Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24 záznamů.  předchozí5 - 14další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Immune response against skin-penetrating helminths with a focus on schistosomes
Revalová, Alena ; Macháček, Tomáš (vedoucí práce) ; Leštinová, Tereza (oponent)
Prekonanie kožnej bariéry stavovcov a uniknutie imunitnej odpovedi je zlomovým okamžikom v životnom cykle mnohých helmintov. Táto bakalárska práca zhŕňa aktuálne poznatky o priebehu kožnej imunitnej odpovedi ku schistosomám, ktoré využívajú tento spôsob invázie hostiteľa. Infekcia rýchlo aktivuje mechanizmy vrodenej ako aj adaptívnej imunitnej odpovedi u myší ako aj u ľudí. Napriek odlišnostiam medzi ich imunitným systémom, u oboch dochádza pri infekcii k uplatňovaniu komplementových proteínov, granulocytov a najmä CD4+ T- lymfocytom, ktoré sa zdajú kľúčové pre potláčanie infekcie. Vo viacerých oblastiach imunitnej odpovedi, akými sú zdroje cytokínov IL-10, IL-4 či v expresii koreceptorov stále panuje neistota a sú potrebné ďalšie experimenty. Získanie komplexného obrazu o imunitnej odpovedi pri kožnej infekcii vrátane stanovenia konkrétneho vplyvu imunomodulačného pôsobenia helminta by výrazne zrýchlilo vývoj vakcín. Kľúčové slová: imunitná odpoveď, koža, lymfatické uzliny, helminti, schistosomy
Immune response against skin-penetrating helminths with a focus on schistosomes
Revalová, Alena ; Macháček, Tomáš (vedoucí práce) ; Leštinová, Tereza (oponent)
Prekonanie kožnej bariéry stavovcov a uniknutie imunitnej odpovedi je zlomovým okamžikom v životnom cykle mnohých helmintov. Táto bakalárska práca zhŕňa aktuálne poznatky o priebehu kožnej imunitnej odpovedi ku schistosomám, ktoré využívajú tento spôsob invázie hostiteľa. Infekcia rýchlo aktivuje mechanizmy vrodenej ako aj adaptívnej imunitnej odpovedi u myší ako aj u ľudí. Napriek odlišnostiam medzi ich imunitným systémom, u oboch dochádza pri infekcii k uplatňovaniu komplementových proteínov, granulocytov a najmä CD4+ T- lymfocytom, ktoré sa zdajú kľúčové pre potláčanie infekcie. Vo viacerých oblastiach imunitnej odpovedi, akými sú zdroje cytokínov IL-10, IL-4 či v expresii koreceptorov stále panuje neistota a sú potrebné ďalšie experimenty. Získanie komplexného obrazu o imunitnej odpovedi pri kožnej infekcii vrátane stanovenia konkrétneho vplyvu imunomodulačného pôsobenia helminta by výrazne zrýchlilo vývoj vakcín. Kľúčové slová: imunitná odpoveď, koža, lymfatické uzliny, helminti, schistosomy
Mléčná užitkovost dojných plemen koz
Dořmanová, Vendula
Cílem této bakalářské práce je posouzení mléčné užitkovosti dojných plemen koz a kvalitě výrobků, které se z jejich mléka vyrábí. S pomocí odborné literatury byla vybrána základní plemena, která se pro svou mléčnou užitkovost nejčastěji chovají v České republice. Nejprve je teoretická část věnována reprodukčnímu procesu u koz a vývojem jejich mléčné žlázy. Dále se zaměřuje na popis složení kozího mléka a výrobků, které se z něj vyrábí. Praktická část je věnována pozorování nádojů na vybrané farmě, ze kterých je následně zhodnocena užitkovost koz. Výsledky ukazují, že jejich celková užitkovost je silně ovlivněna sezónností. Z posuzovaných dat bylo zjištěno, že se dojivost na vybrané farmě v období od září do listopadu postupně snižuje až do úplného zastavení laktace. Zastavení dojivosti je 13. listopadu. Dalším pozorováním bylo určeno, že začátek produkčního období připadá na 18. únor následujícího roku.
