|
|
"Být matkou dítěte s postižením"
VANDĚLÍKOVÁ, Barbora
Tato bakalářská práce se věnuje životním zkušenostem matek, kterým se narodilo dítě s postižením. Cílem bakalářské práce je na základě prováděných rozhovorů, zjistit, jaký je jejich proces vyrovnávání a vliv narození dítěte s postižením na strukturu rodiny. Dále se bakalářská práce zaměřuje na to, jakým způsobem je život vybraných matek usnadňován, nebo limitován. Teoretická část se zabývá specifikováním vybraných zdravotních postižení, přiblížením procesu vyrovnávání matky a blízkých se situací. Poslední kapitola se orientuje na problematiku začleňování matek dětí s postižením do společnosti. Praktická část je založena na kvalitativním výzkumu, pro který byl zvolen polostrukturovaný rozhovor s matkami. Rozhovory byly prováděny se 4 matkami, které měly přibližně stejně staré děti, ale s odlišným zdravotním postižením.
|
|
|
Pedagogický přístup k dítěti s ADHD - reflexe vlastní zkušenosti
DAŇKOVÁ, Martina
V této diplomové práci se zabývám pedagogickým přístupem k žáku se syndromem ADHD. Zaměřuji se na konkrétního žáka, se kterým jsem pracovala. Tuto vlastní zkušenost z praxe považuji za cennou a nevšední. Proto bych ráda touto prací vyjádřila závažnost pedagogického přístupu k dítěti s ADHD. Výzkumný problém tedy vznikl z vlastní praxe při přímé konfrontaci s žákem. V teoretické části se budu zabývat problematikou syndromu ADHD. Zaměřím se na příčiny vzniku a na důsledky syndromu v životě dítěte. Budu se soustředit na stanovení diagnózy a léčbu ADHD. Dále věnuji kapitolu výchově a výchovným prostředkům podle dětského psychologa Zdeňka Matějčka. Vzhledem k současné situaci v českém školství v práci přiblížím inkluzivní vzdělávání v souvislosti s žáky s ADHD. Praktickou část pak věnuji výzkumu mé práce. Upřesním design a metody výzkumu. Uplatním metody pozorování, rozhovorů a popíši jejich výsledky. Dále se budu zabývat výsledky rozhovorů s asistenty pedagoga a pedagogy, kteří pracují či pracovali s žákem s ADHD. Výsledky těchto pozorování a další metody sběru dat, které uvádím v metodologii, jsou základem výzkumného problému této práce.
|
|
|
Výchova dítěte v problémové rodina - rodina s jedním rodičem
TRNKOVÁ, Julie
Tato diplomová práce se zabývá výchovou dítěte v problémové rodině přímo v rodině s jedním rodičem. Teoretická část bude pojata jako vhled do dané tématiky s identifikací možných problémů v takové rodině. Práce popíše specifika rodin úplných a neúplných a následně se zaměří na rozdíly ve výchovných stylech či přístupech rodin úplných a neúplných. Následně poukáže na rozdílné výchovné přístupy v případě, že se jedná o výchovu matky nebo otce. Jako výchozí jsou nutné základní informace o rodině jako takové o její struktuře a o jejím vývoji v současné době. Vymezení a definování základních pojmů v souvislosti s tématem bakalářské práce. V praktické části pak bude pomocí smíšeného výzkumného přístupu nahlédnuto do takových rodin. A prozkoumáno výchovné působení a vliv nepřítomného rodiče, či nově vstupujícího partnera do rodiny.
|
|
|
Historický vývoj ošetřovatelské péče v dětském věku na území ČR.
