Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 69 záznamů.  začátekpředchozí40 - 49dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dostavba městského bloku Studie dostavby městského bloku mezi ulicemi Koliště, Cejl a Vlhká
Zámečníková, Barbora ; Foretník, Jan (oponent) ; Františák, Luboš (vedoucí práce)
Riešené územie rozprestierajúce sa medzi ulicami Koliště, Cejl a Vlhká sa nachádza v blízkosti historického jadra mesta. Charakter okolia spočíva v náväznosti na historické udalosti 19. storočia — rušenie hradieb a vznik okružnej triedy. V riešenom území je navrhnutých osem objektov — 2 na ulici Vlhká a 6 na ulici Koliště. Snahou návrhu bolo dotvoriť mestský blok s naviazaním na okolitú zástavbu so vzájomným rešpektom. Exteriér riešených objektov je navrhovaný s klasickou omietkou v jemnom bielom odtieni. V návrhu je tiež zahrnuté urbanistické pretvorenie priestoru pred Mestským riaditeľstvom polície mesta Brno a tiež pretvorenie priestoru na ulici Vlhká pre vytvorenie plnohodnotného priestoru námestia. Na oboch uliciach — Koliště a Vlhká sú novonarhnuté pozdĺžne parkovacie miesta obohatené líniovou výsadbou stromov pre získanie zelene do riešeného územia a jeho okolia. Celkový koncept je navrhnutý tak, aby svojou funkčnosťou a dispozíciou dosahoval efektivitu a tiež je snaha o vzájomnú reakciu k okolitému prostrediu. Navrhované objekty dotvárajúce mestský blok sú polyfunkčné objekty s vertikálnym členením funkcií. Súčasťou návrhu je aj prepojenie ulíc Koliště a Vlhká pre peších a to priechodom vedúcim cez vnútroblok medzi objektami. Hlavnou myšlienkou vytvorenia vnútrobloku je kontrast voči rušnej ulici Koliště. V návrhu vnímam dostavbu blokov ako zjednotenie celkových priestorov územia.
Rezidenční spokojenost seniorů na vybraných pražských sídlištích
Slezáková, Alena ; Temelová, Jana (vedoucí práce) ; Šiftová, Jana (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit a porovnat rezidenční spokojenost seniorů ve věku 65 a více let na třech pražských panelových sídlištích - Invalidovna, Háje a Nové Butovice, která se kromě jiného liší obdobím výstavby. Výzkum realizovaný na přelomu května a června 2011 metodou polo-strukturovaných rozhovorů zjišťuje spokojenost seniorů v několika oblastech - základní obchody a služby, volnočasové aktivity, sociální vztahy, doprava a mobilita, veřejné prostory a zelené plochy, bydlení, bezpečnost. Kromě toho je hodnocena rezidenční stabilita seniorů a celková rezidenční spokojenost.
Požární stanice v Pacově
Samec, Petr ; Klubalová, Pavlína (oponent) ; Brzoň, Roman (vedoucí práce)
Diplomová práce je projektová dokumentace pro provedení stavby požární stanice. Jedná se o rozlehlou budovu, která obsahuje prostory a vybavení potřebné pro provoz požární stanice profesionálních a dobrovolných hasičů. Stavba je situována v okrajové části města Pacov v Kraji Vysočina. Ve spodní části budovy jsou umístěny garáže pro hasičská vozidla, technické prostory a šatny. V horní části budovy je tělocvična, kanceláře a prostory pro pobyt hasičů. Budova má obdélníkový půdorys s plochou vegetační střechou. Objekt je vyzděn z vápenopískových kvádrů s kontaktním zateplením.
Vývoj sídliště Černý Most
Kočová, Anna ; Šlemr, Jan (vedoucí práce) ; Novotný, Vojtěch (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem sídliště Černý Most. Sídliště se nachází na východě Prahy. Momentálně spadá pod správu Prahy 14. Práce popisuje sídliště od prvních plánů přes realizaci až po dnešní stav. Věnuje se urbanistickým složkám a popisuje, jak se jejich řešení v průběhu měnilo. Dále také práce hodnotí, jak ovlivnily sídliště velké investiční akce.
