Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 70 záznamů.  začátekpředchozí50 - 59dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Effect of high temperature and water shortage stresses duration during anthesis on the selected winter wheat yield formation components
Hlaváčová, Marcela ; Rapantová, Barbora ; Surá, Kateřina ; Klem, Karel ; Hlavinka, Petr ; Trnka, Miroslav
The aim of this study was to assess the effect of drought and high temperatures on Tobak winter wheat variety during one of the most sensitive developmental stage (anthesis) from the viewpoint of harvest index (HI) and spike productivity (SP). The 5 growth chambers (where the plants were exposed to these stress factors) were used for these purposes. The various protocols consisting in photosynthetically active radiation (PAR) course, relative air humidity (RH) and daily temperature courses were run. The plants were divided into 2 groups within each growth chambers: (1) Drough-stressed (Dry) and (2) well-watered (Wet). Two lengths of stresses duration were tested: 3 and 7 days. The plants were exposed to ambient weather conditions up to the full maturity after stresses exposition within the growth chambers. Subsequently, the plants were harvested manually and HI and SP were evaluated. The statistical analyses showed that the effect of each stress factor separately was statistically significant both for HI and SP14, nevertheless, these two factors interaction was statistically significant only in the case of HI.
Effect of drought stress on selected winter wheat yield formation components within pot and field experiimental design
Hlaváčová, Marcela ; Pohanková, Eva ; Klem, Karel ; Hlavinka, Petr ; Trnka, Miroslav
The object of this study was to find out what is the behaviour of the same winter wheat variety (Bohemia) plants cultivated within pot and field experiment. Therefore, the main aim of this study was to verify (based on the pot experiment results) whether the pot experiment (that is limited by the soil area) does not substantially affect plant reactions. The pot experiment was carried out in growth chambers where daily temperature course, relative humidity (RH) and photosynthetically active radiation (PAR) were set via protocols. The pots were exposed to the drought stress for 14 days with the daily maximum temperature 26 °C from noon to 2 p.m. The pots were split into 2 groups: (1) Dry where the soil moisture within pots were maintained below 30% of the maximum water holding capacity, (2) Wet where the soil moisture did not decrease below 70% of the maximum water holding capacity. The plants within Wet variant were considered as a control group. The pots were placed onto the concrete floor of a vegetation hall (where the plants were exposed to the weather conditions) prior and after stress regime exposition. The field experiment was conducted within experimental station in Bystřice nad Pernštejnem belonging to the Bohemian-Moravian Highlands in the Czech Republic. The drought stress was established through the transparent roofs installed above plants’ tops level in the field. The control experimental plot without roofs was nearby there as well. The plants were harvested when the full maturity was reached and the selected yield formation components were evaluated.
Analýza proteinů gluteninové frakce u ozimé pšenice kultivované v podmínkách normální a zvýšené koncentrace oxidu uhličitého
Čileková, Marta ; Vránová, Dana (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Zvyšovanie koncentrácie CO2 v atmosfére ovplyvňuje fotosyntézu rastlín a následne jej metabolity. V tejto práci sme sa zamerali na zistenie vplyvu zvýšenej koncentrácie CO2 v atmosfére na glutenínovú frakciu bielkovín u ozimnej pšenice (Triticum aestivum). Sledovaná odroda Bohemia pestovaná v roku 2014 bola pestovaná pri normálnej (AC) a zvýšenej (EC; 700 mol.mol-1) koncentrácii oxidu uhličitého v atmosfére. Polovica vzoriek bola hnojená dusíkatým hnojivom (N+; 200 kg.ha-1), druhá polovica bez dusíkatého hnojenia (N). Polovica vzoriek bola pestovaná v suchých podmienkach (DRY) druhá mala počas kultivácie prístup k prirodzeným zrážkam (WET). Posledný sledovaný parameter bola kultivácia za prístupu UV žiarenia (UV+) a bez prístupu UV žiarenia (UV). Gluteníny boli z múky extrahované isopropanolom s DTT, separované metódou SDS-PAGE a kvantifikované počítačovou denzitometriou. Zvýšená koncentrácia CO2 preukázateľne znížila obsah glutenínov vo variantách UV+. Najvýznamnejší vplyv na obsah glutenínov malo dusíkaté hnojenie, ktoré výrazne zvyšuje ich obsah v pšeničnom zrne. Pri nehnojených variantách pri UV sa dosahovali vyššie koncentrácie glutenínov pri zavlažovaní, pri UV+ naopak pri kultivácii za sucha. Pri hnojených variantách bol rozdiel medzi AC a EC štatisticky zanedbateľný. Najvyšší obsah glutenínov bol u varianty UV+DRY AC N+.