LAZOROVÁ, Hana
V 19. století nebyla dostupnost zdravotní a ošetřovatelské péče z hlediska geografického i ekonomického na příliš dobré úrovni, neboť ji zejména na venkově zajišťovaly méně kvalifikované osoby. Péče o dítě se odehrávala převážně v domácím prostředí. Matky tak byly odkázány především samy na sebe, informace a zkušenosti přejímaly od starších žen ve svém okolí. Z této doby pochází ohledně péče o dítě mnoho mýtů a pověr. Vliv na tehdejší ošetřování dětí měla kultura dané společnosti a také náboženské smýšlení. Pediatrie se jako samostatný vědní obor začala vyvíjet až na přelomu 19. a 20. století. V souvislosti s tím se pozornost zaměřila také na rozvoj ošetřovatelské péče. Zakládala se první dětská oddělení a péče o dítě se postupně přesouvala do nemocnic. V průběhu historického vývoje se měnily i způsoby této péče. Ve 20. století došlo v ošetřování dětí k obrovskému pokroku. Vznikaly ošetřovatelské školy a další nemocnice. Velký nárůst můžeme zaznamenat i v počtu odborné literatury zabývající se ošetřováním a výchovou dětí v různých věkových obdobích. Postupně se začalo rozšiřovat poradenství pro matku a dítě. Mýty a pověry byly postupně vytlačovány informacemi s vědeckým základem. V padesátých letech 20. století se rozvíjela komunitní péče, která byla reakcí na špatnou dostupnost zdravotní péče na venkově. V osmdesátých letech se na porodnických odděleních v nemocnicích zavádí nový způsob péče o matku a dítě tzv. roaming-in, který na neonatologických odděleních úspěšně funguje dodnes. Hlavní prioritou dětského ošetřovatelství je zabezpečit kvalitní ošetřovatelskou péči ve všech obdobích dětského věku, a to nejen v nemoci, ale i ve zdraví. Cílem této práce bylo zmapovat vývoj ošetřovatelské péče v dětském věku na území ČR. Výzkumné šetření probíhalo kvalitativní metodou. Informace byly zjišťovány metodou obsahové analýzy dat. Získané informace jsou členěny podle jednotlivých časových období. Zmapování vývoje ošetřovatelské péče v dětském věku na území ČR může nejen sestrám, ale i ostatním zdravotnickým pracovníkům a laické veřejnosti poskytnout ucelený pohled na to, jak se v průběhu jednotlivých časových období vyvíjela péče o dítě na našem území.
|
|
|
Životní styl matek jedinců postižených onemocněním vzniklým v perinatálním období
WITZANYOVÁ, Aneta
Narození dítěte v rodině je vždy velkou změnou. Pokud se však narodí dítě, které má své specifické potřeby, pro matku to ve většině případů znamená velkou změnu a zcela jiné uspořádání budoucího života. Jiný životní styl má své přednosti i svá negativa a cílem této práce je otevřít toto společenské téma, která bývá leckdy tabu tématem. Tato bakalářská práce si klade hned několik cílů. Stěžejním cílem je zvýšit osvětu ohledně osob s postižením a upozornit společnost, že matky dětí s postižením jsou mimořádně silné osobnosti, které to ve svém životě rozhodně nemají lehké, ale taktéž nestojí o litování, soucitné ani posměvačné pohledy. Dalším cílem pak je zjistit, jaký je životní styl matek dětí s postižením, jaké jsou jeho změny a zda hrozí riziko sociální izolace. Se sociální izolací úzce souvisí i další cíl a to, zjistit, jaké dopady má místo bydliště na životní styl matky. Teoretická část práce se zabývá rodinou, postižením, ale především úlohou matky dítěte s postižením a dalšími tématy, jako je například sociální izolace, syndrom vyhoření či sociální opora a podpora, které s tímto tématem velmi úzce souvisejí. Empirická část práce se pak zabývá samotným výzkumem, sumarizací a prezentací získaných dat a v neposlední řadě i stanovením odpovědí na výzkumné otázky. Výzkum byl prováděn na základě kvalitativního šetření technikou zakotvené teorie pomocí třístupňového kódování a stanovení zakotvených tvrzení. Data byla zpracovávána v softwarovém programu ATLAS.ti, ve kterém pak následně vznikly i grafické výstupy, které v empirické části bakalářské práce provádějí každou z kategorií. Analýzou a interpretací získaných dat bylo zjištěno, že životní styl matek se po narození dítěte s postižením značně změní v mnoha oblastech. Ať již v oblasti rodinného a pracovního života, tak v oblasti osobnostní, kde je nejčastější reakcí proměna osobnosti a především hodnot. Dále se ukázalo, že místo bydliště značně ovlivňuje životní styl a to konkrétně v přístupu ke službám. Bydliště na vesnici či v malém městě je pro matku s dítětem s postižením velmi limitující z hlediska dostupnosti služeb a dopravy. Tyto změny a skutečnosti však ve většině případů nevedou k negativnímu vnímání života s dítětem s postižením. Výzkum prokázal, že matky dětí s postižením často žijí jiný, ale ne nekvalitní život. Tato bakalářská práce by mohla být přínosem pro větší osvětu ve společnosti, aby si intaktní společnost uvědomila, jak neskutečně silnými osobnostmi tyto matky jsou a přitom svůj život ony samy ve většině případů vnímají jako zcela normální a běžný. Dále by práce mohla být přínosem i pro matky, kterým se narodilo dítě s postižením a s nastalou situací se musí vypořádat. Výzkumná část této práce tak může sloužit jako reálné svědectví, že i s postižením dítěte se dá žít kvalitní a šťastný život.
