|
|
Alternativní životní styl jako varianta spokojeného bytí
BENDOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce nese název Alternativní životní styl jako varianta spokojeného bytí. Pro specifikaci subkultury, které se tato práce věnuje, jsem definovala subkulturu osob bez přístřeší, které, jak jsem nejen předpokládala, ale i vlastní výzkumná data ukázala, mohou spokojenou formu bytí vykazovat. Teoretická část je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitolu jsem pojala jako určitý teoretický rámec této diplomové práce, kde je kladen důraz na sociální normy a teorie sociální deviace, které jsou stěžejní pro osoby bez přístřeší vykazující alternativní životní styl značně se lišící od většinové konformní společnosti. Druhá kapitola je věnována charakteristice bezdomovectví. Třetí kapitola obsahuje postupy v pomoci osobám bez přístřeší v jejich životní situaci. Jsou zde obsaženy také sociální služby určené právě osobám bez přístřeší. V poslední kapitole se věnuji životnímu a alternativnímu životnímu stylu. Zabývám se zde také otázkou dobrovolného bezdomovectví. Cílem této diplomové práce je popis aspektů životního stylu u sledované subkultury osob bez přístřeší. Cílová skupina je tvořena 20 osobami bez přístřeší ve věku od 18 do 70 let. Pro sběr dat byla aplikována metoda kvalitativního přístupu a byla zvolena metoda analýzy případových studií. Stěžejní technikou sběru dat byl rozhovor pomocí návodu, který jsem použila u 10 osob bez přístřeší vyskytujících se v azylovém domě, a u 10 osob bez přístřeší vyskytujících se bezprostředně na veřejných prostranstvích. V rámci této diplomové práce bylo stanoveno těchto pět výzkumných otázek. Primární data byla kódována/indexována a následně zpracována metodou rámcové analýzy dle Ritchie a Spencer. Výsledky výzkumu ukázaly, že nejčastější příčinou vzniku bezdomovectví je závislost na alkoholu. Nejčastěji se jedná o svobodné a rozvedené muže a ženy. Režim dne osob bez přístřeší je z větší poloviny pravidelný. Mezi nejčastější denní aktivity v azylovém domě patří sledování televize, úklid společných prostor azylového domu, pevné aktivity a popíjení kávy. Mezi denní aktivity venku patří především sběr kovu, vaření, nakupování potravin a vybírání popelnic. Zimní noci tráví respondenti v zařízeních sociálních služeb (noclehárna, azylový dům), ve stanu, provizorních boudách a ve squatu. Většina osob tráví dny s kamarády či partnery. Snahu o přivýdělek mají více respondenti žijící na veřejných prostranstvích. Zkušenost se žebráním se objevila třikrát častěji u osob žijících na veřejných prostranstvích než u osob v azylovém domě. Osoby v azylovém domě si většinou platí celodenní stravu. Respondenti žijící venku si jídlo obstarávají v supermarketech, nízkoprahových denních centrech, noclehárnách a v popelnicích. Závislost na nikotinu je u osob bez přístřeší častější než závislost na alkoholu. Osobní hygienu vykonávají většinou v zařízeních sociálních služeb (nízkoprahové denní centrum, noclehárna a azylový dům). Oblečení si obstarávají převážně v sociálním a azylovém šatníku. Partnerský život neudržují, ale sexuální kontakty nachází více osoby žijící na veřejných prostranstvích. Více než polovina respondentů nepřemýšlí o budoucnosti. Jejich životní situace se více líbí osobám žijícím v azylovém domě, přesto by změnu životní situace uvítala větší polovina respondentů. Na základě výsledků tohoto výzkumu byly indukovány teoretické koncepty.
