|
|
Zimování včelstva
Babica, Ondřej
V chovu včely medonosné (Apis mellifera L.) je důležitým předpokladem k úspěšnému přezimování dobrý zdravotní stav včelstva. Na kondici včelstva jako celku působí vlivy prostředí, vliv genetiky nebo zdravotní stav včel. Dobře vyvinuté hltanové žlázy umožňují včelám krmičkám poskytovat vyvíjejícím se larvám kvalitní mateří kašičku. Dlouhověkost zimní generace včel ovlivňuje celá řada fyziologických faktorů, kterými se odlišují od letních krátkověkých včel. Jako hlavní faktory dlouhověkosti se jeví hladina proteinů v hemolymfě, zejména vitellogeninu, hladina juvenilního hormonu nebo feromonu ethyloleátu. Důležitou roli v přezimování včelstev hraje také přirozený imunitní systém nebo působení oxidačního stresu. Poslední dobou je zimování včelstva ohrožováno virovými infekcemi přenášenými kleštíkem včelím.
|
|
|
Obranné reakce hmyzu vůči intoxikaci: modelový druh včela medonosná
PROKŮPKOVÁ, Nela
Tato bakalářská práce si kladla za cíl charakterizovat účinek imidaclopridu (neonikotinoidní insekticid) na hladiny živin (glycidy, proteiny, lipidy) v hemolymfě, na aktivitu trávicích enzymů (amylázy, proteázy, lipázy) ve střevě a na hladiny adipokinetického hormonu a biogenních aminů v centrálním nervovém soustavě včely medonosné Apis mellifera. Insekticid byl aplikován topikálně na tělo včely v dávce 0,04 ug na včelu. Výše uvedené charakteristiky byly měřeny 24 hodin po aplikaci insekticidu. Výsledky ukázaly, že vliv imidaclopridu na hladinu živin v hemolymfě byl variabilní - hladina glycidů a proteinů se snížila, zatímco hladina lipidů vzrostla. Po aplikaci imidaclopridu se zvýšila aktivita trávicích enzymů ve střevě (proteázy, lipázy). Na druhou stranu došlo ke snížení hladiny adipokinetického hormonu a biogenních aminů v centrálním nervové soustavě.
|
|
|
Vliv opylení na nasazení a produkci nažek u pohanky seté (\kur{Fagopyrum esculenthum)}
NOLČ, Radek
Pohanka setá je převážně hmyzosnubná rostlina, lákající mnoho druhů opylovatelů, čímž pomáhá obnovit biodiverzitu v krajině. Nejvýznamnějšími opylovateli pohanky jsou včely medonosné a pestřenky. Cílem této diplomové práce bylo zjistit vliv opylení pohanky seté včelou medonosnou a ostatními opylovateli na nasazení a konečný výnos nažek u různých odrůd pohanky seté. Maloparcelový polní pokus se třemi odrůdami pohanky seté byl založen v ob lasti Plzeňského kraje, v obci Zábělá. Před začátkem kvetení byla polovina parcelek překryta sítí, která chránila rostliny před nálety hmyzu. U porostu pohanky bylo hod noceno: výška rostlin, větvení, počet květů a květenství, objem nektaru na květech typu Thrum, doba kvetení, počet nažek, hmotnost tisíce nažek a výnos. Monitoring opylovatelů byl prováděn v době květu pohanky v 9, 10, 11, 12 a 14 hod, po dobu cca 10 min, pomocí fotografických snímků. Odběr nektaru probíhal v pěti po sobě jdou cích dnech, od 16. - 20. 7., v 9, 10 a 11 hod. Celkem bylo na květech pohanky zaznamenáno 31 druhů hmyzu. Nejvýznam nějšími opylovately byly včely medonosné, jejich podíl tvořil 39,7 % a pestřenky, které tvořily 37,5 %. Předpokládaný výnos byl na zakrytých rostlinách o 87 % nižší než na rostlinách hmyzu volně přístupných. Mezi odrůdami byl zjištěn rozdíl v pro dukci nektaru.
