|
|
Způsoby řešení problémů s prsy v průběhu kojení
HAVELKOVÁ, Zuzana
Kojení je nenahraditelným způsobem výživy dítěte. Jeho význam je obecně prokázaný a právem nezaměnitelný. Profity z kojení plynou pro dítě i matku. V průběhu kojení se však mohou ženy potýkat s různými problémy s prsy a na zdravotnickém personálu k tomu kompetentnímu je, aby jim nabídl vhodné řešení a dal jim možnost kojit dítě plnohodnotně dál. Ke kompetentním osobám patří také porodní asistentky a dětské sestry, jejichž úlohou v rámci kojení a řešení problémů s prsy se zabýváme. Bakalářská práce má dvě části, část teoretickou a praktickou. Teoretická část je rozdělena do tří hlavních kapitol. První kapitola s názvem Kojení se zaměřuje na uvedení do dané tématiky. Znalost informací z této kapitoly je nezbytná k podpoře kojení a řešení problémů. Druhá kapitola se zabývá jednotlivými problémy s prsy a jejich řešením. Kapitola třetí popisuje profesi porodní asistentky a její úlohu v oblasti kojení. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na ženy, které měly v období šestinedělí problémy s prsy, a také na porodní asistentky a dětské sestry, které tyto problémy v rámci hospitalizace žen na oddělení šestinedělí řeší. Pro výzkumné šetření jsme stanovili tři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat situaci, jaké jsou nejčastější problémy s prsy v průběhu kojení. Druhým cílem bylo zjistit, jaký důraz byl kladen na prevenci problémů s prsy v průběhu kojení ze stran porodních asistentek a ze stran šestinedělek. Poslední cíl si kladl za úkol zjistit, jak se řeší problémy s prsy v okresní Nemocnici Jindřichův Hradec, a.s. a v krajské Nemocnici České Budějovice, a.s. K dosažení stanovených cílů byl zvolen kvalitativní výzkum, v rámci kterého byla využita technika polostrukturovaného rozhovoru vlastní konstrukce. Výběr respondentek byl záměrný. První výzkumný soubor tvořilo deset respondentek, které řeší v rámci hospitalizace žen na oddělení šestinedělí problémy s prsy a poskytují jim rady, jako tyto problémy řešit. Z každé nemocnice byly zastoupeny čtyři dětské sestry a jedna porodní asistentka. Čtyři dětské sestry a jedna porodní asistentka pracovaly na oddělení fyziologických novorozenců v nemocnici v Českých Budějovicích. Zbylé čtyři dětské sestry pracovaly na oddělení fyziologických novorozenců a jedna dotazovaná porodní asistentka byla zaměstnána na oddělení šestinedělí v nemocnici v Jindřichově Hradci. Způsob výběru jsme museli podmínit zvyklostem, protože v obou nemocnicích se kojení věnují převážně dětské sestry a jen ojediněle porodní asistentky. Druhý výzkumný soubor tvořilo také deset respondentek. Záměrně byl vytvořený z matek, jež měly v průběhu kojení problémy s prsy. Pět z nich rodilo v českobudějovické nemocnici a pět v jindřichohradecké nemocnici. Výzkumné šetření probíhalo od února 2015 do dubna 2015. Údaje, které jsme z rozhovorů získali, byly následně zpracovány kvalitativní analýzou. Na základě položených výzkumných otázek jsme zjistili, že nejčastěji ženy v období šestinedělí sužoval zánět prsu a problémy s bradavkami (poraněné a ploché bradavky). V oblasti předcházení problémů hodnotily porodní asistentky a dětské sestry za nedostatečnou prevenci problémů s prsy v oblasti prenatální péče. V rámci hospitalizace kladly dětské sestry a porodní asistentky důraz na prevenci problémů s prsy u těch žen, u kterých uznávaly, že je to potřebné a žádoucí. Negativně hodnotily prevenci problémů s prsy ty šestinedělky, které měly s kojením zkušenosti. Z tohoto důvodu se nám jeví jako důležité, aby zvolily dětské sestry a porodní asistentky u všech žen v oblasti prevence rovnocenný přístup k podávání informací. Řešení problémů hodnotily šestinedělky převážně kladně, nicméně pro ně bylo velmi důležité, aby byl kromě podaných rad kladen větší důraz také na psychickou stránku. Výstupem bakalářské práce bylo vytvoření letáčku týkajícího se prevence a řešení problémů s prsy, který by ženy mohly dostávat již v prenatálních poradnách.
