|
|
Význam "Informačních center pro mládež" ve vztahu k mimoškolním aktivitám
LACHOUTOVÁ, Eva
Bakalářská práce řeší problematiku zapojení {\clq}qInformačních center pro mládež`` (ICM) jako specializovaných institucionálních subjektů do celého komplexu volnočasových aktivit, výchovy mimo vyučování, zájmového i neformálního vzdělávání. Zpracovává danou problematiku z celoevropského pohledu i v rámci konkrétních podmínek, které jsou aktuálně k dispozici v České republice a zejména v Jihočeském kraji. Cílem práce bylo zjistit jakou roli mají ICM ve vztahu k mimoškolním aktivitám dětí a mládeže. V praktické části jsou zmapována specifika činnosti ICM a struktura klientů ICM. Dále je průzkumem zjišťováno, jaké informační zdroje využívají klienti při výběru svých mimoškolních aktivit, důvody návštěvy ICM a způsob, jak klienti ICM tráví svůj volný čas.
|
|
|
Volný čas středoškolské mládeže
VERNEROVÁ, Zdenka
Práce se zabývá problematikou volného času mládeže. První kapitola charakterizuje adolescenci, zejména socializaci a hledání identity adolescenta. Dále je definován volný čas. Ve třetí kapitole je popsán volný čas středoškolské mládeže. Uvedeny jsou nejčastější volnočasové aktivity a zájmy středoškoláků, představy o náplni volného času.
|
|
|
Volnočasové aktivity seniorů a jejich využívání v Českých Budějovicích
MALIŇÁKOVÁ, Věra
Práce se zabývá nabídkou volnočasových aktivit pro seniory v Českých Budějovicích a jejich využíváním. Nejdříve se autorka věnuje základním pojmům dané problematiky, definuje pojmy stáří a stárnutí a zabývá se problémy s tím spojenými. Dále popisuje sociální aspekty a ukazuje nepříznivý demografický vývoj stáří a stárnutí v zemích EU a České republice. Ve výzkumné části dospívá k závěru, že ve zkoumaném vzorku seniorů žijících v Českých Budějovicích je nejaktivnější skupina seniorů navštěvujících univerzitu třetího věku, zatímco skupina obyvatel domova pro seniory tráví čas odlišně od ostatních skupin, což zřejmě souvisí s faktem, že život v ústavním zařízení je svým způsobem specifický a odlišný.
|
|
|
Využití volného času seniorů v domovech pro seniory po změně legislativy
KROUPOVÁ, Jitka
Stárnutí populace se stává celosvětovým problémem jednadvacátého století. Ve stáří dochází ke změnám ve fyzické, psychické i sociální sféře. Představa úspěšného stárnutí je zaměřena především na zlepšování kvality života a adaptaci ve stáří. Značný důraz je kladen na udržení aktivity lidí ve vysokém věku. Využití volného času má velký vliv na psychiku i fyzickou kondici seniora. Tuto dobu mohou senioři využívat různým způsobem, ať již vlastní činností nebo využíváním volnočasových aktivit nabízených v domovech pro seniory. Od ledna roku 2007 je v platnosti zákon o sociálních službách, který upravuje především celkové pojetí a podmínky poskytování sociálních služeb. Změny vyplývající ze zákona se mimo jiné týkají i domovů pro seniory, jejich uživatelů i poskytovatelů. V teoretické části jsem se zaměřila na problematiku související se stárnutím a stářím, dále na volný čas seniorů a jejich aktivity a také jsem se snažila nastínit problematiku související se zákonem o sociálních službách. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda změny v rámci nové legislativy ovlivnily volnočasové aktivity v domovech pro seniory. K tomuto cíly byla stanovena hypotéza, že změny v legislativě (zákon č. 108/2006 Sb.) neovlivnily trávení volného časů seniorů v domovech pro seniory. Ke zpracování praktické části práce byl použit kvantitativní výzkum {--} metoda dotazování, technika řízeného rozhovoru se seniory ve vybraných domovech pro seniory a dále byla jako pomocná metoda použita analýza dokumentů, technika sekundární analýza dat. Podmínkou pro řízené rozhovory bylo, aby senioři byli klienty daného domova, měli zachovány kognitivní funkce a byli ochotni odpovídat. Rozhovory byly anonymní a obsahovaly 21 otázek. Z výzkumu jsem zjistila, že respondenti po zavedení zákona o sociálních službách nepociťují změnu v trávení volného času ani v poskytování volnočasových aktivit nabízených v domovech pro seniory. Domnívám se, že hypotéza byla výzkumem potvrzena. Dle mého názoru by mohla být bakalářská práce využita k informovanosti veřejnosti o způsobu trávení volného času seniorů v domovech pro seniory.
