|
| |
|
| |
|
|
Aktivní částice na ETE, jejich radiobiologická rizika a způsoby ochrany proti nim
KAŇKOVSKÝ, Josef
Aktivní částice na ETE, jejich radiobiologická rizika a způsoby ochrany Pojem aktivní částice (AČ) se na jaderné elektrárně Temelín (ETE) používá pro drobné shluky vysoce radioaktivního materiálu o velikosti do jednotek milimetru majícího původ v primárním okruhu. Dle dosavadních poznatků jsou tvořeny převážně korozními produkty, které se aktivují průchodem aktivní zónou reaktoru. V důsledku technologických manipulací na roztěsněném primárním okruhu při odstávkách bloku dochází k jejich uvolňování do pracovního prostředí v kontrolovaném pásmu. AČ vykazují v poměru ke svým rozměrům relativně vysokou aktivitu a mohou tak pro pracovníky, kteří s nimi přijdou do styku, představovat radiační riziko. Toto riziko se vztahuje zejména k případu, kdy by došlo k průniku AČ do vnitřního prostředí organismu cestou ingesce či inhalace. Cílem práce je provést analýzu příčin výskytu aktivních částic na ETE, zhodnotit jejich radiobiologická rizika a zhodnotit postupy radiační ochrany a prostředky ochrany osob ohrožených výskytem AČ. V práci jsou rozšířeny a sumarizovány dosavadní poznatky o aktivních částicích vyskytujících se na ETE. To spolu s návrhem postupů radiační ochrany a prostředků ochrany osob napomůže k omezení rizik z jejich výskytu plynoucích. Analýzy se týkají následujících oblastí: - analýza vzniku a materiálového složení AČ - popis AČ z hlediska jejich fyzikálně radiačních parametrů - určeních hlavních zdrojů uvolňování AČ z primárního okruhu - stanovení a zhodnocení radiobiologických rizik spojených s výskytem AČ v pracovním prostředí KP ETE - zhodnocení postupů radiační ochrany a prostředků ochrany osob ohrožených výskytem AČ
|
|
|
Snímkování nedonošených dětí pojízdným rtg přístrojem
DUPAČOVÁ, Markéta
Ve své práci se věnuji problematice snímkování nedonošených dětí pojízdným rtg přístrojem. Zaměřila jsem se na skiagrafii hrudníku nezralých novorozenců, na používanou mobilní přístrojovou techniku, na snímkovací techniky, na správný postup provedení snímku, kvalitu rtg obrazu, ale také na radiační ochranu a na radiační zátěž, kterou je organismus novorozence při skiagrafii zatížen. Mým cílem je přenést získané zkušenosti se snímkováním nedonošených dětí mobilním skiagrafickým přístrojem a porovnat kvalitu rtg obrazu a radiační zátěž získané dvěma rozdílnými přístroji a technikami. Porovnání radiační zátěže a kvality rtg obrazu provádím na souboru nezralých novorozenců vyšetřených na Radiodiagnostickém oddělení v Nemocnici Písek a.s. v letech 2007 až 2010. Získané zkušenosti s uplatněním mobilní diagnostické techniky u speciální skupiny nemocných je možné uplatnit v praxi dalších pracovišť, zabývajících se stejnou problematikou.
