|
|
Základní aspekty výživy koní
MAŇHALOVÁ, Petra
Cílem práce je zpracovat literární studii a zhodnotit základní aspekty výživy koní. Práce se zabývá fyziologií trávení koní, významem jednotlivých živin, minerálních látek a vitamínů v krmné dávce a popisuje používaná krmiva ke krmení koní. Zabývá se potřebou energie a technikou krmení sportovních koní.
|
|
|
Analýza vybraných stereotypií u koní
LISCOVÁ, Veronika
Tato práce je zaměřena na nejčastější stereotypní chování koní - klkání a tkalcování. Zabývá se jak popisem vlastního projevu těchto zlozvyků, tak i podrobnou analýzou délky trvání a frekvencí výskytu v průběhu dne. Dále porovnává výskyt těchto stereotypií u koní různého věku, pohlaví a plemene a také podle typu ustájení. Pro pozorování bylo vybráno 8 koní z pěti stájí. Etologická sledování byla provedena metodou přímého pozorování v kombinaci s pořízením 24-hodinového videozáznamu za pomoci kamer s nočním viděním.
|
|
|
Regionální trh vybranými bio komoditami: bio maso
LEŠTINOVÁ, Iva
Diplomová práce se zabývá ekologickou živočišnou produkcí v Jihočeském kraji. Cílem diplomové práce byla analýza jihočeské ekologické masné produkce, produkce masa, vajec a medu a distribuce daných biokomodit. Prostřednictvím zpracování dat z databáze ÚZEI a dotazníkového šetření realizovaného na úrovni ekologických zemědělců hospodařících v Jihočeském kraji s platným certifikátem pro masnou produkci byl zhodnocen vývoj a současná tržní situace bio masné produkce v Jihočeském kraji.
|
|
|
Využití přirozených metod výchovy a výcviku koní
MINDLOVÁ, Marie
Bakalářská práce shrnuje literární podklady související s využitím přirozených metod výchovy a výcviku koní (tzv. Natural Horsemanship), včetně významu, historie a vývoje, jednotlivých metod používaných v Čechách i v zahraničí a nejvýznamnějších představitelů těchto metod. Vlastní výzkum zahrnuje vyhodnocení 81 dotazníků oslovených respondentů, shrnující využívání přirozených metod výchovy a výcviku koní v jihozápadních Čechách. Cílem práce bylo vyhodnotit a specifikovat rozdíly mezi chovateli koní využívající tradiční a přirozené metody výcviku z hlediska počtu chovaných koní, délky a zaměření chovu, chovaných plemeny a využití koní v jednotlivých jezdeckých disciplínách. Dotazník obsahoval 16 otázek, které byly dále zpracovány do grafů a tabulek. Z výsledků dotazníku vyplynulo, že přirozené metody výcviku koní začínají pronikat i mezi majitele koní v jihozápadních Čechách, nejčastěji formou kurzů a také pomocí internetu. Většina chovatelů však nemá adekvátní odborné vedení při aktivním využívání těchto přirozených metod. Přirozené metody jsou stále nejvíce rozšířeny mezi majiteli, kteří vlastní menší počet koní (2-4 koně), chovem se zabývají kratší dobu (5 ? 7 let) a využívají své koně pouze k turistickému nebo rekreačnímu ježdění, významnější rozšíření mezi sportovními jezdci (mimo westernové disciplíny) stále chybí. U chovatelů, kteří využívají přirozené metody výcviku, jsou nejčastěji chovanými plemeny qarter horse, hafling, český teplokrevník, appaloosa a kříženci. Nejvíce rozšířená je metoda Pata Parelliho. Většina chovatelů pracující přirozenými metodami při výcviku koní má však pozitivní zkušenosti při řešení problémů v chování jejich koní. Současně tito chovatelé udávají i zlepšení důvěry a spolupráce při používání těchto přirozených metod.
|
|
|
Abnormální chování koní
KOHOUTOVÁ, Monika
Abnormální chování koní je problémové chování, které vzniká zejména u koní domestikovaných a držených v zajetí, vlivem nesprávného způsobu chovu nebo nesprávným zacházením s těmito zvířaty. Mezi abnormální chování koní patří i stereotypní chování, které je hlavním předmětem této práce. Příčin stereotypního chování je mnoho. Může se jednat o trauma v době časného odstavu, nedostatek pohybu, vliv výživy, genetiky a jiných faktorů. Je obtížné najít pravou příčinu stereotypního chování a ještě těžší bývá nalézt způsoby vedoucí k odstranění stereotypů. Zmírnění projevů je ovšem téměř vždy možné. Cílem diplomové práce bylo na základě literárních zdrojů vysvětlit pojem stereotypního chování u koní, popsat jeho projevy, příčiny a nastínit možné způsoby odstranění. Dalším cílem práce bylo i sledování stereotypního chování koní pomocí dotazníkového šetření v rámci České republiky. Byly zjišťovány informace související s příčinami stereotypního chování koní - věk, ustájení, využívání koní (práce, jízda atd.), plemenná příslušnost, temperamentní skupina, přítomnost dalších koní, apod. Snahou bylo nejen podchytit výskyty stereotypních projevů u koní, ale i s pomocí zjištěných informací v literární rešerši, navrhnout způsoby snížení projevů nežádoucího chování a navrhnout preventivní opatření u koní, kteří se takto dosud neprojevují.