Aktéři lokálního rozvoje (Kácov, Chlum, Tichonice, Kladruby)
Jirků, Markéta ; Kocmánková Menšíková, Lucie (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Cílem diplomové práce je porovnat a zhodnotit, jaký význam má spolková činnost, zda a jakým způsobem přispívá ke zkvalitnění a rozvoji lokálního života a lokálního společenství ve zkoumaných obcích Chlum, Tichonice a Kladruby (obce do tří set obyvatel) a porovnat spolkovou činnost těchto obcí s třikrát větším městysem Kácov. Cílem diplomové práce je zjistit, z jakého důvodu se menší obce do tří set obyvatel jeví stejně aktivní jako větší městys. Teoretická část vymezuje teoretické zázemí ke zkoumané problematice. Empirická část práce je tvořena sekundární a komparativní analýzou dat o aktérech, aktivitách a majetkovém vybavení obcí a empirickým šetřením o aktérství ve sledovaných obcích. Sekundární a komparativní analýza dat ukázala, že společenský život v menších obcích je rozmanitý a bohatý především aktivitami typu zábavného, kulturního a sportovního. Oproti většímu městysi je v menších obcích pořádáno méně aktivit folklorních a vzdělávacích. Bylo zjištěno, že společensky nejaktivnější je obec Kladruby, u níž je poměr aktivit k počtu obyvatel nejvyšší - 5,3%. Následuje obec Tichonice s poměrem 3,6%, městys Kácov s poměrem 3,3% a obec Chlum s poměrem 3%. Vyšlo najevo, že neexistuje přímá souvislost mezi počtem aktérů a společenskou aktivitou obce. Aktivita jednotlivých aktérů se liší a neplatí tedy, že čím více skupin aktérů v obci působí, tím více aktivit aktéři v obci pořádají. Bylo zjištěno, že nejrozmanitější občanskou vybaveností disponuje městys Kácov. I přes patrný vliv majetkového vybavení obce na pravidelnost pořádání aktivit, není tento faktor jedinou podmínkou při pořádání aktivit. Nedostatky v občanské vybavenosti může při pořádání aktivit částečně nahrazovat dobře fungující společné organizování aktivit aktéry, což je při pořádání aktivit faktorem, který odlišuje menší obce od třikrát většího městyse. Exogenní vliv byl v posledních deseti letech patrný ve všech sledovaných obcích, a to skrze získání a investování finančních prostředků do majetkového vybavení obcí, které jim umožnilo pořádat aktivity zcela nové, nebo pokračovat v pořádání aktivit stávajících. Empirické šetření bylo uskutečněno prostřednictvím polostandardizovaných rozhovorů s aktéry působícími ve veřejném a neziskovém sektoru ve sledovaných obcích. Klíčovým faktorem při pořádání aktivit je občanská angažovanost propojená se vzájemnou spoluprací jednotlivých aktérů (tj. kombinace využití kulturního a sociálního kapitálu aktéra). Dotazovaným aktérům se menší obce možná nejeví stejně aktivní jako třikrát větší městys. Důvody, proč se mohou menší obce jevit stejně aktivní jako větší městys, tak spočívají, dle autorky této práce, ve vyšší občanské angažovanosti a vyšší míře spolupráce aktérů při pořádání aktivit v menších obcích. Společenský život hraje ve všech sledovaných obcích důležitou roli, zejména ve vytváření a udržování mezilidských vztahů, v posilování sociální soudržnosti, udržování tradic a ve vytváření vztahu k místu. Bylo zjištěno a tím potvrzeno, jak jsou pro rozvoj sledovaných obcí klíčové endogenní vlivy (činný aktér), který je, při vhodném doplnění a sladění s vlivy exogenními, dále podněcován.
Územní studie lokality Nad Pískovnou - Stará Boleslav
Štefan, Jakub ; Macoun, Milan (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na navržení územní studie pro rozvojovou lokalitu na severozápadním okraji města Brandýs nad Labem Stará Boleslav. Teoretická část řeší především problematiku procesu suburbanizmu, utváření veřejných prostor v sídle, potřebnou občanskou vybaveností konkrétně mateřské školy a vliv těžby písku na životní prostředí v blízkém okolí. S ohledem na vypracovanou teoretickou část a analýzy řešeného území je navržená územní studie, která vychází z územního plánu města Brandýs nad Labem Stará Boleslav a z širších vztahů řešené lokality. Navržená územní studie řešené lokality plní funkci pro bydlení, občanské vybavenosti a veřejné zeleně s návazností na okolní cyklotrasy a krajinu.