|
|
|
Pohled dětské sestry na zdravotnické reformy
ABRMANOVÁ, Michaela
Diplomová práce se zabývá analýzou probíhajících reforem zdravotnictví a sociální péče v České republice se zaměřením na dopady jednotlivých reformních kroků na poskytovatele a spotřebitele zdravotní péče. Zdravotnické reformy jsou v současné době velmi aktuální, ale dosud nebyly odpovídajícím způsobem zpracovány a publikovány. Zdravotnictví moderního státu, jakým bezesporu je i Česká republika, musí zajistit dostupnou a kvalitní zdravotnickou péči všem dětem a lidem z dané společnosti. V tom je však nezbytná role státu, jako představitele celého zdravotnického systému a platné legislativy. V diplomové práci jsme se zabývali připravovanými vládními reformami. Snahou této práce bylo proniknout do této nelehké oblasti a blíže přiblížit tuto problematiku především zdravotnické odborné veřejnosti. Výsledky výzkumného šetření mohou posloužit odborníkům ve zdravotně - sociální oblasti a být publikovány v odborných časopisech. Diplomová práce obsahuje část teoretickou a empirickou. V teoretické části práce jsme se zabývali systémy zdravotnické péče po roce 1989, potřebou vzniku nových reforem, ekonomickým vývojem, zdravotnickou legislativou a zmínili jsme i problémy současného zdravotnického systému České republiky. Podrobněji jsme se věnovali novelizovaným zákonům, které se týkají nových změn ve zdravotnickém systému České republiky. V reformních krocích ministerstva práce a sociálních věcí jsme se zaměřili především na změnu v ústavní péči o dítě a tedy možném nahrazení kojeneckých ústavů pěstounskou péčí. Pro empirickou část práce bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření metodou polostrukturovaného rozhovoru se sestrami. Výzkumný soubor tvořilo 20 vysokoškolsky vzdělaných sester, které pracují na dětském oddělení v nemocnicích v Českých Budějovicích, Táboře, Českém Krumlově a ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. V diplomové práci bylo stanoveno šest cílů a položeno šest výzkumných otázek. Nejprve jsme chtěli zjistit názory sester na nově plánované zdravotní a sociální reformy. Dále nás zajímala informovanost sester o plánovaných změnách ve zdravotní a sociální sféře. Dalšími cíli jsme chtěli zjistit, co by sestry rády změnily ve zdravotním systému České republiky, jaké mají povědomí o změnách ve zdravotní péči od roku 1989, jak jsou informovány o problematice ústavní péče a jaký je jejich názor na možné zrušení kojeneckých ústavů a nahrazení ústavní péče péčí pěstounskou. Z výzkumného šetření vyplynulo, že specifika zdravotnických reforem byla podle respondentek viděna z různého úhlu pohledu. Během kvalitativního šetření bylo zjištěno, že znalosti vysokoškolsky vzdělaných sester ohledně plánovaných zdravotnických reforem nebyly plně dostačující. S příchodem roku 2014 nastaly v českém zdravotnickém systému stěžejní změny. Zejména se neplatí zdravotnické regulační poplatky za pobyt v lůžkových zařízeních (od 1. ledna 2014). V médiích mnoho probírané zdravotnické poplatky respondentky většinou znaly, o ostatních reformách však příliš mnoho nevěděly. V této diplomové práci jsme se zaměřili na nedostatečnou (ne)informovanost sester o plánovaných zdravotnických reformách. Naším přáním je přesvědčit širokou odbornou veřejnost, že základní znalost o politickém dění v České republice je velice důležitým tématem.
