|
|
Francouzská a česká terminologie v evropských legislativních textech zaměřených na oblast: Policejní spolupráce
TÁBORSKÝ, Zbyněk
Hlavním tématem bakalářské práce je analýza české a francouzské terminologie v evropských legislativních textech zaměřených na oblast {\clqq}Policejní spolupráce``. První, teoretická část se věnuje obecným zásadám pro překlad legislativních textů a českým i evropským institucím, které zasáhly do procesu překladu acquis communautaire do českého jazyka. Ve druhé části je popsána samotná analýza zkoumané odborné terminologie z hlediska správnosti překladu, zejména respektování závazných forem dle terminologických databází ISAP a IATE. Tematický francouzsko-český slovníček vycházející z vytvořeného paralelního korpusu je součástí přílohy.
|
|
|
Waldorfská mateřská škola
JEKOSCHOVÁ, Miluše
Bakalářská práce se zabývá alternativní mateřskou školou waldorfského typu. Teoretická část je zaměřena na popsání této alternativy z pohledu rytmu MŠ.Druhá část práce je dotazníkové šetření ve kterém rodiče uvádějí důvody, které je vedly ke zvolení této alternativy a jejich spokojenost v konkrétní waldorfské mateřské škole.
|
|
| |
|
|
Multidisciplinární přístup v péči o onkologicky nemocné a role sestry v něm
SCHÁNILCOVÁ, Zuzana
Onkologická problematika stojí stále v popředí zdravotních problémů v naší republice. Přináší problémy bilologické, psychické, sociální i duchovní. Úspěšné zvládnutí všech problémů spojené s onkologickým onemocněním tedy vyžaduje komplexní přístup k této problematice a mnohostrannou spolupráci. Základní jednotkou pro poskytování komplexní péče je multidisciplinární tým. Nezastupitelnou roli v onkologickém týmu zaujímá sestra. Cílem bakalářské práce bylo zjistit spolupráci sester s ostatními členy komplexního onkologického týmu u pacientů na vybraných onkologických odděleních. Cíl práce byl splněn. Bylo stanoveno šest hypotéz. Čtyři byly potvrzeny, dvě se nepotvrdily.Sběr dat byl proveden metodou dotazování. Výzkumný soubor byl tvořen 135 sestrami pracujících na vybraných onkologických odděleních.Z výsledků výzkumu vyplývá, že je potřeba zvýšit spolupráci sestry s některými členy onkologického týmu, převážně s klinickým psychologem a duchovním pracovníkem.
|
|
|
Spolupráce sestry s rodinnými příslušníky klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení
JÍLKOVÁ, Veronika
Zdravotníci, pacienti a rodinní příslušníci - tyto tři skupiny se setkávají často společně v krizové, či náročné situaci, kterou navíc prožívají odlišně. Proto při ní může docházet k nechtěnému úniku informací, následně k nesplněnému naplňování základních potřeb (a to nejen klientů, ale i odborníků). Sestry by měly být otevřeny ke komunikaci s rodinou, pravidelně jim nabízet výměnu informací. Přichází - li rodina s novými podněty, měli bychom umět najít cestu k jejich využití. Měli bychom vědět a umět rodině poradit, kde najít pomoc či podrobnější informace, případně ji jemně usměrňovat. Spolupráce zdravotníků s rodinou vytváří bezpečné prostředí, v němž se nemocný i rodina cítí podstatně lépe než v někdejším ovzduší autoritativního přístupu profesionálů ve zdravotnictví. Téma bakalářské práce je spolupráce sestry s rodinnými příslušníky klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení. Cílem je zjistit jak sestry vnímají rodinné příslušníky klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení. Odhalit s jakými problémy se sestry potýkají při jednání s rodinnými příslušníky hospitalizovaného klienta. Zjistit jestli jsou rodinní příslušníci spokojení s ošetřovatelským personálem na interně zaměřeném oddělení. Informace potřebné pro výzkum byly získány pomocí dotazníkového šetření u sester pracujících na interně zaměřeném oddělení a rodinných příslušníků hospitalizovaných klientů na interně zaměřeném oddělení Nemocnice České Budějovice a.s.. Hypotéza č.1 ,,Sestry na interně zaměřeném oddělení vnímají přítomnost rodinných příslušníků klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení kladně`` byla potvrzena. Hypotéza č. 2 ,,Sestry se při jednání s rodinnými příslušníky klientů hospitalizovaných na interně zaměřeném oddělení potýkají s nedostatečným porozuměním podaných informací`` potvrzena nebyla. Hypotéza č. 3 ,,Rodinní příslušníci jsou spokojeni se spoluprácí s ošetřovatelským personálem na interně zaměřeném oddělením`` byla potvrzena. Doufám, že mé zjištěné poznatky otevřou a obohatí prostor pro spolupráci sester s rodinnými příslušníky klientů. Umožní kvalitní výměnu informací mezi rodinou a sestrami a které povedou k zlepšení péče o nemocné.
