|
|
Klima třídy
KŘIKLAVOVÁ, Tereza
Cílem diplomové práce je posouzení klimatu školní třídy na druhém stupni základních škol v souvislosti s právě probíhající reformou školství. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy - například sociální skupina, sociální role, pozice ve skupinách, klima školy, třídy. Dále jsou zde popsány determinanty klimatu třídy, aktéři klimatu, nechybí současné přístupy ke zkoumání klimatu. V závěru je vysvětleno, co je to školská reforma. V praktické části jsou vymezeny cíle a předpoklady. Je zde blíže specifikována metoda měření i průběh měření. V závěru jsou ověřovány předpoklady.
|
|
| |
|
|
KRESBA JAKO PROSTŘEDEK POZNÁVÁNÍ TRADIC VÁNOČNÍ ČAS (PŘEDŠKOLNÍ VĚK)
ŠIMKOVÁ ŠTOLCOVÁ, Lenka
Práce je zaměřena na kresbu předškolních dětí. Její význam a využití pro poznávání tradic, konkrétně ve vánočním čase. Práce je rozdělena na dvě části, a to teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zaměřuje na vysvětlení jednotlivých pojmů, jako je kresba a její důležitý význam v předškolním věku. Popisuje tvořivost jako hlavní faktor, který ovlivňuje výtvarnou činnost a potřebu rozvíjet ji. Charakterizuje předškolní věk a jeho vývoj. Poukazuje na nutnost spolupráce rodičů a předškolního zařízení. Dále se zaměřuje na tradice a její aspekty pro lidský život. Jejich spojitost s ročním obdobím a navození tématu vánoční čas pro dětskou výtvarnou tvorbu. Praktická část mé práce je z velké části věnována motivaci a posléze realizaci výtvarné tvorby na téma ?Štědrý den v Betlémě?. Děti v mateřské škole byly motivovány pomocí četby pohádek, biblického příběhu, hry, zpěvu a dramatického ztvárnění. Zadání proběhlo v souladu se zásadami správného vedení výtvarné činnosti. Práce je zakončena ukázkami dětských kreseb a také zpětnou vazbou, která formou dotazů položených dětem s časovým odstupem doplňuje celkové vyhodnocení výtvarného dne.
|
|
|
ŠKOLA OČIMA PŘEDŠKOLNÍHO DÍTĚTE
ŠONKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce je zaměřena na školu takovou, jakou si ji představují předškolní děti. Teoretická část charakterizuje předškolní období a jeho specifika. Dále se zaměřuje na popis vývoje poznávacích procesů, jeho zvláštnosti a typické vlastnosti objevující se u dětí předškolního věku. Zahrnuté jsou zde také dětské představy, fantazie a způsob, jakým je dětem přetvářená skutečnost. Pozornost je věnována emočnímu a sociálnímu vývoji, který je důležitý pro rozvoj osobnosti dítěte. Kresbě, která slouží jako výpověď o psychickém světě dítěte. V neposlední řadě je zde popsána škola, jako nové prostředí, které s sebou přináší více povinností a nároků na dítě a jeho rodiče. Praktická část se zabývá výzkumnými otázkami, které měly zjistit, jakou si děti představují svoji budoucí školu, kam nastoupí do první třídy a paní učitelku. Co se podle nich dělá ve škole, jak si vysvětlují pojem učení, na co se nejvíce těší. Zda si uvědomují změnu, se kterou přichází nástup do základní školy. Jak si představují trávení času po škole, po vyučování a jaký je dle dětí důvod docházky do školy. Výsledky rozhovorů jsou porovnány s výsledky dospělých, kteří odpovídali na stejné otázky. V této části jsou využity dvě výzkumné metody ? polostrukturovaný rozhovor a kresba.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u dětí s artroskopií kolenního kloubu
ŠESTÁKOVÁ, Růžena