|
|
|
Vývoj systému omezování a limitování dávek osob pracujících se zdroji ionizujícího záření a obyvatelstva
TEPLÝ, Antonín
Vývoj systému omezování a limitování dávek osob pracujících se zdroji ionizujícího záření a obyvatelstva Tato práce pojednává o systému limitů jakým prošel vývojem. To znamená, jak se měnily limity ozáření z důvodu bezpečnosti pracovníků s ionizujícím zářením a jak se měnil i limit ozáření obyvatelstva. V úvodní části práce se zabývám základními principy radiační ochrany, hlavně optimalizací radiační ochrany {--} systémem ALARA. V současném stavu dané problematiky se nachází systém limitů pro omezování ozáření (§ 18 a § 22 vyhláška SÚJB č. 307/2002 Sb.), a limity odvozené. Hlavní částí práce je sledování praktického vývoje systému limitů. V archivu v Ústavu Radiační onkologie ve Fakultní nemocnici na Bulovce jsem obdržel data z Celostátní služby osobní dozimetrie. Zpracovával jsem s výpisů 3 měsíčních a měsíčních dávky, které obdrželi zaměstnanci, a sledoval, jak tyto dávky klesají, a jak hlavně klesá počet pracovníků, kteří dávky překročili. Do své práce jsem zařadil 3 nejpočetnější skupiny pracovníků. 1. skupinu tvoří radiologičtí asistenti a laboranti. 2. skupina se skládá z lékařů a fyziků a 3. skupinu tvoří zdravotní sestry, ty však byly vyhodnocováni pouze do roku 2003. Největší pokles jsem zaznamenal od roku 2003, kdy se tyto výpisy dávek začaly vyhodnocovat měsíčně. Proto si myslím, že právě měsíční vyhodnocování dávek bylo velkým mezníkem v ochraně pracovníků s ionizujícím zářením. Dále jsem tyto dávky v několika grafech vyhodnotil. Poté jsem si překročené dávky rozdělil do jednotlivých škál a statisticky jsem je zpracoval. V diskuzi se nachází tabulka, kde jsou přepočítány i historické limity dávek a dávkových ekvivalentů na jednotku mSv (resp. mSv/rok), aby bylo možno aspoň částečně tyto limity porovnávat. Také je zde diskutován průběh radiační ochrany pracovníků v Ústavu {\dots}
|
|
|
Dozimetrické stanovení radiační zátěže pacienta a personálu při diagnostických a intervenčních endovaskulárních výkonech na DSA pracovišti ÚVN, krizový plán pro případ vzniku mimořádné události
KRAHULA, Ondřej
Intervenční radiologie je obor, který díky svým významným úspěchům při léčbě různých onemocnění zaznamenává velký rozmach. S tím souvisí i nárůst počtu angiografických výkonů v posledních letech. Rozšíření radiologických metod zvýšilo podíl tohoto oboru na celkovém lékařském ozáření populace. Všechny angiografické výkony jsou doprovázeny jistým rizikem spojeným s vystavením pacienta a personálu ionizujícímu záření. Byly publikovány případy, kdy povrchová dávka při určitých typech vyšetření dosahovala hranice deterministických účinků záření. Tato práce sleduje u souboru 141 pacientů, kteří podstoupili různé endovaskulární výkony, tři základní kritéria spojená s radiační zátěží. Jsou to dose area product (DAP), povrchová dávka a efektivní dávka. Relevantním kritériem byla hodnota DAP, která byla odečítána z DAP metru přímo při vyšetření. Ostatní údaje byly dopočítány. Na základě těchto výsledků se z hlediska radiační zátěže pokouší tato práce stanovit náročnost jednotlivých vyšetření. Právě pochopení principů ovlivnění zatížení pacienta zářením při angiografických výkonech může pomocí ke snížení dávek. Analýza výsledků této práce může pomoci předejít vzniku mimořádné události při vyšetření
|
|
|
Ochrana obyvatelstva v zóně havarijního plánování v okolí jaderné elektrárny Temelín
MARTINŮ, Pavlína
Tato práce představuje příspěvek do diskuse o ochraně obyvatelstva v zóně havarijního plánování jaderné elektrárny Temelín. Záměrem bylo zhodnotit stávající systém ochranných opatření obyvatelstva pro případ možného vzniku radiační havárie. Současně byla provedena analýza provázanosti mezi klasifikačním systémem mimořádných událostí, platným pro jadernou elektrárnu Temelín, a systémem neodkladných ochranných opatření pro obyvatelstvo. V úvodní části mé práce jsou uvedeny základní informace o jaderné elektrárně Temelín. Pozornost byla věnována jaderné bezpečnosti, radiační ochraně, principům havarijní připravenosti a typům provozních režimů na jaderné elektrárně. Dále je popsán systém ochranných opatření obyvatelstva pro případ vzniku radiační havárie. V této části je také vysvětlen systém klasifikace mimořádných událostí na jaderné elektrárně Temelín, způsoby jejich vyhlášení a možnosti varování obyvatelstva. Také je zde popsán systém zavádění neodkladných ochranných opatření. Jedním z výstupů této práce je jednoduchý výukový softwarový program, využitelný hlavně pro vzdělávání dětí. Mohou tak získat informace o tom, jak se chovat v případě vzniku radiační havárie. Softwarový program je přiložen ve formě CD a získané vědomosti mohou být ověřeny krátkým testem.
