|
|
Úroveň sebeobslužných dovedností u klientů chráněného bydlení v Domově PETRA Mačkov
VOŘÍŠKOVÁ, Hana
Bakalářská práce se zabývá úrovní sebeobslužných dovedností u lidí s mentálním postižením, kteří využívají pobytovou sociální službu chráněné bydlení. Je rozdělena na dvě hlavní části. Teoretická část charakterizuje lidi s mentálním postižením a jejich sebeobslužné dovednosti. Dále se věnuje sociální práci a systému sociálních služeb pro lidi s mentálním postižením a konkrétně popisuje sociální službu chráněné bydlení. Praktická část je zaměřena na výzkum daného problému v konkrétní organizaci zaměřené na poskytování pobytových sociálních služeb pro lidi s mentálním postižením, v Domově PETRA Mačkov. Cílem výzkumu je zjištění úrovně sebeobslužných dovedností u klientů chráněného bydlení.
|
|
|
Zdrojová soběstačnost NNO v kultuře
Vyhnánková, Jana ; Boukal, Petr (vedoucí práce) ; Römerová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá zdrojovou soběstačností NNO v kultuře, a to se zaměřením na oblast performing arts. Cílem práce bylo zjistit současný stav zdrojové soběstačnosti u NNO činných v performing arts v České republice. Průzkum byl veden pomocí elektronického dotazníku, který byl zaslán na vedoucí pracovníky či ekonomické pracovníky NNO. Průzkum ukázal, že NNO v performing arts vykazují poměrně vysokou míru samofinancování a úspěšně diverzifikují své zdroje. NNO v malé míře využívají neveřejné zdroje, ale hojně čerpají zahraniční zdroje. NNO mají rezervy ve svém strategickém plánování fundraisingových aktivit i plánování marketingu.
|
|
|
Zdrojová soběstačnost NNO v kultuře
Adlerová, Martina ; Boukal, Petr (vedoucí práce) ; Römerová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá zdrojovou soběstačností nestátních neziskových organizací působících v kulturní sféře. V teoretické části jsou popsány možné způsoby financování těchto organizací. Důraz je kladen na práci s dárci a na fundraising pomocí sociálních sítí. Pro usnadnění komparace financování jsou uvedeny veškeré právní formy neziskových organizací s ilustračními příklady. V praktické části je představeno pět rozdílných neziskových organizací působících v kultuře. Je popsána struktura jejich zdrojů, provedena finanční analýza a určeno procento soběstačnosti. Práce dále zkoumá význam crowdfundingu v českém prostředí a ve sledovaných organizacích popisuje spolupráci s dárci. Z analýzy vyplývá, že žádná z organizací není soběstačná. Text přináší doporučení, jak procento soběstačnosti zvýšit.
|
|
|
Očekávání a skutečnost bydlení v Domě s pečovatelskou službou Planá nad Lužnicí
VOBORSKÁ, Dana
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou bydlení seniorů v Domě s pečovatelskou službou, což je jedna z pobytových sociálních služeb nabízených v České republice. Cílem práce je zjistit, v jakých aspektech se lišilo očekávání seniorů před nastěhováním do Domu s pečovatelskou službou Planá nad Lužnicí od reality života v tomto zařízení. Cílem výzkumu je tedy zjistit, čeho se týkala a do jaké míry byla splněna očekávání zdejších obyvatel. Dílčím cílem je získat přehled o tom, jestli jsou senioři před příchodem do DpS dostatečně informováni o bydlení a službách poskytovaných v tomto zařízení. V teoretické části jsou nejprve definovány pojmy stárnutí a stáří a popsány změny provázející toto životní období. Dále jsou představeny sociální služby pro seniory, které jsou poskytovány v České republice. Je zde popsán proces adaptace a v závěru teoretické části je představen Dům s pečovatelskou službou Planá nad Lužnicí. Pro získání potřebných informací v rámci praktické části mé práce jsem