|
|
Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků - leden 2016
Buchtík, Martin ; Pilecká, Jarmila
V lednovém šetření dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek týkající se postojů veřejnosti k přijímání uprchlíků. Dotazované oblasti se konkrétně týkaly postojů k přijímání uprchlíků z oblastí postižených válečným konfliktem, postoje k přijímání uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky a uprchlíků z Ukrajiny. Součástí dotazování bylo i zmapování zájmu o aktuální vývoj okolo této situace a vnímání situace jako bezpečnostní hrozby. Šetření proběhlo ve dnech 11. 1. – 18. 1. 2016.
|
|
|
Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků prosinec 2015
Buchtík, Martin ; Pilecká, Jarmila
V prosincovém šetření dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění mimo jiné sadu otázek týkající se postojů veřejnosti k přijímání uprchlíků ze zemí postižených válečnými konflikty. Dotazovaní se vyjadřovali nejen obecně k přijímání uprchlíků, ale vyjadřovali názory i na přijetí uprchlíků z různých oblastí (Ukrajina, Blízký východ a severní Afrika). Dalšími oblastmi pak byl zájem o současnou situaci kolem tohoto dění a vnímání situace jako bezpečnostní hrozby.
|
|
|
Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků - říjen a listopad 2015
Buchtík, Martin
V říjnu a listopadu 2015 dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek týkající se postojů veřejnosti k přijímání uprchlíků, konkrétně pak na postoj k přijímání uprchlíků z oblastí postižených válečným konfliktem a vnímání situace jako bezpečnostní hrozby, zájem o aktuální vývoj okolo této situace a krystalizaci názoru. Součástí dotazování bylo i hodnocení dosavadního působení Evropské unie, vlády ČR a dalších institucí. Šetření proběhla 5. – 12. října a 2.-9. listopadu, tedy ještě před teroristickými útoky v Paříži.
|
|
|
Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků - září 2015
Buchtík, Martin
V září 2015 dotazovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění sadu otázek týkající se postojů veřejnosti k přijímání uprchlíků, konkrétně pak na přijímání uprchlíků z regionů postižených válkou obecně a následně na podporu přijetí některých uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky, resp. Ukrajiny. Šetření proběhlo 7. – 14. září. Pod zastřešením CEORG byly otázky ve stejném znění položeny také na Slovensku a v Polsku.
|
|
|
Vztahy mezi Českou republikou a Kanadou z pohledu migrační politiky obou států
Vencbauerová, Kateřina ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá migrací a vzájemnými vztahy České republiky a Kanady v oblasti migrace a migrační politiky. Migrace je fenomén minulosti, současnosti i budoucnosti, proto je nekonečným zdrojem informací nejen teoretických, ale i praktických. Jak je známo, Česká republika a Kanada měly z pohledu migrace k sobě odjakživa blízko, a tak je tato práce shrnutím jejich historických i současných vztahů. Hlavním tématem práce je analýza migračních politik obou zemí a jejím cílem je zjistit, zda si jsou tyto dvě země v oblasti migrace něčím podobné nebo naopak a zda mají jejich migrační politiky vliv na jejich vzájemné vztahy.
|
|
|
Systém sociální práce s rodinou imigrantů v ASOCIACIÓN LA CASA GRANDE ve Valencii ve Španělském království
DONÉEOVÁ, Hana
Práce se zabývá systémem sociální práce s rodinou imigrantů v Asociación (Sdružení)La Casa Grande ve Valencii ve Španělském království. Teoretická část práce je rozdělena na 4 kapitoly. V první kapitole jsou uvedeny základní informace o Sdružení La Casa Grande a služby, které jsou klientům nabízeny. Druhá kapitola je věnována sociální práci s rodinou ve Španělském království. V třetí kapitole je popsána sociální práce s imigranty ve Španělském království. Následující kapitola poukazuje na rozdíl vzdělávacího systému v České republice a v Španělském království. V praktické části je prostřednictvím empirického šetření analyzována aktuální situace klientů zapojených do programu pro rodiny, které Sdružení La Casa Grande nabízí. Prostřednictvím šetření jsou zjištěny důvody jejich imigrace, současný stav a zapojení se do programů Sdružení La Casa Grande a na budoucí plány těchto klientů. V neposlední řadě je v práci popsán postup práce s rodinou imigrantů v České republice a ve Španělském království.
