|
|
Význam supervize pro zdravotnické pracovníky v lůžkových zařízeních
CIKLEROVÁ, Monika
Abstrakt V teoretické části této práce je popsána oblast zdravotnictví s důrazem na práci nelékařských zdravotnických pracovníků v kontextu s platnou legislativou. Teorie dále přibližuje aspekty práce zdravotníků v kontextu s etickými zásadami a zátěží v rovině emocionální, psychické, fyzické i sociální, kterou sebou povolání zdravotníka přináší. Zamýšlí se nad možnými projevy vyčerpání a únavy v těchto rovinách a plynule navazuje popisem projevů syndromu vyhoření. Tento soubor příznaků je často vnímán v kontextu s prací v takzvaných pomáhajících profesích, kam patří též zdravotničtí pracovníci. V rozvinutém a neošetřeném stádiu může takový syndrom vést až k profesionálnímu selhávání ve smyslu nevratného poškození pracovníka a též jeho pacienta nebo klienta. Ve zdravotnictví, jakkoli je to oblast s enormní zátěží pro pracovníky, s příčinou především permanentním stykem s utrpením, bolestí a bezmocí, je supervize zatím metodou, která není příliš rozšířená a používaná. Výzkumem v Oblastní nemocnici Příbram, a.s., se snaží nalézt a pojmenovat možné bariéry rozvoje supervize a přispět k většímu zájmu pracovníků o její zavedení. Na základě stanovených výzkumných otázek nachází hlavní bariéry především v malé informovanosti a zkušenosti vedoucích pracovníků v možnostech a funkci supervize. Překážky identifikuje též v obavě z finanční a časové náročnosti supervize a v zahlcení zdravotníků nutností učit se a neustále vstřebávat i aplikovat velké množství odborných metod a informací. Tím pádem zbývá malý prostor, který dovolí nelékařským zdravotnickým pracovníkům zabývat se projevy vlastního deficitu a péčí o sebe. V oblasti specifikace podmínek, které by supervize ve zdravotnickém zařízení musela splňovat, nachází práce pouze jednu odpověď, a sice, že případný supervizor by se měl velmi dobře orientovat ve zdravotnickém prostředí, případně mít vlastní zdravotnickou praxi a zkušenost, aby byl pro supervidované zdravotníky autentický a věrohodný. Práce dále zjišťuje, že vedení zdravotnického zařízení případnou supervizi u svých zaměstnanců sice podporuje, zatím však nijak nezaznamenalo zájem o její zavedení. Výsledky dotazníkového šetření mezi nelékařskými zdravotnickými pracovníky vybraných oddělení této nemocnice, které bylo součástí výzkumu v této práci, však ukazují, že více než 50% dotazovaných považuje supervizi ve zdravotnictví za potřebnou. Konkrétní oblasti potřebné podpory u nelékařských zdravotnických pracovníků pak výzkum nalezl v nejčastěji se opakujících vyjádřených pocitech. Jednalo se zejména o pocit nedostatečného uznání a ocenění vlastní práce a dále pocit, že vlastní práce již nepřináší pracovníkovi radost. Ve velké míře byly dotazovanými také popisovány problémy v oblasti somatické, zejména časté bolesti hlavy, obtíže spojené se zažíváním a dýcháním a poruchy spánku, které s vyčerpáním mohou souviset. Výzkumná práce nachází dobré podmínky pro zavedení supervize ve zkoumaném zdravotnickém zařízení. Je však třeba nejprve zajistit dobré a dostatečné informace jak pro vedoucí pracovníky, tak i pro nelékařské zdravotnické pracovníky samotné. Klíčové je zde přijetí myšlenky, že investice do spokojených a ?nevyhořelých? zaměstnanců je deviza stejně důležitá, jako špičkové vybavení a dobře zvládnuté postupy práce odpovídající nejnovějším poznatkům lékařské vědy. Tato práce nabízí některé poznatky o pocitech nelékařských zdravotnických pracovníků s cílem podpořit zavádění supervize v lůžkových zdravotnických zařízeních pro tuto profesní skupinu. Je určená jak pracovníkům samotným, tak i managementu zdravotnických zařízení. Jako studijní materiál může posloužit studentům zdravotnických, sociálních i psychologických oborů. Jejím cílem je propagovat myšlenku, že dobře léčit a pomáhat může jen člověk, který je sám zdravý, jistý ve svých schopnostech a nasycený ve svých potřebách.
|
|
|
Psychohygiena a prevence vyhoření v pomáhajících profesích
HALO, Dagmar
Práce se zabývá otázkou psychohygieny a prevence vyhoření v rámci výkonu pomáhající profese. Teoretická část vymezuje okruh témat zasahujících do této problematiky, kterými jsou charakteristika pomáhající profese, stresu, psychohygieny, dále technik zvládání zátěže a syndromu vyhoření. Praktická část se věnuje realizaci psychohygienického programu, který se uskutečnil ve spolupráci zaměstnankyň Centra sociálních služeb Empatie v Českých Budějovicích. Cílem programu bylo pomoci účastnicím osvojit si teoretické i praktické dovednosti psychohygieny. Detailně se věnuje jeho průběhu a závěrečným výstupům.