|
|
|
Informovanost rodičů a dětských sester o kojeneckém spánku
ŠIPANOVÁ, Renáta
Jednou z nejčastějších stížností matek v ordinacích dětského lékaře je stížnost na noční poruchu spánku, především u starších kojenců a batolat. Dlouhodobá nespavost dítěte negativně ovlivňuje pohodu rodičů a narušuje klidnou atmosféru domova.U malých dětí se často setkáváme s některými poruchami spánku, k nimž se nejčastěji řadí časté noční probouzení a prodloužené usínání. Proto by o problematice spánku měli být rodiče informováni již na novorozeneckých odděleních, podobně jako o kojení.Cílovou skupinou výzkumu tedy byly matky kojenců a dětské sestry pracující na novorozeneckých odděleních a v primární pediatrické péči. Cílem bylo zjistit informovanost dětských sester a rodičů o kojeneckém spánku a vytvořit edukační materiál pro dětské sestry. Výzkumné šetření probíhalo s využitím snow ball technique, hloubkových rozhovorů s matkami a s použitím dotazníku s otevřenými otázkami pro sestry. Sesbíraná data byla následně přepsána, kodována, a odhalená data byla zpracována metodou rámcové analýzy. Výzkumný vzorek tvořilo 7 matek nespavých kojenců a 7 matek spavých kojenců. Sestry byly vybírány záměrně podle pracovišť na novorozeneckých odděleních a u dětských lékařů v primární péči se zaměřením dětská sestra. Výsledky: Rodiče získávají informace o kojeneckém spánku nejčastěji na internetu, z odborných knih, matky od kamarádek. Na informace o kojeneckém spánku se sester spíše neptají. Výzkum ukázal, že zdrojem znalostí sester jsou nejčastěji vlastní zkušenosti s vlastními dětmi. Sestry také využívají bohatých zkušeností díky dlouholeté praxi. Dále se v této problematice vzdělávají v odborných knihách, seminářích a nechybí ani internet. To, co sestry radí matkám při problému s kojeneckou nespavostí, bylo ve výzkumu uvedeno ze dvou pohledů. První byl pohled sester a druhý pak pohled matek. Překvapivě zde došlo k nesrovnalostem, hlavně u sester z primární péče. Intervence, které sestry udávaly, se shodovaly s fungujícími technikami na uspání kojence. Oproti tomu některé intervence, které popisovaly matky jako radu od sestry, svědčí spíše o neznalosti nebo nezájmu některých sester. Z výzkumu vyplynulo, že kvalita kojeneckého spánku může být do jisté míry ovlivněna tím, jaké informace dostanou rodiče již na novorozeneckém oddělení od zdravotnického personálu, protože ten je nejpovolanější v tom, aby tyto informace poskytoval. Matky ale nejčastěji volí jiné zdroje. Výzkum ukázal, že matky i bez porady s dětskou sestrou většinou instinktivně volí správné techniky k uspání neklidného nespavého kojence. Tyto výsledky vybídli k vypracování edukačního letáku pro sestry, který informuje o správných postupech a vhodných technikách k uspání neklidného nespavého kojence.
