|
|
Měnová politika České národní banky v souvislosti se světovou finanční krizí
Martynyuk, Olesya ; Pavlík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Melcher, Ota (oponent)
Bakalářská práce se zabývá měnovou politikou České národní banky v souvislosti se současnou finanční krizí. V první kapitole jsou stručně charakterizovány základní příčiny krize. V druhé kapitole je definovaná centrální banka, měnová politika a měnově-politické nástroje obecně. Je zde také popsaný vznik, funkce a principy monetární politiky České národní banky. Okrajově je také charakterizovaná Evropská centrální banka. První dvě kapitoly by měly sloužit jako teoretický základ pro další výklad. Třetí kapitola se již zabývá analýzou měnové politiky České národní banky během krize v letech 2008 až 2010. Dále je stručně popsaná měnová politika Evropské centrální banky během krize. Poslední část této práce se zabývá porovnáním měnových politik obou centrálních bank na základě přijatých opatření.
|
|
|
Měnová politika ECB a ČNB od vzniku eurozóny: konvergence či divergence?
Vránová, Veronika ; Janíčko, Martin (vedoucí práce) ; Kubíček, Jan (oponent)
Práce je postavena na hypotéze, že vzhledem k očekávanému přijetí eura v ČR by mělo docházet ke konvergenci také v oblasti měnové politiky. Cílem práce je porovnat konečné dopady monetární politiky ECB a ČNB na měnové ukazatele - tj. na inflaci, úrokové sazby a měnový kurz od roku 1999 a následně zhodnotit jejich konvergenci pomocí jednoduchých statistických modelů. Úvodní část práce stručně popisuje historický vývoj eurozóny, který umožňuje lépe pochopit její počáteční složení a podstatu Evropské měnové unie. Následně se práce zabývá měnovou politikou obou centrálních bank. Přibližuje jejich institucionální uspořádání, cíle, strategie a nástroje, jež formují jejich činnost. Dále je představena problematika samotné konvergence. Poslední část je zaměřena na srovnání vybraných ukazatelů a zhodnocení jejich konvergence v rámci eurozóny a České republiky.
|
|
|
Španělsko a euro
Vašutová, Helena ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Šaroch, Stanislav (oponent)
Španělsko patří mezi zakládající země Evropské měnové unie, které přijaly společnou měnu již v roce 1999. Cílem této diplomové práce je zhodnocení celkového vlivu eura na španělskou ekonomiku. V první části práce je španělská ekonomika stručně představena. Druhá část se zabývá měnovou politikou Evropské centrální banky. Tato část analyzuje vhodnost jednotné měnové politiky a dále se zabývá jejími konkrétními dopady na španělskou ekonomiku. Třetí část práce se věnuje fiskální oblasti a Paktu stability a růstu. Tato část hodnotí dopady zavedení eura na veřejné finance.
|
|
|
Evaluation of the previous policy of the ECB in terms of its impact on national economies of the eurozone
Kleštinec, Ivan ; Mandel, Martin (vedoucí práce) ; Brůna, Karel (oponent)
ECB byla založena v průběhu třetí etapy měnové a hospodářské unie a svou činnost zahájila 1. 7. 1998. Stala se novým nezávislým subjektem, jehož prvořadým úkolem bylo vedení měnové politiky zemí, které přijaly euro. Tato bakalářská práce zkoumá právě dopady měnové politiky na vybrané země eurozóny. ECB ovlivňuje jednotlivé národní ekonomiky účinnými strategiemi a nástroji, jakými jsou úrokové sazby, výše povinných minimálních rezerv, změna množství peněz v oběhu, pomocí expanzivní nebo restriktivní politiky. Snaží se působit proticyklicky, aby stabilizovala nebo podporovala cenovou stabilitu a ekonomický růst. Měnová politika je stejná pro všechny země i když výsledky jsou rozdílné, protože každá země v eurozóně si tvoří svou fiskální politiku samostatně.
|
|
| |
|
|
Měnová politika Evropské centrální banky
Šebestová, Kateřina ; Neumann, Pavel (vedoucí práce)
Cílem této práce je analyzovat a zhodnotit měnovou politiku Evropské centrální banky (dále jen ECB) od doby vzniku evropské měnové unie do nástupu finanční krize v roce 2008. Práce je rozdělena do tří částí. První část přibližuje principy fungování měnové politiky, jaké druhy měnové politiky existují a jakých nástrojů využívá. Druhá část se věnuje procesu vzniku ECB a jejím formálním náležitostem. Ve třetí části, analytické, je představena podoba implementace měnové politiky ECB a jsou rozebrána jednotlivá období snižování/zvyšování hlavních úrokových sazeb ECB v závislosti na měnovém a ekonomickém vývoji eurozóny. Na základě této analýzy autorka hodnotí efektivitu měnové politiky ECB. Na závěr této části je představena změna měnového instrumentária ECB v době finanční krize.
