|
|
Analýza chování prasete divokého na vnadištích
Pavelka, Martin
Tato bakalářská práce se zabývá chováním prasete divokého na vnadištích. Průzkum byl proveden v honitbách na severní Moravě, v okrese Bruntál. Nejen na vybraném území, ale také po celé České republice se řeší problém s přemnožením tohoto druhu zvěře. Sledování probíhalo pomocí fotopastí, které pořizovaly snímky vnadišť. Na tato místa bylo sypáno různé množství krmiva, které bylo předem zváženo. Z pořízených fotografií byly zaznamenány časy příchodů a počet divokých prasat. Následně bylo vypočítáno průměrné množství krmiva, které dokáže pojmout jedno divoké prase za hodinu. Ze získaných dat z fotopastí bylo doporučeno maximální množství krmiva, postačující pro pravidelné příchody zvěře na vnadiště, a tím pádem pro umožnění redukce počtů divokých prasat.
|
|
|
Analýza poměru pohlaví a věkové struktury vybraných populací prasete divokého a zhodnocení vlivu loveckých aktivit
Svoboda, Tomáš
Ve třech lokalitách na území ČR byla provedena analýza poměru pohlaví a věkové struktury vybraných populací prasete divokého za účelem vyhodnocení věkové a pohlavní struktury ulovené zvěře. Analýza byla prováděna v letech 2016 – 2018 v rámci společných lovů, kde nebyl brán zřetel na věk a pohlaví. Celkově bylo posuzováno 665 kusů prasat divokých, z toho bylo 384 samic a 281 samců. Bylo zjišťováno pohlaví jednotlivých kusů, jejich věk dle vývoje chrupu a hmotnost kusů zvážením. Podle výsledků výzkumu dochází s vývojem věku ke stále nepříznivější úpravě poměru pohlaví ve prospěch samic, zkoumané lokality vykazují špatnou skladbu zvěře jak z hlediska věku, tak pohlaví. Přestože byla zjištěna nejvyšší míra kladení mláďat na jaře, probíhá kladení téměř celoročně.
|
|
|
Výskyt plicní červivosti u prasete divokého v České republice
Poulíčková, Kateřina
V období od listopadu 2016 do prosince 2017 byla provedena studie endoparazita Metastrogylus sp., který způsobuje u prasete divokého (Sus scrofa) plicní červivost. Vzorky byly odebírány ze 13 lokalit napříč Českou republikou. Sledována byla prevalence a intenzita výskytu Metastrongylus sp. pomocí částečné helmintologické pitvy vzorků plic a analýza trusu pomocí McMasterovy kvantifikační metody. Těmito metodami bylo prověřeno 104 vzorků plic i trusu. Zjištěná prevalence endoparazita Metastrongylus sp. činí 94 % z vyšetřených plic. Tato práce se zabývá i porovnáním infekce mezi lokalitami, z kterých byly odebírány vzorky, věkovými třídami, váhovými kategoriemi i mezi pohlavími.
|
|
|
Inventarizace škod prasetem divokým na kulturách lesních dřevin
Glogar, Jan
V poslední době se můžeme stále častěji potkávat s poškozováním výsadeb divokými prasaty. Ať už se jedná o vytáhnutí nebo vyrýpnutí sazenic nebo mají i poškozenou nadzemní část nebo kořenový bal, mohou být tato poškození pro následný porost fatální. Tato práce se snaží zjistit, jaké jsou o dané problematice aktuálně dostupné informace, o jak častý problém se v rámci České republiky skutečně jedná, jaké jsou zkušenosti lidí, kteří se s těmito škodami potkávají a jaká by měla být funkční ochrana. Závěrem jsou pak získaná data vyhodnocena a je vytvořen soubor doporučení pro minimalizaci tohoto problému.
