|
|
Tematizace odsunu v současné české próze
KRLÍN, Jan
Diplomová práce se zabývá tématem odsunu Němců v české literatuře, zejména v románech Cejch, Vyhnání Gerty Schnirch a Ztracených dětech. Všechna tři díla vyšla po roce 1989 a nejsou ovlivněna socialistickým diskurzem. Naopak se proti němu vymezují a navazují uchopením tématu na Boží duhu Jaroslava Durycha a Adelheid Vladimíra Körnera. K odsunu se vrací spisovatelé poměrně často. Počínaje Annou Sedlmayerovou, přes Václava Řezáče, Vladimíra Körnera, Zdeňka Šmída až po Kateřinu Tučkovou. Každý přistupuje k tématu osobitým způsobem. Řezáč v duchu dobového diskurzu, jenž svým dílem spoluvytváří, Durych a Körner se proti Řezáčovu pojetí ostře vymezují, Šmíd i Tučková cítí osobní potřebu vyjádřit se k této tematice, protože se jich odsun částečně dotýká a promlouvá k nim skrze krajinu a město. Identitu literárních postav určuje do značné míry diskurz doby, v němž dílo vzniká, a dále diskurz doby, jež je zobrazována. Dochází tím k dvojitému vlivu. Součástí diskurzu jsou národní mýty několikrát přetvořené a upravené, aby mohly sloužit konkrétním cílům a určité době. Jak velký vliv měly utvořené mýty na literární diskurz odsunu, bude patrné ze závěrů. Podobně se pokusím nalézt odpověď na otázku, do jaké míry je provázán diskurz a formování identity literárních postav v rozebíraných dílech.
|
|
|
Změny obyvatelstva a majetkových poměrů v česko-německém pohraničí mezi léty 1945 až 1953 - konfiskace, příděly a odchody přídělců na příkladu katastrálního území Cudrovice
ČADOVÁ, Aneta
Bakalářská práce s názvem "Změny obyvatelstva a majetkových poměrů v česko-německém pohraničí mezi léty 1945 až 1953 - konfiskace, příděly a odchody přídělců na příkladu katastrálního území Cudrovice" si klade za cíl zdokumentovat na základě dostupných archivních materiálů zlomový okamžik v poválečném vývoji obce Cudrovice a osady Plešivec, který postupně vedl k jejich úplnému konci. Jedná se tedy o zachycení existenčních podmínek původního německého obyvatelstva po skončení druhé světové války, jejich prohlášení za "státně nespolehlivé osoby" a samotná konfiskace jejich majetku. Jedinou výjimkou byla rodina Šrajerových, která zde žila jak před válkou, tak i po ní, a byla tak jediným pojítkem mezi osudy místních starousedlíků a novými osídlenci. Právě noví přídělci tyto místa alespoň na chvíli znovu vzkřísili. Jejich životní osudy pojící se právě s těmito místy jsou stěžejní částí práce. Na pozadí politických situací byli noví přídělci zkoušeni i nepříznivými hospodářskými podmínkami Šumavského podhůří. Jedno s druhým nakonec zapříčinilo jejich odchod a následný zánik obce Cudrovice a osady Plešivec. Práci doplňuje neméně důležitá část obecných historických událostí a charakteristiky důležitých dobových normativních pramenů, vztahujících se k obsahu práce. Katastrální mapy a jednotlivé dobové fotografie pak mají za úkol dodat amorfním místům, událostem a jménům konkrétní podobu. Novodobé fotografie poté dokládají skutečnost zániku Cudrovic a částečného zániku Plešivce.
|
|
|
Tematika odsunu v díle Anny Sedlmayerové
BENDOVÁ, Vendula
Ve své bakalářské práci se budu zabývat dvěma romány autorky Anny Sedlmayerové, které vyšly ve 40. letech 20. století, Dům na zeleném svahu a Překročený práh. V těchto dílech se zaměřím především na tematiku odsunu. Do myšlení postav nahlédnu pomocí naratologické kategorie vypravěče. Nejprve tuto kategorii teoreticky vymezím, k čemuž mi pomohou práce předních českých literárních teoretiků, a následně ji budu prakticky aplikovat na zmíněná díla. Neopomenu zmínit ani život autorky a také historický a kulturní kontext po 2. světové válce, který je velmi důležitý. Na konci své práce se budu věnovat psychologii hlavních hrdinů a také jejich chápání viny.
