|
|
Studie membránového čerpadla s lineárním motorem
Čejka, Pavel ; Uttendorfský, Petr (oponent) ; Pochylý, František (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na konstrukční návrh membránového čerpadla s lineárním motorem. Toto čerpadlo by mělo být použito v lékařství pro čerpání krve nebo jako náhrada srdce. V prvních bodech práce jsou uvedena základní fakta, která se týkají srdce a náhrad srdce. V dalších kapitolách jsou popsány druhy membránových čerpadel a dále také konstrukční způsoby upnutí jejich membrán. Jsou zde odvozeny základní výpočetní vztahy popisující chování čerpadla a určeny jeho základní parametry. Součástí práce je také popis konstrukce tělesa čerpadla, které předtím než je vyrobeno, je ještě podrobeno optimalizaci pracovní komory pomocí CFD výpočtu. Posledním bodem práce je vyhodnocení měření vyrobeného modelu čerpadla.
|
|
|
Study of diaphragm pump with linear motor
Dubový, Ľuboš ; Habán, Vladimír (oponent) ; Pochylý, František (vedoucí práce)
The content of this master‘s thesis is a study of diaphragm pump with linear drive. Linear motor was used as the linear drive. Thesis is well – founded by theoretic calculation of pump and its design draft. Likewise, the thesis includes optimalization of suction, or pressure, valve for pump, created by using computer fluid dynamics software. Thesis is complemented by basic view of different types of pumps based on the classification by hydrodynamic and hydrostatic pumps. Subsequently, the preview of blood – flow pumps is presented.
|
|
| |
|
| |
|
|
Spojky osobních automobilů
Macháček, Kamil ; Kloss, Ondřej (oponent) ; Kaplan, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o moderních řešeních rozjezdových spojek u osobních automobilů. Popisuje nejpoužívanější systémy v dnešních automobilech, především třecí spojku s membránovou pružinou. Pozornost je dále věnována spojkám lamelovým, odstředivým a hydrodynamickým.
|
|
|
Stresová inkontinence a možnosti cílené rehabilitace
VYHLÍDALOVÁ, Denisa
Tématem této bakalářské práce je stresová inkontinence a možnosti cílené rehabilitace. V první části jsou zpracovány teoretické podklady, týkající se dané problematiky. Obsahem teoretické části je souhrn poznatků z anatomie a fyziologie močového ústrojí a pánevního dna (PD) a teorie inkontinence. Je zde popsáno rozdělení inkontinence a její příčiny. Dále jsou zmíněny možnosti diagnostiky a léčby, se zaměřením na inkontinenci stresovou (SI). Inkontinence, tedy nedobrovolný únik moči, patří mezi nejrozšířenější ženské obtíže poslední doby. Přináší s sebou celou řadu problémů a to nejen fyzických, ale i psychických a díky tomu negativně ovlivňuje kvalitu života. Tento nechtěný únik moči není nemocí v pravém slova smyslu, ale příznakem, který může mít různé příčiny. Nejčastěji ji způsobuje oslabení svalů PD, které jsou součástí hlubokého stabilizačního systému (HSS) a významně se podílí na stabilitě celého trupu. Právě svaly a fascie PD zajišťují správnou fixaci močového měchýře, hrdla močového měchýře a močové trubice ve správné poloze a tím zajišťují kontinenci zejména při zvýšení nitrobřišního tlaku. Svaly PD se také v koaktivaci s bránicí podílejí na dýchání. Frekvence výskytu inkontinence moči stoupá v závislosti na věku. Jedním typem je inkontinence stresová (SI). Únik moči je vždy spojený s fyzickou námahou. K úniku moči dochází při zvýšení intraabdominálního tlaku a to bez současné kontrakce detruzoru. Na rozdíl od jiných onemocnění se dá proti inkontinenci úspěšně bojovat také jiným způsobem než užíváním léků a operativním zákrokem. Léčba inkontinence je v dnešní době poměrně úspěšná a pomocí vhodného a pravidelného cvičení se jí dá i předcházet. Podle doporučení by měla být fyzioterapie při léčbě SI léčbou první volby. Cílem fyzioterapie je snaha, aby pacientka byla schopna aktivovat svaly PD v situacích, během kterých se předpokládá únik moči. Pro praktickou část bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu formou kazuistik 2 pacientek trpících SI. Práce obsahuje vstupní a závěrečný kineziologický rozbor, doplněný o dotazník CONTILIFE, návrh vhodného cvičení a opatření a závěrečné vyhodnocení úspěšnosti léčby. Cílem práce je poukázat na významnou úlohu fyzioterapie v léčbě SI, nastínit dostupné rehabilitační metody a navrhnout soubor vhodných cviků a opatření u pacientů, trpících SI. Pro každou pacientku byla vytvořena brožurka se seznamem cviků, dle kterých na základě předchozí instrukce cvičily po dobu 8 týdnů, během kterých byly pravidelně kontrolovány. Na pacientky bylo nahlíženo komplexně, a proto byla provedena u každé z nich také individuální terapie, navržena dle konkrétních problémů, vycházejících z vstupního kineziologického rozboru. Závěrečné výsledky práce ukázaly, že takto zvolená terapie byla úspěšná a pacientky uvádějí nejen subjektivní pocit zlepšení svých potíží spojených s inkontinencí během dne, ale díky komplexnímu přístupu a individuální terapii také zlepšení fyzické kondice a úlevu od bolesti krční a bederní páteře.
