|
|
Informovanost pacienta o anestezii před plánovaným chirurgickým výkonu, z pohledu pacienta a anesteziologických sester
HERMANNOVÁ, Blanka
Informovanost pacienta o anestézii před plánovaným chirurgickým výkonem z pohledu pacienta a anesteziologických sester Bakalářská práce je zaměřena na výzkum a hodnocení úrovně týkající se informovanosti pacienta o průběhu anestézie před plánovaným chirurgickým výkonem. Informovanost o průběhu anestézie je v obsahu posuzována z pohledu pacienta i z pohledu anesteziologické sestry. V obsahu práce je rovněž zahrnuta otázka správné komunikace s pacientem a význam získání jeho důvěry ke zdravotnímu personálu v průběhu celkové přípravy na chirurgický výkon i v průběhu pobytu v nemocnici.Vyjadřuje také představy pacienta o získání informací k průběhu anestézie, které by jistě zmírnily jeho obavy z chirurgického výkonu. Základem pro zpracování bakalářské práce je kvantitativní výzkum názorů pacientů a anesteziologických sester formou anonymních dotazníků, ve kterých se obě skupiny vyjadřují k zadaným hypotézám. Těžiště práce tvoří potvrzení hypotéz, podle kterých pacientům nejsou poskytované dostačující informace o průběhu anesteziologie, a to i přes jejich zájem o získání znalostí týkajících se anesteziologického postupu. Hypotézu 2 {\clq}qPacienti mají zájem o informace od anesteziologické sestry``, nelze potvrdit, jelikož pacienti dle provedeného výzkumu dávají přednost před informacemi od anesteziologických sester, získání informací od lékaře. Na základě výzkumu je v práci potvrzena hypotéza 1 {\clq}qPacienti nejsou informováni o průběhu anestézie anesteziologickou sestrou.`` O nízkém podílu anesteziologických sester na edukaci pacienta před plánovaným chirurgickým výkonem vypovídají názory dotazovaných anesteziologických sester, které se na edukaci pacientů podílí minimálně a to převážně krátce u přípravy před plánovaným chirurgickým výkonem až na operačním sále. U hypotézy 3 {\clq}qAnesteziologické sestry nemají zájem edukovat pacienta před plánovaným chirurgickým výkonem o průběhu anestézie``, je potvrzeno, že ze strany anesteziologických sester není zájem o provádění edukace pacientů z mnoha důvodů, kterými jsou zejména velké pracovní vytížení, nedostatek času, nedostačující motivace a neuspokojivé finanční ohodnocení. Jako možné řešení jsme vypracovali pro anesteziologické sestry návrh standardu k edukaci pacienta. Pro pomoc pacientům informační leták, který by mohl pacientovi nastínit představu o průběhu anesteziologické přípravy a o možnostech anestézie vůbec. Leták v žádném případě nemá suplovat fyzickou edukaci anesteziologickou sestrou, má pouze pacientovi posloužit jako návod na přípravu otázek, které by potřeboval před provedením výkonu objasnit.
|
|
|
Role sestry v informovanosti pacientů v ambulantní péči v Nemocnici České Budějovice a.s.
POSEKANÁ, Věra
Komunikace je neodmyslitelnou součástí poskytované ošetřovatelské a léčebné péče. Sestry, které umějí efektivně komunikovat, mohou u pacientů snáze iniciovat změny, které vedou k podpoře jejich zdraví. Informovanost pacientů je aktuálním problémem a slabým článkem zdravotnické péče. Sestry by měly poskytovat informace srozumitelně, trpělivě a přiměřeně okolnostem a stavu pacienta. Přesto, že je pacient v ambulantní péči pouze omezený časový úsek a sestra má omezené možnosti, o to více by měl být kladen důraz na obsah informací, které pacient dostává při vyšetření, po vyšetření nebo před odchodem domů. Změny, které by napomohly zlepšení ambulantní péče, se týkají celého systému poskytování péče. Možnosti, jak tento problém vyřešit jsou omezené, ale pokud každá sestra zvládne správně komunikovat s pacientem popřípadě s příbuznými, napomůže tím pacientovi alespoň částečně zvládnout prvotní strach, obavy, úzkost či nejistotu. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, zda má sestra v úseku ambulantní péče prostor a možnost informovat pacienta podle jeho potřeb daných k aktuálnímu stavu. Druhým cílem bylo zjistit, zda mají pacienti pocit dostatečných informací, které jsou nezbytné pro úspěšnou ošetřovatelskou péči. Ve výzkumném šetření byly stanoveny tři hypotézy. H1: Sestra v ambulantním úseku péče nemá dostatečné časové možnosti edukovat pacienta, byla potvrzena. H2: Sestra v ambulantním úseku péče nemá dostatečné prostorové možnosti edukovat pacienta, byla potvrzena H3: Pacienti by uvítali více doplňujících informací ze strany sestry v ambulantním úseku péče, potvrzena nebyla. Kvantitativní výzkum byl prováděn dotazníkovou metodou sběru dat. Cíle této práce byly splněny. Výzkumné šetření probíhalo v Nemocnici České Budějovice na ambulancích vybraných oddělení. Výsledky mohou poskytnou managmentu nemocnice informace o spokojenosti či nespokojenosti pacientů a sester se stávající situací a stát se podkladem pro změny či úpravy na jednotlivých pracovištích.