|
|
|
Implementace supervize sociální práce do nestátních neziskových organizací
VOŠVRDOVÁ, Vanda
Diplomová práce se zabývá problematikou zavádění supervize sociální práce do nestátních neziskových organizací. Supervize je nástroj podpory pracovníka, je formou učení, zajišťuje kvalitu poskytované služby a také je velmi důležitým prostředkem proti syndromu vyhoření. Zavádění supervize do organizace ovlivňují různé faktory, na které je v práci poukázáno. Supervize je jedním ze způsobů podpory nezávislého kvalifikovaného odborníka pro sociální pracovníky, jak jej ukládají Standardy kvality sociálních služeb. Cílem práce bylo zjistit, co s sebou nese zavádění supervize sociální práce do nestátních neziskových organizací poskytujících sociální služby v okrese Chrudim. V praktické části prezentuji výsledky kvalitativního výzkumu. Byly stanoveny tři výzkumné otázky a v závěru práce definovány hypotézy. Výzkumné otázky: - Jaké jsou překážky při zavádění supervize do NNO poskytujících sociální služby? Jak je supervize přijímána pracovníky NNO poskytujících sociální služby? Jak je supervize přijímána řediteli/ vedoucími NNO poskytujících sociální služby? Výzkum byl proveden metodou rozhovoru, technikou polo-standardizovaného rozhovoru, který byl uskutečněn s řediteli a pracovníky vybraných organizací. V části Výsledky jsou uvedeny výsledky rozhovorů, které jsou rozděleny do několika oblastí. V diskuzi pak byly hledány odpovědi na výzkumné otázky. Odpovědí na první výzkumnou otázku je, že překážkou zavádění supervize do nestátních neziskových organizací poskytujících sociální služby je nedostatek finančních prostředků. Odpovědí na druhou a třetí otázku je to, že pracovníci i ředitelé nestátních neziskových organizací poskytujících sociální služby přijímají supervizi kladně. V závěru diskuze byly stanoveny na základě odpovědí na výzkumné otázky hypotézy.
|
|
|
VYUŽÍVÁNÍ PŘÍSPĚVKU NA PÉČI NA TRHOVOSVINENSKU
KOPRNOVÁ, Petra
Příspěvek na péči je poměrně mladým institutem, který je hlavním nástrojem modelu sociálních služeb zavedeného od 1. 1. 2007 na základě zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Tento příspěvek přímo souvisí s poskytováním sociálních služeb. Tvorba zákona o sociálních službách trvala celých 13 let a přinesla do této oblasti mnoho zásadních změn ? nejen, že se vytvořilo nové pojetí samotných sociálních služeb, jejich druhů, forem a podmínek poskytování, ale zavedl se i nový přístup k finančním zdrojům pro osoby, které v nepříznivé sociální situaci pomoc potřebují. Do té doby fungující příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu nahradil právě příspěvek na péči. Cílem práce je zmapovat nabídku sociálních služeb na území Trhosvinenska a zjistit, zda příjemci příspěvku na péči využívají více pomoc poskytovanou osobou blízkou nebo registrovaným poskytovatelem sociálních služeb. Výsledky provedeného výzkumu poukazují na to, že na Trhosvinensku je ve většině případů využívána pomoc poskytovaná osobou blízkou. Na základě zjištěných údajů lze tuto diplomovou práci prakticky využít jako studijní materiál vhodný pro komunitní plánování, i jako informační materiál pro obyvatele a poskytovatele sociálních služeb na Trhosvinensku.
|
|
|
Dobrovolnictví při práci s drogově závislými
HORÁKOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se věnuje dobrovolnictví při práci s drogově závislými, které je stále ještě mezi dobrovolníky málo rozšířené. Teoretická část práce je rozdělena na tři části. V první části se zabývá dobrovolnictvím obecně - kdo je to dobrovolník, jaká je motivace k dobrovolnictví nebo jaký pohled na dobrovolnictví má společnost. Druhá část je věnovaná syndromu závislosti a drogám. Poslední okruh představuje sociální služby pro drogově závislé. Především Kontaktní centrum Prostějov, ve kterém probíhal výzkum. Cílem práce je zjistit postoje uživatelů, uživatelek a pracovnic Kontaktního centra Prostějov. Výzkum byl proveden kvalitativní strategií, metodou dotazování a byla použita technika polostrukturovaného rozhovoru. První část výzkumu se věnuje postoji uživatelů a uživatelek Kontaktního centra v Prostějově na přítomnost dobrovolníků. Snažila jsem se získat informace o tom, zda vnímají dobrovolníky v kontaktním centru pozitivně a přináší jim to nějaké výhody. Anebo naopak například do kontaktního centra nepřijdou, protože přítomnost dobrovolníka jim naruší bezpečné prostředí kontaktní místnosti. Druhá část výzkumu se zaměřuje na dílčí cíl práce - postoje pracovnic Kontaktního centra v Prostějově na přítomnost dobrovolníků. Některé organizace totiž dobrovolníky mohou vnímat jako přítěž z důvodu různých zaučování, dohledu na jejich práci a podobně. Na druhé straně ale stojí pracovníci, kteří jsou za každou pomoc vděční, protože pak mají více času na jinou neméně důležitou práci. Práce má význam pro praxi, jelikož bude předána pracovnicím Kontaktního centra Prostějov, které ji mohou využít pro práci s dobrovolníky.