|
|
|
Vzužití volného času u osob se stomií
VLČKOVÁ, Šárka
V této diplomové práci jsou popsány anatomické, fyziologické a funkční poznatky některých částí orgánových soustav lidského těla, při jejichž poškození ať už úrazem, onemocněním či ztrátou funkčnosti a průchodnosti, se musí pro obnovení a záchranu života provést jejich vyústění tzv. stomie. Dále jsou popsány jednotlivé typy stomií a jelikož je nejčastějším typem kolostomie a ileostomie, je větší pozornost věnována onemocněním a jejich léčbě na tenkém a tlustém střevě při jejichž vyústění se výše jmenované názvy stomií užívají. Dále se práce zabývá stomickými pomůckami, problematikou volného času, psychologickou problematikou nemoci, sociálními problémy v případě stomiků a informovaností stomiků. Jedním z cílů práce bylo zjistit, jakým způsobem osoby se stomií využívají volného času a zda se snaží vzhledem k svému handicapu izolovat od společnosti. Dalším cílem bylo zjistit, zda jsou osoby se stomií dostatečně informováni o možnostech aktivit využití volného času a kde tyto informace získávají. Informace potřebné pro zpracování této práce byly získávány prostřednictvím studia odborných dostupných materiálů, byl zvolen kvantitativní výzkum metodou dotazování, kdy pro sběr dat byla použita technika anonymního dotazníku určeného zkoumanému souboru a polostandardizovaný rozhovor s odborníky, u kterých byly ponechány dotazníky pro respondenty. Výzkumný soubor tvořili osoby mající některý typ stomie, uvedený v dotazníku. Zjistili jsme, že nejčastějším typem stomie je kolostomie a ileostomie převážně u mužů. Výzkumem bylo zjištěno, že osoby se stomií se snaží izolovat od společnosti a nemají dostatečné informace o možnostech aktivit využití volného času. Výsledky práce by měly vést odborníky k větší spolupráci mezi sebou a tím zvýšit informovanost a péči nejen o osoby se stomií, dále pak k zamyšlení odborníků nad vytvořením literatury ohledně života stomiků a její postupné aktualizace přínosem nových zkušeností, rad a doporučení.
|
|
|
Psychologické znaky funkčního manželství
POLÁKOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá psychologickými znaky funkčního manželství. Definuje funkční manželství a jeho funkce. Dále pak charakterizuje jednotlivé znaky funkčního manželství. Mezi tyto znaky patří: definování role muže a ženy v manželství a s tím související určení typu manželství; vzájemná očekávání mužů a žen od manželství; mýty spojené s manželstvím - uvědomování si a vyvarování se jich; utváření a naplňování manželské lásky; dohoda o čtyřech složkách manželství (domácnost, péče o dítě, finanční hospodaření, volný čas); harmonie mezi intimitou a osobní autonomií; manželská komunikace (umění komunikovat, zvládat principy konstruktivní hádky); manželská sexualita; trávení volného času; životní etapy manželství ( zvládání úkolů, které jednotlivé etapy přináší).
|
|
|
Význam agroturistiky ve volném čase a její pedagogické aspekty
BULÍN, Jiří
Práce se zaměřuje na problematiku agroturistiky a trávení dovolených na venkově všeobecně. Je napsána v teoretické rovině a dotýká se tématu cestovního ruchu, volného času a pedagogiky volného času, přičemž obojí se snaží promítnout do hlavní oblasti práce, kterou jsou pedagogické aspekty agroturistiky. Práce se dále zaměřuje na konkrétní aspekty, mezi které patří příprava a organizace doprovodných programů a také ubytovací standardy jednotlivých ubytovacích zařízení, které mohou být použity v rámci agroturistiky. Podstatnou částí je také kapitola o jednotlivých typech hostů, kteří mohou agroturistiku provozovat a jejich specifické potřeby, případně očekávání. Jedna kapitola práce se pak věnuje analýze studijních plánů jednotlivých studijních oborů, které mohou připravovat na diskutovanou činnost.