S narůstající sportovní fyzickou aktivitou mládeže roste spektrum úrazů kolenního kloubu. Artroskopie představuje v současné době jednu ze základních diagnostických a terapeutických metod poranění kloubů. Díky této metodě může lékař kloub přímo prohlédnout pomocí endoskopického nástroje a popřípadě v něm provést chirurgický zákrok S jejím rozvojem se stále častěji používá i u dětských pacientů. Bezkonkurenčně nejčastěji artroskopovaným kloubem je kloub kolenní. Zákrok je proveden na operačním sále, nejčastěji v celkové narkóze, je šetrný, rychlý a přesný. Přesto musí být dětský pacient přijat do nemocnice, což představuje vedle plánovaného zákroku velkou psychickou zátěž nejen pro dítě, ale pro celou rodinu. Jak tuto situaci dítě a rodiče zvládnou, závisí ve velké míře také na ošetřovatelském personálu. Proto je třeba věnovat zvýšenou pozornost ošetřovatelské péči. Teoretická část bakalářské práce popisuje anatomii kolenního kloubu, jeho možné poškození a na tuto teorii volně navazuje ošetřovatelská péče před a po artroskopii kolenního kloubu, rehabilitační ošetřovatelství, uspokojování potřeb, informovanost dětí před propuštěním. Praktická část je zaměřena na dětské pacienty, kteří byli hospitalizovaní na Dětské klinice Nemocnice Č. Budějovice a.s. a podstoupili artroskopii kolenního kloubu. Další část je zaměřena na sestry pracující s těmito dětmi. Práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření a získané informace byly shrnuty do kazuistik a rozhovorů. Pro výzkumnou část byby stanoveny tři výzkumné otázky. Cílem bakalářské práce je zjistit specifika v ošetřovatelské péči u dětí s artroskopií kolenního kloubu. Zjištěná specifika jako péče o Redonův drén, používání francouzských holí ev. motorové dlahy, edukace dětí a rodičů mohou pomoci sestře si tato specifika více uvědomit, neprovádět je automaticky a zkvalitnit tak poskytování ošetřovatelské péče. Jejich identifikace napomůže ke správnému stanovení ošetřovatelských diagnóz, cílů a intervencí v ošetřovatelském procesu u pacienta před a po artroskopii kolenního kloubu. Dalším cílem bylo zjistit, které negativní faktory nejčastěji tyto děti vnímají. Tím, že jsme zjistily specifika péče a klademe na ně větší důraz, zmírníme zároveň negativní faktory, které tyto děti vnímají. Řadíme mezi ně strach, převaz spojený s odstarněním Redonova drénu, bolest. Získané výsledky bakalářské práce byly zpracovány do standardního ošetřovatelského plánu, který by měl přispět ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o děti podstupující artroskopii kolenního kloubu.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u dětí hospitalizovaných s autismem
SCHÖNBAUEROVÁ, Andrea
Téma diplomové práce je Specifika ošetřovatelské péče u dětí hospitalizovaných s autismem. V teoretické části práce jsou popsány příčiny autismu, klinické projevy, diagnostika, základní terapeutická opatření a ošetřovatelská péče u takového dítěte. Diplomová práce má stanoveny 3 cíle: Cíl 1. Zjistit problémy provázející hospitalizaci dítěte autisty. Cíl 2. Zjistit specifika ošetřovatelské péče u dětí s autismem. Cíl 3. Vytvořit informační brožůrku, která by pomohla sestrám získat základní informace potřebné k poskytování odborné ošetřovatelské péče dětem s autismem. K dosažení cílů byla použita forma kvalitativního výzkumu a technika standardizovaného rozhovoru. V rámci výzkumu byly použity dva výzkumné vzorky. První výzkumný soubor tvořily sestry, které pracují na oddělení dětské psychiatre a oddělení dětské neurologie. Tyto sestry byly vybrány záměrně, protože ošetřují děti s autismem pravidelně a mají v této oblasti mnoho zkušeností. Dohromady bylo provedeno 10 rozhovorů, které byly zaznamenány na záznamový arch a následně zpracovány. Druhým výzkumným souborem byly matky dětí, u kterých byl