|
|
|
Preference sociálních služeb u rodičů dětí s poruchami autistického spektra v Jihočeském kraji
KARÁSKOVÁ, Pavla
Sociální služby a vůbec veškeré činnosti pro děti s poruchami autistického spektra jsou natolik specifické, že by měly být pro každé dítě individuální. Jelikož je jasné, že toho nelze nikdy docílit, měli by mít rodiče alespoň možnost výběru služby, která je pro jejich děti nejvíce přínosná. Oni sami své dítě znají ze všech lidí na celém světě nejlépe a proto by jejich názory měly být i hlavním vodítkem při plánování rozvoje sociálních služeb. Toto se samozřejmě netýká pouze dětí s poruchou autistického spektra, ale všech dětí, které sociální služby využívají. Proto také názory rodičů, v tomto případě právě rodičů dětí s poruchami autistického spektra, jsou hlavní náplní mého výzkumu, který jsem se snažila zmapovat co možná nejobjektivněji. Chápu všechny, kteří se odmítli zapojit, protože mají starostí sami víc než dost, a jsem vděčná všem, kteří se zapojili a spolu se mnou věří, že pokud se o problémech bude mluvit, může se možná i dosáhnout změny. Rodiče dětí s poruchou autistického spektra, se kterými jsem se dosud setkala patří mezi lidi, kteří se nezabývají zbytečnostmi a malichernostmi. Jsou to lidé, pokorně nesoucí tento svůj úděl a s láskou pečující o své děti. A takových lidí by si měla společnost vážit a maximálně jim pomáhat. Ke zpracování jsem použila odbornou literaturu a internetové zdroje, týkající se tohoto tématu. První kapitola se týká stručné charakteristiky některých poruch autistického spektra, jako dětský autismus, atypický autismus, Aspergerův syndrom, jiná dezintegrační porucha, Rettův syndrom a jiné pervazivní vývojové poruchy, potřeb a dovedností dětí s poruchou autistického spektra, které, pokud se v nich budou zdokonalovat, nejlépe za odborného vedení ve speciálních centrech, tak jim mohou pomoci ke snadnější a samostatnější cestě životem a rodičům tím výrazně uberou práci, což si bezpochyby zaslouží a dále jsem vybrala ze zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách a z vyhlášky 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, některé sociální služby, které by byly náplní svých činností pro tyto děti vhodné. Tím však nechci nikomu tyto služby vyzdvihovat, ani nechci ubírat na důležitosti službám, v této práci neuvedeným. Ve druhé kapitole jsem popsala cíle práce a formulovala hypotézy a ve třetí kapitole je popsán metodický postup. Čtvrtá kapitola je zaměřena na výsledky výzkumu, převážně graficky znázorněné, na statistické vyhodnocení a ověření hypotéz. V páté kapitole je diskuze o potřebách a spokojenosti respondentů a srovnání podle odborných zdrojů. V závěru jsem se snažila shrnout názory respondentů s názory svými. Jako všichni lidé, tak i rodiče dětí s PAS mají různé povahové a osobnostní rysy. Někdo je skromnější, někdo náročnější. A není na světě nikdo, kdo by se zavděčil všem. V příloze přikládám dotazník, použitý k výzkumu v tištěné podobě. Používala jsem i dotazníku elektronického, který obsahoval stejné údaje jako tištěný, proto odkaz na něj neuvádím. Další přílohou je seznam některých poskytovatelů sociálních služeb, kteří poskytují služby mimo jiné i osobám s poruchami autistického spektra.