|
|
|
Monitoring výskytu patogenů Paenibacillus larvae, Melissococcus plutonius a Ascosphaera apis ve včelstvech na území ČR
JOSKOVÁ, Markéta
Tato diplomová práce v teoretické části shrnuje informace o biologii včely medonosné, bakterií Paenibacillus larvae a Melissococcus plutonius a. A o parazitické houbě Ascosphaera apis. Tyto mikroorganismy napadají včelí larvy a způsobují významné choroby včel. Hlavním cílem bylo v praktické části vyhodnotit výskyt těchto patogenů, v různých místech České republiky pomocí izolace DNA včel z více než 200 odebraných vzorků z 50 stanovišť v rámci celé České republiky. Detekce přítomnosti původců nemocí byla provedena metodou PCR. Ze vzorků byly 3 pozitivní na bakterii Paenibacillus larvae a 4 pozitivní na bakterii Melissococcus plutonius. Houba Ascospheara apis nebyla v žádném ze vzorků detekována.
|
|
|
Molekulární charakteristika mikrosporidií způsobujících nosematózu u včel
HANUŠOVÁ, Adéla
Mikrosporídie rodu Nosema apis a Nosema ceranae způsobují střevní onemocnění včel, které je hojně rozšířeno po světě včetně České republiky. Cílem mé bakalářské práce bylo vyhodnotit výskyt Nosema na různých místech České republiky. Literatura obsahuje jen omezenou míru informací o nosematóze, kterou obě mikrosporídie způsobují. Celkem bylo odebráno přes 135 vzorků z 27 stanovišť. Vzorky byly odebírány od listopadu 2019 do ledna 2020. Odběry probíhaly v okolí velkých měst, v jejich okolí, kde byla zemědělsky obdělávána krajina a na zemědělsky málo ovlivněných místech. Po rozboru získaných vzorků pomocí PCR byla v drtivé většině přítomna mikrosporídie Nosema cerenae zatímco Nosema apis nebyla nikde.
|
|
|
Sledování opylovačů v porostech pohanky seté a jejich význam
NOLČ, Radek
Pohanka setá je hmyzosnubná rostlina lákající řadu opylovatelů. Nejvýznamnějším z nich je včela medonosná. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit jaký podíl na opylení pohanky seté má včela medonosná a zhodnotit její význam pro výnos nažek při různých termínech výsevu. Maloparcelový polní pokus byl založen v oblasti Plzeňského kraje, místo Zábělá, ve třech termínech výsevu (1.5., 1.6. a 1.7. 2019). U porostu pohanky seté bylo hodnoceno: doba kvetení, celková doba vegetace porostu, počet květenství a květů na rostlině, počet nažek na rostlině, hmotnost tisíce nažek, výnos nažek. Monitoring opylovatelů byl prováděn v době květu pohanky v 9, 11 a 14 hodin, po dobu 10 minut, pomocí fotografických snímků. Podíl včely medonosné na opylení pohanky seté byl 29 % z účinných opylovatelů. Celkem bylo na květech pohanky zaznamenáno 24 druhů hmyzu. Nejvyšší počet druhů opylovatelů pohanky byl zaznamenán v červenci (21 druhů). Nejčastějším účinným opylovatelem pohanky byly pestřenky (57 %). Nejvíce návštěv včely medonosné bylo zaznamenáno u II. výsevu (vysetého 1. 6.), u kterého byl také nejvyšší předpokládaný výnos.
|
|
|
Telomerase activity pattern in somatic tissues of the bumblebee (B. terrestris)
FREYTAG, Matilda Emily
In this thesis it was determined if the telomerase activity pattern of primitive eusocial insects, like Bombus terrestris (bumblebee), differs from the one already previously found in advanced eusocial insects, like for example Apis mellifera (honeybee). The telomerase activity of the somatic fat body tissue and the telomerase activity of larvae of B.terrestris were tested using TRAP assay. Possible influences of the life cycle of primitive eusocial insects, the mating process of queens and the endocrine regulation on the observed telomerase activity patterns are discussed.
|
|
|
Paraziti včely medonosné a jejich vliv na mikrobiom zažívacího traktu.