diagnostikován dětský autismus a které prodělaly se svým dítětem hospitalizaci v nemocnici v rámci diagnostického pobytu nebo v souvislosti s akutním ošetřením. Zde bylo provedeno také 10 rozhovorů. Po provedení kvalitativního výzkumu byla získána odpověď na stanovené výzkumné otázky: Výzkumná otázka č.1 zjišťuje, jaká existují specifika ošetřovatelské péče o dítě s autismem. Na základě výzkumu bylo zjištěno, že ošetřovatelská péče u dětí s autismem má jistá specifika v oblasti komunikace, zachování rituálů, nutnosti doprovodu rodiče, psychické zátěži dítěte i personálu. Výzkumná otázka č.2 byla zaměřena na zjištění, jaké problémy provázejí hospitalizaci dítěte s autismem. Zde bylo na základě provedených rozhovorů zjištěno, že největší problémy při hospitalizaci činí agresivita dětí, problematická adaptabilita na změnu prostředí a problémy, které nastávají po prodělané hospitalizaci. Dále bylo zjištěno, že velkým problémem je individualita dětí, kterou je nutné zohlednit při poskytování ošetřovatelské péče. Výzkumná otázka č.3 zjišťovala, jak sestry hodnotí přítomnost rodiče při hospitalizaci dítěte s autismem. Všechny sestry vnímají přítomnost rodiče velmi kladně. Prospěšnost přítomnosti rodičů při hospitalizaci spatřují sestry v tom, že rodiče předávají sestrám důležité informace, doprovázejí dítě po celou dobu pobytu, pomáhají dítěti s adaptací na nové prostředí, zajišťují u dítěte běžnou denní péči včetně trávení volného času a poskytují dítěti pocit bezpečí a jistoty. Výzkumná otázka č.4 řeší problematiku toho, jak se sestry cítí při ošetřování dítěte s autismem. Zjištěné informace jsou individuální. Výzkumné šetření ukázalo, že se sestry cítí dobře, bezproblémově a práce je pro ně rutinou. Negativní pocity u sester jsou ovlivněné okolnostmi v podobě nálady, únavy či náročné komunikaci s rodiči. Dále byl zjištěno, že sestry pociťují nejistotu v době, kdy začínají pracovat s dětmi s autismem a při prvním kontaktu s dítětem. Vzhledem k vysoké prevalenci poruchy v populaci je nutné, aby sestry znaly základní informace o autismu a osvojily si zásady ošetřovatelské péče u dětí s tímto typem postižení. V této souvislosti byla vytvořena informační brožůrka, která má pomoci sestrám získat základní informace potřebné k poskytování odborné ošetřovatelské péče dětem s autismem.
|
|
|
Specifické péče o dítě s Downovým syndromem
BUBALOVÁ, Petra
Downův syndrom je kongenitální neboli vrozená vada způsobená přítomností jednoho nadbytečného chromozómu č. 21. Společnost má mylné představy o tom, kolik se vlastně rodí dětí s touto vrozenou vadou a podle toho také jedná. Je překvapivým faktem, že na každých 700 až 1000 živě narozených se narodí jedno dítě s Downovým syndromem. V České republice se v posledních letech rodilo přibližně 70 dětí ročně, tj.1 dítě s Downovým syndromem na 1500 živě narozených dětí. S Downovým syndromem přichází také jisté odlišnosti spojené s péčí. Rodiče musí brát v úvahu zpožděný vývoj dítěte a tím i zvýšenou péči a menší samostatnost dítěte. Práce je rozdělena na 2 části. Teoretická část práce se zabývá problematikou Downova syndromu, její historií, formami Downova syndromu, prenatální a postnatální diagnostikou, přidruženými onemocněními a mentální retardací. Déle se věnuje problematice zdravotní péče u dětí s Downovým syndromem, komunikací a včasnou péčí. Na teoretické podklady navazuje realizace výzkumného šetření. Empirická část bakalářské práce je zaměřena na zjištění specifické péče u dětí s Downovým syndromem a na nejčastější problémy rodičů hospitalizovaných dětí s Downovým