|
|
Možnosti fyzioterapeutické léčby u Downova syndromu
ŠULOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce se zabývá fyzioterapeutickými možnostmi ovlivnění pohybového projevu dětí s Downovým syndromem. V teoretické části jsou zmíněny dva klíčové jevy, podílející se na posturálním chování těchto osob, jimiž jsou snížené napětí svalů (hypotonie) a laxicita ligament daná přítomností abnormálního kolagenu typu VI. Tyto dva geneticky podmíněné fenomény se dle uvedené literatury pojí s insuficiencí svalové kokontrakce, s neadekvátními rovnovážnými reakcemi a s vadnou proprioceptivní zpětnou vazbou pro posturu a pohyb. Výzkumný soubor tvořily tři děti v předškolním a mladším školním věku s diagnózou Downův syndrom. Kvalitativní formou výzkumu byly zaznamenány informace z odebrané anamnézy a z kineziologického vyšetření. Shodně u všech 3 sledovaných pacientů bylo popsáno vadné držení těla, byl shledán deficit posturální stability při vzpřímeném stoji, deficit dynamické rovnováhy a hlubokého i povrchového čití. Terapie proto zahrnovala prvky cvičení ve vývojových řadách, senzomotorické cvičení a trénink rovnovážných reakcí, cvičení na míči, práce s tělesným schématem, proprioceptivní a exteroceptivní stimulaci, cvičení na podporu psychomotorického vývoje (cvičení na hudbu, dle obrázků zvířat), funkční taping a dechové cvičení. Po realizaci individuální tříměsíční terapie včetně domácího programu došlo k ovlivnění posturální stability při vzpřímeném stoji (u 1 pacienta), dynamické rovnováhy (u 3 pacientů), kvality krokového cyklu (u 2 pacientů) a kvality držení těla (u 3 pacientů). U všech dětí byl ovlivněn také posturální nález, především změna funkce dolních fixátorů lopatek. Terapie byla limitována horší úrovní spolupráce dané mentálním handicapem dětí s DS. V této práci byl prokázán pozitivní efekt fyzioterapie ve zmíněných kvalitách posturálního a pohybového projevu u dětí s Downovým syndromem.
|
|
|
Specifické péče o dítě s Downovým syndromem
BUBALOVÁ, Petra
Downův syndrom je kongenitální neboli vrozená vada způsobená přítomností jednoho nadbytečného chromozómu č. 21. Společnost má mylné představy o tom, kolik se vlastně rodí dětí s touto vrozenou vadou a podle toho také jedná. Je překvapivým faktem, že na každých 700 až 1000 živě narozených se narodí jedno dítě s Downovým syndromem. V České republice se v posledních letech rodilo přibližně 70 dětí ročně, tj.1 dítě s Downovým syndromem na 1500 živě narozených dětí. S Downovým syndromem přichází také jisté odlišnosti spojené s péčí. Rodiče musí brát v úvahu zpožděný vývoj dítěte a tím i zvýšenou péči a menší samostatnost dítěte. Práce je rozdělena na 2 části. Teoretická část práce se zabývá problematikou Downova syndromu, její historií, formami Downova syndromu, prenatální a postnatální diagnostikou, přidruženými onemocněními a mentální retardací. Déle se věnuje problematice zdravotní péče u dětí s Downovým syndromem, komunikací a včasnou péčí. Na teoretické podklady navazuje realizace výzkumného šetření. Empirická část bakalářské práce je zaměřena na zjištění specifické péče u dětí s Downovým syndromem a na nejčastější problémy rodičů hospitalizovaných dětí s Downovým syndromem. Součástí výzkumu je také bližší seznámení s problematikou života rodin dětí s Downovým syndromem. K získávání a zpracování dat byly použity kvalitativní výzkumné metody. Kvalitativní šetření bylo prováděno pomocí polostandarizovaného rozhovoru vedeného s matkami dětí s Downovým syndromem a dětskými sestrami. Dále bylo použito zúčastněné skryté pozorování, kdy pozorovanými byly děti s Downovým syndromem. Z výsledku provedeného výzkumu vyplynulo, že se v oblasti Downova syndromu specifika v ošetřovatelské péči takřka nevyskytují. Jakákoliv zvýšená či odlišná péče o dítě s diagnózou Downův syndrom vyplynula z přidružených onemocnění, kterými děti častěji, ne však zákonitě, trpí. Za jediné postižení, které se vyskytuje u dětí s Downovým syndromem téměř ve všech případech, považujeme mentální retardaci. Velice často se také u dětí s Downovým syndromem setkáváme se sníženým svalovým tonusem. Z výzkumu nejčastějších problémů rodičů dětí s Downovým syndromem byla zjištěna nedostatečná edukace ze strany sester a lékařů o problematice Downova syndromu. Jako zásadní problém vnímaly matky nevhodné chování ze strany zdravotníků. Aby poskytovaná ošetřovatelská péče o dítě s Downovým syndromem dosahovala adekvátní úrovně, je nezbytné, aby sestra znala alespoň základní specifika. Tato práce poukazuje na daná specifika a může posloužit jako učební pomůcka nejenom pro sestry, ale také pro rodiče dětí s Downovým syndromem a širokou veřejnost. K tomuto účelu jsme vytvořili leták.