|
|
|
Hospodářské a sociální důsledky odsunu Němců z ČSR
Baldrychová, Tereza ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Téměř sedm set let soužití Čechů a Němců na jednom území skončilo katastrofou v podobě okupace a odsunu. Myšlenka odsunu německého obyvatelstva z východní Evropy na území Německa je výsledkem jedné z největších civilizačních krizí, jenž vznikal v době obecné "barbarizace" evropského kontinentu. Je třeba říci, že nebýt nacistické politiky a Mnichova, nebylo by ani poválečného odsunu Němců. Nemá však smysl neustále porovnávat, kdo byl čeho viníkem, kdo za co může nebo čí utrpení bylo větší. Tato práce se kromě samotné problematiky odsunu zabývá i problematikou soužití Čechů a Němců. Práce pro pochopení širšího kontextu čtenáře seznamuje také s tématem Benešových dekretů. Hlavní náplní práce je zhodnocení hospodářských a sociálních dopadů odsunu Němců z Československa, o kterých je pojednáváno v její druhé části.
|
|
|
Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti
Lukášová, Tereza ; Váňa, Daniel (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
V první části práce ve stručnosti připomenu základní mezníky soužití Čechů a Němců na historickém území Čech, Moravy a jižní části Slezska tak, jak je reflektuje historická literatura.V hlavní části práce rozeberu jednotlivé dekrety presidenta republiky, týkající se německé menšiny v poválečném Československu a popíši exekutivní proces jejich vzniku. Ve stručnosti popíši i proces samotného odsunu. Součástí mé práce bude analýza dopadu odsunu Němců na jednotlivá odvětví ekonomiky Československa. Konečně budu sledovat, jak byla nastalá situace řešena ekonomicky, politicky i demograficky. V průběhu zpracování tématu si budu klást mj. tyto otázky: Co vedlo k odsunu? Jak byl proveden odsun? Jaké byly hospodářské, sociální důsledky? Jak byl řešen problém znovuosídlení sudetských oblastí?
|
|
|
Soužití českého obyvatelstva v pohraničí s německou menšinou a vývoj jejich vzájemných vztahů
LITVANOVÁ, Anna
Předkládaná práce je pokusem zmapovat vývoj česko ? německých vztahů v pohraničí na Českokrumlovsku. Práce vzchází z teoretických východisek, které se zabývají historickým vývojem soužití Čechů a Němců od 13.století až po současnost. Mezi posuzovaná východiska patří historie vztahů obou národu žijících v pohraničí, zejména události, které jsou spojeny se společným soužitím, světovými válkami a událostmi těsně po druhé světové válce. Práce sleduje vývoj demografické skladby obyvatelstva a vývoj vztahů příslušníků obou národů. Praktická část sleduje současnou sociodemografickou strukturu obyvatelstva v pohraničí, současné postoje a názory, rodinné vazby, vztahy obou národů, frekvencí a důvody návštěv na obou stranách hranic. Cílem práce je poznat postoje českého obyvatelstva k historickým skutečnostem, které ovlivnily současné vztahy.