Hodnocení výnosových prvků u vybraných odrůd ozimé pšenice
ZELINKOVÁ, Monika
Tato práce se zabývala výnosovou schopností u vybraných ozimých odrůd pšenice ve vegetačním období 2014/2015. Porovnány byly dvě odrůdy (hybridní a liniová). Pokus byl založen ve standardním a sníženém výsevku a zároveň ve čtyřech opakováních na pozemku Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Hodnoceny byly výnosové prvky: počet klasů na 1 m2, počet zrn v klasu a hmotnost tisíce zrn. Během vegetace byl sledován také počet rostlin na 1 m2, jednotlivé růstové fáze, počet stébel na 1 m2 a výška rostliny. Dále bylo měřeno množství chlorofylových jednotek v rostlinách pomocí přístroje N-Tester a přístrojem SunScan propuštěné sluneční záření využitelné pro fotosyntézu rostlin, přičemž byly zpracovány hodnoty indexu listové plochy (LAI). Na závěr byl porovnán teoretický a skutečný výnos a vyhodnocena další měření jako délka klasu, počet klásků v klasu či objemová hmotnost.
Kvalita osiva pšenice
LUXOVÁ, Hedvika
Cílem práce bylo porovnání vlivu certifikovaného a farmářského osiva na výnosové prvky a teoretický výnos pšenice ozimé. V praktických podmínkách Zemědělského družstva NOVA Dříteň ve vegetačním období 2013/2014 byly vybrány pozemky oseté pšenicí ozimou pocházející z certifikovaného osiva a shodnou odrůdou pocházející z farmářského osiva. Na těchto pozemcích se během vegetace sledoval počet rostlin na m2, počet odnoží na m2, počet klasů na m2, počet zrn v klasu a hmotnost tisíce zrn. Dále byl vypočítán teoretický výnos. Certifikované osivo dosahovalo lepších výsledků u výnosových prvků: počet rostlin na m2 (389-390 ks/m2) a počet klasů na m2 (729-732 ks/m2). Počet odnoží na m2 se od sebe u obou kvalit příliš nelišil (2 368-2 392 odnoží/m2). Počet zrn v klasu se pohyboval v rozmezí 36-39 ks. Lepšího výsledku dosáhlo farmářské osivo (39 ks). Hmotnost tisíce semen byla shodná u obou kvalit (47 g). Největší teoretický výnos dosáhlo osivo farmářské (13,29 t.ha-1).
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého a dusíkatého hnojení na obsah proteinů gliadinové frakce u ozimé pšenice
Šimíčková, Adéla ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo studium vlivu zvýšené koncentrace CO2, dusíkatého hnojení a UV záření na obsah gliadinové frakce u ozimé pšenice. Ozimá pšenice (Triticum aestivum) odrůdy Bohemia byla pěstována v podmínkách normální a zvýšené koncentrace CO2, kde koncentrace dosahovala hodnoty 700 mol mol-1. K polovině vzorků byla přidána dusíkatá výživa (200 kg N ha-1), zatímco druhá polovina zůstala nehnojena. Rostliny byly pěstovány ve sklenících jednak s odstíněným UV-B zářením, jednak s normální UV radiací. Prostředí s přirozeným množstvím srážek bylo jednotné pro všechny zmíněné varianty. Gliadiny byly extrahovány 2-chlorethanolem, separovány metodou A-PAGE a následně kvantifikovány počítačovou denzitometrií. Nejvýraznější vliv na množství gliadinových frakcí mělo dusíkaté hnojení za působení přirozeného UV záření při zvýšené i normální koncentraci CO2, zatímco v prostředí s odstíněným UV-B zářením nebyl významný vliv dusíku pozorován. UV záření tedy působilo v kombinaci s dusíkatou výživou jako stimulační faktor. Naopak statisticky významný vliv zvýšené koncentrace CO2 na obsah gliadinových proteinů nebyl prokázán.
Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na obsah proteinů gliadinové frakce u ozimé pšenice
Hamříková, Dominika ; Omelková, Jiřina (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
V této diplomové práci byl sledován obsah proteinů gliadinových frakcí ozimé pšenice (Triticum aestivum) odrůdy Bohemia pěstované v podmínkách normální (AC) a zvýšené (EC; 700 mol•mol-1) koncentrace oxidu uhličitého. Kromě toho byla polovina vzorků hnojena dusíkem v množství 200 kg•ha-1. Dalšími pozorovanými environmentálními faktory bylo sucho a UV záření. Gliadinové proteiny byly separovány metodou A PAGE a kvantifikovány počítačovou denzitometrií. Obecně se měnil obsah proteinů v rámci frakcí , a gliadinů, zatímco u gliadinů nebyl zjištěn žádný nebo téměř žádný významný rozdíl. Jednoznačně největší vliv na obsah gliadinových proteinů měl dusík, který průkazně zvyšuje množství proteinů v pšeničném zrnu. Nejvíce subfrakcí reagovalo za podmínek AC, sucha a bez UV záření a za podmínek EC s přirozenými srážkami a UV zářením. Významná byla také interakce dusíku s UV zářením (AC, sucho) i s jeho vyloučením (EC, sucho). Interakce dusíku a přirozených srážek významně zvýšila obsah proteinů za podmínek AC bez UV záření a za podmínek EC s UV zářením. Samotná EC i EC v interakci s jinými faktory se projevila v malé míře. EC s dusíkatou výživou (sucho bez UV záření) zvýšily obsah gliadinových proteinů a EC se současným vyloučením dusíkaté výživy (sucho i přirozené srážky s UV zářením) obsah proteinů snížila.