|
|
|
Sociální situace imigrantů žijících ve zvolených lokalitách České republiky z pohledu vybraných determinant zdraví
ZÁLESKÁ, Veronika
Dle Wilkinsona a Marmota (2003) je oblast deseti sociálních determinant zdraví patrně nejkomplexnějším přístupem k analýze zdravotního stavu jedince. Cílem disertační práce bylo zhodnotit sociální determinanty zdraví v oblasti sociální opora, stres, dětství a doprava. Kvantitativní metoda zkoumání objektu výzkumu byla realizována pomocí dotazování. Výzkumný soubor tvořili legálně usazení imigranti pobývající v České republice déle než jeden rok, ve věkové kategorii 18 - 65 let, vietnamské, mongolské a ukrajinské národnosti. Respondenti pobývali ve vybraných lokalitách: hlavní město Praha, Jihočeský kraj a Kraj Vysočina. Osloveno bylo celkem 246 respondentů. Z výsledků šetření je zřejmé, že Českou republiku jako domovský stát vnímají častěji Ukrajinci než Vietnamci a Mongolové. Byl prokázán vztah mezi vybranými charakteristikami sociální opory, subjektivním hodnocením zdraví, přítomností deprese a stresových symptomů psychického a fyzického původu. Jako velmi důležitá se v oblasti sociální opory ukázala schopnost komunikovat v českém jazyce. Denně je působení stresu vystavena desetina respondentů. Nejčastěji vystavení stresovým situacím udávali Mongolové, nejméně pak Ukrajinci. Většina respondentů má přítomny známky deprese. Své zdraví hodnotili statisticky významně častěji jako průměrné respondenti, kteří mají přítomnu středně silnou, těžkou až extrémně vyjádřenou depresi. Náročnější pohybové aktivity statisticky významně častěji provádějí muži, vysokoškoláci a intelektuálně pracující respondenti. Imigranti, kteří uvedli, že se pravidelně věnují chůzi a pohybovým aktivitám, hodnotí své zdraví jako dobré a udávají nepřítomnost známek deprese. Během těhotenství respondentky dodržovaly pravidelné prohlídky a průběh jejich těhotenství byl z většiny fyziologický. Velké procento respondentek v těhotenství pracovalo 9 a více hodin. Zdravotní stav nejmladších dětí respondentů je dobrý, většina prodělala jen běžná dětská onemocnění. Více než desetina dětí respondentů není zdravotně pojištěna a proočkována. Imigranti se často ocitají v nepříznivé sociální situaci a je tedy důležité přijmout opatření, která budou eliminovat jejich dopady. Mezi stěžejní patří např. sociální programy zacílené na imigranty, preventivní programy zaměřené na děti cizinců a zvyšování jazykových znalostí imigrantů.
|
|
|
Vybrané sociální determinanty zdraví imigrantů ve zvolených lokalitách České republiky
BRABCOVÁ, Iva
Hlavním záměrem výzkumu bylo zmapování vlivu vybraných sociálních determinant na zdraví cílové skupiny imigrantů. Metoda výzkumu vycházela z konceptu deseti sociálních determinant zdraví dle Wilkinsona a Marmota (2003). Kvantitativní metoda byla realizována pomocí dotazování. Výzkumné šetření probíhalo v období leden 2010 až prosinec 2012. Samotný sběr dat probíhal ve dvou fázích. V první etapě výzkumného šetření byl zkoumán vliv dvou sociálních determinant zdraví (výživy a závislosti) na zdravotní stav respondentů. Druhá fáze výzkumu byla soustředěna na pracovní prostředí a využití zdravotní péče respondenty. V první části šetření bylo osloveno 246 imigrantů v regionu: Jihočeský kraj, hlavní město Praha a Kraj Vysočina. V druhé etapě výzkumu bylo kontaktováno 236 imigrantů ve dvou regionech (Jihočeský kraj a hlavní město Praha). Byli osloveni legálně usazení imigranti, ve věkové kategorii 18 65 let, vietnamské, mongolské a ukrajinské národnosti. Z výsledků šetření je zřejmé, že cílová skupina imigrantů je vystavena více nepříznivým pracovním podmínkám než majoritní populace. Ve srovnání s českou populací byly u cílové skupiny imigrantů prokázány statisticky významné rozdíly především v oblasti nadměrného pracovního zatížení a diskriminace na pracovišti. S vyšším výskytem nepříznivých pracovních podmínek statisticky významně rostl počet nemocí způsobených výkonem povolání. Čerpání zdravotní péče imigranty bylo ovlivněno typem zdravotního pojištění, délkou pobytu, pohlavím a znalostí českého jazyka. Imigranti, kteří mohli vstoupit do systému veřejného zdravotního pojištění, čerpali zdravotní péči častěji než imigranti s komerčním zdravotním pojištěním. Muži imigranti kouří a konzumují alkohol významně více než ženy-imigrantky. Mladá generace imigrantů (18 až 29 let) kouří statisticky významně více než střední a starší generace imigrantů. Vyšší týdenní konzumace vína a destilátů byla potvrzena u střední generace (30 až 50 let) imigrantů. Subjektivně "hůře" hodnotili své zdraví respondenti, kteří zároveň udávali přítomnost fyzické bolesti a psychickou zátěž v zaměstnání. Mezi opatření, vedoucí k odstranění sociálních nerovností a zlepšení situace imigrantů v ČR patří: zajištění rovnocenných pracovních podmínek mezi imigranty a českými zaměstnanci, zvyšování jazykových znalostí imigrantů, zkrácení doby k získání trvalého pobytu imigrantem, zjednodušení podmínek k získání občanství a umožnění všem legálně usazeným imigrantům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění.
|
|
|
Postoje české veřejnosti k zaměstnávání cizinců – březen 2013
Červenka, Jan
V rámci svého březnového šetření CVVM zkoumalo názory české veřejnosti na to, jak by se mělo přistupovat k zaměstnávání cizinců. Konkrétně šetření zjišťovalo obecný postoj občanů k zaměstnávání cizinců a dále i některé dílčí názory na tuto problematiku, na které se zaměřila baterie výroků, s nimiž respondenti vyjadřovali buď souhlas, nebo nesouhlas.
|
|
|
Názory veřejnosti na usazování cizinců v ČR – březen 2013
Červenka, Jan
V březnu 2013 CVVM v rámci svého šetření zkoumalo názory české veřejnosti na cizince dlouhodobě či trvale žijící v České republice. Konkrétně byly zjišťovány postoje k tomu, zda je cizinců žijících v ČR příliš mnoho či nikoli, zda by cizinci měli mít právo v ČR dlouhodobě pobývat a zda by jim měla Česká republika umožňovat usazovat se zde natrvalo a jaké důvody pro přijímání imigrantů jsou přijatelné pro českou veřejnost.
|
host ::
RSS.