|
|
|
Využívání pomůcek při manipulaci s nesoběstačnými pacienty na odděleních intenzivní medicíny
JANTAČOVÁ, Dana
Na odděleních intenzivní medicíny jsou často hospitalizováni pacienti, kteří mají poruchu soběstačnosti v běžných denních aktivitách. Sestry, které pracují na těchto odděleních, jsou nuceny, v rámci poskytování kvalitní ošetřovatelské péče, s těmito pacienty každodenně manipulovat. K ulehčení jejich práce existují více či méně dostupné pomůcky, ne vždy se jich však plně využívá. Ať pro jejich složitost při použití, nedostupnost v nemocničních zařízeních, či pro ušetření času na jiné povinnosti. Tuto práci můžeme rozdělit na dvě části. První část práce je soustředěna na teoretickou stránku daného tématu. V této části je naše pozornost zaměřena na pacienta na oddělení intenzivní medicíny, který je odkázán na pomoc sestry. Sestra zde pak vystupuje především jako ošetřovatelka. Dále jsou v teoretické části popsány nejběžnější pomůcky, které se využívají při manipulaci s nesoběstačným pacientem. Druhá část této práce je část výzkumná. Šetření probíhalo ve vybraných nemocnicích ČR, na odděleních intenzivní medicíny. Výzkum probíhal pomocí anonymních dotazníků, určených sestrám, které pracují na některém z oddělení intenzivní medicíny. Cílem práce bylo: Zjistit, zda sestry na odděleních intenzivní medicíny využívají všechny pomůcky při manipulaci s nesoběstačnými pacienty. Dále zjistit, jaké pomůcky sestry na odděleních intenzivní medicíny využívají nejčastěji, při manipulaci s nesoběstačnými pacienty a zjistit, zda sestry na odděleních intenzivní medicíny umí správně používat dostupné pomůcky při manipulaci s nesoběstačnými pacienty. K těmto cílům byly také stanoveny hypotézy. H1. Sestry na odděleních intenzivní medicíny nevyužívají všechny pomůcky určené k manipulaci s nesoběstačnými pacienty. H2 Sestry na odděleních intenzivní medicíny nejčastěji využívají při manipulaci s nesoběstačnými pacienty polohovací podložku. H3 Sestry na odděleních intenzivní medicíny umí správně používat dostupné pomůcky při manipulaci s nesoběstačnými pacienty. Cíle práce byly splněny a všechny tři hypotézy byly pomocí výzkumného šetření potvrzeny. Tato práce může sloužit jako informační materiál pro sestry, které se zajímají o ošetřovatelství v intenzivních oborech. Dále může sloužit pro výrobce pomůcek k manipulaci s nesoběstačnými pacienty; možnost zlepšení nejvyužívanějších pomůcek a naopak, k zjednodušení práce s pomůckami, které sestry nevyužívají tak často.