|
|
|
The entry of new EU member states in ERM II - theory and practical experience
Čuchranová, Mária ; Šaroch, Stanislav (vedoucí práce) ; Helísek, Mojmír (oponent)
Práce se zabývá kurzovým mechanismem ERM II (Exchange Rate Mechanism), vysvětluje důvody jeho vzniku, postupný vývoj a základní principy jeho fungování. Zároveň poukazuje nejen na jeho společné, ale i rozdílné rysy v porovnání s původním kurzovým mechanismus ERM. Dále se zabývá otázkou hodnocení stability směnných kurzů ze strany Evropské centrální banky a Evropské komise a popisuje procedurální kroky vedoucí k přistoupení do mechanismu ERM II. Praktická část se zabývá vývojem situace v ekonomikách vybraných zemí (Finsko, Irsko, Dánsko, Estonsko a Slovenská republika) v průběhu jejich působení v kursovém mechanismu ERM / ERM II, včetně pohledu na řešení problematiky makroekonomické stability v podobě nedosažitelný trojice, tzv. Impossible trinity. V případě České republiky představuje její strategii přistoupení do mechanismu ERM II se zahrnutím faktoru současné globální finanční nerovnováhy.
|
|
|
Změna postavení ČNB po vstupu ČR do Eurozóny
Dráská, Johana ; Ježek, Tomáš (vedoucí práce) ; Dočkal, Dalibor (oponent)
Vstupem ČR do Evropské měnové unie se zásadně změní úloha ČNB. Cílem práce je popsat a zhodnotit tuto novou úlohu ČNB v souvislosti s převodem jejích bývalých pravomocí na ECB. Teoretická část práce se zabývá úlohou centrálního bankovnictví obecně, úlohou ČNB před vstupem ČR do eurozóny a úlohou ECB v měnové unii. Práce hodnotí plnění podmínek, které jsou stanoveny pro vstup ČR do EMU. Dále se zaměřuje na analýzu monetární politiky ČNB v posledních letech, zejména na její politiku úrokové sazby. Z hlediska budoucí situace v oblasti monetární politiky čerpá ze zkušenosti Slovenska po jeho vstupu do eurozóny a využitím Teorie optimální měnové zóny odpovídá na otázku, zda je jednotná měnová politika ECB stejně vhodná pro všechny členské státy eurozóny. Práce rovněž analyzuje kroky ECB a ČNB vyvolané současnou hospodářskou krizí.
|
|
|
Měnová politika eurozóny
Brandlová, Šárka ; Antoš, Ondřej (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Tématem bakalářské práce je měnová politika eurozóny. První část se věnuje vystvětlení pojmů eurozóny a Evropské centrální banky. Součástí popisu je i seznámení se s jednotlivými členskými zeměmi. V druhé části jsou podrobně popsány jednotlivé nástroje měnové politiky ECB a charakterizovány její hlavní cíle. Další část této kapitoly se zabývá analýzou vlivu použitých nástrojů ECB v jednotlivých letech v zemích patřících do eurozóny a s tím související vývoj v rozhodování ECB. Konec této kapitoly se věnuje vývoji zadluženosti zemí, patřících do eurozóny. Závěr práce je věnován řešení problematiky přijetí eura v České republice, která obsahuje nejdůležitější makroekonomické ukazatele, které poskytují obraz o základní pozici české ekonomiky. Situace v České republice je také srovnávána s ostatními členskými zeměmi, které stojí mimo eurozónu.
|
|
|
Měnová politika a ECB
Strejc, Daniel ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; Coniglio, Nicola (oponent)
Práce hodnotí měnovou politiku ECB použitím úrokových pravidel a srovnává vhodnost měnové politiky vzhledem k jednotlivým členům Eurozóny v průběhu poslední dekády. Zabývá se reakční funkcí centrální banky, která je vyjádřena produktem a inflací a je rozdělena na dvě hlavní části. Část teoretická uvádí měnovou politiku a hodnocení Eurozóny z hlediska teorie optimální měnové oblasti. Druhá empirická část obsahuje ekonometrický model reakční funkce ECB. Použitím OLS metod a srovnáním dvou modelů není možné jednoznačně určit, zda ECB reagovala více na změny v produktu či inflaci. Modely s vysokou statistickou významností lišící se použitými daty (HDP či průmyslová výroba) vykazují odlišné výsledky. Dále výsledky ukázaly, že úroková politika ECB vyhovuje největším ekonomikám Eurozóny.
|
host ::
RSS.