|
|
|
Úloha dětské sestry ve školním stravování
MÁGROVÁ, Milena
Postoje ke stravování a výživové zvyklosti se formují od raného dětství, pod vlivem životního stylu rodiny společně a postupně s působením školy a společenství, ve kterém dítě vyrůstá. Zdravý životní styl by měl systematicky oslovovat všechny děti v průběhu celé školní docházky přiměřené jejich věku a potřebám. Komplexní propojení teoretického a praktického působení na žáky při výuce ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví, Výchovy ke zdraví s možností propojení se školní jídelnou. Pokud bude snažení školních jídelen podpořeno působením učitelů, kteří vhodně využijí forem a metod výuky, aby zpřístupnili svým žákům nejen odborný pohled na problematiku výživy, ale oslovili žáky natolik, aby byli ochotni korigovat své dosavadní návyky z rodinného prostředí a dále je měnit ve prospěch svého zdraví. Pak budeme na dobré cestě společné spolupráce všech zúčastněných - rodičů, zdravotníků, učitelů a školních jídelen vedoucí ke společnému cíli a to je ZDRAVÍ. Cílem diplomové práce bylo zhodnotit úlohu dětské sestry ve školním prostředí, konkrétně školním stravování. Výzkumné šetření mělo analyzovat stravovací normy pro žáky ZŠ a zjistit zkušenosti a spokojenost rodičů se školním stravováním a zmapovat postoje dětí na nižším a vyšším stupni ke stravování ve školní jídelně. V diplomové práci bylo použito kvantitativní a kvalitativní výzkumné šetření. Sběr dat probíhal prostřednictvím dotazníkového šetření určené rodičům a dětem od 3. až do 9. třídy a Focus group dětí 1. a 2. třídy ZŠ v Jindřichově Hradci. Dotazníky byly zpracovány a statisticky vyhodnoceny programem SPSS. Využili jsme Pearsonova chi kvadrát testu, dvou-výběrového t -testu pro výstupy grafů a tabulek. Focus group bylo provedeno ve třídách a ve školní jídelně mezi dětmi během přestávky a oběda za přítomnosti učitele a zástupkyně ředitele školy. Výzkumný soubor byl tvořen rodiči dětí navštěvující ZŠ v Jindřichově Hradci a žáky 1. až 9. třídy téže školy. Školní stravování, které je velmi diskutovaným tématem jak odbornou, tak laickou veřejností v celé České republice a naše výsledky výzkumného šetření jsou zřejmě výjimkou. analýzy stravovacích norem vyplynulo, že spolupodílení se rodičů na vytváření jídelníčku se mohou podílet jen částečně, protože se i částečně spolupodílejí na financování školního oběda. Z pozorování dětí 1. a 2 třídy jsme zjistili, že děti v tomto období jsou ovlivňovány sociálním prostředím, ve kterém se během dne vyskytují. Přebírají zvyklosti, dovednosti, ale i zlozvyky od rodičů, učitelů a vzorů a jsou v tomto věku snadno ovlivnitelní, proto je nezbytné začít včas s výchovou ke zdraví a prevencí. Zjistili jsme, že děti byli téměř všechna se školním stravováním spokojeny. Další skupinou se stali žáci 3. až 9 třídy, kteří se vyjadřovali a hodnotili stravu ve školní jídelně, kde jak podle celorepublikových výzkumů se náš vzorek od ostatních lišil. Spokojenost dětí se školním stravováním se výrazně nelišila, jak jsme předpokládali, dle věku dětí na nižším a vyšším stupni ZŠ. Výzkumné šetření spokojenosti rodičů dětí se školním stravováním ukázalo, že rodiče dětí na nižším stupni jsou spokojenější, než rodiče dětí na vyšším stupni a spokojenost rodičů se liší. Výzkum poukazuje na propojení školního a zdravotnického systému, kde by v této komunitě měla místo právě dětská sestra, která ve školní zdravotní službě fungovala až do privatizace primární zdravotní péče a jinde v zahraničí úspěšně působí dodnes. Je nezbytné, aby komunitní sestry péči realizovaly, vedly, koordinovaly, a aby jejich péče byla ve všech oblastech vnímána jako legitimní a zásadní. Výsledky výzkumného šetření byly předem vyžádány zástupkyní ředitele školy v Jindřichově Hradci pro případnou korekci stravování dětí ve školní jídelně a dále mohou být prezentovány na seminářích nebo konferencích, které jsou zaměřené na výživu a na zdravý životní styl dětí.
