|
|
Vliv stresu u ženy v těhotenství, při porodu a v šestinedělí
HAVLÍČKOVÁ, Karolína
Bakalářská práce se zabývá vlivem stresu u ženy v těhotenství, při porodu a v šestinedělí. Prvním cílem bylo zjistit, jaká je nejčastější příčina stresu u ženy v těchto obdobích. Druhým cílem pak bylo zjistit, jak se ženy se stresem vyrovnávají. Předkládaná práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsána charakteristika těhotenství (délka a dělení těhotenství, známky těhotenství a změny v organismu ženy v těhotenství). V podkapitolách řazených k těhotenství je pozornost věnována prenatální diagnostice a příčinám stresu v těhotenství. Dále jsou zmíněné informace o porodu a jednotlivých porodních dobách, v podkapitolách je popsána příprava na porod a jaké jsou příčiny stresu při porodu. Teoretická část se též věnuje charakteristice období šestinedělí. Kapitola šestinedělí je dělena na podkapitoly, jež se zabývají problémy při kojení, péčí o novorozence, jaké stresové faktory působí na ženy v období šestinedělí a psychickými změnami v šestinedělí. V závěru teoretické části je definovaný stres. V kapitolách těhotenství, porod a období šestinedělí je popsána role porodní asistentky. Praktická část bakalářské práce byla provedena pomocí kvalitativního výzkumného šetření, formou individuálních polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumné šetření probíhalo od února do dubna 2021 a výzkumný soubor tvořily ženy označené Ž1-Ž11, které byly minimálně dva měsíce po porodu. Se souhlasem informantek byly provedeny rozhovory, které byly uskutečněny v domácím prostředí žen. Výzkumné šetření probíhalo v době koronavirové pandemie a z toho důvodu rozhovory probíhaly za dodržení protiepidemiologických opatření, za využití respirátorů a dvoumetrových rozestupů. Se souhlasem informantek byly rozhovory zaznamenány na diktafon, následně doslovně přepsány a analyzovány. Získaná data byla zpracována pomocí otevřeného kódování, metodou "tužka a papír" (Švaříček et al., 2014). Pro vyhodnocení získaných dat byly stanoveny hlavní kategorie Stres v těhotenství, Stres při porodu a Stres v šestinedělí a k nim jejich podkategorie. Kategorie Stres v těhotenství obsahuje podkategorie Koronavirová pandemie, Podpora partnera, Návštěva prenatální poradny a Předporodní kurz. Druhou kategorii Stres při porodu tvořily podkategorie Zkušenosti ženy se zdravotnickým personálem a Přítomnost partnera či manžela u porodu. Poslední kategorie zahrnuje podkategorii Kojení a péče o novorozence. Na základě výše zmíněného prvního cíle bakalářské práce byla stanovena výzkumná otázka, která se zabývá tím, jaká je nejčastější příčina stresu žen v těhotenství, při porodu a v šestinedělí. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že nejčastější příčinu stresu u žen v těhotenství vyvolávala probíhající situace s koronavirovou pandemií, prenatální diagnostika a strach z potratu nebo předčasného porodu. Příčiny stresu u žen při porodu způsobil zdravotnický personál a strach, že ženy budou prožívat porod samy. Dále výzkumné šetření odhalilo nejčastější příčinu stresu u žen v období šestinedělí, kterou byly problémy s kojením a nezvládání péče o novorozence. Druhá výzkumná otázka zkoumala, jak stres ženy ovlivňuje. Z výzkumu je patrné, že všechny informantky, kromě informantky Ž1, stres do budoucna nijak neovlivnil. Informantka Ž1 uvedla, že stres v období šestinedělí ji ovlivnil tím způsobem, že se uzavřela sama do sebe před okolím. Výsledky bakalářská práce by mohly být využity na odborných seminářích, jako informační materiál pro porodní asistentky. Též by bakalářská práce mohla sloužit jako informační materiál pro těhotné ženy.
