmus léčby na onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s., pro tuto část byly využity poznatky z praxe. Jedná se o týmovou práci, do níž je zapojena řada radiologických asistentů a fyziků, radiologických lékařů, chirurgů, gastroenterologů, psychologů ad. Dále byla využita data z tohoto oddělení pro porovnání nejčastěji užívaných poloh, technik a modalit léčby. Bylo porovnáno 118 pacientů, kteří prošli léčbou zářením v roce 2012 v této nemocnici. Na oddělení se nejčastěji využívá supinační poloha pro její reprodukovatelnost. Běžně se užívá technika BOX. Technika T se používá při překážce v léčbě technikou BOX. Lékaři v roce 2012 často využívali kombinací léčebných modalit radioterapie, chirurgie a chemoterapie. K bakalářské práci byl dále vytvořen dotazník zaměřený na informovanost nelékařských zdravotnických pracovníků a laické veřejnosti. Byl vyplněn 230 respondenty, 119 zdravotníky a 111 laiky. Informovanost obou skupin o kolorektálním karcinomu (CRC) není na předpokládané úrovni. Pojem kolorektální karcinom znalo 95 % zdravotníků a 37,8 % laiků. Polovina laiků neznala odpověď na otázku: ?Jakým potravinám byste se měli vyhýbat v rámci prevence kolorektálního karcinomu??. Ze zdravotnických pracovníků 27,4 % také neznalo tuto odpověď. Z dotazovaných uvedlo nejvíce osob za potraviny: červené maso a uzeniny. Pouze malé procento (8 % zdravotníků, 14,3 % laiků) uvedlo, že je důležité přijímat stravu s vyšším podílem vlákniny. V rámci primární prevence hraje vláknina nezastupitelnou roli. Proto byl očekáván v této oblasti lepší výsledek. Z řad laiků mnoho dotazovaných neznalo odpovědi ohledně preventivního vyšetření a léčby CRC. Odpovědi zdravotníků byly uspokojující, avšak s přihlédnutím na jejich vzdělání byly očekávány lepší výsledky. Veřejnost by měla být více informována v oblasti této problematiky. Informace by se měli dostávat k občanům formou přednášek, edukačních materiálů v čekárnách lékařů, časopisů, novin nebo formou televizního vysílání. Takovým způsobem by se měla dostat existence této nemoci do podvědomí veřejnosti a tak zvýšit zájem pro získávání informací. Nejdůležitější je v této problematice prevence. Pokud se lidé začínají zajímat o tuto nemoc, až je to aktuální u nich samotných nebo v jejich okolí, je většinou pozdě.
|
|
| |
|
|
Radioterapie kolorektálního karcinomu
MAJERČÁKOVÁ, Iva
Podle WHO je každý rok na celém světě evidováno okolo 940 000 nových případů, z toho na tento nádor asi polovina pacientů zemře a to převážně díky pozdnímu příchodu. Paradoxem ovšem zůstává, že do povědomí většiny lidí se tumor dostal jako poměrně nevýznamné onemocnění, které není časté a dá se snadno léčit. Tato diagnóza tvoří zhruba 10 % všech evidovaných malignit a je jednou z nejčastějších příčin úmrtí na nádorová onemocnění na celém světě. Česká republika patří na přední místo v Evropě jak v incidenci, tak v mortalitě. Prevence tak závažného onemocnění je v ČR značně nedostačující a neefektivní.
|
host ::
RSS.