|
|
|
Retrospektivní pohled na vývoj kompetencí dětské sestry na lůžkových odděleních
ŠIMKOVÁ, Zuzana
Diplomová práce se zabývá nejen otázkou kompetencí dětských sester a jejich vývojem, ale rovněž podmínkami přípravy na výkon povolání dětské sestry. V ošetřovatelství představují kompetence potřebnou způsobilost k vykonávání sesterského povolání. Představují pro tuto oblast znalosti, dovednosti a postoje, které jsou získávány v rámci vzdělávání. Jedním ze způsobů, jak získat způsobilost k povolání dětské sestry, je v dnešní době vysokoškolské studium. Druhý způsob je specializační vzdělání, ovšem za předpokladu, že zájemce splňuje podmínky k přijetí a získal odbornou způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry. Stanovení kompetencí sester v České republice je legislativně upraveno zákonem č. 96/2004 Sb., o získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, poslední vyhláška o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků je č. 55/2011 Sb. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje průřez historií pediatrie a ošetřovatelství, vybrané kapitoly ze zdravotnické legislativy a vývoj dětského oddělení českobudějovické nemocnice. Pro praktickou část jsem zvolila kvalitativní výzkumné šetření a to metodou dotazování dětských sester. Výzkumný soubor tvořilo 10 sester, které pracují nebo pracovaly na lůžkovém dětském oddělení. Celkem byly v práci stanoveny tři cíle. Prvním úkolem bylo zjistit vývoj kompetencí dětské sestry. Druhým cílem bylo zjistit rozsah kompetencí dětské sestry v současnosti. V poslední části mé práce jsem zjišťovala, zda dětské sestry znají své kompetence. Z výzkumného šetření vyplynulo, že se kompetence vyvíjely. Velký podíl na tomto vývoji má technický rozvoj v medicíně, nové poznatky v léčbě a používání moderních diagnostických metod a také stále se zvyšující vzdělávání sester. Výsledky výzkumného šetření mohou posloužit pro odbornou veřejnost na pediatrických kongresech a k publikaci v odborných časopisech.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče se zaměřením na potřeby dětí ve vybraných kojeneckých ústavech z pohledu sester
JAMBOROVÁ, Lenka
Diplomová práce se zabývala specifiky ošetřovatelské péče se zaměřením na potřeby dětí v kojeneckých ústavech z pohledu sester. Kojenecké ústavy jsou zdravotnická zařízení pro děti od 0 do 3 let věku. V některých případech se zde ale nacházejí i děti starší, a to hlavně z toho důvodu, že čekají na své sourozence, aby společně odešly do náhradních rodin či dále do dětských domovů. Specifika ošetřovatelské péče se u dětí v kojeneckých ústavech mění v závislosti na věku a jejich potřebách. Pravidelné střídání spánku, jídla, hry, pobytu venku a denní hygieny by měl zajistit denní režim. Proto je potřeba ho regulovat a budovat v něm určitý pořádek již od útlého věku. Dunovský rozdělil potřeby dětí na biologické, psychické, sociální a vývojové. Potřeby dětí jsou popsány tak, že se v různých fázích vývoje mění. Biologické potřeby jsou však trvalé a vyžadují plné uspokojení, aby vývoj dítěte nebyl narušen. Cílem této práce bylo zjistit, zda jsou z pohledu sester pracujících v kojeneckých ústavech uspokojovány potřeby dětí. Byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. Všechny se nám podařilo zodpovědět. V práci bylo použito kvalitativního výzkumného šetření, a to metodou strukturovaného rozhovoru, kdy respondentky odpovídaly na 32 předem připravených otázek. Výzkumný soubor tvořily všeobecné a dětské sestry ze 7 pracovišť z Dětského centra Jihlava, Znojma, Strakonic, Prahy a Dvora Králové. Dále z Dětského domova v Kamenici nad Lipou a Stránčic. Rozhovory byly přepsány do kasuistik a dále zpracovány do kategorizačních tabulek. Z šetření vyplynulo, že sestry v dotazovaných kojeneckých ústavech uspokojují biologické, psychické i sociální potřeby dětí podle svého nejlepšího vědomí a jak jim dovoluje personální i technické zázemí jejich pracoviště. Péči o svěřené děti by vylepšily větším počtem personálu, novou tělocvičnou, bazénem a dalším pavilonem, kam by mohly děti přecházet po dovršení 6 let věku. Na základě výsledků byl sestaven informační leták, který by měl informovat veřejnost o funkcích kojeneckých ústavů a možnostech náhradní rodinné péče. Tato práce může také posloužit zdravotnickým pracovníkům v kojeneckých ústavech v České republice jako edukační materiál, či k uvědomění si případných nedostatků v péči o tyto děti.