|
|
|
Znalosti dospívajících dívek o těhotenství, porodu, antikoncepci
KUNTEOVÁ, Pavlína
Bakalářská práce s názvem Znalosti dospívajících dívek o těhotenství, porodu, antikon- cepci, se zaměřuje na míru informovanosti dospívajících dívek o těhotenství, porodu a antikoncepci. V teoretické části bakalářské práce jsou rozebrána vývojová stádia člověka od početí po stáří. Zvláštní kapitola je věnována období adolescence a rizikovému chování adolescentů v této etapě jejich života, jelikož respondentkami jsou právě dospívající dívky. Dále teo- retická část obsahuje období těhotenství, fáze porodu a druhy antikoncepce. Protože je velmi podstatné, aby dospívající dívky dostávaly informace o antikoncepci, těhotenství a porodu, je v poslední kapitole zmíněna důležitost edukace dospívajících dívek porodní asistentkou a jejich společné komunikace. Ve výzkumném šetření byl zvolen kvantitativní způsob a sběr dat probíhal formou ne- standardizovaného dotazníku, který byl uveřejněn na sociálních sítích. Dotazník se sklá- dal z 28 otázek, z nichž 19 bylo uzavřených a 9 polouzavřených. Data, která byla vý- zkumným šetřením získána, byla zpracována a vyhodnocena pomocí počítačového pro- gramu Microsoft Excel. K jednotlivým otázkám dotazníku byly vytvořeny grafy, které zobrazují odpovědi dospívajících dívek. Výzkumný soubor tvořilo 71 respondentek ve věku od 16 do 20 let. Cílem této práce bylo zjistit, zda mají dospívající dívky znalosti o těhotenství, porodu a antikoncepci. Pro výzkumnou část bylo stanoveno šest hypotéz. První hypotéza měla zjistit, zda dospí- vající dívky ve věku 18-20 let mají více informací o těhotenství než dívky od 16-17 let. Tato hypotéza byla vyvrácena. Druhá hypotéza zněla: Dospívající dívky ve věku 18-20 let mají více informací o porodu než dívky od 16-17 let. Druhá hypotéza byla také vyvrá- cena. Třetí hypotéza: Dospívající dívky ve věku 18-20 let mají více informací o antikon- cepci než dívky od 16-17 let. Tato hypotéza byla potvrzena. Čtvrtá hypotéza: Dospívající dívky na středních zdravotnických školách mají více znalostí o těhotenství než dospívající dívky na gymnáziích a středních školách bez maturity. Čtvrtá hypotéza byla při výzkumu potvrzena. Pátá hypotéza měla zjistit, zda dospívající dívky na středních zdravotnických školách mají více znalostí o porodu než dospívající dívky na gymnáziích a středních ško- lách bez maturity. Tato hypotéza byla vyvrácena. Poslední, šestá hypotéza zněla: Dospívající dívky na středních zdravotnických školách mají více znalostí o antikoncepci než dospívající dívky na gymnáziích a středních školách bez maturity. Tato hypotéza byla vyvrácena.
|
|
|
Porodní asistentka a její zkušenost s těhotenstvím a porodem
JAREŠOVÁ, Natálie
Bakalářská práce nesoucí název Porodní asistentka a její zkušenost s těhotenstvím a porodem je zaměřena na osobní zkušenosti a prožitky porodní asistentky s těhotenstvím a porodem. V teoretické části bakalářské práce je definována profese porodní asistentky, její kompetence a úloha v prenatální poradně i během samotného porodu. Následně je v teoretické části obsažena charakteristika těhotenství a fyzické i psychické změny, které s těhotenstvím úzce souvisejí. V neposlední řadě je v teoretické části popsán porod a všechny doby porodní. Pro bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda profese porodní asistentky ovlivnila prožívání vlastního těhotenství a porodu a druhým cílem bylo zjistit, zda vlastní zkušenost s prožíváním těhotenství a porodu ovlivnila porodní asistentku v přístupu k těhotným ženám a k ženám po porodu. Na podkladě stanovených