|
|
|
Opakované pobyty matek a jejich dětí v azylovém domě Vlašim
JANOUŠOVÁ, Věra
Azylový dům je dle zákona 108/2006 Sb. pobytová služba sociální prevence, která na přechodnou dobu pomáhá lidem v nepříznivé situaci spojené se ztrátou bydlení. Ve své bakalářské práci se zabývám matkami a jejich dětmi, které službu azylového domu využily opakovaně. V úvodu teoretické části práce je stručně popsáno poskytování sociální služby v azylovém domě Vlašim na základě standardů kvality sociálních služeb. Další část je zaměřena na problémy, které mohou vést k pobytu v azylovém domě. Závěr teoretické části práce je věnován práci s klientem. Cílem bakalářské práce bylo zjistit klíčové faktory, které jsou příčinou opakovaných pobytů v azylovém domě Vlašim. Dílčím cílem bylo zmapovat možnosti matek tyto faktory eliminovat. V rámci výzkumu byla stanovena jedna výzkumná otázka: Jak individuální plán klientky reflektuje skutečnost, že se jedná o její opakovaný pobyt v azylovém domě? Kvalitativní výzkum byl proveden metodou dotazování, použita byla technika narativního rozhovoru. Další použitou metodou byla obsahová analýza dat a zúčastněné pozorování. Výzkumný soubor tvořily matky na opakovaném pobytu v azylovém domě Vlašim, ze kterých bylo na základě záměrného výběru vybráno pět respondentek. Výzkum ukázal na nejčastější skutečnosti, které zásadním dílem předurčují pobyt v azylovém domě. Prvním klíčovým faktorem je naplnění základních potřeb v dětství. Druhým faktorem je neplnění povinností vyplývajících z rodičovské zodpovědnosti. Třetím faktorem je dosažené vzdělání. Čtvrtým faktorem je ztráta bydlení nebo jeho nedostačující kvalita. Pátým faktorem je zaměstnání. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že klíčové faktory jsou shodné pro první i opakovaný pobyt. U žádné z matek se neobjevil pouze jediný faktor, což ukazuje na vzájemnou souvislost mezi faktory a jejich velkou provázanost. Z výzkumu také vyplynulo, že individuální plánování při opakovaném pobytu vykazuje společné znaky, které usnadňují oběma stranám tvorbu individuálního plánu. Matka, která již zažila proces individuálního plánování, dokáže lépe stanovit své cíle i kroky, které chce a je schopna uskutečnit. Klíčový pracovník snadněji vyhodnotí možnosti matky, více se zaměří na problémy přetrvávající z minulého pobytu a zahájí spolupráci s dalšími institucemi, organizacemi a odborníky, kteří se mohou zapojit nejen do řešení současné situace matky, ale i splnit úlohu v oblasti prevence. Ta spočívá ve snaze snížit počet faktorů, které vedou k opakovanému pobytu v azylovém domě. Přes všechny společné znaky je individuální plán tvořen na základě potřeb každé matky a jejich dětí. Klíčové faktory, které vedou k opakovanému pobytu, se u matek opakují, ale klíčový pracovník musí při tvorbě plánu zohlednit i velké množství odlišností, jednotlivě je zhodnotit a následně do plánu zahrnout. V opačném případě se plán stane jen zbytečným dokumentem, který dokazuje, že poskytování sociální služby je nekvalitní. Příchod do azylového domu, první i opakovaný, je vždy podmíněn kombinací problémů. Rozhodnutí matky o tom, jakou cestu zvolí k jejich řešení, zůstává v jejích rukou. Pokud se matka do řešení aktivně zapojí, využije všech dostupných možností a vlastních schopností, nebude opakovat předchozí nesprávné kroky, má šanci se znovu zapojit do samostatného života. Domnívám se, že cíle práce byly splněny. Práce může přinést náhled a inspiraci v práci s klientem pro poskytovatele pobytových služeb určených matkám a jejich dětem.