|
|
|
Komunitní péče versus sestry v primární pediatrické péči
VAŇKOVÁ, Soňa
Mezi poskytovatele primární zdravotní péče v dětské populaci patří pediatričtí lékaři ve spolupráci s dětskými sestrami. Sestry zaujímají klíčovou úlohu v rámci primární péče a jejich pozice se bude dále upevňovat v rámci zvyšujících se nároků na zdraví. Výzkum probíhal jako kombinace kvantitativního a kvalitativního šetření. Byl vytvořen dotazník pro sestry i pro rodiče a připraven rozhovor pro sestry. Výzkumný soubor tvořilo 102 sester v primárních pediatrických ordinací a 112 rodičů. 5 sester se zúčastnilo rozhovoru. V diplomové práci bylo stanoveno šest cílů. Prvním cílem bylo zjistit, zda sestry v primárních pediatrických ordinacích pracují pomocí ošetřovatelského procesu. Na první cíl byla postavena hypotéza: Sestry v primárních pediatrických ordinacích nepracují formou ošetřovatelského procesu, která se na základě získaných odpovědí potvrdila. Druhým cílem bylo zjistit, zda sestry mají vlastní sesterskou dokumentaci. Byla stanovena druhá hypotéza: Sestry v primárních pediatrických ordinacích nemají vlastní sesterskou dokumentaci, tato hypotéza se také potvrdila. Třetím cílem práce bylo zjistit, zda sestry v primární pediatrické péči provádějí návštěvní službu v rodinách. Pro tento cíl byla stanovena hypotéza: Sestry v primární pediatrické péči provádějí návštěvní službu v rodinách, která se na základě výzkumného šetření potvrdila. Čtvrtým cílem bylo zjistit, zda sestry sledují děti v rodinách se špatnou socioekonomickou situací. Stanovily jsme hypotézu: Sestry sledují děti v rodinách se špatnou socioekonomickou situací, která se taktéž potvrdila. V pátém výzkumném cíli jsme zjišťovaly, zda sestry mají informace o komunitní péči. Byla stanovena pátá hypotéza: Sestry v primární pediatrické péči nemají informace o komunitní péči, ta se na základě získaných odpovědí nepotvrdila. Šestým cílem bylo zjistit rozsah povědomí rodičů o komunitní péči. Stanovily jsme šestou a sedmou hypotézu: Rodiče nemají povědomí o komunitní péči, která se nám nepotvrdila a Rodičům postačuje péče poskytovaná pediatry a dětskými sestrami, která byla potvrzena. V rámci kvalitativního výzkumného šetření a na základě čtyř výzkumných otázek je možné stanovit dvě hypotézy. První hypotéza zní: Dětské sestry pracující v primární pediatrické péči se domnívají, že práce v komunitní péči je nutná a potřebná z hlediska zajištění dětí z rodin se sníženým socioekonomickým statusem. Druhá hypotéza zní: Dětské sestry z primárních pediatrických praxí se domnívají, že je nutná spolupráce s ostatními sestrami pracujícími v terénu a je nezbytné se soustředit na výchovu ke zdraví. Sestry by si měly uvědomit jaké postavení mají ve zdravotnických systémech, nejsou jen pouhé poskytovatelky péče a vykonavatelkami příkazů lékaře. Mají své další role, které by se měly naučit využívat, např. manažerky, výzkumnice, obhájkyně práv, poradkyně, edukátorky aj.