|
|
|
Analýza účinku kojenecké masáže dle metodiky IAIM subjektivním hodnocením rodičů
PELEŠKOVÁ, Anna
Diplomová práce se týká kojenecké masáže a s ní spojených účinků. Práce je zpracována kvalitativní metodou skrze případovou studii, díky níž sledujeme úzkou interakci mezi dítětem a jeho rodičem. Teoretická část obsahuje informace o Mezinárodní asociaci kojenecké masáže, jejíž metodiku masáží jsme pro tuto práci použili. V literární rešerši se dále věnujeme prenatálnímu, perinatálnímu a postnatálnímu období, a to jak z hlediska fyziologického vývoje dítěte do 1 roku, tak i z hlediska ženy budoucí matky. Co se ženy týče, dotýkáme se i tématu pohybové aktivity během těhotenství a po porodu. Stěžejní je kapitola o doteku, jež de facto utváří samotné poselství této masáže. Dále rozebíráme, jak masáž působí na dítě a popisujeme její techniku. Syntetická část obsahuje jednotlivé kazuistiky a jejich vyhodnocení. V závěru uvádíme, že všechny zúčastněné matky hodnotí metodiku dle IAIM pozitivně.
|
|
|
Problematika nošení dětí na těle matky a konkrétní doporučení fyzioterapeutických postupů k prevenci vzniku funkčních poruch
KUBIŠTOVÁ, Karolína
Tato bakalářská práce shrnuje obecné informace o problematice nošení dětí na těle matky. Proto jsou v první části charakterizovány informace, ale i zajímavosti, ve kterých by se měli jedinci zabývající se tímto tématem orientovat. Považuji za důležité upozornit i na biomechanická hlediska nosící osoby. Proto nejeden odstavec je zaměřen na vlivy při nošení se zvýšenou zátěží na tělo člověka. Z části i v druhé polovině práce je tato pozornost věnována matkám, které aktivně nosí své děti převážně v šátku. Podstatou praktické části je návrh preventivních opatření před vznikem funkčních poruch pohybového aparátu. Praktická část byla zpracována kvalitativní formou na základě 4 kazuistik, které obsahují anamnézu, vstupní a výstupní kinesiologický rozbor, průběh terapie. Respondentky tvořily matky, které nemají významné potíže pohybového charakteru a nosí své potomky na těle pomocí šátků. Terapie byla vedena jako individuální terapie a zároveň byly respondentky instruováni k pravidelné autoterapii. Z porovnání vstupního a výstupního hodnocení je zřejmé, že byť nedošlo k výrazným fyzickým změnám respondentek subjektivně hodnotily terapii pozitivně, jelikož začaly své tělo a pohyby více vnímat a celkově terapie přispěly k jejich duševní pohodě. Z tohoto důvodu se domnívám, že nejen u matek nosících v šátcích své děti, ale i u ostatních matek by měla být součástí fyzioterapeutická péče jako prevence před vznikem funkčních poruch z důvodu časté jednostranné zátěže. Výsledky mohou posloužit jednak k zamyšlení nad touto problematikou z hlediska fyzioterapie pro odborný personál ale i pro laickou veřejnost, ale také i pro práci fyzioterapeutů včetně studentů fyzioterapie.