|
|
|
Psychologická příprava plavců pravidelně se účastnících mistrovských soutěží
SOKOL, Cyril
Práce se zabývá problematikou psychologické přípravy dorostenců z Jihlavského plaveckého klubu pravidelně se účastnící mistrovských soutěží v plavání. V teoretické části popisuje psychické procesy ve sportu, rysy osobnosti, sportovní trénink, optimalizaci psychofyziologických podmínek výkonnosti a psychologickou přípravu sportovce. Ve výzkumné části byl zjištěn výchozí stav psychologické připravenosti skupiny a následně připraven intervenční program, který byl následně vyhodnocen. Účastníci výzkumu se psychologické přípravě nevěnovali, nebo o ní neměli žádné informace. Někteří trpí předstartovní nervozitou a je u nich patrná vysoká aktivační úroveň spolu s fyziologickými projevy, což může mít vliv na výsledky při závodě. Intervenční program byl navrhnut tak, aby tyto projevy kompenzoval, aby byl závodník optimálně vyladěn, koncentrován a motivován. Zlepšila se znalost psychologické přípravy a zvýšila se její důležitost.
|
|
|
Vliv zaměstnání na osobnost jedince, na rodinu a jiné interakční vztahy
KŮSOVÁ, Petra
Práce jako celek pojednává o tématu vlivu zaměstnání na osobnost jedince, na rodinu a jiné interakční vztahy. V teoretické části se zabývám pohledem na osobnost z hlediska psychologického a sociologického. Sociologický pohled je specifikován na genderové aspekty, jednotlivé role a na problematiku nezávislosti obou pohlaví s přihlédnutím k prolínání těchto prvků. Dále se věnuji problému slučitelnosti profesní a rodinné role a disharmonickým jevům, které s tímto problémem souvisí. Závěrečná kapitola teoretické části je určena návodu, jak eliminovat, harmonizovat či zvládat disharmonické jevy a situace, které se vyskytují u jednotlivých rolí, a které provází snahu o sladění profesní a rodinné role. Praktická část analyzuje jednotlivé profese, konkrétně státní správu, administrativní, zdravotnickou, pedagogickou a dělnickou profesi. Zároveň zjišťuje míru vlivu profese či zaměstnání na osobnost jedince, rodinu a jiné interakční vztahy a opatření, kterými zaměstnavatel podporuje zvládat slučování profesní a rodinné role.
|
|
|
Využití muzikoterapeutických metod v práci s dětmi mladšího školního věku ve volném čase
HUB, Tomáš
Bakalářská práce se zabývá popisem muzikoterapeutických metod využitelných v práci s dětmi mladšího školního věku ve volném čase. První kapitola se zaměřuje na historii muzikoterapie. Další kapitola popisuje pojem muzikoterapie, následuje její definování. Zaměřuji se i na klasifikaci muzikoterapie podle různých kritérií. Třetí kapitola se věnuje možnostmi aplikace muzikoterapie v oblasti pedagogiky volného času. Předposlední kapitola popisuje strukturu muzikoterapeutické lekce, hudební prostředky a dále se zmiňuje o třech aktivních metodách. Jednotlivé metody jsou doplněny o praktické příklady muzikoterapeutických aktivit. Pátá, poslední kapitola je věnovaná receptivním muzikoterapeutickým metodám, které jsou taktéž doplněny o praktické aktivity.