|
|
|
Výživa sportovních koní zaměřených na soutěže všestrannosti
SEDLÁKOVÁ, Kristýna
Práce hodnotí systém krmení a výživy sportovních koní, kteří jsou zaměřeni na soutěže všestrannosti. Zabývá se významem a potřebou energie, jednotlivých živin, minerálních látek a vitamínů. Dále se zabývá technikou krmení koní v jednotlivých období tréninku. Vlastní práce je zaměřena na hodnocení přijmu energie a zastoupení živin v krmné dávce v období tréninku, při soutěži a v zimním období odpočinku. Krmné dávky jsou hodnoceny u skupiny devíti koní, různých plemen, věku, hmotnosti a výkonností. Zjištěné hodnoty jsou porovnávány s normou potřeby živin pro koně. Sledovanými ukazateli jsou: energie, stravitelné dusíkaté látky, jednotlivé makroprvky a mikroprvky, vitamín A a vitamín E. Z výsledků vyplynulo, že krmení koní je individuální záležitostí. Příjem energie a živin byl ve všech případech tolerovatelný.
|
|
|
Analýza genetického založení zbarvení u vybraných populací koní v ČR
BALCAROVÁ, Anna
Cílem mé diplomové práce bylo provést analýzu genetického založení zbarvení ve vybrané populaci koní v ČR. Pro analýzu jsem si zvolila koně plemene Paint horse. Charakterizovala jsem toto plemeno, zabývala se pigmentací a charakteristikou barev a typů vzorů u Paint horse. Dále jsem popsala metody, které jsem následně použila v praktické části. Bylo odebráno 11 vzorků krve koní, u kterých byla zjišťována přítomnost mutace v KIT genu.
|
|
|
Využití výsledků testování výkonnosti ve šlechtění teplokrevných koní
VOKROUHLÍKOVÁ, Jana
Cílem práce bylo analyzovat výsledky testování výkonnosti a jejich využití ve šlechtění teplokrevných koní. Byl zpracován přehled hřebců působících v plemenitbě českého teplokrevníka, kteří jsou evidováni Svazem chovatelů českého teplokrevníka v seznamu plemenných hřebců v roce 2012. K analýze hřebců byly využity výsledky zkoušek výkonnosti klisen (dcer plemeníků) a výsledky skokových soutěží potomstva. Plemenní hřebci byli, na základě dostupných údajů o svém potomstvu, rozděleni do tří skupin, přičemž do první skupiny byli zařazeni hřebci, kteří ještě nemohou mít potomstvo ve sportu (mladí hřebci), do druhé skupiny hřebci, u kterých nejsou dostupné informace o potomstvu. Třetí skupinu tvořili hřebci, kteří mají dcery po zkouškách výkonnosti a potomstvo ve sportu, proto byli na základě těchto informací dále analyzováni pouze tito hřebci. Hřebci byli seřazeni podle četnosti potomstva a podle výsledů výkonnosti svého potomstva. Na základě průměrného výsledku ve zkouškách výkonnosti dcer a průměrného počtu pomocných bodů ve skokových soutěžích potomstva, bylo vybráno deset nejlepších hřebců, kteří zároveň museli splnit i stanovené kritérium počtu potomků (min. 10 klisen na zkouškách výkonnosti a min. 6 potomků ve sportu). Vlastní výkonnost a výkonnost potomstva těchto deseti nejlepších hřebců byla srovnána s ostatními, stejně nebo i více využívanými hřebci. Na základě průměru výsledků zkoušek výkonnosti dcer a sportovní výkonnosti potomstva byli nejlépe hodnoceni hřebci Comero, Phill, Le Patron, Radegast, Sargoni, Manillon Rouge, Amarillo, Dantes, Rock´n Roll a Calanthano, kteří splnili i kritérium počtu potomků. Z hlediska využití těchto hřebců v chovu a posouzení důvodů využití hřebců bylo zjištěno, že počet potomků současných aktivních hřebců nesouvisí s výsledky výkonnosti jejich potomstva, ale že při výběru hřebce pro zapuštění klisny hrají roli jiné okolnosti. Z toho plyne, že výsledky testování výkonnosti nejsou pro šlechtění českého teplokrevníka využívány.
|
|
|
"...a musí umět jezdit především na koni a pak až na gramatice." Šlechtic a kůň v 19. a na počátku 20. století.