|
|
|
Spolupráce rodič, sestra, dítě v ošetřovatelském procesu
PAPOUŠKOVÁ, Kateřina
Tato práce se věnuje problematice spolupráce sester s rodiči hospitalizovanými společně se svými dětmi v nemocnici. Popisuje faktory ovlivňující prožitek nemoci dítětem, aspekty společné hospitalizace rodičů se svým dítětem a v neposlední řadě také specifika ošetřovatelského procesu na dětském oddělení a možnosti spolupráce sester s rodiči v jednotlivých oblastech péče o dítě. Dále zjišťuje kvalitu spolupráce sester s rodiči hospitalizovaných dětí, odhaluje nedostatky této spolupráce a určuje a zároveň porovnává zapojení rodičů do ošetřovatelského procesu z pohledu sester a rodičů hospitalizovaných dětí.
|
|
|
Možnosti spolupráce s rodinou seniora rezidenčních služeb
KLÍMOVÁ, Eliška
Předmětem mojí bakalářské práce jsou možnosti spolupráce s rodinou seniora rezidenčních služeb. V teoretické části jsem definovala jednotlivé pojmy, zaměřila jsem se na seniorskou populaci a její postavení ve společnosti, na vztah seniorů s jejich rodinami a snažila jsem se nastínit problematiku, která souvisí s nástupem seniora do rezidenčního zařízení. V praktické části jsem se pomocí kvantitativního výzkumu zaměřila na možnosti spolupráce pobytových zařízení a rodin seniorů. Pro výzkum byl zvolen Královehradecký kraj a výzkumný soubor tvořil zdravotně sociální personál ve vybraných rezidenčních zařízeních. Výsledky výzkumu potvrzují, že rezidenční zařízení si uvědomují, že jakkoli mohou být vztahy v rámci jejich zařízení blízké rodinným vazbám, je počet lidí s nimiž se senioři každodenně stýkají omezen. Proto se snaží vytvářet optimální podmínky k tomu, aby mohl klient dále kontakt se svojí rodinou udržovat, v ideálním případě rodinné příslušníky zapojovat do života zařízení. V rámci výzkumu byla stanovena hypotéza, která zní : Rezidenční zařízení považují zahrnutí rodiny seniora do života zařízení za více přínosné pro zajištění komplexní péče o seniora než individuální kontakt členů rodiny se seniorem. Tato hypotáza byla výzkumem vyvrácena, protože většina respondentů v dotazníku uvedla, že se domnívá, že pro zajištění komplexní péče je přínosnější individuální kontakt seniora s rodinou.
|
|
|
Vytvoření modelu letního kurzu pohybových aktivit pro posluchače VKZ v lokalitě Šumava
KRANKUŠ, Lubomír
Práce je zaměřena na vytvoření turistického a kulturně vzdělávacího kurzu pro posluchače KVKZ v letním semestru v oblasti Národního parku Šumava. Teoretická část se snaží přiblížit pojmy, které výcvikový kurz vystihují nebo které s ním do jisté míry souvisí. Je zde probírán pohyb, jeho význam a příklady některých pohybových aktivit, především v přírodě. S pohybem související volnočasové aktivity, výchova zážitkem a v neposlední řadě i osobnost instruktora. Kapitoly praktické části obsahují vytvořený turistický a kulturně vzdělávací kurz.
