|
|
Konkurenceschopnost EU: Lisabonská strategie a komparativní profil členských zemí
Čiháková, Jitka ; Abrhám, Josef (vedoucí práce)
V první části bych se chtěla zabývat výrazem konkurenceschopnost a jednotlivými žebříčky konkurenceschopnosti, sestavovanými mnoha ekonomickými institucemi. Smysl hodnocení těchto sestavovaných žebříčků lze samozřejmě zpochybnit. Myslím si ale, že je lepší se pokusit o nějaké hodnocení než vůbec žádné. Nemyslím si, že jde o samotné pořadí, kdo je kolikátý. Pro země je užitečné, že se mohou s ostatními porovnávat, zjistit jaké reformy ta která země provedla, jak jsou úspěšné či nefungují. Určitě jsou pro státy stimulující a zdrojem informací. Výhodou těchto zpráv je, že jsou rozsáhlé a podávají velmi komplexní obraz o stavu ekonomiky v jedné studii nebo se čtenář může zaměřit pouze na vybrané indikátory. Pro svoji práci jsem si vybrala jako první analýzu konkurenceschopnosti, kterou provádí každoročně Světové ekonomické fórum v podobě Zprávy o globální konkurenceschopnosti. Jako druhou budu hodnotit Ročenku světové konkurenceschopnosti, kterou vydává Mezinárodní institut pro rozvoj managementu v Lausanne. Třetí průzkum, Zpráva o podnikatelském prostředí od Světové banky, není přímo index konkurenceschopnosti, ale s konkurenceschopností úzce souvisí, protože je stále více věnována pozornost zlepšení podnikatelského prostředí se zřetelem k růstu konkurenceschopnosti i na úrovni Evropské unie. V procesu implementace Lisabonské strategie patří podnikatelské prostředí v Evropě k základním tematickým okruhům. V druhé části přejdu k Lisabonské strategii, k jednomu z nejzajímavějších programů, který Evropská unie přijala a jež je synonymem pro konkurenceschopnost. Nejprve Lisabonskou strategii představím, poukáži na její vývoj a pak zhodnotím počínání jednotlivých států EU v rámci Lisabonské strategie prostřednictvím Lisabonského žebříčku, který vydává Centrum pro Evropskou Reformu. Poté bych se chtěla krátce podívat na nástroje Lisabonské strategie. Ve třetí části srovnávám ekonomiky USA a EU. Nejprve bych chtěla celkově zhodnotit vývoj USA a EU v posledních letech na vybraných ekonomických ukazatelích. Poté bych se chtěla blíže věnovat problému pracovního trhu a to zaměstnanosti, nezaměstnanosti a sociálního systému. Nakonec se zaměřím na podnikatelské prostředí a konkurenceschopnost. Pomocí zpráv o konkurenceschopnosti a Lisabonské strategii bych se chtěla pokusit zhodnotit a porovnat konkurenceschopnost jednotlivých členských zemí EU, samozřejmě se zvláštním zřetelem na Českou republiku. V závěru bych chtěla shrnout, co USA s EU spojuje, a co odlišuje a představuje výhody či problémy.
|
|
|
Vybrané aspekty podnikatelského prostředí v ČR
Hnilicová, Anna ; Lukáš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Cupák, Patrik (oponent)
Podnikatelské prostředí je významným faktorem rozvoje podnikání, ekonomického růstu a růstu konkurenceschopnosti. Cílem diplomové práce je analýza vybraných aspektů podnikatelského prostředí, jeho klíčových složek a vyvození důsledků pro vývoj podnikatelského prostředí v České republice. Součástí diplomové práce je také způsob podpory podnikání po vstupu do Evropské unie v roce 2004 a detailní popis mechanismů a principů čerpání dotací. 1. kapitola: Vymezení pojmu podnikatelské prostředí, jeho struktura a komponenty 2. kapitola: Porovnání podnikatelského prostředí nových členských států Evropské unie 3. kapitola: Podpora podnikatelského prostředí z prostředků Operačních programů 4. kapitola: Program podpory Inovace
|
|
| |
|
|
Analýza konkurenčního postavení průmyslových odvětí v Evropské Unii
Cherepanov, Mykola ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Potužáková, Zuzana (oponent)
Práce zaprvé vytváří přehled o současných teoretických a praktických přístupech k problematice odvětvové konkurenceschopnosti, a zadruhé se pokouší o verifikaci teoretických hypotéz pomocí metod lineární regrese Ve své první částí práce poskytuje především teoretické pole pro vytvoření širší koncepce konkurenceschopnosti. Jsou zde přiblížené jak teoretické koncepce, tak i praktické metody, používané v současnosti odbornými institucemi Druha část práce se pak pokouší o sjednocení teorii, vyložených v první části. Zmíněné teoretické závěry jsou pak vztažené na dostupná statistická data ze zdrojů EU a OSN s cílem ověření praktické platnosti teoretických poznatků.
|
host ::
RSS.