|
|
Severní a jižní limity areálů suchozemských měkkýšů Evropy na severojižním gradientu
Křepelová, Lucie ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horsák, Michal (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit severní a jižní limity výskytu všech dostupných druhů suchozemských plžů Evropy. Pro zpracování práce bylo nutno vypracovat soubor digitalizovaných map, který umožnil vytvořit databázi areálů rozšíření jednotlivých druhů evropských plžů. Na základě získaných dat jsem se pokusila identifikovat místa, kde jsou nejčastější společné severní a jižní hranice druhových areálů. Areály suchozemských plžů jsou ovlivněny nejen konkrétními životními nároky jednotlivých druhů (potential limits), ale i dalšími, a to zejména klimatickými, geografickými a historickými podmínkami (truncated limits). V této práci jsem se zaměřila na jejich rozlišení. Uvedený postup mi také umožnil sledovat severojižní změny v druhové bohatosti plžů (Species Richness) při zohlednění truncated a potential limits. Nejdůležitějšími přírodními bariérami, zamezujícími přirozenému šíření řady druhů z jihu na sever, jsou Skandinávské pohoří, Alpy a Karpaty, a překvapivě i jižní hranice německých a polských nížin. Naopak šíření druhů ze severu na jih brání de facto pouze Alpy. Pokusila jsem se odlišit i skupinu druhů, jejichž areály nejsou těmito truncated limits ovlivněny. Snažila jsem se také identifikovat oblasti, kde se skokově mění druhová bohatost. Většina z nich se opět koncentruje do oblasti Alp,...
|
|
|
Diverzita a biogeografie protistních organismů
Ryšánek, David ; Kulichová, Jana (oponent) ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce sestává ze dvou částí. První částí je literární rešerše, druhou částí je pak praktická kapitola, která obsahuje výsledky mého vlastního výzkumu. V první části mé bakalářské práce se věnuji literární rešerši, ve které se zabývám dvěma současnými názory na biodiverzitu a biogeografii protist. První hypotézou je model ubikvitního rozšíření, který popisuji v několika bodech a ilustruji několika příklady. Podobně jsem představil i druhou teorii umírněného ubikvitního modelu. V závěru oba modely srovnávám a poukazuji na výhody a nevýhody jednotlivých teorií. Ve druhé části své bakalářské práce stručně charakterizuji rod Klebsormidium a následně popisuji optimalizaci molekulárních metod, které mi umožní studium biodiverzity a biogeografie tohoto rodu v rámci mé diplomové práce.
|
|
|
Diverzita, ekologie a biogeografie rodu \kur{Geophagus} s.l. [Perciformes: Cichlidae] (rešerše)
BODNÁROVÁ, Blanka
Neotropická linie geophaginních cichlid [Perciformes: Cichlidae: tribus Geophagini] je jednou z nejpočetnějších a nejdiverzifikovanějších skupin cichlid. Její zástupci jsou morfologicky velmi variabilní, vykazují různé potravní i reprodukční strategie a fylogenetické vztahy uvnitř této skupiny nejsou prozatím uspokojivě vyřešeny. Cílem této rešeršní práce bylo shromáždit co nejvíce informací o biologii, ekologii a biogeografii příslušníků rodu Geophagus s.l. (Geophagus, Gymnogeophagus, Microgeophagus, Crenicara, Dicrossus, Biotodoma) tvořícího významnou část diverzity tribu Geophagini, a shrnout současný stav poznání jejich fylogenetických vztahů. Jako alternativní hypotézu k současnému výkladu vzniku diverzity uvnitř celého tribu jsem do své práce zařadila biogeografickou analýzu této skupiny metodou S-DiVA (Statistical Dispersal-Vicariance Analysis).