|
|
|
Psychohygiena zaměstnanců pomáhajících profesí v zařízeních poskytujících sociální služby regionu Pelhřimov
ŠUHÁJKOVÁ, Pavla
Psychohygiena (duševní hygiena) je obor, který se zabývá rozvojem a podporou duševního zdraví, prevencí duševních poruch a nemocí. Je to systém vědecky propracovaných pravidel a rad sloužící k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševního zdraví. Pomáhající profese jsou bezesporu všeobecně považovány za velmi náročné. Na pracovníky jsou kladeny vysoké nároky, vždy musí být připraveni pomáhat druhým s jejich problémy a těžkými životními situacemi, proto je pro udržení duševní rovnováhy těchto pracovníků dodržování zásad psychohygieny velice důležité. Cílem diplomové práce je zjistit, jak pomáhající pracovníci subjektivně hodnotí svou pracovní zátěž, zda vědí, jakým způsobem čelit této zátěži, a zjistit konkrétně, jakými prostředky psychohygieny se se zátěží plynoucí z jejich povolání vyrovnávají. Před samotným výzkumem byly stanoveny 3 hypotézy: H1: Pracovníci pomáhajících profesí v zařízeních poskytujících sociální služby v pelhřimovském regionu si uvědomují míru svého pracovního zatížení, H2: Pracovníci pomáhajících profesí jsou seznámeni s možnostmi, jak se vyrovnat s pracovní zátěží, H 3: Pracovníci pomáhajících profesí eliminují svou pracovní zátěž pomocí aktivních i pasivních prostředků psychohygieny. Pro zpracování výzkumné části diplomové práce byl použit kvantitativní výzkum, metodou sběru dat bylo dotazování, technikou byl zvolen dotazník. Výzkum byl realizován ve všech 16 zařízeních poskytujících sociální služby v regionu Pelhřimov. Výzkumný vzorek tvořilo celkem 224 zaměstnanců v pomáhajících profesích z těchto zařízení. Výzkum potvrdil všechny předpokládané hypotézy. Výsledky výzkumu mohou být k dispozici vedoucím pracovníkům zařízení poskytujících sociální služby jako podnět k aktivnímu přístupu k řešení dané problematiky. Dále by práce mohla posloužit jako zdroj důležitých informací k tématice duševní hygieny jak samotným pracovníkům pomáhajících profesí, tak i všem těm, kteří mají o tuto problematiku hlubší zájem.
|
|
|
Výchova ke zdraví a strategie výuky duševní hygieny ve vzdělávacím procesu.
KORCOVÁ, Petra
Ve své bakalářské práci se zabývám obsahem a formou edukace duševní hygieny, která je určena pro žáky staršího školního věku. Široké téma duševní hygieny je zde představeno jako součást zdravého životního stylu a předmětu výchovy ke zdraví. Teoretická část je zaměřena na kompilaci literárních pramenů, vztahujících se k tématu. Dále obsahuje popis českého, školního prostředí současnosti. Praktická část obsahuje použité metody a informace o tom, jak vypadá režim dne zkoumaného souboru žáků staršího školního věku, jejich potřeby a přání. Výsledkem práce je metodický materiál pro učitele a žáky, který má pomoci nejen rozšířit znalosti o duševní hygieně, ale i nabídnout praktické dovednosti podporující cennou hodnotu zdraví a zdravý životní styl.
|
|
|
Psychohygiena sociálních pracovníků
VORÁČKOVÁ, Pavla
Práce sociálního pracovníka patří mezi náročné pomáhající profese. Psychohygiena je soubor pravidel, která slouží k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševní rovnováhy a zdraví. Hlavním cílem této diplomové práce je zmapovat psychohygienické prostředky užívané sociálními pracovníky, kteří pracují v regionu města Strakonice. Vzhledem k cílům práce jsem zvolila kvalitativní metody sběru dat i jejich interpretace. Z výsledků mé práce vznikly následující hypotézy: Náročnost profese sociálních pracovníků spočívá především v práci s lidmi. Nejčastějším zdrojem stresu je pro sociální pracovníky časová tíseň. Psychohygiena je individuální záležitost. Sociální pracovníci využívají psychohygienické prostředky. Supervize je poskytována jen v některých organizacích. Sociální pracovníci jsou převážně spokojeni se svým životem.
|
|
|
Spánková hygiena u sester a studentů Zdravotně sociální fakulty
CHMELÍKOVÁ, Petra
Spánková hygiena je v dnešní uspěchané době často diskutovaným tématem. Nepřiměřená spánková hygiena je častou příčinou výskytu nespavosti a jiných poruch spánku. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že sestry pracující v nemocnici nedodržují spánkovou hygienu, naopak studenti Zdravotně sociální fakulty spánkovou hygienu dodržují. Nejčastější faktor bránící dodržování spánkové hygieny u sester je třísměnný provoz. Nejčastější chybou narušující dodržování spánkové hygieny u studentů Zdravotně sociální fakulty jsou špatné myšlenky před spaním. Cíle práce byly naplněny. Tři hypotézy byly potvrzeny. Pouze v jediném případě byla hypotéza vyvrácena.
|
|
|
PSYCHOHYGIENA DÍTĚTE PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA MEDIÁLNÍ VLIVY
KOLÁŘOVÁ, Jaroslava
Tato bakalářská práce pojednává o vzájemném propojení psychického a fyzického zdraví dětí předškolního věku. Kladen je důraz zejména na prevenci ve formě relaxačních metod, se změřením na muzikoterapii. Jsou zmíněny pokroky a vyspělost dnešní doby, které se konkrétně zabývají problematikou relaxačních metod a muzikoterapie. Je zde popsána konkrétní aplikace muzikoterapie ve školském zařízení, a její následné zhodnocení. Práce je doplněna výzkumným šetřením a grafy, zaměřenými na výsledky působení muzikoterapie u předškolních dětí.
|
host ::
RSS.