|
|
|
Komunikace s dětmi s Downovým syndromem s využitím znakové řeči
BERÁNKOVÁ, Veronika
Znakový jazyk jako jedna z forem alternativní a augmentativní komunikace je používána především k dorozumívání osob neslyšících, u kterých se nevyvinula nebo nebyla dostatečně vyvinuta verbální složka projevu. Ve zjednodušené podobě znakového jazyka pomáhá vyjadřovat se také dětem s Downovým syndromem. U této cílové skupiny slouží znakování jako podpůrná metoda, která by měla napomáhat rozvoji řeči, jež je v důsledku mentálního postižení opožděna. Při komunikaci s dětmi s Downovým syndromem se verbální řeč doprovází znaky. Ty pomáhají dítěti porozumět sdělení a taktéž mu dávají možnost vyjádřit se. Cílem práce bylo porovnat na základě studia českých i zahraničních odborných publikací dva rozdílné náhledy na využití znakové řeči při komunikaci s dětmi s Downovým syndromem a tyto náhledy ilustrovat pomocí kazustik. Práce obsahuje vymezení a charakteristiku Downova syndromu, vývoj řeči dětí s touto diagnózou, charakteristiku alternativní a augmentativní komunikace a její jednotlivé systémy, a také přínosům a možným rizikům znakování. V další části práce jsou poznatky z předchozích kapitol ilustrovány formou kazuistik. Na základě rozdílných zkušeností se znakováním byly vybrány dvě respondentky, matky dětí s Downovým syndromem. Odhalilo se, že při znakování je nutná podpora matky celou rodinou a její zapojení do procesu znakování. Dále se ukazuje, že nelze poznatky z odborné literatury aplikovat na celou cílovou skupinu, tj. děti s Downovým syndromem. Práce také ukazuje, jak málo odborných publikací se věnuje možným rizikům znakování. Bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro rodiče, kteří se rozhodují, zda se svým dítětem začít komunikovat za pomoci metody znakové řeči.
|
|
|
Péče o osoby s Downovým syndromem v regionu střední Čechy
POVOLNÁ, Petra
Abstrakt Péče o osoby s Downovým syndromem v regionu střední Čechy Tato diplomová práce se zabývá porovnáním používaných metod a výsledků práce v péči o děti a dospělé osoby s diagnózou Downův syndrom v domácím prostředí a v pobytovém zařízení. Pro zodpovězení výzkumných otázek byl proveden kvalitativní výzkum realizovaný pomocí případových studií. Sběr dat probíhal metodou polostrukturovaného rozhovoru a metodou analýzy dat. Výzkum v rodinách ukázal, že přijetí dítěte s Downovým syndromem do rodiny ovlivňuje několik faktorů. Rodiny mají odbornou podporu v mnoha směrech, děti jsou vzdělávány. Žádná z dospělých osob s Downovým syndromem z výzkumného souboru není zaměstnána na otevřeném trhu práce, všechny se však věnují smysluplné činnosti přiměřené jejich věku. Rodiče většinou nepodporují své dospělé děti s Downovým syndromem k osamostatnění. Výsledky druhé části výzkumu mapují situaci v pobytových zařízeních. Dospělé osoby s Downovým syndromem byly v dětství osvobozovány od povinné školní docházky, v současné době jsou děti s Downovým syndromem v těchto zařízeních vzdělávány. Pro dospělé osoby jsou nabízeny různé terapeutické aktivity, které jsou často spíše naplněním času než vhodnou činností pro dospělé osoby. Osoby s Downovým syndromem nemají příliš možností k začleňování do majoritní společnosti. Velmi důležitý a motivační je pro osoby s Downovým syndromem žijící v pobytovém zařízení kontakt s jejich rodinou. Tato práce může být přínosná pro rodiče, kterým se narodí dítě s Downovým syndromem. Přináší i podněty ke zlepšení podpory rodin, ve kterých žije osoba s Downovým syndromem, a náměty pro zlepšení kvality institucionální péče.