použila kvalitativního výzkumu. Zvolila jsem metodu dotazování, techniku narativního polořízeného rozhovoru. Z výsledků mého šetření je zřejmé, že očekávání seniorů před vstupem do DpS souvisela nejen s důvodem jejich přestěhování, ale také s tím, jaké informace o svém budoucím bydlení měli k dispozici. Prostřednictvím výzkumu jsem zjistila, že naprostá většina dotazovaných měla dostatečné informace o DpS. Očekávání respondentů byla ve většině případů spojena s bezbariérovým prostředím a s možností využívání vybraných úkonů pečovatelské služby. Výzkum dále ukázal, že respondenti v DpS oceňují pohodlné bezbariérové bydlení v příjemném prostředí. Pečovatelskou službu i personál DpS hodnotí respondenti kladně, přestože někteří poukazují na finanční náročnost bydlení i poskytovaných služeb. Pro respondenty je důležité, že se zde mohou i nadále věnovat některým svým oblíbeným činnostem a stýkat se se svými přáteli. Z výsledků výzkumu vyplývá, že v některých případech realita bydlení v DpS Planá nad Lužnicí dokonce předčila očekávání spojená s nastěhováním do tohoto zařízení. Poznatky získané prostřednictvím této bakalářské práce by mohly sloužit jako zpětná vazba pro zaměstnance DpS Planá nad Lužnicí. Mohly by také přispět ke zvýšení všeobecného povědomí o tom, co senioři očekávají od bydlení v domě s pečovatelskou službou a co jim bydlení v takovém zařízení může nabídnout.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s kataraktou
VESELÁ, Markéta
V této bakalářské práci se zabýváme ošetřovatelskou péčí o pacienta s kataraktou. Katarakta je na celém světě jednou z nejčastějších příčin slepoty a je nejčastějším prováděným chirurgickým výkonem v rozvinutých zemích. Člověk přijímá pomocí zraku 80 % všech získaných informací ze svého okolí, proto zhoršení zraku může pro člověka znamenat omezení soběstačnosti nebo dokonce její ztrátu, což způsobuje komplikace v sebepéči. Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části se zabýváme samotným onemocněním katarakta, co vlastně onemocnění je, jaké jsou jeho druhy, jaká je diagnostika a léčba onemocnění. Podstatnou část jsme věnovali ošetřovatelské péči o pacienta s tímto onemocněním a zabývali jsme se i vysvětlením pojmu soběstačnost, jejím hodnocením a posuzováním funkční úrovně sebepéče. Praktickou část tvoří vybraná metoda kvantitativního i kvalitativního výzkumu. V kvantitativním výzkumu byla použita metoda dotazníků pro pacienty a ve výzkumu kvalitativním jsme cílů naší práce dosahovali technikou sběru dat pomocí polostrukturovaného rozhovoru se sestrami. Rozhovory, které se uskutečňovaly na očním oddělení nemocnice České Budějovice a na Evropské oční klinice Lexum, jsou v naší práci uvedeny. V této práci byly stanoveny dva cíle. První cíl: Zjistit specifika ošetřovatelské péče o pacienta s kataraktou. K tomuto cíli jsme si stanovili 3 výzkumné otázky. 1. výzkumná otázka: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o pacienta s kataraktou? 2. výzkumná otázka: Znají sestry specifika ošetřovatelské péče o pacienta s kataraktou? 3. výzkumná otázka: Jak sestry edukují pacienty o pooperačním režimu? 2. cílem bylo: Zjistit rozdíly v soběstačnosti pacientů před a po operaci katarakty. K tomuto cíli byla stanovena hypotéza 1: Pacienti po operaci katarakty mají vyšší úroveň soběstačnosti než pacienti před operací katarakty. Hypotéza 1 se na základě získaných výsledků potvrdila. Výsledky naší práce chceme co nejvíce zpřístupnit pacientům onemocněných kataraktou, proto jsme vypracovali edukační materiál pro pacienty. Při úspěšné obhajobě budou výsledky bakalářské práce publikovány v odborném časopise.