|
|
|
Přístup k prvnímu ošetření novorozence v rozmezí dvaceti let
FORMANOVÁ, Renata
V bakalářské práci na téma ?Přístup k prvnímu ošetření novorozence v rozmezí dvaceti let? jsem se zabývala problémem prvního ošetření novorozence v 90. letech minulého století a ošetřením novorozence v současnosti. Cílem prvního ošetření novorozence je zajistit vhodné podmínky pro nerušený přechod novorozence z intrauterinního do extrauterinního života a zajistit tak dobrý a ničím nerušený nástup poporodní adaptace
|
|
|
Úloha dětské sestry v edukaci umělé výživy novorozenců
ZAJÍCOVÁ, Lucie
V současnosti není po odchodu z porodnice kojeno 4,5 % novorozenců a jen 34 % kojenců je kojeno déle než šest měsíců. Pokud matka nemůže nebo nechce své dítě kojit, přichází na řadu práce dětských sester, které by měly maminky komplexně edukovat o umělé výživě. Tato práce se zaměřuje na problematiku umělé výživy novorozence. Má za úkol zmapovat úlohu dětské sestry v edukaci umělé výživy novorozenců, stejně jako zjistit důvody maminek k zastavení laktace a převedení svých dětí ? novorozenců na umělou výživu. Pokusili jsme se zjistit, jaké jsou chyby v aplikaci umělé výživy novorozence, kterých se maminky dopouštějí a zda je možné tyto chyby eliminovat edukačním procesem vedeným dětskými sestrami. K realizaci výzkumné části naší práce byla použita metoda kvantitativně-kvalitativního výzkumu. Pro sběr dat kvalitativního výzkumu byla použita technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor byl anonymní. Kvantitativní výzkum byl provedený formou dotazování. Dotazník byl anonymní. Obsahoval 23 otázek. Výzkumnými soubory kvalitativního výzkumu jsou matky-rodičky, které používají pro výživu svých novorozených dětí přípravky umělé výživy. Tento soubor 9 respondentek byl vybrán v rámci jihočeského kraje. Výzkumný soubor pro kvantitativní výzkum tvořily dětské sestry, pracující na oddělení fyziologických novorozenců nemocnic jihočeského kraje. Výsledky naší práce bychom chtěli postoupit širší veřejnosti maminek, které se rozhodli na základě svého uvážení, že kojit nechtějí nebo nemohou. Námi vytvořený edukační materiál chceme zpřístupnit i dětským sestrám, pracujícím na oddělení fyziologických a patologických novorozenců, stejně jako sestrám v primární péči.
|
|
|
Vypracování standardu výživy dětí do tří let
KILBERGEROVÁ, Jana
Cílem práce bylo zjistit způsob stravvání dítěte do věku tří let v rodině, zjistit, zda sestry informují matky dětí do věku tří let o zádśadách správné výživy jejich dítěte a vytvořit edukaci v oblasti zásad správné výživy dítěte do věku tří let. Tyto cíle byly splněny. V kvantitativním výzkumném šetření tvořily výzkumný soubor všeobecné a dětské sestry a maminky dětí do věku tří let ve všech 123 ordinacích praktických lkařů pro děti a dorost v Jihočeském kraji. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že maminky jsou dobře edukovány v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost o správném způsobu stravování svého dítěte. Výsledky výzkumného šetření sester poukazují na nejednotnost názorů v zavádění některých potravin do jídelníčku kojenců a batolat. Odpovědi sester a maminek byly podkladem pro vypracování edukační příručky a standardu výživy dětí do tří let věku.
|
host ::
RSS.