Analýza rozvoje obce Dolní Beřkovice a její perspektivy
Havel, Tomáš ; Prášilová, Marie (vedoucí práce) ; Kříž, Josef (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rozvojem obce Dolní Beřkovice, která se nachází na levém břehu řeky Labe nedaleko města Mělník ve Středočeském kraji. Práce se zaměřuje na vývoj demografických ukazatelů jako je vývoj počtu obyvatel, vývoj věkové struktury obyvatel nebo vývoj migračního a přirozeného přírůstku a z toho vznikající vývoj celkového přírůstku. Pomocí časových řad byl predikován vývoj počtu obyvatel a vývoj počtu přistěhovalých občanů do obce. Dále byl proveden rozbor hospodaření obce pomocí vyhodnocení jejích příjmů a výdajů. Z výsledků byly poté vyvozovány návrhy a doporučení, které by mohly obci pomoci v dalším rozvoji.
Hodnocení hospodaření obcí s rozšířenou působností v Jihomoravském kraji
Solčány, Jan
Tato diplomová práce se zabývá problematikou hodnocení hospodaření obcí s rozšířenou působností v Jihomoravském kraji. Práce je složena ze dvou částí, a to z teoretické a praktické. V teoretické části jsou charakterizovány základní pojmy týkající se veřejné správy, rozpočtu obce a rozpočtové skladby. Dále pak jsou uvedeny konkrétní metody výpočtu finančního hospodaření obcí a vysvětlení pojmu občanská vybavenost. Praktická část je zaměřena na aplikaci konkrétních metod výpočtů na obce v Jihomoravském kraji týkající se souvislostí mezi jejich finanční situací a občanskou vybaveností. V závěru práce jsou vypočtené hodnoty obcí s rozšířenou působností celkově shrnuty.
Možnost ekonomického rozvoje malých obcí: srovnání případových studií Morkůvky a Kurdějov na Hustopečsku
Radová, Monika
Bakalářská práce se zabývá možnostmi ekonomického rozvoje malých obcí. Konkrétně se zaměřím na obce Kurdějov a Morkůvky. V práci nejprve popisuji problémy, které malé obce mají (vybavenost technickou infrastrukturou, občanskou vybavenost, migraci venkovského obyvatelstva a stárnutí obyvatelstva, humánního a sociálního kapitálu). Dále se zabývám příležitostmi rozvoje malých obcí (bydlení, podnikání, turistika, rekreace a cestovní ruch). Následně statisticky charakterizuji postavení malých obcí (200 -- 499 obyvatel) v rámci Česka. Poté charakterizuji obce Kurdějov a Morkůvky z hlediska geografického, demografického vývoje a struktury, ekonomické a technické infrastruktury. Nakonec navrhuji možnosti rozvoje obou obcí. Z výsledků vyplývá, že obec Kurdějov má mnohem větší potenciál rozvoje než obec Morkůvky. Důvodem je bližší vzdálenost od města Hustopečí, napojení na dálnici D2, což je také příčinou většího zájmu turistů. V obci se také nachází podnikatelské subjekty, které mohou nabídnout turistům své služby (ubytovací zařízení, restaurace). Obě obce by se měly zaměřit především na propagaci
Srovnání vlivu suburbanizace na regiony Tišnovska a Kuřimska a její vliv na plánování rozvoje území
Báčová, Aneta
BÁČOVÁ, A. Srovnání vlivu suburbanizace na regiony Tišnovska a Kuřimska a její vliv na plánování rozvoje území. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita. Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií, 2015. Vedoucí práce Mgr. Lukáš Nevěděl, Ph.D. Předmětem diplomové práce je komplexní analýza správních obvodů ORP Kuřim a ORP Tišnov zasažených procesy suburbanizace a vnitřní periferie. Práce hodnotí pomocí kvantitativní a shlukové analýzy demografický vývoj ve sledovaných obcí, socieoekonomickou strukturu, dostupnost a kapacitu veřejných služeb. Součástí je také predikce budoucího populačního vývoje.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 69 záznamů.   začátekpředchozí40 - 49dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.