|
|
|
Ovlivnění soběstačnosti biologickou léčbou u nemocných s revatoidní artritidou
JELENOVÁ, Michaela
Revmatoidní artritida je chronické autoimunitní onemocnění, které se projevuje především ztuhlostí a bolestivostí kloubů. Hlavní problém tohoto onemocnění spočívá ve zhoršení kvality života pacientů následkem bolestivých projevů a zhoršení funkce kloubů. Toto progresivní onemocnění často vede k disabilitě a invaliditě, proto je revmatoidní artritida významným terapeutickým a sociálním problémem z hlediska náročnosti na ošetřování, finance i sociální péči. V posledních letech dochází k významným změnám v léčbě revmatoidní artritidy. Novou terapeutickou metodou se stala biologická léčba. Byly získány údaje o tom, že tato léčba může zpomalit nebo dokonce zastavit i rentgenovou progresi onemocnění.
|
|
|
Úloha sestry v podpoře soběstačnosti pacienta s amputací dolní končetiny v pooperačním období.
ZRZAVECKÝ, Martin
Bakalářskou práci na téma: Úloha sestry v podpoře soběstačnosti pacienta s amputací dolní končetiny v pooperačním období jsem si vybral na základě studia odborné literatury a praktických zkušeností v péči o tyto pacienty na oddělení chirurgie, kde pracuji. Amputaci dolní končetiny lze popsat jako odstranění periferní části těla od celku úrazem nebo chirurgicky. Úrazovost v dnešní době je velmi vysoká zvláště na silnicích. Vlivem úrazu přijde o část těla mnoho mladých lidí. Plánovaným zákrokem se amputace dolní končetiny provádí z důvodu zmírnění či odstranění bolesti nebo za účelem zamezení šíření infekce či metastáz. Pro většinu lidí znamená amputace dolní končetiny změnu v kvalitě života. Úloha zdravotnického personálu je pečovat o amputaci dle standardů a naučit pacienta soběstačnosti. Cílem kvalitativního výzkumného šetření bylo: 1. zmapovat úlohu sestry v podpoře soběstačnosti pacienta s amputací dolní končetiny v pooperačním období z pohledu všeobecných sester a 2. zjistit úspěšnost nácviku soběstačnosti u pacientů s amputací dolní končetiny v pooperačním období. K cílům byly stanoveny výzkumné otázky: 1. Jakou roli zastává sestra v podpoře soběstačnosti u pacienta s amputací dolní končetiny z pohledu sester? 2. Jak ovlivňuje ošetřovatelská péče soběstačnost pacienta s amputací dolní končetiny? 3. Jakým způsobem provádí sestra nácvik soběstačnosti u pacienta s amputací dolní končetiny v pooperačním období? Výzkumné šetření bylo kvalitativní, jako technika byl použit hloubkový rozhovor se sestrami a pacienty. Výzkumný soubor tvořili sestry a pacienti po amputaci dolní končetiny chirurgického a traumatologického oddělení Nemocnice České Budějovice a.s.. Z výsledků vyplynulo, že sestry chirurgického i traumatologického oddělení se podílí na podpoře soběstačnosti pacienta po amputaci dolní končetiny především v uspokojování fyziologických potřeb (hygiena, příjem potravy a tekutin, vyprazdňování, zajištění pohybu a potřeby být bez bolesti). Sestry z chirurgického oddělení považují nácvik soběstačnosti u těchto pacientů za náročnější vzhledem k věku pacienta a typu amputace v souvislosti s chronickým onemocněním. Dle názoru pacientů má ošetřovatelská péče při hospitalizaci významný vliv na jejich soběstačnost. Sestry z chirurgického i traumatologického oddělení považují nácvik soběstačnosti za velmi důležitý, rozdíl účinku opět vidí ve věku pacienta a příčiny amputace. Dle sester i pacientů nácvik soběstačnosti zahrnuje hygienickou péči, pomoc při příjmu potravy a vyprazdňování, vertikalizaci z lůžka, nácvik pohybu a management bolesti. Cíle výzkumného šetření byly splněny a výsledky výzkumného šetření mohou pomoci sestrám zkvalitnit ošetřovatelskou péči, což povede ke zlepšení kvality života pacientů po amputaci dolní končetiny.