|
|
|
Integrace dítěte s Downovým syndromem do vzdělávacího procesu
SLABOVÁ, Zdeňka
Práce se zabývá problematikou integrace dítěte s Downovým syndromem do základního školství. Je zde popsán celý proces integrovaného vzdělávání. Text je rozdělen do čtyř kapitol. Ty jsou zaměřeny na Downův syndrom, jeho znaky a celkový vývoj. Dále je zde popsán samotný proces integrace, systém péče o děti s DS a typy základních škol. První příloha obsahuje podrobné kazuistiky tří děvčátek s Downovým syndromem. Další přílohy nabízí formulář pro vypracování IVP, náplň práce SPC a tabulky pro porovnání pohybového vývoje a sebeobslužných dovedností dětí s DS.
|
|
|
Dítě s Downovým syndromem
VEISOVÁ, Michaela
Předkládaná bakalářská práce nese název: ?Dítě s Downovým syndromem?. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. První část je věnována problematice Downova syndromu, jeho charakteristice, typům tohoto postižení, výskytu a tělesným specifikům u dětí s Downovým syndromem. Pozornost je zaměřena i na problematiku vzdělávání a integraci takto postižených dětí. Empirická část přináší výsledky kvalitativního šetření. Použitou metodou je rozhovor a pozorování. Jde o případové studie dvou dětí s Downovým syndromem integrovaných do běžné základní školy. Rozhovory byly vedeny s těmi, jež se účastní výchovně-vzdělávacího procesu. Cílem bylo zjistit, jak vypadá život těchto dětí, jak probíhá integrace v běžné základní škole, jak důležité je dát i těmto dětem prostor, kde se mohou vyjádřit po svém a realizovat se. K naplnění cílů byly použity otázky, které se týkaly diagnózy, role zdravotníků, úlohy rodiny v procesu samotného vyrovnání se s diagnózou, vztah matky k dítěti. Velmi důležitá pak byla otázka integrace do běžné základní školy, začlenění do kolektivu a způsob, jak je možno tyto děti vzdělávat. Poznatky, které z práce vzešly, by mohly sloužit jako zdroj informací pro ty, kteří se touto problematikou zabývají.
|
|
|
Výskyt chromozomálních aberací v České republice
LANDOVÁ, Ivana
Cílem této bakalářské práce bylo popsat problematiku výskytu chromozomálních aberací v České republice a ověřit, zda souhlasí literární údaje se zjištěným výskytem. Tato práce má 2 části: V teoretické části práce jsem popsala fenotypické příznaky chromozomálních aberací, jejich vznik, příčinu a četnost v populaci dle literárních údajů. V praktické části jsem si ověřila jejich četnost z výsledků vyšetření (prenatálně i postnatálně), které mi poskytly laboratoře Genetika Plzeň s.r.o., Institut reprodukční medicíny a genetiky v Karlových Varech a Ústav lékařské genetiky Fakultní nemocnice Plzeň. Také jsem pracovala s údaji Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR a s údaji, které jsem našla na různých internetových zdrojích. Záměrem mého výzkumu bylo tyto výsledky graficky znázornit, sjednotit a najít mezi nimi souvislost. Z výsledků je patrné, že od roku 1995 došlo k přesunu věkové skupiny maximální intenzity plodnosti z věku 20 ? 24 na 30 ? 34 let v roce 2008. Průměrný věk matek, u jejichž plodu byl diagnostikován Downův syndrom se mezi jednotlivými lety ve sledovaných pracovištích pohyboval v rozpětí od 27 do 37,5 lety. Zastoupení Downova syndromu v jednotlivých letech ani mezi sledovanými pracovišti nevykazovalo významné diferenciace a pohybovalo se v rozpětí od 0,19 do 1,52 %. Průměrný výskyt Downova syndromu spočítaný z výsledků ÚZIS z let 1994-2007 je 1 na 1 700 živě narozených dětí. Všechny mé cíle práce se mi podařilo zrealizovat. Prenatální i postnatální výskyt aberací ve sledovaných pracovištích v jednotlivých letech kolísal anebo vykazoval jen nepatrné známky vzestupu či poklesu. Pro potvrzení hypotézy by bylo dobré sledovat vyšší počet pracovišť.