|
|
|
Sociálně zdravotní význam pečovatelské služby a osobní asistence pro rodiny s nesoběstačným seniorem
HELEBRANDOVÁ, Lucie
Abstrakt: Pro svou práci jsem si zvolila téma, které se zabývá péčí o nesoběstačné občany v seniorském věku. Téma je mi blízké z toho důvodu, že jsem se během svého života ocitla v situaci, kdy jsem pečovala o své blízké, vzhledem k jejich zdravotnímu stavu a snížené soběstačnosti. Načerpala jsem tak zkušenosti, které se společně se studovaným oborem staly důvodem ke zvolení tématu práce. Práce obsahuje dvě základní části, teoretickou a praktickou. Teoretickou část jsem rozdělila do čtyř základních kapitol. V první kapitole popisuji současný stav seniorské populace, rovněž úlohu státu a postavení seniorů v naší společnosti. Druhá kapitola navazuje na toto pojednání a zabývá se stárnutím a stářím. Ve čtvrté kapitole se v teoretické rovině zabývám významem služeb sociální péče, konkrétně pečovatelské služby a osobní asistence, pro rodiny s nesoběstačným seniorem. Zejména se zaměřuji na to, jakou pomoc obě služby rodinám nabízejí. Druhá část práce představovala kvalitativní výzkumné šetření, které mi pomohlo dokončit a naplnit cíl mé práce. Předmětem výzkumného šetření bylo zjistit, do jaké míry jsou tyto služby využívány a jaký mají význam pro rodiny s chronicky nemocným nebo jinak znevýhodněným seniorem. Účelem výzkumného šetření bylo získat reakce a odpovědi na výzkumnou otázku: ?Jaký je sociálně zdravotní význam pečovatelské služby a osobní asistence pro rodiny s nesoběstačným seniorem.? Výzkum byl zaměřen na osoby a rodiny, které se starají o své blízké a příbuzné v seniorském věku, kteří jsou částečně nebo úplně závislé na pomoci druhé osoby. Jednalo se právě o takové pečující rodinné příslušníky, které využívají pečovatelskou službu či osobní asistenci. Abych získala potřebné informace, zvolila jsem metodu individuálního rozhovoru, neboť tak jsem mohla účastníky výzkumu v diskusi nasměrovat k těm tématům, které mi pomohly objasnit cíle mé práce. Celé mé výzkumné šetření vyústilo ve shrnutí výsledků. Výsledky jsem zformulovala na základě zaznamenaných reakcí účastníků nejprve v obecné rovině a potom formou tabulek. Tyto získané poznatky se staly podkladem pro zformulování jasného zhodnocení celého výzkumného šetření. Zde byl také zhodnocen cíl práce odpověď na mou výzkumnou otázku. Ve většině případů se hlavním významem pečovatelské služby a osobní asistence stalo to, že rodiny mohou zachovat více či méně životní standart nejen svůj, ale zejména pečované osoby. Kvalita života osoby o kterou pečují, je pro rodiny velmi důležitá, a proto se snaží s pomocí sociálních služeb poskytnout seniorům maximum v oblasti zdravotní i sociální. Význam obou uvedených sociálních služeb spočívá rovněž v tom, že nesoběstačný člen rodiny má možnost zůstat v přirozeném domácím prostředí uprostřed svých blízkých. Pečující osoby mají prostor k odpočinku a regeneraci a rovněž čas k vyřízení potřebných osobních a pracovních záležitostí. Sociální služby mohou usnadnit společný život nesoběstačnému seniorovi a celé jeho rodině.