cílů byly utvořeny i výzkumné otázky. První výzkumná otázka byla zaměřena na to, jakým způsobem ovlivnila profese porodní asistentky prožívání jejího těhotenství a porodu. Druhá otázka zjišťovala, jak ovlivnilo porodní asistentku její těhotenství a porod v přístupu při poskytování péče ženám v rámci kompetencí. K získání výsledků kvalitativního výzkumného šetření byly utvořeny dva výzkumné soubory. První výzkumný soubor tvořily porodní asistentky, které vykonávaly profesi porodní asistentky v primární péči a alespoň jedenkrát byly těhotné a rodily. Pro druhý výzkumný soubor, který tvořily porodní asistentky, bylo stanovené kritérium výkonu profese porodní asistentky na porodním sále a také alespoň jedno prožité těhotenství a porod. Samotné šetření probíhalo formou individuálních polostrukturovaných rozhovorů, které probíhaly při osobním setkání v období březen až květen 2021. Před zahájením všechny informantky uvedly souhlas s provedením rozhovorů, s jejich nahráváním na mobilní telefon, a i s jejich následným zpracováním. Nejprve byly rozhovory přepsány a pomocí barvení textu získaná data. Data byla následně analyzována a na základě výsledků byly utvořeny hlavní kategorie a podkategorie. Po vyhodnocení dat s porodními asistentkami pracujícími v primární péči byly stanoveny 3 hlavní kategorie (Vnímání vlastního těhotenství, Prenatální poradna, Návrat do zaměstnání) a 6 podkategorií (Vlastní prožívání těhotenství, Vliv vlastního těhotenství na výkon profese PA, Předporodní příprava, Průběh péče v prenatální poradně, Přístup zdravotnického personálu, Změny v péči o těhotné ženy). Po vyhodnocení dat s porodními asistentkami, které pracovaly na porodním sále, byly stanoveny 3 hlavní kategorie (Vnímání vlastního porodu, Poskytování zdravotní péče, Návrat do zaměstnání) a 5 podkategorií (Průběh vlastního porodu, Prožívání vlastního porodu, Místo porodu, Přístup zdravotnického personálu, Změny v péči o rodící ženy). První výzkumná otázka byla věnována tomu, jakým způsobem ovlivnila profese porodní asistentky při jejich těhotenství a porodu. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že porodní asistentky při vlastním těhotenství a porodu jejich profese ovlivnila hlavně ve vnímání péče o ně samotné v prenatální poradně i na porodním sále a ve vnímání přístupu a chování zdravotnického personálu k nim samotným. Druhá výzkumná otázka se zabývala vlivem těhotenství a porodu v přístupu k těhotným a rodícím ženám po návratu do zaměstnání v rámci jejich kompetencí. Bylo zjištěno, že po návratu do zaměstnání byly porodní asistentky ovlivněny svým těhotenstvím a vnímaly tak určité změny v přístupu k těhotným ženám. I prožitek z porodu porodních asistentek měl vliv na výkon jejich profese po návratu do zaměstnání.
|
|
|
Infekce močových cest v těhotenství
MIHULCOVÁ, Monika
Tato bakalářská práce se zabývá infekcí močových cest v těhotenství. Infekce močových cest (IMC) je jedním z nejrozšířenějších infekčních onemocnění v lidské populaci. Při těhotenství toto onemocnění může přinést pro matku a plod nežádoucí komplikace, které mohou mít ve vážných případech až fatální následky. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se zabývá anatomií a fyziologií močového traktu, změnami močového traktu během těhotenství, infekcí močových cest a její diagnostikou, péčí porodní asistentky o ženu s infekcí močových cest, prevencí infekce močových cest a edukací porodní asistentkou. V empirické části této práce byly zvoleny dva cíle, a to zjistit znalost těhotných žen o prevenci infekce močových cest a zjistit znalosti těhotných žen o riziku pro plod a matku při infekci močových cest v těhotenství. Zajímalo nás, zda těhotné ženy vědí, jak se mají chovat, aby předcházely infekci močových cest, a zda znají rizika s infekcí spojená. Na základě těchto cílů byly zvoleny dvě hypotézy. H1: Těhotné ženy s vyšším vzděláním jsou více informované o prevenci infekce močových cest než těhotné ženy s nižším vzděláním. H2: Těhotné ženy s vyšším vzděláním znají rizika pro plod a matku při infekci močových cest více než těhotné ženy s nižším vzděláním. Výzkumné šetření probíhalo kvantitativní formou, pomocí dotazníku. Vyhodnocení dotazníku proběhlo za pomoci pravostranného Studentova t rozdělení. Výzkumný soubor tvořilo 237 těhotných žen, které byly aktivních na internetových sociálních skupinách určených pro těhotné ženy. Respondentky, které na začátku dotazníku vyplnily, že nejsou těhotné, nebyly do výzkumného souboru zahrnuty. Nejvíce se zúčastnily ženy z věkové skupiny od 21 do 30 let. Tuto skupinu tvořilo 74,68 % respondentek. Nejvíce respondentek (45,57 %) mělo nejvyšší dosažené vzdělání střední s maturitou. 84,39 % respondentek znalo pojem infekce močových cest. 73,00 % respondentek vědělo, že IMC nejčastěji vyvolává bakterie. 88,19 % respondentek znalo brusinku jako plodinu, která pomáhá předcházet IMC. 92,83 % respondentek vědělo, že každodenním sprchováním mohou předcházet IMC. Výzkum potvrdil obě hypotézy, tedy že ženy s vyšším vzděláním jsou lépe informované jak o prevenci infekce močových cest, tak o rizicích pro plod a matku při infekci močových cest v těhotenství. Výstupem této práce je informační leták, který stručně shrnuje rizika pro plod i matku při infekci močových cest během těhotenství a dále upozorňuje na prevenci infekce močových cest. Výsledky této práce mohou sloužit jako informační zdroj pro těhotné ženy, ženy v reprodukčním věku, porodním asistentkám a ke vzdělávání studentek porodní asistence.
|
|
|
Možnosti fyzioterapie v těhotenství
MIXOVÁ, Gabriela
Tato bakalářská práce se zabývá těhotenstvím a možností využití fyzioterapeutických postupů pro zmírnění bolesti pohybového aparátu během tohoto období. Práce zahrnuje část teoretickou a praktickou. Cílem teoretické části je sepsat základní informace o těhotenství a změnách na reprodukčním systému, respiračním systému, gastrointestinálním traktu, močovém ústrojí, oběhovém systému a zejména změnám muskuloskeletálního systému, které toto období provází. Dále lze v této části nalézt anatomii a kineziologii oblasti pánevní, oblasti páteře a oblasti nohy. Teoretická část také pojednává o vhodné a nevhodné pohybové aktivitě v těhotenství, zásadách při cvičení během těhotenství a nakonec se věnuje fyzioterapeutickým metodám, které lze během těhotenství využít. V praktické části je cílem posoudit vliv fyzioterapie při řešení potíží pohybového aparátu během těhotenství. Výzkumným souborem pro praktickou část bakalářské práce byly 3 těhotné ženy ve II. - III. trimestru těhotenství. Ženy docházely celkem na 8 terapií, vždy 1x za 1 - 2 týdny. Kazuistiky zahrnují odebranou anamnézu a vstupní vyšetření. Dále jsou v této části popsány jednotlivé terapie navržené pro každou respondentku individuálně. Na začátku každé terapie probíhal rozhovor s pacientkou, při kterém jsem zjišťovala změny od posledního setkání. Po absolvování všech terapií byl proveden výstupní kineziologický rozbor a byly zhodnoceny výsledky terapie. Práci by mohly využít těhotné ženy pro čerpání inspirace při úlevě od bolesti pohybového aparátu. Dále by práce mohla být užitečná odborné i laické veřejnosti, která se zajímá o danou problematiku.