|
|
|
Vliv cvičení jumpingu na posturální funkce páteře
KEPKOVÁ, Jana
Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma ?Vliv cvičení jumpingu na posturální funkce páteře?. Jumping je bezpečné a šetrné aerobní cvičení na minitrampolínách, které blahodárně působí prakticky na všechny systémy lidského těla. Pokud hovoříme o hlubokém stabilizačním systému, máme na mysli svalovou souhru mm. multifidi, bránice, pánevního dna a svalů břišní stěny, které společně regulují nitrobřišní tlak. Tato svalová souhra, která zajišťuje stabilizaci páteře, je aktivována během všech pohybů. Její dysfunkce je jedním z nejvýznamnějších etiopatogenetických faktorů způsobujících bolesti zad. Cvičení jumpingu posílí tyto důležité svaly a zlepší celkovou stabilitu těla. Data pro tuto práci byla zjišťována na podkladě kvalitativního výzkumu, metodou případová studie, technikou osobní případová studie. Vyšetření probandů obsahuje stručnou anamnézu, palpační a aspekční vyšetření, vyšetření hlubokého stabilizačního systému funkčními testy a dále vyšetření na přístroji L.A.S.A.R. Posture. Na základě srovnání vstupního vyšetření a vyšetření výstupního, které následovalo po 10 týdnech cvičení jumpingu, byla zodpovězena dříve stanovená výzkumná otázka. Cílem výzkumu bylo zhodnocení hlubokého stabilizačního systému z hlediska kineziologie a kinezioterapie a poté zjištění, zda a jakým způsobem cvičení jumping ovlivňuje posturální funkce páteře. Práce zahrnuje část teoretickou, která popisuje cvičení jumping, anatomii a vyšetření hlubokého stabilizačního systému a taktéž jeho význam pro naše tělo. Praktická část zahrnuje cíle práce, výzkumné otázky, popis metodiky a především zpracované výsledky ve formě kazuistik. Z výsledků vyšetření je patrné, že u všech probandů došlo k pozitivnímu ovlivnění hlubokého stabilizačního systému i jiných struktur. Probandi byli na lekcích jumpingu pravidelně nuceni aktivovat svaly hlubokého stabilizačního systému, což mělo za následek zmírnění bolestí zad, v jednom případě i bolesti kolene a výrazně se zlepšilo celkové držení a stabilita těla. Výsledky práce je možné využít v terapeutických postupech fyzioterapeutů, pro potřeby dalších výzkumů, ve výuce, při realizaci efektivnější jumpingové lekce aj.
|
|
|
Význam nohy pro cvičení hlubokého stabilizačního systému
TURKOVÁ, Alena
Téma hlubokého stabilizačního systému je v dnešní době stále aktuální, neboť jeho dysfunkce způsobuje vertebrogenní potíže, které jsou jednou z častých důvodů pracovní neschopnosti. Hluboký stabilizační systém představuje funkční stabilizační jednotku obsahující především bránici, mm. multifidi, svaly břišní stěny a svaly pánevního dna. Je důležité, aby souhra mezi svaly byla vyvážená, protože se tento systém podílí na stabilizaci páteře a zapojuje se při všech pohybech. Důležitou součástí stabilizace je i noha, neboť stabilizace vertikálně stojícího těla začíná od vnitřních svalů nohy. Data pro práci byla získána na základě kvalitativního výzkumu, metodou případové studie. Výzkum byl prováděn na vzorku čtyřech probandů po dobu 9 až 12 týdnů, kteří uváděli vertebrogenní obtíže. Vyšetření probandů obsahuje anamnézu, statické a dynamické vyšetření aspekcí, palpační vyšetření, vyšetření hlubokého stabilizačního systému pomocí funkčních testů a specifické vyšetření nohy. Cílem této práce bylo nastínit, jakým způsobem ovlivňuje využití nohy hluboký stabilizační systém a navrhnout soubor cviků a pomůcek pro jeho správnou aktivaci. Práce zahrnuje část teoretickou, která popisuje anatomii a funkci nohy a nejdůležitějších částí hlubokého stabilizačního systému, jeho vyšetření a možnosti terapie včetně využití vhodných pomůcek. V praktické části jsou uvedeny cíle výzkumu, popis metodiky a výsledky výzkumu zpracované ve formě kazuistik. Příloha obsahuje i zásobník cviků ovlivňující hluboký stabilizační systém s využitím balančních pomůcek. Z výsledků výzkumu je patrné, že u všech probandů došlo ke zlepšení držení těla, všichni pacienti byli schopni izolované kontrakce jednotlivých částí HSS a funkčního zapojení celého systému. Ovlivnění nohy a celého systému se projevilo zlepšením stability a grafestezie na plosce nohy, odezněly i bolesti zad. Tato práce může být využita v klinické praxi fyzioterapeutů nebo jako edukační materiál pro pacienty.
