|
|
Nové elektrodové struktury pro alkalické akumulátory
Fusek, Petr ; Novák, Vítězslav (oponent) ; Vrbický, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku vývoje elektrod pro alkalické akumulátory za použití nových materiálů a sloučenin. Základní kladnou elektrodou byla niklová elektroda, na kterou jsme pomocí elektodepozice nanášeli nové vrstvy Ni(OH)2. Jednalo o elektordepozici dusičnanu nikelnatého při různých koncentracích. Později jsme zkusili tento materiál obohatit o příměsi hliníku pro zvýšení stability alfa modifikace hydroxidu nikelnatého. Tyto koncentrace jsme proměřili a vyhodnotili v grafech naměřených na přístroji Biologic. Ke grafům jsme vytvořili příslušné komentáře, ze kterých vyplývá, které koncentrace by byly eventuelně použitelné v průmyslových akumulátorech.
|
|
|
Vliv iontů hliníku ve struktuře hydroxidu nikelnatého na vlastnosti elektrod
Růžička, Tomáš ; Vrbický, Jiří (oponent) ; Sedlaříková, Marie (vedoucí práce)
V předkládané diplomové práci, je zkoumán vliv iontů hliníku přidaných v různých koncentracích do struktury hydroxidu nikelnatého, který v dnešní době tvoří základ aktivní hmoty kladné elektrody Ni-Cd akumulátorů. Hydroxid nikelnatý se vyskytuje ve dvou základních modifikacích ? a ß. Dnes používaná ß modifikace dosahuje v porovnání s ? modifikací malé měrné kapacity. Nevýhodou ? modifikace je její nestabilita a postupná degradace na modifikaci ß. Cílem diplomové práce je vybrat optimální množství aditiv hliníku do struktury hydroxidu nikelnatého s ohledem na elektrochemickou účinnost, stabilitu a míru degradace nadeponované vrstvy.
|
|
|
Vliv iontů manganu ve struktuře hydroxidu nikelnatého na vlastnosti elektrod
Cirkovský, Jaroslav ; Vrbický, Jiří (oponent) ; Sedlaříková, Marie (vedoucí práce)
Cílem mé diplomové práce bylo posouzení vlivu iontů manganu vložených do struktury hydroxidu nikelnatého. Pozornost byla zaměřena hlavně na stabilizaci a modifikaci hydroxidu nikelnatého, aby nepřecházela v b modifikaci. Teoretická část práce byla zaměřena na použité materiály, druhy akumulátorů, základní parametry akumulátorů a popis vybraných metod měření, které byly použity. Jednalo se o elektrodepozici, impedanční spektroskopii a o cyklickou voltametrii. Úkolem experimentální části bylo proměření vlivů iontů manganu přidaných do struktury hydroxidu nikelnatého. K měření byly připraveny hmoty s následujícími poměry Ni (dusičnan nikelnatý) : Mn (dusičnan manganatý) 10:0, 7:3, 5:5, 6:1 a 6:4. Pomocí elektrodepozice byla na niklový plech nanášena tenká vrstva hydroxidu nikelnatého s příměsí iontů manganu z roztoku dusičnanu nikelnatého a manganatého. Po nanesení tenké vrstvy na niklový plech bylo prováděno měření metodou cyklické voltametrie. Dalším úkolem bylo vyzkoušet přidat do roztoku KOH (hydroxid draselný) aniontové a kationtové tenzidy.