|
|
| |
|
|
Náměty na badatelsky orientované vyučování biogeografie ve vzdělávacích programech pro ZOO Ohrada v Hluboké nad Vltavou
VONDRUŠKOVÁ, Jana
Diplomová práce na téma Náměty na badatelsky orientované vyučování biogeografie ve vzdělávacích programech pro ZOO Ohrada v Hluboké nad Vltavou se skládá ze dvou částí teoretické a praktické. Teoretická část je tvořena rešerší literatury, ve které autorka diskutuje o pročtené, odborné literatuře, ze které čerpala informace pro zpracování své práce. Rovněž práce obsahuje metodiku tvorby teoretické části práce a vlastního výukového materiálu. Autorka popisuje rovněž význam mimoškolního vzdělávání v ZOO Ohrada Hluboká nad Vltavou a věnuje se charakteristice a významu badatelsky orientovaného vyučování. Praktická část se zaměřuje na samotný popis a realizaci vlastních vzdělávacích programů. Celkem byly vytvořeny tři návrhy vzdělávacích programů. Tematické zaměření programů vychází ze vzdělávací koncepce Vzdělávacího centra při ZOO Ohrada v Hluboké nad Vltavou a charakterizuje tak především zástupce ze skupiny hadů, ptáků a šelem. Každý výukový program má čtyři části prezentaci v programu SMART notebook, vlastní aktivitu žáků, soutěž pro žáky a pracovní list "na doma".
|
|
|
Brown fields v ČR jako zdroj biodiverzity v zemědělské krajině
PONČA, Dušan
Byl studován význam modelových lokalit, bývalých těžebních prostorů, z hlediska biodiverzity a navrženo jejich další využití. Práce navazuje na výzkum z roku 2010 a naznačuje trendy vývoje jednotlivých lokalit. Za tímto účelem bylo provedeno mapování biotopů a posouzení společenstev brouků z hlediska jejich antropogenního ovlivnění. Bylo zjištěno, že všechny tři lokality jsou antropogenně velmi silně ovlivněny. V oblasti II. byl prokázán pozitivní vliv managementu na společenstva druhů a byly ověřeny dvě teorie ostrovní biogeografie.
|
|
|
Využití projektového vyučování při výuce Biogeografie na 2. stupni ZŠ
LOUDOVÁ, Veronika
Hlavním cílem diplomové práce je vypracování vlastního konceptu výukového materiálu věnující se výuce biogeografie na 2. stupni ZŠ s využitím zásad projektového vyučování a praktických forem výuky. Návrh výukového materiálu je v podobě pracovní učebnice, která obsahuje pracovní listy k navrženým biogeografickým projektům. K pracovní učebnici byla také vytvořena metodická příručka pro učitele, která má pomoci pedagogům v organizaci těchto navržených projektů. Učební text odpovídá zásadám definovaným platnými vzdělávacími dokumenty. Teoretická část se věnuje zhodnocení významu učiva biogeografie a biosféry v kontextu RVP ZV a ŠVP sledovaných škol. Další kapitoly jsou věnované funkční analýze učebnic a pracovních sešitů pro 2. stupeň ZŠ a zhodnocení významu projektového vyučování ve výuce zeměpisu.
|
|
|
Výuka biogeografie a ochrany životního prostředí na základní škole
DVOŘÁKOVÁ, Stanislava
Téma diplomové práce je Výuka biogeografie a ochrany životního prostředí na základní škole. Práce se konkrétně zabývá vytvořením alternativního učebního materiálu pro základní školy, který je využitelný v hodinách zeměpisu, přírodopisu, v zájmových kroužcích a seminářích a je také zdrojem inspirace a informací pro učitele. Práce vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, a to ze vzdělávací oblasti "Člověk a příroda", z tématických okruhů "Přírodní obraz Země" a "Životní prostředí". Naplňuje průřezové téma "Environmentální výchova".Součástí diplomové práce je analýza a zhodnocení učebnic zeměpisu pro 2. stupeň základní školy. Kritérii pro hodnocení byla kvalita zpracování učiva a struktura učebnice. Dále práce obsahuje textovou část, pracovní listy a řešení pracovních listů.
|
|
| |
|
|
Biogeografie ve výuce na základních školách
PELIKÁNOVÁ, Petra
Pelikánová P. 2009: Biogeografie ve výuce na základních školách. Diplomová práce. Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta, České Budějovice. 133 s. Tato diplomová práce uvádí přehled problematiky biogeografie a světových biomů, navrhuje výukový text, pracovní listy a didaktický test v rozsahu znalostí pro žáky základních škol. Podkladem pro jejich tvorbu byly analýzy učebnic zeměpisu a přírodopisu pro základní školy. Práce řeší a navrhuje začlenění tématu do osnov a rámcových vzdělávacích programů základních škol.
|
host ::
RSS.