syndromem. Součástí výzkumu je také bližší seznámení s problematikou života rodin dětí s Downovým syndromem. K získávání a zpracování dat byly použity kvalitativní výzkumné metody. Kvalitativní šetření bylo prováděno pomocí polostandarizovaného rozhovoru vedeného s matkami dětí s Downovým syndromem a dětskými sestrami. Dále bylo použito zúčastněné skryté pozorování, kdy pozorovanými byly děti s Downovým syndromem. Z výsledku provedeného výzkumu vyplynulo, že se v oblasti Downova syndromu specifika v ošetřovatelské péči takřka nevyskytují. Jakákoliv zvýšená či odlišná péče o dítě s diagnózou Downův syndrom vyplynula z přidružených onemocnění, kterými děti častěji, ne však zákonitě, trpí. Za jediné postižení, které se vyskytuje u dětí s Downovým syndromem téměř ve všech případech, považujeme mentální retardaci. Velice často se také u dětí s Downovým syndromem setkáváme se sníženým svalovým tonusem. Z výzkumu nejčastějších problémů rodičů dětí s Downovým syndromem byla zjištěna nedostatečná edukace ze strany sester a lékařů o problematice Downova syndromu. Jako zásadní problém vnímaly matky nevhodné chování ze strany zdravotníků. Aby poskytovaná ošetřovatelská péče o dítě s Downovým syndromem dosahovala adekvátní úrovně, je nezbytné, aby sestra znala alespoň základní specifika. Tato práce poukazuje na daná specifika a může posloužit jako učební pomůcka nejenom pro sestry, ale také pro rodiče dětí s Downovým syndromem a širokou veřejnost. K tomuto účelu jsme vytvořili leták.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u dětí se stomií tenkého a tlustého střeva
BARTYZALOVÁ, Martina
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku dětských pacientů se stomií. Stomie je vyvedení tenkého nebo tlustého střeva na povrch těla. Nejčastějšími indikacemi u ileostomií je odstranění tlustého střeva, vrozené vývojové vady a nekrotizující enterokolitida (NEC). Nejčastějšími důvody pro zavedení u kolostomií jsou také vývojové vady a Hirschsprungova choroba. Dětí se stomií v České republice mnoho není. Jsou to zejména novorozenci a kojenci, u kterých se jedná především o stomie dočasné. O takto nemocné děti se v domácím prostředí především starají rodiče. Rodiče jsou závislí na pomoci stomické sestry, která je edukuje a informuje o všem ohledně stomie. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat potřeby dětí se stomií tenkého a tlustého střeva a jaká jsou specifika ošetřovatelské péče. Práce byla také zaměřena na úlohu stomických sester pečující o děti se stomií. Byl použit kvalitativní výzkum s metodou dotazování a technikou rozhovoru s rodiči dětí se stomií a se stomickými sestrami, které již měly zkušenost ošetřovat takto nemocné děti. Bylo zkontaktováno celkem deset rodičů, z nichž se podařilo udělat rozhovor se šesti z nich. Stomických sester bylo kontaktováno čtrnáct, ale kvůli malým zkušenostem s ošetřováním dětí se stomií, byl udělán rozhovor pouze se třemi z nich. Respondenti pocházeli z různých měst České republiky. Co se týče specifik v ošetřovatelské péči, zajímali jsme se o tři oblasti ošetřovatelské péče. První oblastí byla péče o kůži, kdy bylo zjištěno, že rodiče dětí s ileostomií by měli věnovat zvýšenou pozornost v péči o kůži v okolí stomie. Je to proto, že ileostomie odvádí řídký a agresivní obsah, což způsobuje poškození kůže v okolí stomie. Důležitým specifikem byl také fakt, že rodiče používají běžnou dětskou kosmetiku, která je v literatuře považovaná za naprosto nevhodný prostředek pro hygienickou péči o děti se stomií. Je třeba také zmínit, že díky širokému sortimentu stomických pomůcek, je ošetřovatelská péče kvalitnější, než byla dříve. Co se týče stravování, bylo zjištěno, že novorozenci a kojenci by měli být vyživováni mateřským mlékem a u ileostomiků by měla být ještě stolice zahušťována přidáním nemléčné rýžové kaše. Třetí oblastí bylo vyprazdňování. Dětští stomici se specificky vyprazdňují pomocí stomických sáčků a systémů. Bylo zjištěno, že nejvhodnějším systémem pro děti se stomií je systém jednodílný. Druhým cílem bylo zmapovat potřeby dětských stomiků. