|
Nevyužitý potenciál venkovského cestovního ruchu v regionu Táborska
ČIHÁKOVÁ, Pavlína
Hlavním cílem této práce bylo analyzovat nevyužitý potenciál venkovského cestovního ruchu v regionu. Po analýze navrhnout možnosti rozvoje konkrétního potenciálu. K tomuto produktu bylo zapotřebí provést dotazníkové šetření, zda by o něj existoval skutečný zájem. Po té byla zpracována předběžná kalkulace, zda by podnik mohl fungovat.
|
|
Výkonnost ekonomiky regionu
KLOUD, Petr
Práce se zabývá měřením výkonnosti regionu na konkrétním případě Jihočeského kraje, identifikací problémů, které souvisejí s použitím nakroekonomických ukazatelů na regionální úrovni.
|
| |
|
Židé v Jihlavě a v moravské části jihlavského okresu
ŠINKOVSKÁ, Jana
Diplomová práce je věnována historii židovského obyvatelstva Jihlavy a okolních moravských obcí. Těžiště práce je kladeno na historii a současný život židovských občanů daného regionu a na zobrazení dějin a součastného stavu židovských památek regionu (včetně zaniklých objektů). Práce vychází ze studia celostátní a regionální literatury a dobových pramenů (archivní materiál, tisk). Zároveň podstatnou částí práce je osobní seznámení se se současným stavem dochovaných židovských památek v regionu. Tato práce je komparací historických poznatků. Ve většině případů ukončila židovské osídlení nacistická rasová perzekuce, a tudíž navázání na historii současným židovským osídlením regionu současnými poznatky nebylo možné. Naopak v části věnující se židovským památkám bylo možné na historické prameny navázat poznatky o současném stavu a konkrétními zjištěními přímo v jednotlivých obcích.
|
|
Historie Sokola v Písku
OBERMAYER, Jan
Tato bakalářská práce se zabývá historií Sokola v Písku a to od samého počátku až do dnešní doby. Činnost sokolská dostala během svého vývoje několik ran osudu a musela být i několikrát ukončena. Nejen členové Sokola v Písku byly velmi hrdí a čestní vlastenci. Šli bránit republiku během první světové války, hlásili se do čs. legií a i po válce fungovali ve městě krojovaní Sokolové jako dozor a bránili rabování a chaosu. Zlatého věku dosáhlo u nás sokolské hnutí po I. světové válce, ale tento vrchol trval pouhých 20 let, něž jeho expanzi přerušila II. světová válka. I přes to v této době zaznamenal nebývalý rozvoj. Každý 15. občan byl jeho členem a celkový počet se blížil k milionu. Sokol podporoval vlastenecké cítění Čechů, což vyvrcholilo manifestací na X. všesokolském sletu v roce 1938. V následujících těžkých letech války němečtí okupanti Sokolům jejich postoje neodpustili, přibližně 12 000 členů bylo vězněno, 3 300 z nich v nacistických koncentračních táborech zahynulo. I písečtí Sokolové přišel o své nejlepší činovníky a členy. V roce 1941 byla organizace podruhé rozpuštěna a její majetek byl zabaven. Po dlouhých čtyřiceti letech komunistické totality a po jejím pádu povstal Sokol v roce 1990 znovu k životu. Tělocvičný proces v Sokole prošel velkou proměnou, protože vývoj v oblasti tělovýchovy stále pokračuje. Dřívější sokolské cvičení je dnes koncipováno jako všeobecná průprava pro děti a kondiční pro dospělé, v mnohém má ale ještě modernější ráz. Byla pozměněna forma i obsah, což si získává stále nové příznivce.
|
|
Vznik a činnost Stálé kanceláře Jihočeského kraje v Bruselu
BROMOVÁ, Markéta
Tato práce se zabývá vznikem Stálé kanceláře Jihočeského kraje v Bruselu a zejména pak jejím fungováním v hlavním městě Evropy. Regionální zastoupení jsou v Bruselu zakládána za účelem pomoci k rozvoji kraje získáním potřebných finančních prostředků. Brusel je místem projednávání a přijímání návrhů, a proto jsou tyto kanceláře pro kraje velmi důležité. Součástí práce je komparace jednotlivých regionálních zastoupení z různých členských států. Tato komparace nabízí pohled jednotlivých kanceláří zejména v oblasti fungování, organizace, aktivit a spolupráce.
|
| |
| |
| |
|
Regionální identita obyvatel (české části) euroregionu Nisa
Roubal, Ondřej
Cílem této disertační práce je poznání životopisné a regionální identity obyvatel české části euroregionu Nisa. Vztah k 'životnímu prostoru' má svůj vlastní vývoj a vnitřní rozměry. Pokusím se najít a popsat kořeny a současné procesy regionální identifikace obyvatel prostřednictvím jejich biografických vyprávění. Cílem je rovněž mezigenerační srovnání revolučních historických událostí minulého století, nahlížených z perspektivy individuální zkušenosti, chování a mentality 'starší' a 'mladší' generace. Projekt se zakládá na kvalitativních výzkumných postupech. Informační bází jsou biografická vyprávění generace prarodičů a vnoučat a hluboká analýza jejich obsahu.
|