Vyhodnocení úrovně mléčné užitkovosti v chovu koz na farmě Bílsko
MAJTÁNOVÁ, Lenka
Cílem práce je vyhodnotit úroveň mléčné užitkovosti koz na ekologické farmě Bílsko. Byla provedena analýza vybraných vlivů působících na mléčnou užitkovost koz, především kvalita a kvantita krmiva a věková strukturu stáda. Pro vyhodnocení mléčné užitkovosti byl použit soubor dat z prvotní chovatelské evidence v letech 2012 až 2016. V těchto letech byl zaznamenán nárůst mléčné užitkovosti na farmě. Mléčná užitkovost v roce 2012 byla 417 kg, v roce 2013 437 kg, v roce 2014 555 kg, v roce 2015 633 kg a v roce 2016 648 kg. Součástí práce je také vyhodnocení obsahu mléčných složek mléka, což jsou tuk, bílkoviny a laktóza. V roce 2012 byly zjištěny hodnoty tuku 3,88 %, bílkovin 13 % a laktózy 4,4 %. V roce 2013 jsou hodnoty tuku na 3,29 %, bílkoviny 3,23 % a laktózy 4,4 %. V roce 2014 jsou hodnoty tuku 3,26 %, bílkoviny 3,17 % a laktóza 4,4 %. V roce 2015 došlo ke snížení obsahu tuku na 2,79 % a snížení obsahu bílkovin na 2,98 %, laktóza má 4,5 %. V roce 2016 došlo opět ke snížení obsahu tuku na 2,53 % a snížení obsahu bílkovin na 2,83 %, hodnota laktózy vzrostla na 4,71 %. Výsledky mléčné užitkovosti vybraného stáda byly porovnány s celorepublikovými daty. Na základě zjištěných údajů bylo v závěru navrženo opatření vedoucí ke zvýšení úrovně mléčné užitkovosti. Jde především o snížení stavu zvířat, vyřazení starých zvířat z chovu a zlepšení krmné dávky.
Založení chovu koz - mladý zemědělec
Jaroš, Jaromír
Bakalářská práce na téma Založení chov koz mladý zemědělec ve své první části popisuje současnou situaci chovu koz v Evropské unii, ale zejména pak v České republice, kde podrobněji popisuje současné trendy. Hlouběji rozebírá a popisuje faktory, které působí na ekonomickou stránku chovů. Dále se také zabývá dotacemi plynoucími do tohoto citlivého odvětví zemědělství a příslušnou legislativou. V neposlední řadě se práce zaměřuje na založení modelu chovu z pohledu mladého zemědělce.
Rozbor selekčního programu u bílé krátkosrsté kozy v ČR
Holecová, Alena ; Přibyl, Josef (vedoucí práce) ; Vít, Vít (oponent)
Selekční program je souhrn zásad a postupů pro zlepšování genetických vlastností zvířat. Cílem selekce je zajištění žádoucí úrovně užitkových vlastností, a tím ovlivnění ekonomických výsledků chovu ve prospěch chovatele. Genetického zlepšení je dosahováno výběrem nejlepších jedinců jako rodičů další generace. Základem organizace selekčního programu je stanovení cílů selekce, výběr vhodných selekčních kritérií a zajištění systému získávání dat z kontroly užitkovosti. Následuje výběr nejlepších jedinců a jejich připařování na základě stanovených zásad. Kvalita selekčního programu je dána odpovědí na selekci v jednotlivých znacích, udržením genetické diverzity vyjádřené koeficientem inbrídingu a ekonomickým ziskem. V případě genetických zdrojů, mezi které koza bílá krátkosrstá v ČR patří, je kladen důraz na zachování genetické rozmanitosti, ale také na ekonomický zisk, díky kterému je chov plemene pro chovatele zajímavým. Dosažený genetický zisk, koeficient inbrídingu a ekonomický zisk jsou porovnávány s očekávaným a v případě zjištěných odchylek je provedena analýza příčin a změna nastavení programu. V šlechtitelském programu kozy bílé krátkosrsté v ČR jsou nastaveny chovné cíle a systém kontroly užitkovosti, organizace připařování zajišťuje zamezení příbuzenské plemenitby. Plemenná hodnota není odhadována, rodiče další generace jsou vybíráni na základě naměřené hrubé fenotypové hodnoty pro obsah bílkovin v mléce a na základě hodnocení exteriéru. Není možné vyhodnotit genetický pokrok. Při analýze selekčních programů ve vybraných zemích (Francie, Švýcarsko, Chorvatsko, Slovinsko, Německo a Rakousko) bylo zjištěno, že ve všech těchto zemích je součástí selekčního programu odhad plemenných hodnot metodou BLUP - Animal model pro produkční znaky, případně exteriér nebo plodnost, nebo je v současné době připravován. Doporučuji odhadovat v rámci šlechtitelského programu kozy bílé krátkosrsté v ČR plemennou hodnotu pro množství mléka, bílkovin a tuku a vytvořit selekční index s důrazem na množství bílkovin v mléce, na jehož základě budou vybírání rodiče budoucí populace. Dále doporučuji zavedení lineárního hodnocení exteriéru z důvodu možnosti přesnějšího vyhodnocení znaků exteriéru, které mají souvislost s užitkovými znaky, zdravím, plodností a dlouhověkostí, a stanovování odhadu plemenné hodnoty i v těchto ukazatelích.