|
|
| |
|
|
Spolupráce rodinných příslušníků se zdravotnickým personálem v péči o seniory v DS
SLADKÁ, Iveta
Abstract Stáří je nevyhnutelnou součástí života každého živého tvora. Je to konečná časová etapa života, ve které dochází k mnoha změnám, se kterými se člověk musí vyrovnat. Mění se vzhled, člověku přibývají vrásky, vlasy šedivějí a řídnou, dochází k úbytku svalové síly, k poruchám paměti. Ke změnám dochází i ve sféře psychické a sociální. Starý člověk je citově labilnější, mění se i jeho osobnost. Charakteristické rysy osobnosti získávají na intenzitě. Síla vztahů k blízkým lidem se ve stáří většinou nijak nemění a význam rodiny s věkem naopak znovu stoupá. V širší rodině zastává starý člověk obvykle i nadále důležitou roli rodiče, prarodiče, popřípadě prababičky a pradědečka. Stejně tak jako má starý člověk nezastupitelnou roli v rodině, hraje i rodina nezastupitelnou roli v životě i v péči o starého člověka. Dříve bylo běžné, že se děti staraly o své staré rodiče, v současnosti se spíše preferuje soběstačnost, nezávislost a ekonomický zisk. Pro mnoho rodin je v dnešní době jednodušší zajistit svým stárnoucím členům odbornou péči, než svůj život přizpůsobit jejich potřebám. Opustit svůj dům, svůj byt znamená pro staré lidi rozloučit se s minulostí, se vším, co dosud tvořilo jejich život. Vstup do zařízení sociální péče je vážnou situací. Zaměstnanci těchto zařízení, ale i rodina si pak musí uvědomit, že tato změna je pro starého člověka psychicky náročná, a musí mu velmi pozorně pomáhat při překonávání tohoto těžkého období. Cílem práce bylo zjistit, zda se rodinní příslušníci snaží zapojit do ošetřovatelské péče o seniora, a zda spolupracují se zdravotnickým personálem. K těmto cílům byly stanoveny dvě hypotézy. Rodinní příslušníci se aktivně zapojují do ošetřovatelské péče o seniora v DD (H1) a (H2) rodinní příslušníci spolupracují se zdravotnickým personálem v ošetřovatelské péči o seniora v DD. Ke zpracování praktické části bakalářské práce na téma {\clqq} Spolupráce rodinných příslušníků se zdravotnickým personálem v péči o seniora v DD`` byl použit kvantitativní výzkum. Jako technika sběru dat byla použita metoda dotazování. Výzkumný soubor tvořili náhodně vybraní senioři a zdravotnický personál z DD Máj a DD ÚSP Hvízdal v Českých Budějovicích, DD Mistra Křišťana v Prachaticích a v DD na Hluboké nad Vltavou. Bylo rozdáno 80 dotazníků klientům DD a 100 dotazníků pro zdravotnický personál DD. Dotazníky byly anonymní a obsahovali 17 otázek pro seniory a 13 otázek pro zdravotnický personál. Výsledky ukazují, že 55 klientů jejich rodina navštěvuje, z těchto 55 respondentů jich 67,3% napsalo, že se jejich rodina při návštěvách zapojuje do péče o ně. 40,3% sester uvedlo, že se rodina zapojuje do péče o klienta a 33,3% sester uvedlo, že se rodina do péče zapojuje jen někdy. 40,3% sester potvrzuje, že rodina aktivně vyhledává spolupráci se zdravotníky a 75,7% odpovědí klientů potvrzuje, že ve většině případů rodina spolupracuje se zdravotnickým personálem. Obě hypotézy byly potvrzeny. Výsledky výzkumu mohou posloužit nejenom rodinám při jejich nelehké roli pečovatele o seniora, ale i těm rodinám, které se do péče o seniora nezapojují a zvýšit tak jejich zájem o péči o klienta. Zároveň bych chtěla apelovat i na zdravotnický personál a povzbudit ho k aktivnímu vyhledávání spolupráce s rodinou. .
|
host ::
RSS.