|
|
|
Měření vlastností oxidů manganu (MnOx) metodou EQCM
Pléha, David ; Špičák, Petr (oponent) ; Novák, Vítězslav (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá problematikou použití oxidu manganičitého jako katalyzátoru pro kladnou elektrodu palivových článků. V teoretické části práce je rozebrána problematika palivových článků se zaměřením na nízkoteplotní palivové články. Jsou zde rozebrány i použité metody měření a vyhodnocování vlastností vrstvy oxidu manganičitého. Praktická část práce se zabývá dopováním elektrolytického oxidu manganičitého solemi dvojmocných kovů a sledováním jejich chování při cyklické voltametrii metodou EQCM.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv aditiv na vlastnosti elektrodových hmot pro alkalické akumulátory
Řihák, Lukáš ; Vrbický, Jiří (oponent) ; Sedlaříková, Marie (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá základními vlastnostmi elektrodových hmot pro alkalické akumulátory. V této práci je pojednáno o možnostech stabilizace kapacity niklové elektrody, aby byla stabilní po co nejvyšší počet vykonaných cyklů. Práce se také zabývá modifikací vlastností elektrodových kmot na bázi hydroxidu nikelnatého pomocí aditiv (hliník, mangan). Měření probíhalo na tenkovrstvých elektrodách vytvořených elektrodepozicí. Měření vlastností elektrod probíhalo cyklickou voltametrií a frekvenční analýzou.
|
|
|
Vliv namáhání alkalických akumulátorů na jejich parametry
Čech, Ondřej ; Vrbický, Jiří (oponent) ; Sedlaříková, Marie (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá vlastnostmi alkalických baterií, především pak baterií nikl-kadmiových. Experimentální část práce má tři odlišná pole zaměření. První oddíl se zabývá materiály pro kladnou, niklovou, elektrodu alkalických akumulátorů. Měření má za cíl zhodnotit vliv iontů hořčíku zavedených do struktury hydroxidu nikelnatého na stabilizaci jeho vlastností. V druhé části je představen návrh přípravku pro cyklování baterií a současné měření jejich odezvy. Je použito zařízení firmy National Instruments s PXI moduly pro digitální sběr dat a řízení ovládané z programového prostředí LabView. Poslední část se zabývá změnami vlastností nikl-kadmiových článků při zvýšeném tepelném namáhání a vlivem přidání hydroxidu lithného do elektrolytu na samovybíjení.
|
|
| |
|
|
Příprava samoorganizovaných nanostrukturovaných oxidických vrstev
Šťastná, Eva ; Pouchlý, Václav (oponent) ; Jan, Vít (vedoucí práce)
Na vzorcích čistého hliníku (99,95 Goodfellow) byly provedeny experimenty pro ověření různých anodizačních technik. Jako elektrolyt byl použit roztok kyseliny šťavelové, anodizační napětí dosahovalo hodnot od 20 V do 60 V, přičemž po celou dobu anodizace byl měřen průběh proudu. Prostřednictvím FEG – SEM byl popsán vliv přípravy hliníkového substrátu, délky anodizace a anodizačního napětí na parametry připravené struktury. Připravené oxidické vrstvy se vyznačovaly rovnoměrně uspořádanými 20 – 30 nm v závislosti na velikosti anodizačního napětí. Metodou postupného snižování pórů bylo dosaženo struktury s póry o průměru 10 nm. Aplikací následného chemického a elektrochemického leptání oxidické vrstvy bylo dosaženo rozšíření pórů na 80 nm při zachování pravidelně uspořádané struktury. Byly také zjišťovány možnosti elektrodepozice kovů do pórů připravené struktury bez nutnosti odleptat oxidickou membránu od hliníkového substrátu. Byly vyzkoušeny možnosti elektrodepozice za použití stejnosměrného, pulsního i symetrického a nesymetrického proudu. Výsledná struktura výrazně závisela na předchozí úpravě oxidické membrány. Jestliže byla na porézní vrstvu aplikována metoda ztenčování bariérové vrstvy snižováním napětí a následné chemické leptání, byly připraveny dlouhé nanodráty vyplňující většinu membrány. Nanášením kovu nesymetrickým střídavým proudem do matrice připravené metodou postupného snižování napětí byly připraveny velmi krátké nanodráty vyplňující většinu oxidické vrstvy.
|
host ::
RSS.