|
|
|
Watsu jako součást komplexní rehabilitace v těhotenství
TUŠEROVÁ, Magdalena
Tato bakalářská práce se zabývá Watsu terapií a možnostmi zařazení této terapie do rehabilitace ženy v těhotenství. Těhotenství je období, kdy se tělo ženy musí za poměrně krátkou dobu vyrovnat s velkými změnami, tyto změny mohou následně způsobovat problémy nejen v podobě bolestí pohybového aparátu. Cílem práce bylo popsat průběh fyziologického těhotenství a změny na pohybovém aparátu mateřského organismu. Dalším cílem práce bylo vytvoření souboru cviků, které jsou vhodné pro těhotné ženy. Z tohoto souboru jsem následně vytvořila brožurku, podle které mohou těhotné ženy cvičit. Součástí práce jsou také informace o Watsu terapii a jejích účincích na lidský organismus. Práce se dělí na teoretickou a praktickou část. V teoretické části práce je popsána Watsu terapie, její historie, průběh a podmínky pro praktikování terapie. Součástí teoretické části jsou též specifika zařazení Watsu terapie do období těhotenství. Dále je zde popsán fyziologický průběh těhotenství, embryonální a fetální vývoj, změny v mateřském organismu na reprodukčních orgánech, pohybovém a dýchacím ústrojí ženy a psychické změny doprovázející těhotenství. V teoretické části též uvádím možnosti pohybové aktivity a rehabilitace v těhotenství a rehabilitační plán dle trimestrů. Praktická část bakalářské práce obsahuje metodiku výzkumu a charakteristiku výzkumného souboru. Vzhledem k dlouhodobému uzavření bazénů, kvůli pandemii Covid 19 a časové i finanční náročnosti terapie, jsem výzkum zpracovala se dvěma těhotnými ženami. Ve výzkumu jsem sledovala okamžitý vliv Watsu terapie na organismus žen se zaměřením především na pohybový aparát a psychiku. V diskusi uvádím informace o vzdělávacím programu Watsu a o Světové asociaci vodních terapeutů.
|
|
|
Mateřství u žen bez domova
BUREŠOVÁ, Nicola
Bakalářská práce je věnována nepříliš probírané tématice, kterou je těhotenství a mateřství u žen bez domova. Tyto ženy se denně pohybují mezi námi, ale mnoho lidí z laické veřejnosti před nimi zavírá očí a dělají, jako by neexistovaly. Málokdo z nás se zamýšlí nad tím, jaké důvody nebo okolnosti je právě na tuto životní dráhu přivedly. Hlavním cílem bylo pomocí rozhovorů s respondentkami zjistit, jaké metody sociální práce v rámci sociální služby (sociální rehabilitace) mají vliv na ženy bez domova žít s dítětem běžným způsobem života, bez toho, aniž by byly dlouhodobě závislé na systému sociálního zabezpečení. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je věnována vymezení základních pojmů, krátké historii, formám a příčinám, které k bezdomovectví napomáhají a zmínce o sociálním vyloučení, které bezprostředně patří k této problematice. Následuje kapitola, která je věnována pouze samotným ženám bez domova. Úvodu do problematiky jako takové. Zejména se zaměřím na to, jaké problémy ženy nebo dívky přivádí na ulici, jak u nich probíhá mateřství a těhotenství, které bývá převážně neplánované, jaká mají budoucí matky východiska, tedy jaké služby mohou využít, jak pro sebe, tak pro potomka. Teoretická část je tedy základním podkladem pro praktickou část, která následuje a v níž byla v souladu s hlavním cílem bakalářské práce zvolena výzkumná otázka. Pro zodpovězení otázek byl vytvořen výzkumný nástroj skládající se z 21 otázek, které vytvořily hlavní část polostrukturovaného rozhovoru. Vzhledem k tomu, jaký byl určen cíl práce, jsem považovala za vhodné zvolit kvalitativní výzkum, který je přínosný v tom, že hlouběji prozkoumá zmiňovanou problematiku, kterou se v bakalářské práci zabývám. Výzkumný soubor tvoří 8 respondentek, které byly zvoleni záměrně k dané problematice. Cílem mé bakalářské práce je upozornit širší veřejnost na problematiku bezdomovectví, zvláště pak toho ženského. Myslím si, že tomuto tématu není věnována dostatečná pozornost. Bezdomovectví je citlivou záležitostí každé společnosti a jeho řešení je částečně odvislé i od toho, jakým způsobem je bezdomovectví vnímáno širokou veřejností. Proto je nutné příčiny a důsledky bezdomovectví dostat do podvědomí co nejširší veřejnosti. Před bezdomovectvím nelze zavírat oči, je nutné, aby se o tomto problému psalo, mluvilo a přemýšlelo.