|
|
|
Analýza struktury a prognóza vývoje populace prasete divokého v ČR
Krátký, Matouš
Téma práce je členěno do dvou hlavních částí, přičemž první se zabývá populací prasete divokého na území České republiky s cílem analyzovat strukturu a prognózovat její vývoj. K vypracování bylo potřeba provést řadu výpočtů, jejichž princip je založen na metodice dle Koláře (2014). Druhá část se věnuje problematice určování věku ulovené černé zvěře se zaměřením na metodu dle Mitchella a její praktické využití. Pro účely práce byla metoda aplikována na statisticky reprezentativním vzorku dolních čelistí divokých prasat, přičemž byly provedeny pokusy s použitím nových způsobů vizualizace cementových vrstev.
|
|
|
Vyhodnocení hmotnosti zvěře ulovené ve vybraných honitbách Konstantinolázeňska
POKORNÝ, Radek
U volně žijící populace jelena siky, srnce obecného a prasete divokého v mikroregionu Konstantinolázeňsko v České republice, byla zjišťována hmotnost nevyvržené zvěře, hmotnost po vyvržení, hmotnost hlavy a distálních partií končetin a hmotnost vnitřních orgánů (srdce, plíce, játra, slezina, ledviny). Byla vypočtena vzájemná ko- relace mezi zjištěnými hmotnostmi. V této práci byl zjišten hmotnostní poměr mezi vyvrženou a nevyvrženou hmotností. U siky byla hmotnost vyvrženého těla 74,03 % z celkové hmotnosti. Vyvržená hmotnost prasete divokého tvořila 78,56 % z celkové hmotnosti a u srnčí zvěře byl tento poměr 76,66 %. Získaná data byla statisticky ana- lyzována na vliv věku, pohlaví a fázi lovecké sezóny na hmotnost. Pro divoká prasa- ta bez rozdílu věku bylo statisticky prokázáno, že s věkem roste tělesná hmotnost. U kolouchů jelena siky bylo statisticky prokázáno, že kusy ulovené do 15. ledna mají menší hmotnost než kolouši ulovení po 15. lednu. Dále bylo pro siku bez rozdílu věku statisticky prokázáno, že samci mají větší tělesnou hmotnost než samice. Další statistiky jsou k nahlédnutí ve výsledcích této práce.
|
|
|
Vliv prasete divokého na vegetaci semixerotermních trávníků
Horčičková, Eva ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hejcmanová, Pavla (oponent)
Předmětem studia této práce jsou disturbance způsobené prasetem divokým (Sus scrofa) a jejich vliv na vegetaci semixerotermních trávníků (Festuco-Brometea) s dominujícím druhem Brachypodium pinnatum. Výzkum se odehrával ve Vojenském újezdu Hradiště v Doupovských horách. Rytí divokých prasat tvoří důležitý zdroj disturbančního režimu v této opuštěné, původně zemědělské krajině. Vegetace uměle vytvořených disturbancí byla porovnávána s nenarušenými kontrolními plochami i s vegetací disturbancí přirozených. Experimentální plochy byly založeny v létě 2007. Po zaznamenání původní vegetace došlo k mechanickému odstranění drnu. Následná sukcese byla každoročně sledována. Zároveň bylo třikrát ročně prováděno mapování přirozených disturbancí v okolí experimentálních ploch. Důvodem bylo zjištění potenciálních zdrojů diaspor a frekvence jevu na krajinné úrovni. Taktéž byl vytvořen seznam všech nalezených druhů v okruhu 2 m, 4 m a 16 m od experimentální plochy. Výsledky: Disturbance zvyšují druhovou bohatost a prostorovou heterogenitu semixerotermních trávníků. Na experimentálních disturbancích se vyskytovaly druhy, které nebyly zastoupeny v nenarušeném okolí. Tyto druhy patří především mezi hemikryptofyty a druhy s dlouhodobě persistentními diasporami. Složení vegetace experimentálních disturbancí nejeví závislost na...
|
|
|
Odchytová zařízení na černou zvěř - techniky a využití
Hradilová, Adéla ; Ježek, Miloš (vedoucí práce) ; Mrkvičková Kořanová, Diana (oponent)
Tato bakalářská práce řeší v první části literární rešerši na druhy odchytových zařízeni na černou zvěř a možnosti jejich spouštění. Také je v této části zahrnuta i legislativa České republiky vztahující se k tématu odchyt černé zvěře.