|
|
|
Možnosti OSPOD Frýdek-Místek v práci s drogově závislými matkami
Stopková, Karina ; Pazlarová, Hana (vedoucí práce) ; Poláčková, Iva (oponent)
Má bakalářská práce "Možnosti OSPOD Frýdek-Místek v práci s drogově závislými matkami" zjišťuje postupy sociální pracovnice Oddělení sociálně-právní ochrany dětí (dále jen OSPOD) při styku s touto cílovou skupinou. Moje práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje tři kapitoly, které popisují sociálně-právní ochranu dětí, drogovou závislost a poslední kapitola hovoří o OSPODu a drogově závislých matkách. V praktické části je uvedena analýza osmi polostrukturovaných rozhovorů se sociálními pracovnicemi OSPODu Frýdku- Místku. Praktická část je zároveň doplněna o dvě kazuistiky.
|
|
|
Role matky očima prvorodiček
VOSÁTKOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá problematikou role matky očima prvorodiček. Práce si klade za cíl zjistit, jak je role matky vnímána samotnými prvorodičkami, co je součástí této role a co naopak její součástí už není. Současně se práce zaměřuje na otce a jejich povinnosti ve vztahu k dítěti a odlišnost původních představ od reality matek prvorodiček. K dosažení cíle práce bylo využito kvalitativního výzkumu ve formě osobních rozhovorů a následné vytyčení kategorií, jejich vlastní interpretace a definice pojmů z pohledu respondentek. Práce obsahuje část teoretickou a část praktickou. Zatímco teoretická část poskytuje literární rešerši tuzemské i zahraniční literatury, v praktické části práce bylo zjištěno, že do role matky patří kromě péče o dítě, také péče o domácnost. Za pomoci výzkumu se zjistilo, že u oslovených respondentek dělba práce mezi rodiči dítěte příliš mnoho nefunguje a současně bylo zjištěno, že role otců je v rodině zejména okrajová. Současně bylo zjištěno, že prvotní představy žen se od reálného života s dítětem značně liší, častokrát v negativním pojetí. Práce tak dosáhla velice zajímavých, avšak autorkou očekávaných výsledků. Na základě učiněných zjištění byly položeny hypotézy pro další odborné a vědecké práce.
|
|
|
Etická dilemata matek pečujících o dítě se zdravotním postižením
BOUZEK MATTASOVÁ, Jindřiška
Bakalářská práce je zaměřena na etická dilemata matek pečujících o dítě se zdravotním postižením. Zdraví dítěte je pro většinu matek jednou z největších priorit a jeho trvalé poškození naopak jedním z nejhorších životních traumat, která mohou matku potkat. Je to situace, s níž se nelze tak snadno vyrovnat a její zvládání s sebou nese mnoho dalších stresů, které definitivně změní celý život takové ženy. Každá matka ji bude prožívat jiným způsobem a také se s ní bude jinak vyrovnávat. Cílem teoretické části práce bylo vymezit pojmy etika, zdravotní postižení, nastínit problematiku rodinného prostředí dítěte se zdravotním postižením, zejména matek pečujících o dítě se zdravotním postižením a seznámit s platnou legislativou a etickými kodexy, které se dotýkají zejména rodičů a jejich péče o děti se zdravotním postižením. Cílem praktické části bylo zmapovat etická dilemata matek v průběhu jejich života s dítětem se zdravotním postižením. Matky, které jsem oslovila, byly ve středním věku. Předpokládala jsem, že čtyřicetiletý člověk už se zamýšlí nad svou prožitou minulostí a má určité představy o budoucnosti. Pro naplnění cíle jsem si vybrala kvalitativní výzkum za pomoci semistrukturovaného rozhovoru s vybranými maminkami pečujícími o dítě se zdravotním postižením. Výzkumný soubor tvořilo sedm vybraných maminek pečujících o dítě se zdravotním postižením. S těmito maminkami jsem provedla rozhovory, které jsem pak vyhodnotila metodou otevřeného kódování a výsledky jsem zpracovala technikou "vyložení karet" a myšlenkových map, které dokreslují situaci maminek. Výzkumem byla rozkryta etická dilemata, která matky řešily a zároveň byly zjištěny i faktory, které ovlivnily jejich řešení. Zjištěné informace nejsou důležité jen pro samotné poznání, ale i pro vytvoření fungující sítě zdravotních a sociálních služeb, které by mohly pomoci nastávajícím matkám, které se ocitnou v podobné situaci.
|
host ::
RSS.