|
|
|
Fyzioterapie u gastroesofageálního refluxu
ŠIRMAROVÁ, Jitka
Tato práce se zabývá problematikou etiologie a léčby refluxní choroby jícnu (GERD). Je prokázáno, že pohybový systém má v mnoha rovinách vliv na vznik tohoto onemocnění, proto vedle primární péče gastroenterologů a praktických lékařů nabývá na významu i léčba pomocí fyzioterapeutických technik. V teoretické části je podrobně popsán sfinkterový mechanismus na dolním konci jícnu, který je zde funkčně nejdůležitější antirefluxní bariérou. Dále jsou uvedeny možné způsoby a faktory, které se podílejí na vniku gastroesofageálního refluxu a následně i současná léčba refluxní choroby jícnu. Druhá část teoretické části je zaměřena na vztahy mezi vnitřními orgány a pohybovým systémem, na funkci bránice a její souvislost se vznikem GERD a na možnosti rehabilitační léčby u pacientů s tímto onemocněním. Cílem teoretické části bylo podat rešerši o současném stavu. Praktická část byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Testovaný soubor tvořili tři pacienti s diagnózou GERD léčící se v Nemocnici České Budějovice na Gastroenterologickém oddělení. Od pacientů byla odebrána anamnéza a provedeno kineziologické vyšetření. Shodně u všech třech pacientů byla zjištěna porucha trupové stabilizace. Na tomto základě byla navrhnuta a provedena individuální terapie, což bylo také cílem praktické části. Fyzioterapie byla zaměřena na ovlivnění postavení hrudního koše a zlepšení jeho dynamiky při dýchání, nácvik dechového stereotypu, aktivaci břišní stěny, ovlivnění stabilizační funkce nohy, cvičení ve vývojových řadách a modifikovaných polohách, progresivní Jacobsonovu relaxaci a ovlivnění reflexních změn měkkými technikami. Výzkumnou otázkou bylo, zda lze příznaky GERD pozitivně ovlivnit ošetřením funkčních poruch pohybového aparátu. Během tříměsíční terapie došlo k určitým změnám v kineziologickém vyšetření (např. změna aktivity dolních a horních fixátorů lopatek s relaxací trapézu, uvolnění rigidity hrudníku, ovlivnění dynamické stability těla). Funkční poruchy ale nebyly ovlivněny natolik, aby byly také změněny popsané symptomy GERD. Výsledky terapie byly limitovány motivací, přístupem a psychickým naladěním pacientů. Roli ve vzniku refluxu patrně nehraje jen vnitřní orgán či pohybový systém, ale také psychika, a všechny tyto složky člověka se navzájem ovlivňují. Proto také léčba multifaktoriálního onemocnění, jakým je GERD, by měla být komplexní. Měly by být léčeny zároveň všechny faktory, kromě fyzioterapie i oblast psychická, a to vyžaduje dosud bohužel zaostávající mezioborovou spolupráci.
|
|
|
Náprava pohybových programů v rámci léčby asthma bronchiale
HEBÍK, Štěpán
Bakalářská práce se zabývá přítomností patologických pohybových programů u astmatiků a způsobu jejich nápravy. Zároveň se snaží popsat mechanismy, které stojí za vznikem těchto programů. Práce je rozdělena do několika na sebe navazujících kapitol. Nejprve popisuje samotné onemocnění asthma bronchiale a následky tohoto onemocnění na pohybový aparát. Další část se věnuje jednomu z cílů. Tím bylo definovat pohybové programy, popsat mechanismy jejich vzniku, změny na pohybové programy patologické a mechanismy jejich nápravy. Realizace tohoto cíle byla uskutečněna již v teoretické části sběrem a zpracováním dat odborné literatury. Dalšími cíli bylo nalézt chybné pohybové programy vyskytující se u konkrétních pacientů s asthma bronchiale a během terapie je upravit tak, aby byl zmírněn průběh nemoci a byly minimalizovány komplikace doprovázející toto onemocnění. Výzkum byl proveden kvalitativní metodou pomocí čtyř kazuistik. K tomu byly využity speciální vyšetřovací metody, měření pomocí spirometru a krátké dotazníky ČIPA sledující kontrolu nad onemocněním. Zároveň byly brány v potaz subjektivní pocity pacientů. Ti ambulantně docházeli na Polikliniku Jih Medipont s.r.o. po dobu osmi týdnů. Způsob nápravy motorických programů byl zvolen podle individuality pacienta. Každý z nich reagoval na jinou metodiku a způsob zásahu do pohybových programů. Výsledky ukázaly, že nápravou pohybových programů lze zlepšit kontrolu nad astmatem, zmírnit subjektivní projevy onemocnění a zároveň zvýšit spirometrické hodnoty vztahující se k obstrukci dýchacích cest. Tuto práci bude možno využít ke studiu budoucích fyzioterapeutů, v praxi klinických pracovníků, ale může posloužit i jako edukační materiál pacientům trpících astmatem.
|
host ::
RSS.