|
|
Volební právo a volby 1946
Broklová, Eva
Volbami a možností zbavit se režimu bez krveprolití se od sebe liší demokracie a diktatura. Volebními zákony ovlivňuje nositel moci volební výsledky pro své potřeby. Při volbách v roce 1946 se z „nechuti experimentovat“ uplatnil princip poměrné volby, která byla doplněna vázanými kandidátními listinami. Proti původním dohodám se volby konaly o půl roku později; představitelé stran se shodli na neobnovení zemědělské strany. Všeobecné volební právo od 18 let se vztahovalo také na příslušníky branné moci a později i na příslušníky bezpečnosti. Představitelé politických stran neumožnili vznik dalších stran. Do voličských seznamů byli zapsáni jen občané české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti. K volbám přistoupilo bez volební zkušenosti 14 ročníků voličů. Úspěchu KSČ napomohl i podíl armády Sovětského svazu na likvidaci nacismu a okolnost, že půdu v příhraničních oblastech přiděloval pozemkový úřad ovládaný komunistickou stranou.
|
|
|
Volby 1946
Pehr, Michal
Autor se ve své studii zabývá prvními svobodnými volbami v Československu po druhé světové válce. Tyto volby se uskutečnily 26. 5. 1946 a vyhrála v nich KSČ. Ve studii se věnuje pozornost nejen volbám, ale i příčinám vítězství této komunistické strany, která se za dva roky stala totalitní stranou a mocí v Československu.
|
|
|
Emanuel Voska: v pozadí politiky
Hájková, Dagmara
Emanuel Voska, českoamerický podnikatel a krajanský činovník se dostal v době první světové války do blízkosti "velké politiky". Jako významný představitel českého hnutí za nezávislost v Americe se prosadil především v oblasti propagandy a špionáže. Jeho úspěchy byly omezeny válkou a v novém státě – Československu – se nedokázal prosadit ani jako podnikatel, ani jako politik. Příspěvek analyzuje Voskovy politické předpoklady a předkládá důvody jeho neúspěchu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Hodnotové orientace práce Edvarda Beneše Demokracie dnes a zítra
Broklová, Eva
Práce je teoretická, nejde o návod k politické činnosti, vůbec už ne praktickou instrukci k lidové demokracii. Základní hodnotová orientace práce je demokratická. Hlubší a dokonalejší demokracii politickou, sociální a hospodářskou charakterizuje jako demokracii humanitní, nikoli socializující, jak se někteří autoři domnívají. Obhajuje individuální a občanské svobody proti národnímu a státnímu totalismu. Zvažoval podmínky, za nichž bude možné spolupráce a sblížení komunismu s demokracií. Před demokracií viděl úkol přerodit se v demokracii sociální a tzv. hospodářskou.
|
|
|
Konstitutivní hodnoty české společnosti: periodikum Československá samostatnost 1915-1918
Hájková, Dagmara
Analýza časopisu Československá samostatnost se soustřeďuje na problematiku konstitutivních hodnot české společnosti v době první světové války. Sledované periodikum bylo hlavním tiskovým orgánem československého zahraničního odboje, a tak výsledná hodnotová škála představuje především názor této skupiny. Studie předkládá hodnoty jak konstitutivní, tak instrumentální a zkoumá, které hodnoty byly akceptovány jako vlastní české společnosti a které byly podmíněny válečnou situací.
|
|
|
Problematika historického práva a přirozeného práva v názorech T. G. Masaryka
Neudorflová, Marie L.
Vzhledem k tomu, že česká politika byla od 60. let 19. století neúspěšně orientována na dosažení českého státního práva jako legitimní cesty k větší suverenitě českého království, Masaryk se od konce 90. let snažil prosadit koncept přirozeného práva jako stejně legitimního principu k dosažení větších práv pro český národ. Příspěvek presentuje v širším kontextu složitou dobovou relevantní argumentaci.
|
|
|
Hodnotové orientace české společnosti - stav bádání
Broklová, Eva
V šesti studiích o konstitutivních hodnotách české společnosti od konce 19. do poloviny 20. století je zkoumán charakter politické kultury. Sdílené hodnoty jsou vesměs demokratické a podporují tezi o demokratickém charakteru první republiky a společnosti, která ji tvořila.
|
|
| |
host ::
RSS.