|
|
|
Problémy ošetřovatelské péče u pacienta s močovým katétrem v domácím prostředí {--} edukační činnost
JANÁKOVÁ, Šárka
Tato práce se orientuje na pacienty s permanentním močovým katétrem a na zdravotní sestry, které tyto pacienty edukují při propuštění do domácího léčení. Důležitá v této problematice je zdravotní sestra a to především v roli edukátorky. Může se jednat o sestry v nemocnici, ale i v agenturách domácí péče a domovech pro seniory. Ne každý pacient totiž zvládne péči o močový katétr sám, proto má možnost zajištění sestry z agentury domácí péče. Sestra by měla edukovat pacienta ve všech oblastech např. důvod zavedení, komplikace (močová infekce, vytažení atd.), ošetřování katétru (hygiena a pomůcky, výměna sběrného sáčku atd.), výměna katétru (max. po 21 dnech od zavedení), sledování barvy moči aj. Sestra by měla zajistit klidné a příjemné prostředí pro edukaci, ale především si udělat na pacienta dostatek času, aby nic nezanedbala. Prvním cílem této práce bylo zjistit, zda sestry na urologickém oddělení edukují pacienty s močovým katétrem při propuštění do domácího léčení. Druhý cíl byl zaměřen na sestry z agentur domácí péče a domovů pro seniory, zda se zapojují do edukace v ošetřování pacienta s močovým katétrem. Třetím cílem bylo zjistit, zda pacienti s močovým katétrem při propuštění do domácího léčení jsou edukováni o péči o močový katétr. K cílům byly přiřazeny i hypotézy. První hypotéza se zajímala o to, zda sestry z urologického oddělení edukují pacienty s močovým katétrem při propuštění do domácího léčení v oblasti výměny katétru. Hypotéza se potvrdila. Druhá hypotéza byla opět zaměřena na sestry z urologie, zda edukují kleinty s močovým katétrem při propuštění do domácího léčení v oblasti předcházení vzniku močové infekce a z výzkumu nám vyšlo, že sestry pacienty v této oblasti edukují. Třetí hypotéza byla zaměřena na sestry z agentur domácí péče a domovů pro seniory, zda edukují klienty s močovým katétrem v oblasti předcházení močové infekce. I třetí hypotéza se potvrdila. Čtvrtá se vztahovala k samotným pacientům, zda jsou informováni o péči o močový katétr v oblasti rozpoznání příznaků močové infekce. Příznaky infekce sice pacienti znají, ale ne všechny, tudíž hypotézu nelze považovat za potvrzenou. K naplnění cílů bylo použito kvantitativního výzkumu, realizovaného pomocí anonymních dotazníků pro sestry i pacienty. Dotazník pro sestry obsahoval 21 otázek a dotazník pro pacienty 23 otázek. Sběr dat probíhal od března do května roku 2009. Sestrám bylo rozdáno 100 dotazníků, navráceno 80, návratnost činila 80 %. Pacientům bylo poskytnuto 50 dotazníků, vráceno 30, návratnost činila 60 %. Tato práce dokazuje, že ne všechny sestry provádí dostatečnou edukaci ve všech potřebných oblastech pro pacienta. A i sami pacienti se cítí nedostatečně edukováni.
|
|
|
Zajištění intimity u pacientů po operaci totální endoprotézy
RŮŽIČKOVÁ, Michaela
Abstrakt V naší společnosti je v oblasti ošetřovatelské péče stále více kladen důraz na zachování lidské důstojnosti a intimity u pacienta. Při každodenních činnostech, které sestra u pacienta provádí, může docházet k narušení jeho soukromí a intimity, což se může projevit jeho různými reakcemi. V dnešní době dochází k mohutnému rozvoji operačních metod náhrad velkých kloubů dolních končetin, především kyčelního kloubu. Dalo by se říci, že i po tak běžném výkonu, jakým se totální endoprotéza kyčle stává, je velmi důležité, aby pacient pociťoval dostatek soukromí. Cíli této práce byl zhodnotit, jak je zajištěna intimita v pooperační péči u pacientů po operaci totální endoprotézy na JIP a standardním oddělení a zjistit znalosti sester v oblasti dodržování intimity po totální endoprotéze. Výzkumný soubor tvořili pacienti hospitalizovaní na JIP a standardních odděleních v Nemocnici České Budějovice, a.s., ve Fakultní nemocnici Olomouc a ve Vojenské nemocnici Olomouc. Druhý výzkumný soubor tvořily sestry pracující na JIP a standardních odděleních v nemocnici České Budějovice, a.s., v Šumperské nemocnici, a.s., ve Fakultní nemocnici Olomouc a ve Vojenské nemocnic Olomouc. Výzkumné šetření bylo realizováno metodou dvou anonymních dotazníků. První definovaná hypotéza byla potvrzena, pacienta na JIP jsou více spokojeni se zajištěním intimity, než pacienti na standardním oddělení. Hypotéza číslo dvě, se také potvrdila, sestry nemají dostatek pomůcek k zajištění intimity u pacienta po TEP. Třetí definovaná hypotéza se potvrdila, sestry mají dostatek informací o tom, jak pečovat o oblast intimity v pooperačním období. Hypotéza číslo čtyři, se nepotvrdila, sestry pracující na JIP nepečují o intimitu pacienta s větším zájmem než sestry pracující na standardním oddělení. Z výsledků provedeného výzkumu vyplývá, že pacienti po operaci TEP na JIP jsou více spokojeni se zajištěním intimity v pooperační péči než pacienti na standardním oddělení. Přestože sestry nemají dostatek pomůcek k zajištění intimity u pacienta v pooperační péči, vědí ale jak pečovat o oblast intimity v pooperační péči.