|
|
|
Zdraví těhotných žen ve vybraném regionu
PRÁŠKOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce se zabývá zdravím těhotných žen v Jihočeském kraji. Cílem práce bylo zjistit, jaký postoj ke svému zdraví mají těhotné ženy z Jihočeského kraje. Bakalářská práce je členěna na část teoretickou a část praktickou. V souvislosti se zaměřením bakalářské práce jsou v teoretické části uvedeny základní informace o zdraví a zdravém životním stylu. Dále je popsána role porodní asistentky v prenatální poradně a edukace těhotné ženy. Praktická část bakalářské práce byla provedena pomocí kvalitativního výzkumného šetření, formou individuálních polostrukturovaných rozhovorů, jejichž součástí byly hlavní otázky. K získání podrobnějších informací byly informantkám pokládány doplňující otázky. Výzkumný soubor tvořilo 10 těhotných žen, které pocházely z Jihočeského kraje. Před zahájením rozhovorů bylo všem ženám vysvětleno téma bakalářské práce, účel rozhovoru a další využití jimi poskytnutých informací. Těhotné ženy byly ujištěny, že bude zachována anonymita rozhovorů. Aby bylo zpracování dat anonymní, byly ženy označeny zkratkou Ž1 až Ž10. Získaná data byla analyzována pomocí barvení textu. Pro vyhodnocení dat byly stanoveny 3 kategorie a k nim 12 podkategorií. Výsledky získané pomocí výzkumného šetření mohou sloužit porodním asistentkám jako pomocný materiál, díky kterému mohou edukovat těhotné ženy v prenatální poradně.
|
|
|
Pohybová aktivita a výživa v těhotenství a po porodu
SEIDLOVÁ, Karolína
Bakalářská práce s názvem Pohybová aktivita a výživa v těhotenství a po porodu zjišťuje, jak se ženy připravovaly na těhotenství v oblasti pohybové aktivity a výživy a také zjišťuje, jak se ženy stravovaly a cvičily v těhotenství a po porodu. K vypracování bakalářské práce byly stanoveny dva cíle. První cíl si klade za úkol zjistit připravenost žen na těhotenství z hlediska výživy a pohybových aktivit. Bylo zjištěno, že své stravování v průběhu gravidity změnily informantky I1, I6, I10. Informantky I2, I3, I4, I5, I7, I8, I9 svou stravu v rámci přípravy na těhotenství nezměnily. Pravidelný pohyb byl zařazen v rámci přípravy na graviditu u informantek I9, I10 a ostatních žen bylo zjištěno, že se během těhotenství věnovaly stejným pohybovým aktivitám jako dříve. Druhým cílem jsme zjišťovaly, jak se ženy stravovaly a cvičily v těhotenství a po porodu. Na základě stanovených cílů bylo vytvořeno šest výzkumných otázek. První výzkumná otázka se zaobírala informovaností žen o správné výživě v těhotenství. Výsledky výzkumu ukázaly, že všechny ženy byly správně informovány o důležitosti pestré a vyvážené stravy v těhotenství s bohatým zastoupením ovoce a zeleniny. Informantky také zmínily potraviny, které nejsou vhodné ke konzumaci v těhotenství. Nejčastěji uváděly plísňové sýry, nedokonale tepelně upravené maso a syrová vejce. Druhá výzkumná otázka se zabývala informovaností žen o pohybových aktivitách v těhotenství. Šetření prokázalo, že informantky měly ve většině případů vyhovující znalosti o této problematice. Za nejvhodnější aktivitu uvedly nejčastěji chůzi či plavání. Další část žen uvedla jógu a posilování pánevního dna. Třetí výzkumná otázka zjišťovala, jak jsou ženy informovány o správné výživě v poporodním období. Na poměru pestré a vyvážené stravy se ovšem informantky neshodly. Na druhou stranu byly všechny ženy správně informovány o těch druzích potravin, jenž během kojení mohou způsobovat nadýmání. Čtvrtá výzkumná otázka zkoumala, do jaké míry byly rodičky informovány o pohybové aktivitě v období po porodu. Z odpovědí vyplynulo, že ženy považují za nejvhodnější aktivity procházky, posilování pánevního dna či jógu. Některé odpovědi žen se však neshodovaly. Jednalo se především o názor na posilování břišního svalstva, plavání nebo běžecké aktivity, kdy některé ženy vnímaly tyto činnosti jako vhodné, jiné nikoliv. Pátá výzkumná otázka nám přinesla odpovědi na změny ve stravovacích návycích