|
|
|
Spolupráce sestry v péči o dítě s Downovým syndromem
SOUKUPOVÁ, Jiřina
Abstrakt Na rodinu nejčastěji pohlížíme jako na sociální skupinu, která je ve vzájemné interakci. Rodina je spjata řadou vztahů a současně i ovlivněna dítětem. Toto platí o každé rodině, tedy i o rodině s postiženým dítětem. Na světě žije přibližně pět milionů lidí, kteří jsou postiženi Downovým syndromem. Jde o nejrozšířenějším ze všech forem mentálních retardací. V České republice se narodí ročně přibližně sedmdesát dětí s Downovým syndromem. V diplomové práci jsem zpracovala téma {\clqq}Spolupráce sestry v péči o dítě s Downovým syndromem``. Diplomová práce má podat ucelené informace o specializované péči o dítě s Downovým syndromem, včetně informací o onemocněních a problémech dítěte, které v jeho vývoji a životě mohou nastat. Smyslem práce je i správné pochopení této problematiky, provázání s ošetřovatelskou péčí, léčebnými a diagnostickými postupy, ale i nalezení správného přístupu k rodině, její edukace a komunikace s rodiči. Výsledkem práce jsou informace o spolupráci sester a rodičů při ovlivňování zdraví a vývoje dítěte s Downovým syndromem. Cíle práce, zmapovat problematiku spolupráce sestry a rodičů vychovávajících dítě s Downovým syndromem a zmapovat vliv spolupráce sestry s rodiči na komplexní péči o dítě s Downovým syndromem, byly splněny. Kvantitativní výzkum byl proveden metodou dotazníku pro sestry v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost v Jihočeském a Plzeňském kraji. Hypotéza, že sestry edukují rodiče dětí s Downovým syndromem v oblasti ošetřovatelské péče, byla na základě vyhodnocených dotazníků zamítnuta. Pro kvalitativní výzkum byla položena otázka: {\clqq}Jaká je úloha sestry v komplexní ošetřovatelské péči o dítě s Downovým syndromem?`` Odpověď na otázku byla vyhodnocena na základě rozhovorů s rodiči vychovávajících dítě s Downovým syndromem. Úlohou sestry je role poskytovatelky péče, edukátorky, poradkyně a ochránce. Poznatky této diplomové práce by mohly sloužit jako zpětná vazba pro sebereflexi sester v pediatrických ordinacích a pro zkvalitnění spolupráce mezi rodiči a sestrami v komplexní péči o dítě s Downovým syndromem.
|
|
|
Kvalita života rodin s mentálně postiženým dítětem
IRROVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá kvalitou života rodin s dítětem s Downovým syndromem. Je členěna na část teoretickou a praktickou. Cílem teoretické části je osvětlil pojmy jako je Downův syndrom, rodina s mentálně postiženým dítětem a kvalita života. V části Downovům syndrom jsou vysvětleny aspekty tohoto mentálního postižení. Na rodinu s mentálně postiženým dítětem je nahlíženo z hlediska jejího fungování. Kvalita života je nastíněna z hlediska vývoje tohoto pojmu, jejího měření a modelů. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum, který byl proveden se sedmi rodinami s dítětem s Downovým syndromem. Na konci praktické části jsou interpretovány výsledky a závěry tohoto výzkumu.
|
|
|
K povědovmí o Downově syndromu mezi odbornou veřejností a obyvateli bydlícími v okolí zařízení integrovaného centra sociálních služeb Ratměřice
VYHNALOVÁ, Lenka
Práce se věnuje dětem, dospívajícím i dospělým lidem s Downovým syndromem. Teoretická část je rozčleněna do pěti kapitol. Ty jsou zaměřeny na obecnou charakteristiku Downova syndromu a zdravotní souvislosti takto postižených jedinců. Dále je zde nastíněn Downův syndrom z hlediska jednotlivých vývojových fází, specifika chování a poslední kapitola se věnuje službám, které jsou poskytovány lidem s tímto syndromem. Praktická část obsahuje zpracování, vyhodnocení a následné srovnání dat sebraných pomocí dotazníků, které byly rozdány rovnoměrně mezi pracovníky přímé péče Integrovaného centra sociálních služeb Ratměřice (odborníci) a obyvatele bydlící v okolí zařízení (laici).
|
host ::
RSS.