|
|
|
Proměny rodného kraje Adalberta Stiftera od roku 1945 po dnešek
HENDRYCH, Jiří
Předmětem této diplomové práce je popis proměn kraje Adalberta Stiftera od roku 1945 do současnosti. Proměnami není myšlena pouze fyzická transformace krajiny a obcí, ale také změny v oblasti kulturního a společenského života, přičemž zastoupeno je také ekologické, ekonomické, demografické a sociologické hledisko. Regionálně je práce vymezena pěti nejvýznamnějšími současnými obcemi regionu {--} Horní Planou (Oberplan), Černou v Pošumaví (Schwarzbach), Frymburkem (Friedberg), Lipnem nad Vltavou (Lippen) a Přední Výtoní (Herrauffl). Ostatní místa a obce Stifterova rodného kraje, který je dnes znám jako Lipensko, jsou kvůli rozsahu práce zmíněny minimálně. První část připomíná nejslavnějšího rodáka Adalberta Stiftera. Zvláštní pozornost je věnována především vztahu umělce k rodnému kraji, vyzdviženy jsou především Stifterovy humánní evropanské postoje. Druhá část je věnována odsunu místních sudetských Němců po konci druhé světové války a situaci v kraji do roku 1948. Třetí je velmi krátká, popisuje období, po roce 1948 a časově se částečně kryje s následující kapitolou, v níž je zaznamenána výstavba vodní nádrže Lipno a všechny zásadní proměny kraje s ní související. V poslední části práce je popsán vývoj vesnic po roce 1989. Důraz je kladen především na znovunavázání vztahů s německými rodáky, kulturnímu a společenskému životu, turistickému ruchu a perspektivám kraje do budoucna. V práci je čerpáno z mnoha zdrojů, informace jsou získávány z rozhovorů s pamětníky událostí, místních kronik, české a německé literatury, novinových článků i internetových stránek.
|
|
|
Češi a Němci v regionu Znojemska v letech 1918-1946
PADALÍK, Jiří
Předmětem předkládané práce je na základě dostupných archivních pramenů a relevantní literatury sledovat vývoj česko-německých vztahů na Znojemsku v období 1918 {--} 1946. Diplomová práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola shrnuje dějiny soužití obou etnik na jižní Moravě až do vzniku Československé republiky v roce 1918. Následující kapitola pojednává o proměnách a vývoji vzájemných vztahů znojemských Čechů a Němců na pozadí poválečných událostí, přičemž značná část je věnována osvobození Znojma v prosinci 1918. Třetí kapitola nastiňuje česko-německé soužití v meziválečném období především v kontextu konaných voleb. Poslední část popisuje demografické a národnostní změny na Znojemsku v letech 1938 -1946. Pro vypracování celé práce jsou zásadní archivní prameny uložené ve Státním okresním archivu Znojmo a příslušná literatura postihující dané téma. K práci jsou připojeny obrazové přílohy, které slouží k doplnění textu.
|
|
|
Osvobození Klatovska v květnu 1945
ŠVARCOVÁ, Iva
Diplomová práce pojednává o konci druhé světové války ve vnitrozemské i pohraniční části okresu Klatovy v jeho předválečném i nynějším rozsahu. Nejprve je popsána politická situace po mnichovském diktátu a stručně naznačena správa regionu v době druhé světové války. Poté jsou zachyceny nejznámější jevy z doby německé okupace, a to genocida židovského obyvatelstva a nacistické zločiny. Dále jsou líčeny události před osvobozením v květnu 1945, činnost odbojových a partyzánských skupin a působení hloubkových letců. Následuje výklad o válečné situaci a o jednotkách americké armády, které operovaly na Klatovsku. Poté je zejména na základě zápisů v kronikách obcí a v pamětních knihách obcí a podle vyprávění pamětníků zachycen průběh osvobození v regionu. Poslední část práce, pojednávající o poválečném období, je věnována obnově správy regionu a odsunu Němců z pohraniční části Klatovska.
|
|
|
Edvard Beneš a československo-německé vztahy
Holeček, Jan ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Veselý, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá reinterpretací československých dějin zejména podle sudetoněmeckého revizionistického vzoru. Zabývá se tím, kdo ze současných českých autorů tento pokřivený mediální obraz hlásá, na koho tito autoři navazují a do jaké míry se jejich pohled vzdaluje realitě. Protože každý mýtus týkající se Edvarda Beneše a česko(slovensko)-německých vztahů má svůj historický kořen, analyzuje tato práce i historické pozadí první Československé republiky. Ze současných témat se práce zabývá vstupem ČR do EU a novými strategiemi Sudetoněmeckého landsmanšaftu v rámci evropského integračního procesu.
|
host ::
RSS.