|
|
Aristotelova etika ctností a její renesance ve 20. století
PODZIMKOVÁ, Markéta
Diplomová práce se zabývá Aristotelovou etikou ctností a její renesancí ve dvacátém století. Etika je nejprve definována obecně jako samostatná věda řadící se k vědám praktickým. Následně je kladen důraz na etiku ctností jako na jeden ze směrů normativní etiky. Klíčovou částí práce je část, která pojednává o etice ctností u Aristotela, přičemž výklad víceméně koresponduje s výkladem z díla Etika Nikomachova. Důraz je kladen na pojmy ctnost, blaženost a dobro. Dále je zmíněn vývoj, jaký u etiky ctností proběhl v době po Aristotelovi až do dvacátého století. Poslední část práce pojednává o podobě etiky ctností ve dvacátém století, a to včetně procesu, jakým etika ctností svou dnešní podobu nabyla. Rovněž je porovnán výklad etiky ctností u Aristotela a v dílech moderních morálních filosofů. Zvláštní důraz je kladen na dílo Ztráta Ctnosti od Alasdaira MacIntyra.
|
|
|
Teorie dramatu a její aplikace ve vybraných dílech
RAICHLOVÁ, Denisa
Předkládaná bakalářská práce se zabývá teorií dramatu a její aplikací ve vybraných dílech. Zaměřuje se na Aristotelovu Poetiku, zejména pak na kapitoly o tragédii. Teoretická část se zabývá jednotlivými prvky dramatu, stavbou dramatu, jeho dějinami a hlavními dramatickými žánry. Ve druhé, praktické části práce se srovnává klasická tragédie Král Oidipús od Sofokla a selské hry z období venkovského realismu, kterými jsou Vojnarka od Aloise Jiráska, Maryša od bratří Mrštíků a Gazdina roba od Gabriely Preissové. V této části práce je vyznačeno, nakolik srozumitelně či jednoznačně je Aristotelova teorie uplatněna v dílech z období 19. století ve srovnání s texty ze starověkého Řecka.
|
|
|
The Philosophy of Purposeless Time
Hauser, Michael
The article addresses the issue of leisure in the sense of ancient schole. It strives to uncover the relationship between Aristotelian concept of theoretical activity and schole as vacuity. It shows a paradoxical character of schole as purposeless time that forms condition for a meaningful activity. How, then, to restore schole as vacuity today, when colonization of time expands?
|
|
|
Srovnání Platónova a Aristotelova pojetí etiky ctnosti
TISCHLEROVÁ, Monika
Tato práce se zabývá srovnáním Platónova a Aristotelova pojetí etiky ctnosti. V první části popisuji Platónův pohled na tuto oblast filosofie. Platón staví svou etiku na základě analogie mezi obcí a duší. Platón operuje také s idejí dobra. V druhé části pak přibližuji Aristotelův pohled. Nejdříve pojednávám o cíli jeho filosofie, což je dobro a posléze blaženost. Pak dochází k rozdělení ctností na mravní a rozumové. Následně popisuji každou z Aristotelových ctností. Třetí, stěžejní část je složena ze dvou podkapitol, přičemž v první obecně srovnávám obě koncepce, kdy nacházím první rozdíly v celkovém pojetí obou autorů. V druhé podkapitole pak na základě Aristotelovy kritiky několika pasáží Platónova díla porovnávám další body jejich učení, především pak obec, přátelství a dobro.
|
|
|
Aristotelův koncept morálně politické ekonomie
WEIS, František
Práce je vedena otázkou, zda se Aristotelés kromě jiných vědních odvětví věnoval i ekonomii. V první části vykresluje historické souvislosti, v nichž Aristotelovo pojetí ekonomiky vznikalo. Ve druhé části analyzuje tzv. ekonomické pasáže Etiky Nikomachovy, a ve třetí části podává vysvětlení k několika hlavním termínům ekonomických úseků Aristotelovy Politiky (oikos, oikonomiké, a chrématistiké). Závěr práce kontrastuje současnou podobu ekonomie s Aristotelem používaným pojmem oikonomiké, který u něj nelze vydělit z etických a politických souvislostí.