V druhé části je konkrétní odchytové zařízení umístěno v honitbě Blazice - Sovadina, ve které v současnosti černá zvěř jen prochází. Tato kleci bude zhodnocena úspěšnost odchytu. Odchytové zařízení bylo instalováno do různých částí honitby. Převážně umístěno do zemědělských plodin. Zhodnocení proběhne i u použitých návnad.
|
|
|
Studium potravy velkých savců: metodologický přístup
Holá, Michaela ; Červený, Jaroslav (vedoucí práce) ; Stádník, Luděk (oponent)
Početní stavy spárkaté zvěře v posledních desetiletích narůstají téměř na celém území Evropy, což má za následek významné environmentální a ekonomické dopady. Kvalita a dostupnost přirozených i umělých zdrojů potravy patří mezi nejvýznamnější faktory ovlivňující populační dynamiku spárkaté zvěře, a proto je nezbytné, aby byl efektivní management zvěře založen i na poznatcích z oblasti potravní ekologie. S postupem času se metody studia složení potravy značně vyvinuly, nicméně každá má své výhody a nevýhody. Cílem této dizertační práce je s použitím kombinace tradičních (tj. analýza obsahu žaludků) a moderních (tj. analýza stabilních izotopů, spektroskopie v blízké infračervené oblasti) metod studia složení potravy získat nové poznatky o potravní ekologii dvou významných zástupců spárkaté zvěře (tj. prase divoké, jelen evropský) na území České republiky. Jejich populace zde neustále narůstají a zároveň jsou intenzivně přikrmovány. Dále si tato práce klade za cíl vytvořit podklady pro následnou aplikaci těchto metod v myslivecké praxi a zaměřit se na metodologické otázky spojené s jejich použitím.
Na základě rozboru žaludků byl zhodnocen rozsáhlý soubor dat za účelem určit, do jaké míry jsou prasetem divokým přijímány složky potravy pocházející z lidské činnosti (tj. zemědělské plodiny a přikrmování). Potrava produkovaná člověkem tvořila dominantní a nejobjemnější složku potravy prasete divokého během celého roku. Nezbytným předpokladem k využití analýzy stabilních izotopů je znalost tzv. trofických diskriminačních faktorů (tj. systematický rozdíl v izotopovém složení mezi potravou a tkání živočicha, jež danou potravu přijal), které byly v rámci této práce experimentálně určeny pro stabilní izotopy uhlíku a dusíku v srsti prasete divokého a jelena evropského. Dále byly zhodnoceny možné zdroje variability (pohlaví, věk, váha, laktace) hodnot izotopové diskriminace. Získané výsledky představují nezbytné podklady pro použití analýzy stabilních izotopů k rekonstrukci potravy volně žijících jedinců prasete divokého a jelena evropského. V rámci této práce byla dále prokázána spolehlivost spektroskopie v blízké infračervené oblasti k určení ukazatelů kvality potravy v trusu jelena evropského. Výsledky této dizertační práce přispějí k efektivnímu mysliveckému managementu spárkaté zvěře na území České republiky.
|
|
|
Zhodnocení distribuce trusu prasete divokého v lesním prostředí jako podkladu k odhadu jeho početnosti
Drimaj, Jakub
V modelové lokalitě u Jihlavy, tvořené dvěma lesními honitbami, byl zrealizován průzkum distribuce trusu prasete divokého (Sus scrofa L.) za účelem ověření platnosti a zdokonalení trusových metod sčítání divokých prasat v lesním prostředí. Počítání trusu bylo prováděno po sejití sněhové pokrývky (před začátkem růstu vegetace) na rovnoměrně rozložených liniích (pruhových transektech), vytyčených pomocí geoinformačního systému, s pomocí GPS přístrojů. Každá hromádka trusu byla zeměpisně zaměřena (GPS souřadnicemi) a obsáhlá databáze 3 442 hromádek dále analyzována nad digitalizovanými mapovými podklady Lesů ČR, s. p. (LHP). Průměrná denzita trusu v lese byla 143,4 hromádek.ha-1 a odhadnutá velikost populace 19 jedinců.km-2.
|
host ::
RSS.