|
|
|
Podpora soběstačnosti u hemiplegického pacienta po cévní mozkové příhodě
JIRKŮ, Lenka
Cévní mozková příhoda v současné době není onemocněním, které postihuje pouze starší lidi, ale čím dál tím častěji postihuje lidi v produktivním věku. Následky onemocnění jsou různorodé a liší se u nemocných jak v jejím rozsahu tak závažnosti. Proto toto onememocnění zásadně ovlivní dosavadní způsob života nemocného i jeho rodiny. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena hlabně na samostatné onemocnění.Čtenářům je zde přiblížena daná problematika tohoto onemocnění. je zde popsaná dělení mozkových příhod, rizikové faktory, diagnostika a léčba. Dále zásady ošetřovatelské péče o nemocné po cévní mozkové příhodě, podpora soběstačnosti, a také rehabilitace a její cíle. Druhá část tvoří výzkum. Je zde použita metoda dotazování technikou dotazníků. Dotazníky jsou zde použity dva pro respondenty pracující na lůžkovém oddělení zdravotnických zařízení a pro respondenty pracující v domácí péči. Tato část je zaměřena na získání informací a rozdílů o poskytování podpory soběstatečnosti v oblasti hygieny u hemiplegického pacienta po CMP a spolupráci s fyzioterapeutem, jak na lůžkovém oddělení tak i v domácí péči. dané výsledky by měli přispět ke zlepšení ošetřovatelské péče o pacienty s CMP.
|
|
|
Podpora soběstačnosti nemocných s revmatoidní artritidou ve vybraných denních činnostech v domácím prostředí
TÜRKOVÁ, Věra
Podpora soběstačnosti nemocných s revmatoidní artritidou ve vybraných denních činnostech v domácím prostředí Tématem bakalářské práce je podpora soběstačnosti u nemocných s revmatoidní artritidou. Revmatoidní artritida je zánětlivé autoimunitní chronické onemocnění, jejímž hlavním projevem je postižení zejména drobných kloubů, svalů, vazů, ale může se manifestovat i na vnitřních orgánech těla. Vede k výraznému pohybovému omezení a tím značně zhoršuje kvalitu života a soběstačnost lidí. Jelikož touto nemocí trpí převážně ženy, soustředili jsme se na oblast vaření, stravování a osobní hygienu. Úlohou sestry je vést nemocné k soběstačnosti. Možností, jak nemocné s omezenou soběstačností podporovat je více, práce je však zaměřena především na pomůcky na podporu soběstačnosti v oblasti vaření, stravování a osobní hygieny. Na začátku práce jsme si stanovili 6 cílů. Prvním cílem bylo zjistit, jaké pomůcky k podpoře soběstačnosti nemocní s revmatoidní artritidou mají k dispozici v oblasti vaření stravování. Druhým cílem bylo zjistit, jaké pomůcky k podpoře soběstačnosti nemocní s revmatoidní artritidou mají k dispozici v oblasti osobní hygieny. Třetím cílem bylo zjistit, jaké pomůcky k podpoře soběstačnosti nemocní s revmatoidní artritidou postrádají v oblasti vaření, stravování. Čtvrtým cílem práce bylo zjistit, jaké pomůcky k podpoře soběstačnosti nemocní s revmatoidní artritidou postrádají v oblasti osobní hygieny. Pátým cílem bylo vytvořit brožuru na podporu soběstačnosti nemocných s revmatoidní artritidou v oblasti vaření, stravování a osobní hygieny. Posledním, a tedy šestým cílem této bakalářské práce, bylo aplikovat vytvořenou brožuru u nemocných s revmatoidní artritidou. Cíle práce byly splněny. Na přelomu února a března 2011 bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření. Ke sběru dat byla použita metoda dotazování, technika nestandardizovaného rozhovoru. Podle předem připravených otázek jsme se dotazovali respondentek s revmatoidní artritidou, které jsou léčeny ambulantně. Na základě získaných informací a zmapování dostupných pomůcek, byla vytvořena brožura na podporu soběstačnosti nemocných s revmatoidní artritidou a následně