|
|
|
Tísňová péče v Kraji Vysočina
ČERVENKOVÁ, Milada
Práce se skládá z části teoretické a části empirické. Teoretická část je členěna do sedmi kapitol a obsahuje základní problematiku související s hlavní výzkumnou otázkou. První kapitola je věnována problematice stárnutí a pěti základním principům přístupu k seniorské populaci. Součástí kapitoly je popis hierarchie lidských potřeb dle Maslowa a jejich změnám v souvislosti se stárnutím. Tyto změny jsou členěny do oblasti potřeb fyziologických, vyšších a duchovních. Druhá kapitola vysvětluje pojem stařecká křehkost. Třetí kapitola se zabývá samotou a izolací ve stáří v různých podobách a jejich dopadem na život seniorů. A dále je věnována konceptu úspěšného stárnutí a zdravého stáří. Čtvrtá kapitola popisuje využití moderní informační a komunikační technologie u seniorů a její vliv na běžný život seniora. Dále obsahuje výsledky průzkumu ze zahraničí otištěné v Health Science Journal, jenž měl za úkol zjistit, do jaké míry senioři rozumí moderním technologiím. Pátá kapitola popisuje základní vysvětlení sociální služby a dále je věnována pojmům zřizovatelé, poskytovatelé, uživatelé sociálních služeb a smlouvě o poskytování sociálních služeb. Šestá kapitola seznamuje čtenáře se sociální prací, se seniory žijícími v domácím prostředí. Sedmá kapitola je věnována službě tísňové péče ? historii a současnému stavu, občanskému sdružení ŽIVOT 90 ? Jihlava, jež tuto službu poskytuje, cílům tísňové péče, cílové skupině, kritériím poskytnutí a odmítnutí služby, prvnímu setkání s uživatelem služby, způsobům poskytování tísňové péče, spolupráci tísňové péče s ostatními organizacemi, rozšíření služby tísňové péče pro mobilní seniory, úhradou za poskytnutou službu a dále porovnání tísňové služby s Německem. Empirická část se již zaměřuje na vlastní využití tísňové péče v běžném životě seniorů. Cílem práce bylo zjistit, jak jsou uživatelé spokojeni se službou tísňové péče v Kraji Vysočina. Hlavní výzkumná otázka práce zněla: ?Naplnila tato služba očekávání seniorů?? Pro zodpovězení hlavní výzkumné otázky byly stanoveny čtyři dílčí výzkumné otázky a to: ?Splnila tato služba svůj účel při jejím použití v praxi???K jakým účelům nejčastěji senioři využívají tuto službu???Jak jsou senioři spokojeni s technickým zařízením???Jak jsou senioři spokojeni s personálem, jenž pracuje na dispečinku tísňové péče?? Pro výzkum práce byla použita strategie kvalitativního šetření. Metodika dále obsahuje popis výzkumného nástroje a souboru. Data byla sebrána pomocí metody dotazování a technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl vybrán pomocí metody kvótového záměrného výběru. Vlastní výzkum práce probíhal ve dvou fázích. V první fázi byl proveden předvýzkum a teprve poté následoval vlastní výzkum. Jako dílčí analýza kvalitativních dat byla použita metoda vytváření trsů. Celý rozhovor byl zaznamenán diktafonem a následně doslovně přepsán. Poté byl pomocí metody trsů tj. pomocí společných a rozdílných rysů, vyhodnocen. Výsledné údaje byly strukturalizovány a předkládány dle dílčích výzkumných otázek. Na hlavní výzkumnou otázku ?Naplnila tato služba očekávání seniorů?? můžeme odpovědět kladně, tedy ano, naplnila. Z výsledků mé práce je tedy možné shrnout, že služba tísňové péče provozovaná občanským sdružením ŽIVOT 90 ? Jihlava naplňuje svůj cíl, tzn. prohlubuje kvalitu života seniorů tím, že jim umožní aktivně, smysluplně a důstojně žít v jejich vlastním domově po co nejdelší dobu. Tato práce by měla rozšířit povědomí o službě tísňové péče a informovat o možnostech jejího využití v praxi.