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že stomie mají negativní dopad na kvalitu života jak dítěte, tak i rodiče. Stomie ovlivňuje život jak sociálně, tak především psychicky. Co se týče oblasti psychické, bylo zjištěno, že se nevyužívají služby psychologa. Také tomu napomáhá fakt, že jen jeden rodič ze šesti chodí na pravidelné konzultace ke stomické sestře, která by měla být největší oporou. Také bylo zjištěno, že každé dítě při ošetřování stomie plakalo. Ze sociální oblasti bylo zjištěno, že děti se stomií mohou být ve školkách a školách izolováni od ostatních dětí. Stomie také děti omezuje v různých sportovních a jiných aktivitách. Co se týče potřeb fyziologických, ty již byly zmíněny ve specifikách ošetřovatelské péče. Poslední cílem bylo zjistit, jakou úlohu hraje stomická sestra v péči o dětskou stomii. Bylo zjištěno, že edukace od stomické sestry je velice důležitá pro rodiče dítěte se stomií, ale jejich názory se neshodují. Některé sestry tvrdí, že edukují rodiče před a po operaci, ale zjistili jsme, že to tak není. Jen málo tázaných rodičů bylo edukováno před i po operaci.Na základě výsledků byl vytvořen manuál pro rodiče dětí se stomií tenkého a tlustého střeva. Ten by mohli rodiče využít k ošetřovatelské péči o dítě s nově zavedenou stomií.
|
|
|
Odměny a tresty ve výchově
JAŠKOVÁ, Eva
ABSTRAKT Tato bakalářská práce s názvem ?Odměny a tresty ve výchově? popisuje frekvenci využití určitých odměn a trestů ve výchovném procesu žáků. Cílem bakalářské práce je porovnání pohledu na užívání určitých druhů odměn a trestů ve výchovném procesu žáků na vybrané škole. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku metod v procesu hodnocení chování žáků, byly popsány odměny a tresty z pohledu pedagogického i psychologického. Praktická část je zaměřena na provedení výzkumného šetření, které se zabývá informovaností pedagogů, rodičů a žáků o užívání odměn a trestů na vybrané škole. Podle získaných výsledků a dat lze konstatovat, že odměny jsou u všech skupin preferovány před tresty.
|
|
|
Trávení volného času mládeže
BUŘIČOVÁ, Božena
Bakalářská práce na téma ? Trávení volného času mládeže ? se zaměřuje na problematiku trávení volného času dnešní mladé generace. V teoretické části jsou zmíněny otázky výchovy ve volném čase a pro volný čas a obecná terminologie vážící se k této problematice. Jsou zde rozpracovány pohledy na vazbu volného času s harmonickým rozvojem dítěte, kde by základem dobře tráveného času měla vždy být rodina, ze které si dítě přebírá vzory. Dalšími vlivy, které jsou zde zpracovány jsou důležitost volnočasových zařízení a pedagogů, kteří se volným časem dětí a mládeže zabývají. Poslední kapitola se věnuje problémovým otázkám využívání volného času, kde nekvalitní prožívání může mít negativní dopad na mladou generaci. Praktická část je zaměřena na výzkumné šetření vypracované pomocí dotazníku, kde je provedena analýza forem a způsobů trávení volného času. Cílem výzkumné části je vystihnout potenciální vývojové trendy v této oblasti u mládeže ve věku 13, 15, 17 a 19 let.
|
host ::
RSS.