otestována. Výzkumný soubor pro rozhovory tvořilo 6 respondentek s revmatoidní artritidou. Respondentky byly vybrány podle předem stanovených kritérií a těmi bylo onemocnění revmatoidní artritidou, stádium nemoci II., III., IV., kdy je výrazně ovlivněna soběstačnost a zastoupení monocyklického, polycyklického a progresivního průběhu revmatoidní artritidy. Výzkumný soubor pro anketu byl vybrán podle stejných kritérií a tvořilo jej 10 respondentek. Práce odhalila konkrétní pomůcky, které nemocní s revmatoidní artritidou mají k dispozici a které postrádají. Na základě získaných informací a zmapovaných pomůcek vznikla brožura na podporu soběstačnosti nemocných s revmatoidní artritidou v oblasti vaření, stravování a osobní hygieny. Kroky, jak dosáhnout zlepšení soběstačnosti nemocných s revmatoidní artritidou v oblasti vaření, stravování a osobní hygieny v domácím prostředí, vidíme v poskytnutí vytvořené brožury ambulantním i lůžkovým revmatologickým praxím. Pro oslovení co nejširší populace revmatiků s porušenou soběstačností a na základě kladných ohlasů na vytvořenou brožuru, jsme přijali nabídku publikovat seriálový článek o podpoře soběstačnosti nemocných s revmatoidní artritidou v časopise ?REVMATIK?. Pozitivním přínosem by podle nás také bylo uskutečnění informačního semináře o pomůckách na podporu soběstačnosti pro pacienty a sestry revmatologických ošetřovacích jednotek, pro členy Revma ? ligy a studenty ZSF.
|
|
|
Revmatoidní artritida versus Bechtěrevova choroba z hlediska závislosti na sociální síti
JELENOVÁ, Michaela
Revmatických onemocnění v Evropě neustále přibývá. Odhaduje se, že v současné době trpí některým typem revmatismu až čtvrtina Evropanů. Mezi ně patří také revmatoidní artritida i Bechtěrevova choroba (ankylozující spondylitida), chronická onemocnění, která se projevují bolestí, ztuhlostí, zánětem kloubů a zad. A právě jim je věnována tato diplomová práce. Její teoretická část se zabývá jednak revmatoidní artritidou a Bechtěrevovou chorobou ze zdravotního hlediska, jednak obsahuje poznatky ze sociální oblasti, která bývá často opomíjena. Cílem praktické části diplomové práce je odhalit, jakým způsobem se odlišuje revmatoidní artritida od Bechtěrevovy choroby z hlediska využívání sociální pomoci, ale i práceschopnosti nebo účasti ve společenském životě. Pro sběr dat byl využit kvalitativní výzkum, metoda dotazování a technika rozhovorů. Osloveni byli pacienti revmatologických ordinací Medipont Plus s.r.o., kteří byli rozděleni do dvou skupin - na osoby s revmatoidní artritidou a osoby s Bechtěrevovou chorobou. Z výzkumu vyplynulo, že osoby s revmatoidní artritidou jsou častěji v invalidním důchodu než osoby s Bechtěrevovou chorobou a více využívají i sociální příspěvky, a to nejčastěji mimořádné výhody pro osoby se zdravotním postižením - průkaz ZTP. S tím souvisí i nižší pracovní schopnost u osob s revmatoidní artritidou oproti osobám s Bechtěrevovou chorobou. Výsledky výzkumu jsou ovlivněny věkem respondentů, délkou onemocnění, rozdílností role muže a ženy a v neposlední řadě i osobnostními charakteristikami. Výzkum ukázal, že osoby z řad revmatiků i Bechtěreviků, které se léčí biologickou léčbou, jsou díky této moderní léčbě soběstačnější. Zároveň bylo zjištěno, že respondenti, kteří nejsou plně soběstační, neví o možnostech sociálních dávek a příspěvků a neví, kde tyto informace získat. Práce by se mohla stát impulsem k tomu, aby se na revmatická onemocnění nepohlíželo pouze ze zdravotního hlediska. Onemocnění ovlivňuje významným způsobem život svých nositelů a stává se tak závažným psychosociálním problémem.
|
host ::
RSS.