|
|
|
Zobrazovací metody a jejich využití v diagnostice náhlých neúrazových přihod břišních
MAREK, Radovan
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřil na nejčastěji využívané radiologické zobrazovací metody v oblasti náhlých neúrazových příhod břišních- rentgenový snímek břicha, výpočetní tomografii a ultrazvuk. Rentgen a výpočetní tomografie pracují se zdroji ionizujícího záření, jsou tedy pro pacienta zdrojem radiační zátěže. Radiologický asistent musí bezpodmínečně ovládat všechna pravidla a metody radiační ochrany vedoucí ke snížení dávky obdržené pacientem v rámci radiologického vyšetření. V první části bakalářské práce jsem se pokusil stanovit podíl využití jednotlivých výše uvedených zobrazovacích modalit v souboru pacientů s diagnózou náhlé příhody břišní nebo podezřením na ni a určit tak v klinické praxi nejpoužívanější zobrazovací metodu s přihlédnutím k výtěžnosti dané metody pro konkrétní druh nebo skupinu akutního břišního onemocnění. Ve druhé části bakalářské práce jsem určil na základě dávkové náročnosti sledovaných radiologických vyšetření metodu, která znamená pro pacienta nejvyšší radiační zátěž a jakými konkrétními postupy může radiologický asistent snížit míru radiační zátěže pacienta při vyšetření zdroji ionizujícího záření.
|
|
|
Bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci se zdroji ionizujícího záření ve zdravotnictví
Pěnková, Jana ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Soušková, Milena (oponent)
Cílem této diplomové práce je provést analýzu systému bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na oddělení nukleární medicíny v nemocnici Kolín a zhodnotit soulad tohoto systému s požadavky kladenými právní úpravou. Práce je tvořena čtyřmi kapitolami. První z nich představuje obecný úvod do problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a popisuje základní aspekty této oblasti. Druhá kapitola objasňuje některé základní pojmy v oblasti ionizujícího záření a radioaktivity a zaměřuje se zejména na radiační ochranu, která velmi úzce souvisí s bezpečností a ochranou zdraví při práci. Třetí kapitola vymezuje legislativní a institucionální rámec pro problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se zdroji ionizujícího záření. Tato část je výchozím bodem pro kapitolu čtvrté, která se potom věnuje samotné analýze systému bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na oddělení nukleární medicíny v kolínské nemocnici a porovnává tento systém s požadavky právní úpravy a zhodnocuje jejich soulad.
|
|
|
Dávky ionizujícího záření radiologických asistentů na pracovištích CT a PET/CT
MAZLOVÁ, Lenka
Hybridní metody jako je PET/CT pracující s ionizujícím zářením jsou stále častěji používány, pracovišť s tímto přístrojem v ČR přibývá. Právě PET/CT patří v rámci zobrazovacích metod k nejmodernějším. Ve své práci porovnávám radiační dávky obdržené radiologickými asistenty na pracovišti nukleární medicíny a radiodiagnostiky. Součástí hodnocení je i porovnání radiační ochrany na zmiňovaných pracovištích. Metodicky jsem srovnala dvě pracoviště, nemocnici Na Homolce, kde se nachází PET centrum s hybridním PET/CT přístrojem a Úrazovou nemocnici, kde se pracuje s CT přístrojem. Údaje o počtech vyšetření byly po svolení pracovníků jednotlivých pracovišť zpracovány za období od 1. 1. 2008 do 30. 9. 2009. Údaje o radiačních dávkách byly zpracovány Celostátní službou osobní dozimetrie v Praze. Množství pracovníků se na jednotlivých pracovištích během sledovaného období měnilo, dohromady bylo pracovníků na každém oddělení 13. Během sledovaného období byly pravidelně zaznamenávány dávky radiační zátěže na pracovníka. Zaznamenávání bylo prováděno dozimetry. Na pracovišti nukleární medicíny jsou dozimetry osobní a prstové. Ty jsou vyhodnocovány každý měsíc. Naopak na pracovišti diagnostiky {--} CT pracovišti se používají pouze osobní dozimetry, které jsou vyhodnocovány jednou za tři měsíce. Hodnoty jsou uvedené v tabulkách. Při srovnání osobní dozimetrie u pracovníků PET centra a pracovníků oddělení počítačové tomografie docházíme k těmto výsledkům: Sledované období je 1 a {$^3\!/\!_4$} roku. Roční dávky ionizujícího záření na pracovníka počítačové tomografie mohou být maximálně 0,4mSv u osobní dozimetrie. Dávky na pracovníka PET centra vychází za rok u osobní dozimetrie na 2.88mSv. Výsledky potvrdily hypotézu, která udává to, že na oddělení nukleární medicíny jsou radiologičtí asistenti vystavováni vyšší radiační zátěži než na oddělení radiodiagnostiky při práci s CT přístrojem. Výsledky odpovídají limitům pro radiační pracovníky podle vyhlášky 307/2002 Sb.
|
host ::
RSS.