|
|
|
Práce s romskou mládeží v nízkoprahových zařízeních v Českých Budějovicích
HRUBÝ, Filip
Práce je zaměřena na specifika Romů, metodiku práce s romskou mládeží a její využití v českobudějovických nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež.. První kapitola objasňuje, kdo to jsou Romové, jejich původ a stručnou historii. Druhá část charakterizuje specifika romského etnika a bariéry v jejich integraci do společnosti. Ve třetí kapitole jsou popsány klíčové prvky práce s romskou mládeží. Čtvrtá část práce je praktická a snaží se nastínit užívání této metodiky v praxi. Vychází z šetření pomocí dotazníků. Dotazníky vyplňovali pracovníci nízkoprahových zařízení pro děti a mládež v Českých Budějovicích, kteří s Romy přímo pracují.
|
|
|
Volný čas a osoby se zrakovým postižením
NOVOTNÁ, Petra
Diplomová práce se zabývá možnostmi smysluplného využívání volného času osob se zrakovým postižením. Nejprve vymezuje zrakové postižení, jeho klasifikaci či etiologii, dále poukazuje na možnosti trávení volného času v různých volnočasových aktivitách. Také popisuje instituce, které mohou osoby se zrakovým postižením integrovat. Integrace je pro osoby se zrakovým postižením důležitým mezníkem již od narození a pokračuje až do období dospělosti, kde se důležitou oblastí stává pracovní uplatnění. Celá práce je ukončena dotazníkovým šetřením, které tuto práci pouze dokresluje.
|
|
|
Děti minoritních skupin a jejich aktivity v Salesiánských střediscích v Teplicích a Českých Budějovicích
BÁRTOVÁ, Martina
Ve volném čase dělá člověk takové činnosti, které mu přinášejí radost, potěšení, zábavu a odpočinek. Tyto činnosti si svobodně volí. Hlavní funkcí volného času je funkce psychologická, sociální, terapeutická a ekonomická. Specifickou zvláštností volného času dětí a mládeže je jeho pedagogické ovlivňování. Volný čas dětí a mládeže je zároveň rizikovým faktorem. Zanedbání pedagogického ovlivňování volného času by mělo své nedozírné následky, což dokazuje narůstající závislost mladé generace na drogách a hracích automatech. Děti minoritních skupin (u nás především romské děti) jsou ve svém volném čase pedagogicky ovlivňovány především v Salesiánských střediscích mládeže. Tato střediska vycházejí z přesvědčení, že volnočasové aktivity této {\clqq}jiné`` mládeži musí nabízet jinými formami. Taková forma musí akceptovat sociální struktury mladých, tedy přirozené party, do kterých se mladí sdružují a nabídnout jim prostory pro jejich setkávání v rodinné atmosféře, kde se budou cítit svobodně. Romská populace, i když její počet stále roste, je menšinou, která se výrazně liší od ostatních národů a národností svou rasovou odlišností, etnickými atributy, krajní chudobou a diametrálně odlišným způsobem života. Cílem mé bakalářské práce je zjistit, do jaké míry vytváří Salesiánská střediska mládeže v Teplicích a v Českých Budějovicích podmínky pro smysluplné trávení volného času dětí minoritních skupin, zda je nabídka volnočasových aktivit pro tyto děti dostatečná a jak se přihlíží k mentalitě těchto etnik. Zajímá mě také, kterým aktivitám dávají tyto děti přednost a proč. Byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza č. 1. zní: {\clqq}Většina aktivit je ovlivněna mentalitou klientů, podílejí se na tvorbě programu``, hypotéza č. 2 zní: {\clqq}Děti minoritních skupin se více zapojují do příležitostných a spontánních zájmových činností než do pravidelné zájmové činnosti`` a hypotéza č. 3 zní: {\clqq}Děti minoritních skupin jsou zapojeny především do zájmových aktivit kulturních a sportovních. Málo se zapojují v oblasti přírodovědy a techniky.`` K získání potřebných informací k dané problematice jsem použila kvantitativní metodu dotazování. Zvolila jsem dvě techniky této metody, a to dotazník určený dětem minoritních skupin a řízený rozhovor s pedagogy volného času. Pro potvrzení či vyvrácení hypotéz jsem vyhodnocovala všechny otázky dotazníku i řízeného rozhovoru. Výzkum hypotézu č. 1 a č. 3 potvrzuje, hypotézu č. 2 vyvrací.
|
host ::
RSS.