|
|
|
Náročnost práce sester při poskytování ošetřovatelské péče na hemodialyzačním oddělení.
KADLEČKOVÁ, Aneta
Abstrakt V bakalářské práci jsme se zabývali problémem náročnosti práce u sester na hemodialyzačním oddělení. Toto téma jsme si vybrali z toho důvodu, že v poslední době jsou na sestry kladeny stále větší a větší požadavky. U povolání sestry se dá říci, že je to natolik náročné zaměstnání, že jsou ohroženy psychickými i fyzickými vlivy. Existuje proto několik rad, které by sestry měli znát a dodržovat je. Odborná literatura nabádá sestry z hemodialyzačního oddělení k tomu,aby si každá sestra našla i jen sebemenší chvíli na to,aby se naučila správně odpočívat a relaxovat. Ve skutečnosti to tak samozřejmě není. V teoretické části jsme se věnovali charakteristice hemodialýzy, dále jejími indikacemi, kontraindikacemi, ošetřovatelskou péčí na tomto oddělení a samozřejmě psychickými a fyzickými dopady na sestry na hemodialyzačním oddělení. K výzkumnému šetření jsem použila polostrukturovaný rozhovor. Rozhovor obsahoval 21 otázek, na které sestry odpovídaly. Sběr dat probíhal v březnu roku 2009. Celkový počet zkoumaných sester byl 16. V souvislosti s tématem byli vytyčeny 3 cíle. Zjistit, jaké nároky z pohledu sester jsou kladeny na ošetřovatelskou péči u pacientů na hemodialyzačním oddělení, zjistit, jaké dopady má ošetřovatelská péče u pacientů na hemodialyzačním oddělení na sestry a zjistit, zda dochází u sester na hemodialyzačním oddělení k syndromu vyhoření. Na základě této bakalářské práce, bychom uspořádali seminář pro sestry, pracující na hemodialyzačním oddělení s tématy syndromu vyhoření a správnou relaxací.