Řezníková, Johanka ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Vzhledem k velikému ekologickému i ekonomickému významu včely medonosné je zdravotní stav včelstev předmětem intenzivního výzkumu. Přesto jsou odpovědi na některé otázky stále nejasné. V současnosti čelíme rozsáhlým ztrátám včelích kolonií o jejichž pochopení se vědecká komunita usilovně snaží. Oslabení včelstev mohou působit například insekticidy, počasí, špatné složení stravy, narušení mikrobiomu, některé bakterie, viry a parazité. A právě včelím parazitům je věnována tato práce. O jednotlivých stresorech víme hodně. Méně je však známo o interakcích, k nimž mezi nimi dochází. Tato práce je proto zaměřena na shrnutí informací o některých vybraných parazitech včely medonosné s přihlédnutím k jejich vlivu na mikrobiom zažívacího traktu. Vybráno bylo šest nejvýznamnějších nebo často diskutovaných druhů parazitů: Nosema apis a Nosema ceranae, Crithidia mellificae a Lotmaria passim, Varroa destructor a Acarapis woodi. První kapitola je věnována včele medonosné, jejímu taxonomickému zařazení, anatomii, životu ve včelstvu a ochraně před patogeny. V druhé kapitole je podrobněji rozebrán střevní mikrobiom včel, jeho složení, funkce a narušení. Následující části jsou zaměřeny na jednotlivé včelí parazity a jejich vliv na střevní mikrobiom hostitele.
|
|
|
Paenibacillus larvae jako patogen ničící populace včely medonosné (Apis mellifera)
Haltufová, Kristýna ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Kamler, Martin (oponent)
Paenibacillus larvae je Gram-pozitivní, sporulující bakterie tyčinkovitého tvaru. Tento nebezpečný patogen ohrožuje jednoho z nejvýznamnějších světových opylovačů - včelu medonosnou (Apis mellifera). Způsobuje chorobu včel zvanou mor včelího plodu. Přestože dokáže napadnout pouze včelí larvy, nejlépe první den jejich života, je schopný velice oslabit až vyhubit celou včelí kolonii. Dospělé včely nejsou náchylné vůči nákaze, avšak kvůli obrovské odolnosti spor P. larvae, zprostředkovávají roli hlavního přenašeče a šiřitele choroby. K většímu rozšíření napomáhají mnohdy i nedbalí a nezkušení včelaři. Choroby včel jsou vyšetřovány státní veterinární správou, jelikož je včela zařazována mezi hospodářská zvířata. Pokud se nemoc rozvine až do klinické fáze, nakažené včely a úl se všemi pomůckami je nařízeno spálit. Mor včelího plodu je jedna z nejvážnějších včelích chorob. Tato bakalářská práce pojednává o problematice celé choroby a zaměřuje se na interakce mezi bakterií Paenibacillus larvae, blanokřídlým hmyzem včelou medonosnou a lidským faktorem v podobě včelařů, státní veterinární správy i konkrétních zákonů. Klíčová slova: Paenibacillus larvae, mor včelího plodu, entomopatogenní bakterie, Apis mellifera, včela medonosná
|
|
|
Zvápenatění včelího plodu a jeho vliv na včelstvo
PROKOPOVÁ, Tereza
Zvápenatění včelího plodu je onemocnění, které způsobuje houbový patogen Ascophaera apis, který napadá a hubí včelí larvu. Nejčastěji se vyskytuje u slabých včelstev, která mají slabý čistící pud a tím řádně neodstraňují původce zvápenatění. Ideálním řešením je výměna včelí matky, díky které se zvýší čistící pud včel, které pak nákazu zcela odstraní. Cílem mé bakalářské práce bylo praktické zvládnutí metodiky analýzy výskytu Ascosphaera apis pomocí metody PCR, osvojení si rutinních postupů používaných v laboratoři včetně izolace DNA a vypracování odborné rešerše na dané téma. V teoretické části bakalářské práce popisuji houbové onemocnění zvápenatění včelího plodu a jeho vliv na nakažené včelstvo. Dále podrobně popisuji metody, které jsou využívány pro detekci onemocnění, jako je izolace DNA, PCR a gelová elektroforéza. V praktické části, kterou jsem vykonala v laboratořích Biotechnologického centra, které je součástí katedry genetiky a rostlinné produkce na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, se zabývám podrobným popsáním přesných postupů metod využitých při detekci tohoto onemocnění a vyhodnocením vlastních výsledků.
|
host ::
RSS.