Tvorba výnosu ozimé pšenice
ŠEVČÍKOVÁ, Tereza
Tato práce se zabývala tvorbou výnosu u 12 vybraných odrůd ozimé pšenice ve vegetačním období 2013/2014. Pokus byl založen ve čtyřech opakováních na pozemku Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zkoumanými výnosovými prvky byly počet klasů na 1 m2, počet zrn v klasu a hmotnost tisíce zrn. Dále se hodnotil počet rostlin na 1 m2, počet klásků v klasu, skutečný a teoretický výnos, délka klasu a objemová hmotnost. Následně došlo ke zpracování výsledků, kdy průměrná hodnota všech odrůd u počtu klasů na 1 m2 byla 783 ks/m2. U druhého výnosového prvku dosáhly odrůdy průměrného počtu zrn v klasu 36,2 ks. U HTZ byla zjištěna průměrná hmotnost 44,42 g.
The effect of drought and nitrogen fertilization on the production, morphometry, and spectral characteristics of winter wheat
Trunda, Petr ; Holub, Petr ; Klem, Karel
Methods of study based on the spectral reflectance of vegetation are now commonly used in researching both natural ecosystems and field crops.The aims of this experiment were to evaluate the effect of drought and nitrogen (N) fertilization on N use efficiency in winter wheat and use the obtained spectral characteristics to assess stand heterogeneity as a potential consequence of different crop nutrition. Twelve experimental plots of winter wheat were manipulated to drought from 8 May 2013 to 12 June 2013. The effect of drought was observed in two treatments: control without fertilization (N0; 0 kg N ha−1) and N fertilization (N140; 140 kg N ha–1). Plant samples were then taken for determination of above-ground biomass and N content in dry matter. Spectral characteristics of wheat were measured in the earing phase at canopy level. The effect of drought on the morphometric parameters of winter wheat was statistically significant only on N-fertilized plots (N140). Total above-ground biomass decreased by a significant 18% in the N140 treatment as a result of the simulated drought. This decrease was reflected in statistically significant reductions of all individual plant parts (stems, leaves, spikes) in N140. Responses to drought stress were observed in many vegetation indices, particularly in NDVI, GNDVI, and WI/NDVI. The results show there are significant relationships between N content in the grain and vegetation indices. A quite marked separation was observed in the relationships between dry and ambient treatments for vegetation indices NRERI, TCARI/OSAVI, VOG2 and GM. Generally, the impact of drought increased at higher levels of N content in the grain, which corresponded with the results of morphometric analysis. Use of reflectance in the study of vegetation and field crops regarding risk assessment of mineral N leaching from soils has considerable potential especially in mapping large areas and monitoring temporal changes relating to N release.
Interactive effects of elevated CO2 concentration, drought, and nitrogen nutrition on yield and grain quality of spring barley and winter wheat
Surá, Kateřina ; Rajsnerová, Petra ; Veselá, Barbora ; Klem, Karel
The interactive effects of elevated CO2 concentration (EC; 700 μmol mol–1), drought stress, UV exclusion, and nitrogen nutrition were studied in open-top chambers located in the Bohemian–Moravian highlands (24 in total). Above-ground biomass at the time of harvest, grain yield, and grain quality parameters were studied in winter wheat (variety Bohemia) and spring barley (variety Bojos). The results showed that elevation of CO2 concentrations increased above-ground biomass and grain yield. Higher levels of nitrogen increased the stimulatory effect of EC on above-ground biomass and grain yield. In addition, UV exclusion stimulated the effect of EC. EC generally led to increased rates of photosynthesis and assimilate formation. Increased storage of starch in the grain led to an unbalanced proportion of proteins and a decrease in their relative content in grain. Similarly to grain yield and above-ground biomass, the decrease in protein content under EC was also more pronounced under UV exclusion. EC led also to reduction of other quality parameters, such as the Zeleny sedimentation test. This effect is more pronounced when nitrogen is not a limiting factor as well as under the effect of drought. The stronger effect under drought stress is probably due to increased water use efficiency.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 70 záznamů.   začátekpředchozí50 - 59dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.