|
|
|
Příprava a podávání léků rukou či nástrojem
ŠEBENDOVÁ, Jana
V této práci jsem zjistila, jak sestry manipulují s léky. Jaká je příprava léků, jaké je jejich podání a zda preferují při práci s léky ruku nebo nástroj. Toto téma mě zaujalo, z důvodu netradičního pohledu na každodenní ošetřovatelskou činnost sestry, neboť s přípravou a podáváním léků se sestra setkává každý den i několikrát. Zajímavé rovněž bylo porovnat teoretickou část s praktickou stránkou věci. V teoretické části práce nastiňuji, co všechno musí sestra znát a umět k tomu, aby neohrozila sebe ani nemocného při manipulaci s léky. Sestra zde musí znát terminologii vztahující se k lékům, dále pak jaké jsou formy léků, jaké účinky lze očekávat, také musí znát způsoby aplikace léků, způsoby přípravy a podávání léků, s jakými chybami se může sestra setkat při práci s léky a jaké role má sestra při podávání léků. Zaměřím se především na podávání léků ústy. Cíli práce bylo zmapování, jakým způsobem provádí sestry hygienu rukou před přípravou a podáváním léků, zda používají k manipulaci s léky pomůcky k tomu určené, jakým způsobem léky připravují a jak podávají léky nemocným. K dosažení výsledků bylo použito kvalitativního výzkumu. Celkově byly použity 2 techniky. První technikou bylo skryté pozorování na podkladě předem připraveného pozorovacího archu s činnostmi souvisejícími s daným tématem. Toto pozorování bylo doplněno druhou technikou a to strukturovaným rozhovorem s otevřenými otázkami. Jak pozorování tak také strukturovaný rozhovor byl prováděn na interním oddělení nemocnice Nemocnice České Budějovice, a.s. Výsledky mohou být poskytnuty vedení managementu nemocnice, v níž byl výzkum prováděn. Mohou být rovněž podkladem pro novou standardizaci daného tématu.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u pacientů s meningitidou
JEDLIČKOVÁ, Eva
ABSTRAKT Cílem bakalářské práce je zjistit, zda zdravotní sestry dodržují zásady bariérového ošetřovatelského režimu při péči o pacienty s meningitis a zjistit specifika ošetřovatelské péče při ošetřování těchto pacientů. Hypotéza, která byla stanovená, měla potvrdit, zda sestry dodržují při ošetřovatelské péči zásady bariérového režimu. Na upřesnění údajů byla stanovena výzkumná otázka, která měla zjistit jaká specifika ošetřovatelské péče vyžadují pacienti s meningitidou.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacienta s leukémií
KAFKOVÁ, Zuzana
Onkohematologiecké oddělení poskytuje komplexní péči o nemocné s nádorovými chorobami krvetvorného systému. Zásadou na těchto odděleních je důležitost dodržování standardů ošetřovatelských postupů.V teoretické části je popsána anatomie a fyziologie krvetvorného systému, popisuje základní dělení leukémii, diagnostikou a léčbou. Je zde popsán přehled ošetřovatelských postupů včetně psychologického přístupu k pacientům. Praktická část je zaměřena na metodiku výzkumu, výsledky rozhovoru a zúčastněného pozorování na interním oddělení intermediální péče v nemocnici České Budějovice, a.s.
|
|
|
Výchova (edukace) v přednemocniční neodkladné péči
AUGUSTA, Martin
Tato závěrečná práce se zabývá problematikou edukace pacientů v přednemocniční neodkladné péči. Jelikož je edukace nedílnou součástí zdravotnictví, je tedy nezbytné, aby byla zahrnuta i ve fázi, která jí předchází v podobě práce zdravotnických záchranářů. Teoretická část závěrečné práce se zabývá pedagogikou, jako základem vzdělávání, edukací pacientů v přednemocniční neodkladné péči, autodiagnostikou a sebereflexí zdravotnických záchranářů jako základním článkem pro jejich další sebezdokonalování v edukaci. Důležitou součástí teoretické části je i komunikace, zvláště pak užití komunikace jako prostředku k navázání kontaktu, který je nezbytný k důvěře mezi pacientem a zdravotnickým záchranářem, ale také zásad komunikace s pacienty se specifickými potřebami, jako například s poruchami sluchu, zraku aj. Do závěru teoretické části je zahrnuta etická problematika přednemocniční neodkladné péče. V praktické části jsou prezentovány výsledky získané pomocí kvantitativního výzkumu sestaveného ze dvou výzkumných souborů. Prvním výzkumným souborem byli zdravotničtí záchranáři z výjezdových stanovišť Tábor a České Budějovice, druhým výzkumným souborem byli pacienti ošetření zdravotnickou záchrannou službou z těchto výjezdových stanovišť. Kvantitativní výzkum byl proveden pomocí dotazníků, které obsahovaly pro zdravotnické záchranáře 13 a pro pacienty 12 uzavřených otázek. Dotazy byly položeny tak, aby z nich bylo možno určit, zda zdravotničtí záchranáři edukují pacienty v přednemocniční neodkladné péči a zda je u nich užití edukace podmíněno výškou dosaženého vzdělání. Výzkumem bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři s vysokoškolským vzděláním využívají edukaci v podstatně vyšší míře, něž zdravotničtí záchranáři s vyšším odborným a středoškolským vzděláním.
|
host ::
RSS.