|
|
|
Fenomén ženského bezdomovectví z pohledu zdravotně sociálního pracovníka
KLUSÁKOVÁ, Kateřina
Tématem bakalářské práce je fenomén ženského bezdomovectví z pohledu zdravotně sociálního pracovníka. Ačkoliv jsou pojmy bezdomovec a bezdomovectví terminologicky nejasné a neexistuje přesné vymezení tohoto pojmu, je fenomén bezdomovectví v naší společnosti známý. Nejedná se ale o bezdomovce jako takové. Zákon o sociálních službách bezdomovce definuje jako osoby bez přístřeší. Přesto, že se objevují informace spíše o mužském bezdomovectví, dostávají se již do popředí i otázky o ženském bezdomovectví. Ženské bezdomovectví je problematika, která je velmi úzce spjata se ztrátou bydlení. Nejde však pouze o ztrátu bydlení, ale rovněž o problematiku domácího násilí, zachování důstojnosti a v neposlední řadě také o zájem dítěte a jeho bezpečí. Také se začíná objevovat bezdomovectví rodin, ať už jde o osamělou matku s dětmi, případně otce s dětmi, nebo o úplnou rodinu. Se zvyšujícím se počtem takto ohrožených žen se začíná objevovat čím dál více organizací, které poskytují sociální služby pro ženy bez domova. Tyto služby jsou poskytovány jako ambulantní služby, terénní služby i pobytové služby. Osobám bez přístřeší, a tudíž i ženám bez domova jsou poskytovány sociální služby jako azylový dům, noclehárny, nízkoprahová denní centra, krizová centra či domy na půl cesty, v rámci prevence bezdomovectví dívek, které opouštějí ústavní výchovu, a také sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, jež jsou tímto fenoménem ohroženy. Nepatří sem ovšem pouze tyto služby. Velkou roli zde hraje i sociální poradenství, poskytované ženám v odborných poradnách. Problematikou sociálních služeb se zabývá Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, ale také kraje, obce a v neposlední řadě nestátní neziskové organizace. V praktické části byl zvolen kvalitativní výzkum s použitím metody rozhovoru pomocí návodu. Na základě rozhovorů byly zpracovány kazuistiky. Výzkum probíhal v Azylovém domě pro ženy a matky s dětmi v Táboře a v Krizovém centru pro matku a dítě v Kostelci. Rozhovorů se účastnilo celkem 10 respondentek. Dále byly prováděny rozhovory s pracovnicemi sociálních služeb v Jihočeském kraji. Pracovnice v jednotlivých zařízeních byly vybírány podle funkčního zařazení, jednalo se zejména o sociální pracovnice nebo vedoucí zařízení. V Azylovém domě pro ženy a matky s dětmi se ze 7 dotazovaných respondentek výzkumu zúčastnilo 6 respondentek. Zbylé 4 respondentky byly z Krizového centra pro matku a dítě. Respondentky byly vybírány pomocí záměrného výběru. Po kontaktování vedoucích nebo sociálních pracovnic zařízení sociálních služeb pro ženy bez domova v Jihočeském kraji mi byly, kromě 3 zařízení, poskytnuty potřebné informace o kapacitě zařízení a o tom, zda je služba z tohoto hlediska dostačující, nebo nikoliv. Cílem mé práce bylo zmapovat množství organizací, které poskytují sociální služby ženám bez domova v Jihočeském kraji, a zjistit nejčastější důvody, které vedou ke vzniku fenoménu ženského bezdomovectví. Pro dosažení stanovených cílů byly stanoveny následující výzkumné otázky. Je množství sociálních služeb pro ženy bez domova v Jihočeském kraji dostačující? Jaké jsou nejčastější důvody, které vedou ke vzniku fenoménu ženského bezdomovectví?