Výskyt rezistence gastrointestinálních hlístic na anthelmintika v chovech koz
Císlerová, Markéta ; Vadlejch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kyriánová, Iveta Angela (oponent)
Parazitické hlístice jsou kosmopolitně rozšířenou skupinou helmintů způsobující infekce, které jsou příčinou zhoršení zdravotního stavu infikovaných zvířat. Časté jsou zažívací potíže např. průjmy, dehydratace, nechutenství, ale i anémie. Gastrointerstinální hlístice mají také vliv na ekonomické ztráty pro zemědělce, vlivem snížené produkce mléka i masa, obtížnějšího zabřezávání, potratů, úhynů při závažných infekcích a vysokých nákladů na léčbu. Tyto důsledky parazitóz zhoršují celkové welfare zvířat, což by nemělo být zcela přehlíženo. Pro eliminaci gastrointestinálních infekcí se využívají moderní širokospektrální anthemintika z těchto skupin: benzimidazoly, imidazoly makrocyklické laktony a aminoacetonitrilové deriváty (AADs). AADs je poměrně nová skupina širokospektrálních anthlemintik. Jako doplněk v léčbě jsou k dispozici, dnes stále více zkoumané, rostliny a jejích extrakty s anthelmintickým účinkem. Již po několika letech od zavedení širkospektralních anthelmintik se vyskytly první zmínky o výskytu rezistenc. Rezistence je definována jako schopnost parazita přežít léčbu doporučenou dávkou anthelmintik, která by za běžných okolností byla pro parazita letální. Rychlý vývoj rezistence způsobila zejména chybná aplikace léčiv nedodržení postupů při jejich podávání a také fakt, že rezistence je geneticky založená vlastnost. Je tedy velmi důležité spolu s vývojem nových učinných léčiv také přesně dodržovat stanovené postupy při léčbě. Kozy byly v minulosti léčeny stejnými dávkami anthelmintik jako ovce a dlouhodobé podávání subterapeutické dávky anthelmintik vedlo k rychlejšímu rozvoji rezistence na anthelmintika. Což bylo problématické, jak je známo, kozy mají rychlejší metabolismus a to přispělo k rozšíření helmintorezistence u koz. K časné detekci helmintorezistence je potřeba zlepšit detekční metody. Důraz by měl být kladen na jednoduchost, dostupnost a finanční nenáročnost, aby mohly být využívány přímo chovateli.
Studie proveditelnosti kozí farmy na Vysočině
Kejklířová, Lucie ; Kříž, Jiří (oponent) ; Koleňák, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je návrh studie proveditelnosti investičního záměru založení ekologicky hospodařící kozí farmy s produkcí mléčných výrobků v kvalitě bio. Součástí práce je také analýza dotačních možností ze Strukturálních fondů Evropské unie pro tento projekt.
Sledování aktivity štítné žlázy u koz
BENDOVÁ, Markéta
Diplomová práce se zabývá problematikou aktivity štítné žlázy u koz z hlediska vylučování nadbytečného jodu v mléce a moči. Obsah jodu v mléce jako potencionální zdroj jodu pro člověka je stále velmi důležitým tématem. V průběhu laktační periody bylo v pěti sledovaných chovech provedeno celkem pět odběrů mléka. Celkem bylo odebráno od 32 zvířat 144 individuálních směsných vzorků mléka. Dále byly ve třech sledovaných chovech provedeny celkem tři odběry moči. Celkem bylo odebráno od 12 zvířat 29 individuálních vzorků moči. Byl stanoven celkový vylučovaný jod v mléce a moči. Průměrný obsah jodu v mléce v jednotlivých chovech byl od 41,72 do 143,54 ?g I.l-1. Průměrný obsah jodu v moči v jednotlivých chovech byl od 104,1 do 165,3 ?g I.l-1. Lze usuzovat, že vliv na obsah jodu v mléce má technologie ustájení a následně krmná dávka s minerálními doplňky. Nebyl prokázán vliv fáze laktace, věku ani plemena na obsah jodu v mléce. Lze usuzovat na závislost obsahu jodu v mléce a obsahu jodu v moči.
Vlivy působící na složení kozího mléka
PECOVÁ, Lenka
Práce se zabývá složením kozího mléka a vlivy působícími na jejich změnu. Kozí mléko je surovina, jejíž kvalitu ovlivňuje velké množství faktorů. Výsledkem této práce jsou utříděné informace o faktorech působících na množství a složení produkovaného kozího mléka, které jsou rozděleny do tří základních kategorií - biologické vlivy, výživové vlivy a vlivy technologie a managementu. Největší podíl na ovlivnění množství a složení kozího mléka mají vlivy výživové, a to zejména množství, nutriční vlastnosti a kvalita krmiv a vody. Dalším klíčovým faktorem jsou genetické dispozice zahrnující individualitu zvířete, plemennou příslušnost a šlechtění. Z ostatních faktorů podílejících se významně na jakosti kozího mléka lze zmínit zdravotní stav zvířete, věk, průběh laktace, technologii a hygienu dojení, technologii chovu a ustájení a klimatické podmínky. Méně významným faktorem je např. časnost odstavu kůzlat. Všechny faktory jsou vzájemně provázané, proto např. zanedbání několika méně důležitých faktorů může výrazně negativně ovlivnit složení kozího mléka, i když bude věnována nadstandardní péče faktorům, které jsou považovány za klíčové a naopak. Proto je důležité brát na zřetel všechny podílející se faktory od průběhu tvorby kozího mléka až po jeho zpracování.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 24 záznamů.   předchozí5 - 14další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.