|
|
|
Výchova ke ctnosti jako odkaz antických filosofů
BUDÍNOVÁ, Soňa
Práce se zabývá výchovou ke ctnosti v antickém Řecku a Římě a hledá společné prvky, které lze vysledovat v současné pedagogické praxi jako odkaz této výchovy. Zaměřuje se na několik významných antických filosofů: Sókrata, Platóna, Aristotela, Cicerona, Seneku a Quintiliana. Zkoumá, které ctnosti povaţovali za nejdůleţitější a jakým způsobem jich můţe člověk dosáhnout, jestli a jak se dají naučit. Závěrečná kapitola popisuje, jaké ovlivnění antickou výchovou ke ctnosti můţeme nalézt v současném českém školství, zejména v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání a Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia.
|
|
|
Klasické teorie jako prameny přirozeného zákona
KOHOUT, Petr
Tato práce se zabývá tématem přirozeného zákona. Především pak prameny přirozeného zákona, kterými jsou teorie, jež bývají označovány jako klasické. Zaměřuje se postupně na tyto teorie (Aristotelovu, stoickou a teorii sv. Tomáše) a jejich společné body, které jsou pro ně charakteristické. To je cílem této práce. Tyto rysy představují podstatu přirozeného zákona. První část ukazuje problematiku pojmu "přirozený zákon". Obsahem druhé části jsou již klasické teorie. Třetí kapitola představuje shrnutí poznatků kapitoly druhé. Čtvrtá část je věnována rysům klasických teorií v modernějších osvícenských konceptech a vztahu mezi přirozeným a pozitivním zákonem.
|
|
|
Aristotelovo pojetí přátelství v Etice Nikomachově
TISCHLEROVÁ, Monika
Práce se zabývá Aristotelovým pojetím přátelství. Okrajově je zařazeno pojetí Platónovo, právě jako základ pro teorii přátelství Aristotelovu. V první části je obsažena základní charakteristika přátel a jejich rozdělení. Později je do této antické koncepce zařazen i stát, který je vlastně tvořen přáteli. Druhá část práce pak zahrnuje pohled na možná řešení neshod, které se v přátelství vyskytují a jsou detailněji řešeny dílčí otázky v problematice přátelství.
|
|
|
Tomášův komentář k Etice Nikomachově
MOUČKOVÁ, Pavlína
Práce pojednává o aristotelsko- tomistickém etickém systému. Zabývá se hlavně rozdíly v pojetí blaženosti, dobra a s nimi souvisejícími tématy, jako je nauka o ctnostech. Důraz je kladen na pochopení a zpracování rozdílnosti pojetí těchto etických témat u Aristotela a následně u sv. Tomáše Akvinského. Nejprve práce předkládá charakteristiku hlavních témat v Etice Nikomachově, poté nastiňuje témata a myšlenky sv. Tomáše Akvinského v jeho Komentáři, s důrazem na odlišnosti od Aristotelovy nauky. První tři kapitoly jsou tedy spíše popisnou částí, kde práce vychází z primárních i sekundárních textů. Čtvrtá kapitola je pak stěžejní část práce, praktická část, kde jsou shrnuty Tomášovy teze a myšlenky, které se týkají blaženosti, dobra a štěstí a které představuje ve svém nikým nepřekonaném Komentáři k Aristotelově Etice Nikomachově.
|
|
|
Výchova a vzdělávání u Aristotela
FÜRSTOVÁ, Eva
Práce se zabývá výchovou a vzděláváním ve starověkém Řecku u Aristotela. Hlavní část práce pojednává o Aristotelově filosofii a charakteru výchovy a vzdělávání, jejího rozdělení na tělesnou, mravní a rozumovou část, vzdělávacím systému a vyučovacích předmětech.
|
host ::
RSS.