žen v těhotenství. Bylo zjištěno, že informantky změnily svou stravu k lepšímu. Všechny ženy dodržovaly během těhotenství pravidelnou stravu. Informantky I1, I3, I6, I8 také referovaly úplnou eliminaci některých potravin, jednalo se zejména o tučné maso, plísňové sýry, tepelně neupravené maso, syrová vejce či uzeniny. Šestá výzkumná otázka si kladla za úkol zjistit změnu stravovacích návyků žen po porodu. Bylo zjištěno, že všechny ženy v poporodním období, jež kojily své dítě, vyřadily ze své stravy potraviny způsobující nadýmání. Informantky I7, I3 také zcela eliminovaly konzumaci exotického ovoce. Tato práce poukazuje na důležitost správného stravování a pravidelného pohybu během období těhotenství a také v období po porodu. Z uvedených informací vyplývá také fakt, že součástí práce porodní asistentky v prenatální péči, je mimo jiné edukace o správné životosprávě včetně správné výživy a pohybové aktivity. Výsledky práce mohou mít valný přínos pro profesi porodních asistentek, aby došlo ke zlepšení a zkvalitnění edukace v rámci prenatální péče. Zpracovaná data mohou být publikována na odporných konferencích pro porodní asistentky. Výstupem práce je také informační leták, ve kterém je popsáno, jak se správně v těhotenství a po porodu stravovat, a jakou pohybovou aktivitu zvolit. Leták by mohl být umístěn v čekárnách u obvodních gynekologů.
|
|
|
Těhotná žena v prenatální péči
KRTIČKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá problematikou péče o těhotnou ženu v prenatální péči. Práce je členěna na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část přináší souhrn informací o těhotenství včetně jeho známek, rozdělení, rizikovosti, datace a změn mateřského organismu během těhotenství. Dále je věnována pozornost prenatální péči, její historii, cílům, systému a vyšetřením v rámci prenatální péče. Závěrečná teoretická pasáž se zabývá rolí porodní asistentky v prenatální péči a edukací porodní asistentkou v prenatální poradně. Praktická část bakalářské práce měla za cíl zjistit: 1) jaká je úroveň informovanosti těhotných žen navštěvujících prenatální poradny ze strany porodních asistentek a 2) nakolik sdělovaným informacím rozumí. Vlastní výzkum byl proveden pomocí kvalitativního výzkumného šetření formou individuálních polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumné šetření probíhalo od března do dubna 2020. Výzkumný soubor tvořilo 13 těhotných žen docházejících do prenatálních poraden v Broumově a Českých Budějovicích. Rozhovory s účastnicemi byly pořízeny s jejich vyslovenými souhlasy, byly anonymní a označeny zkratkou T1 až T13. Rozhovor obsahoval 17 základních otázek a další doplňující podotázky. Rozhovory byly zaznamenávány na audiozáznam, ze kterého byl pořízen doslovný přepis. Pro analýzu dat byly stanoveny tři kategorie a sedm podkategorií. Z výzkumného šetření vyplynulo, že většina těhotných žen je spokojena se způsobem předávání informací porodní asistentkou, ale nemají dostatečné množství informací o průběhu těhotenství. Většina účastnic uvedla nespokojenost s rozsahem podávaných informací v prenatálních poradnách a nutnost dohledávat si informace z jiných zdrojů. Účastnice by uvítaly lepší komunikaci a větší informovanost o průběhu těhotenství ze strany porodní asistentky i lékaře. Výzkum ukázal, že těhotné ženy nemají dostatečné znalosti o těhotenství, životosprávě v těhotenství, změnách organismu provázejících těhotenství, ani o důvodech vyšetření prováděných v průběhu prenatální péče. Bakalářská práce dokládá důležitost dostatečného informování těhotných žen o problematice těhotenství a prenatální péče. Zdůrazňuje, jak je pro efektivitu poskytované prenatální péče důležitý přístup a komunikace ze strany zdravotnického personálu. Práce by měla pomoct přiblížit prenatální péči budoucím těhotným ženám a může posloužit porodním asistentkám ke zlepšení kvality poskytované prenatální péče a k vhodnější informovanosti těhotných žen.
|
host ::
RSS.