|
|
|
Sociální služby pro osoby s onemocněním HIV/AIDS
LINHARTOVÁ, Barbora
Celosvětové statistiky ukazují na stále rostoucí počty osob nakažených virem HIV. Osob s HIV bohužel přibývá i u nás v České republice (dále jen ČR). Proto jsem se ve své bakalářské práci pod názvem Sociální služby pro osoby s onemocněním HIV/AIDS hlouběji věnovala péči, která je v ČR postiženým touto zákeřnou nemocí poskytována. Zaměřila jsem se na sociální služby, jaké zařízení je poskytují, jak jsou uživatelé spokojení a zda mají stálé kontakty s rodinou. Samotná bakalářská práce je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a na část praktickou. Teoretická část je tematicky rozdělena na devět podkapitol, které jsou dále členěny do oddílů. První podkapitola se zabývá současným stavem, tedy definicí HIV/AIDS, ve druhé kapitole je popsána celá historie vzniku viru HIV a dále ve třetí kapitole píši o přenosu viru HIV. V této podkapitole jsou popsány jednotlivé cesty přenosu viru. V této části práce se snažím čtenáři přiblížit, co to vlastně HIV/AIDS je. Ve čtvrté a páté podkapitole je zmiňován klinický obraz nemoci, jak se nemoc projevuje, jaká jsou stádia nemoci a hlavně epidemiologie, kdy jsou čtenáři přiblíženy údaje a statistiky jak z ČR, tak i ze zahraničí. V následujících třech podkapitolách, kterými jsou: léčba, testování a prevence, je stručně popsáno léčení HIV/AIDS, jaké jsou způsoby testování a jak se lze proti viru HIV bránit. Prevence je velmi důležitou složkou celkové problematiky HIV a bylo velmi důležité ji v bakalářské práci zmínit. V poslední deváté kapitole se věnuji stěžejnímu tématu své bakalářské práce, a to sociálním službám (podle zákona 108/2006 Sb.), které jsou lidem s HIV/AIDS poskytovány, kde jsou poskytovány, jak jsou financovány atd. Praktická část této bakalářské práce byla prováděna formou kvalitativního výzkumu, sekundární analýzou dat a obsahovou analýzou dat. Prvním cílem bylo monitorovat celkovou nabídku sociálních služeb na území ČR. Druhým cílem bylo také monitorování, avšak v tomto případě se jednalo o monitoring spokojenosti uživatelů sociálních služeb DS s nabídkou služeb poskytovaným tímto sociálním centrem. Jelikož je DS jediným zařízením poskytujícím dané služby v České republice, výzkum byl prováděn výhradně v tomto zařízení. Třetím cílem mé bakalářské práce bylo porovnat data a statistiky HIV/AIDS v ČR s jinou evropskou zemí. Pro porovnání jsem si vybrala autonomní Švýcarsko, které se mi zdálo pro srovnání nejvhodnější. Všechny zadané cíle byly splněny. Pro účely výzkumu jsem si určila tři výzkumné otázky: Jaká je incidence a prevalence HIV/AIDS v České republice k 31. 12. 2012? Jaká je situace HIV/AIDS ve Švýcarsku v porovnání s Českou republikou? Je spokojenost respondentů se sociálními službami dostatečná nebo mají uživatelé DS k sociálním službám výhrady? Ještě v roce 2011 nepatřila Česká republika do rizikových zemí s vysokou incidencí a prevalencí. V minulém roce (tj. rok 2012) se však zvýšila prevalence i incidence a Českou republiku to již zařadilo na seznam rizikových zemí. Proto jsem chtěla tyto data ve své práci zmínit a upozornit na stále stoupající počty nakažených osob zákeřným virem HIV. Pro výzkum jsem použila kvalitativní formu výzkumu, kde jsem prostřednictvím hloubkového rozhovoru oslovila pět respondentů z DS a pomocí rozhovoru jsme se snažili učinit náhled klienta DS na sužby, které jsou mu poskytovány. Je paradoxní, že přestože je v ČR pouze jediné zařízení pro osoby s HIV/AIDS, které poskytuje sociální služby a počet nakažených každým rokem stoupá, tak není akutní potřeba rozšíření poskytování sociálních služeb. DS stačí pokrýt potřebu lidí, kteří tuto službu potřebují. Práce by mohla být přínosem ke zviditelnění tohoto závažného zdravotního, ekonomického a sociálního problému a zároveň by mohla sloužit jako studijní materiál nejen pro studenty, ale i pro širokou laickou veřejnost. Dále by mohla být rozšířena na rámec diplomové práce.
|
host ::
RSS.