KRAMPEROVÁ, Petra
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl přiblížení jednoho z typických projevů šlechtického života - tedy jezdectví a dostihového sportu - na konkrétním příkladě primogenitury a pro doplnění i sekundogenitury rodu Schwarzenbergů v 19. a na počátku 20. století. Za základní zdroje informací byly použity fondy šlechtických velkostatků, prameny osobní povahy a v neposlední řadě také prameny ikonografické. První část práce se zbývá chovem koní na šlechtických velkostatcích. Přibližuje organizaci chovu koní ve schwarzenberských hřebčínech, chovaná plemena koní a osvětluje účely, k nimž byla tato zvířata chována. Především si ale klade otázku, do jaké míry šlechtic sám podílel na organizaci chovu koní a jaký měl k těmto tvorům osobní vztah. Druhý oddíl detailněji přibližuje některé činnosti, jež urozencům přinášely zábavu a potěšení - především dostihy, jezdecký sport, karusely a stranou nezůstaly ani hony a lovecká zábava. Všechny tyto činnosti byly výsadou vyšších vrstev ale i přes to v 19. století velmi ovlivňovaly i ostatní vrstvy společnosti a staly se tak základem pro moderní jezdecký sport jak jej známe dnes. Poslední oddíl je věnován koním ve spojitosti s uměním. Toto ušlechtilé zvíře bylo od pradávna múzou umělců a symbolem ušlechtilosti, elegance, rychlosti a síly. Ve sbírkách hradů a zámků dodnes nacházíme velké množství portrétů koní (ať už se svým šlechtickým majitelem nebo bez něj) a jezdeckých scén. Umělecky bylo také zpracováno samotné vybavení pro koně ? postroje, sáně či kočáry. I toto vybavení mohlo být vystavováno jako umělecké dílo v rodinných galeriích či alespoň dotvářelo historizující atmosféru velkolepých zimních jízdáren.
|
|
|
Poruchy chování u koní
LISCOVÁ, Veronika
Cílem bakalářské práce bylo na základě literárních zdrojů vysvětlit pojem stereotypního chování u koní, popsat jeho projevy, příčiny a nastínit možné způsoby odstranění. Dílčím cílem bylo, na základě vlastního sledování na vybrané farmě, podchytit výskyty stereotypních projevů u koní, a na základě zjištěných informací v literární rešerši, navrhnout způsoby snížení popř.odstranění z chovu. Dalším dílčím cílem bylo podchytit míru výskytu stereotypního chování koní v chovech s různým počtem koní, způsobem ustájení, využívání koní, s ohledem na plemeno koní, apod. ? tato část byla řešena formou dotazníkového šetření v rámci ČR. Stereotypní chování je tzv. problémové chování, které vzniká zejména u koní domestikovaných a držených v zajetí, vlivem nesprávného způsobu chovu nebo nesprávným zacházením s těmito zvířaty. Příčin stereotypního chování ať už trauma v době časného odstavu, nedostatek pohybu, vliv výživy, genetiky a jiných faktorů je mnoho. Je tedy velmi těžké najít správnou příčinu stereotypního chování. Na základě vlastního sledování na vybrané farmě, bylo z celkového počtu 70 chovaných koní stereotypní chování pozorováno pouze u 7 koní tj. u 10 %. Na farmě byli koně ustájeni v boxovém ustájení (34 koní), volně (34 koní) a na štontech (2 koně). Ze sedmi stereotypních koní byl u šesti koní (85,71 %) zaznamenán okus dřeva a u jednoho koně (14,29 %) bylo zjištěno klapání pysků. Nejlepším způsobem ustájení koní je celoroční pobyt na pastvě nebo ve výběhu, neboť při dostatku pohybu v průběhu celého roku nebyl zaznamenán žádný výskyt stereotypního chování. Zajištěním takovýchto podmínek by přispělo k dobré fyzické i psychické pohodě koní. Na základě dotazníkového šetření, na které reagovalo 47 farem z celé České republiky s celkovým počtem 825 chovaných koní, bylo zjištěno, že rozšíření stereotypního chování sevyskytlo u 24, 12 % tj. 199 koní. Výskyt jednotlivých stereotypií byl následující: 33 koní (16,58 %) klká, 19 koní (9,55 %) tkalcuje, 80 koní (40,20 %) okusuje dřevo a jiné vybavení boxu, u 42 koní (21,11 %) se projevuje agresivita, u 14 koní (2,02 %) chůze po boxu a u 9 koní headshaking (4,52 %) a sebepoškozování 2 koně (0,01 %). Nejvíce stereotypií se vyskytovalo u koní ustájených v boxech a to u 94,98 % tj. u 189 koní.
|
host ::
RSS.