|
|
Znalosti laické veřejnosti v oblasti reprodukčního zdraví
ZEMANOVÁ, Lenka
Znalosti laické veřejnosti v oblasti reprodukčního zdraví jako téma bakalářské práce jsem si vybrala proto, že mě tato tematika velmi zajímá a pokládám ji za stále více aktuální. Teoretická část práce je věnována anatomii reprodukčních orgánů, problematice neplodnosti, nepravidelnostem a patologiím těhotenství, sexuálně přenosným chorobám, zánětlivým gynekologickým onemocněním a dalším negativním vlivům na reprodukční zdraví. Zbylou část teorie zastupuje prevence v oblasti reprodukčního zdraví a role porodní asistentky v ní. Ošetřovatelská péče se v této oblasti zabývá zejména výchovou (edukací), a proto se zde zmiňujeme i o porodní asistentce edukátorce. Cílem bakalářské práce bylo zjistit úroveň znalostí laické veřejnosti v oblasti reprodukčního zdraví a dále, zda by měla zájem o rozšíření svých znalostí v této oblasti. Dalšími dílčími cíli bylo porovnat znalosti žen a mužů a zjistit, zda lidé pečují o své reprodukční zdraví. Ke zpracování praktické části bakalářské práce byla použita metoda kvantitativního výzkumného šetření. Sběr dat probíhal pomocí dotazníků. Dotazník byl anonymní a obsahoval 25 otázek, které byly zavřené, polootevřené a otevřené. Výzkumný soubor pro kvantitativní výzkumné šetření tvořila laická veřejnost. Byli to ženy a muži z oblasti jižních Čech ve věkové kategorii 18 ? 60 let s různým stupněm vzdělání. Celkový vzorek činil 95 (100%) respondentů. Z výzkumného šetření vyplynulo, že znalosti laické veřejnosti v oblasti reprodukčního zdraví se dají považovat za uspokojivé. V porovnání znalostí mužů a žen byly ženy o něco lepší. Dále jsme zjistili, že laická veřejnost má zájem o rozšíření znalostí v této oblasti. Přestože lidé znalosti v oblasti reprodukčního zdraví mají, jak naznačilo výzkumné šetření, nechovají se podle toho. Řada jedinců o své zdraví nepečuje. Hledání nástrojů k motivaci lidí tím způsobem, aby více pečovali o své reprodukční zdraví, by přesáhlo rámec této práce, a tak to zbývá na další badatele.
|
|
|
Informovanost žen v produktivním věku o nebezpečí a prevenci sexuálně přenosných chorob v okrese Jindřichův Hradec
KOSOVÁ, Eva
Pohlavně přenosná onemocnění šířící se téměř výhradně pohlavním stykem patří k chorobám vykazující v poslední době nárůst počtu onemocnění. Představují značný zdravotní problém postihující veškeré obyvatelstvo bez ohledu na věk, náboženství či rasu. Proto jsou právem označovány za choroby sociální. Bakalářská práce je zaměřena na vyhodnocení míry informovanosti a přístupu k prevenci sexuálně přenosných chorob u žen v produktivním věku v okrese Jindřichův Hradec. Prvním cílem bylo zjistit znalosti a názory žen o nebezpečí sexuálně přenosných chorob a možnosti prevence. Druhým cílem bylo zjistit jak porodní asistentky přispívají k vyšší informovanosti o nebezpečí a prevenci sexuálně přenosných chorob. Pro výzkumné šetření byl zvolen kvantitativní výzkum, který byl zpracován technikou anonymních dotazníků a určen ženám v produktivním věku. Zkoumanou skupinu tvořili ženy v produktivním věku pocházející z okresu Jindřichův Hradec. Na základě výsledků výzkumu bylo navrženo vytvořit ucelenou formu informací v podobě informační brožury ke zkvalitnění péče o ženy v produktivním věku, které jsou reálně ohroženy nakažením se a dalším šířením sexuálně přenosných onemocnění. Důležitou součástí je jmenný seznam odborných pracovišť, na které se mohou ženy v případě žádosti o pomoc obrátit.
|
|
|
Život menšin v Jihočeském a Jihomoravském kraji
HOREHLEĎOVÁ, Veronika
Bakalářská práce s názvem "Život menšin v Jihočeském a Jihomoravském kraji" se zabývá problematikou romské menšiny a jejím vzděláváním. Vzdělání a vzdělávání je v současné době klíčovým předpokladem pro vzestup romského etnika a jeho začlenění do společnosti. V teoretické části této práce je popsána charakteristika, původ a dělení Romů a historické souvislosti vývoje Romů na našem území. Zmínili jsme současné problémy pojící se s romskou menšinou, jako jsou například sociální exkluze, diskriminace, aj. Další kapitoly byly věnovány romské kultuře, rodině a výchově. Nejpodstatnější kapitolou je vzdělávání, jelikož celá práce byla orientována tímto směrem. Uvedli jsme zde také současný stav vzdělanostní úrovně romského etnika. V empirické části jsou prezentovány výsledky výzkumu zaměřeného na vzdělávání romského etnika v oblasti středoškolského studia. Výzkum byl zpracován systémem sekundární analýzy dat a kvantitativního zhodnocení dotazníku. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké typy středních škol žáci romského etnika upřednostňují, zda studia dokončují nebo ukončují předčasně a zda jim během studia pomáhá asistent pedagoga pro děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním. Dále jsme zjišťovali, jestli romští studenti středních škol využívají státních dotací ke studiu. Preferovanými typy středních škol byly nejčastěji mezi Romy střední odborná učiliště. Jen malá část respondentů si vybírala obory ukončené maturitní zkouškou. Tento výsledek měl rovněž potvrdit nebo vyvrátit formulovanou hypotézu, která zní: Romská menšina dokončuje středoškolské vzdělání. Hypotéza byla vyvrácena, jelikož převážná většina romských žáků středních škol studium nedokončila. Práce poukazuje i na faktory ovlivňující postoje romského etnika ke vzdělání a vzdělávání. Výsledky práce jsou přínosné pro praxi. Se školami zapojenými ve výzkumu byla navázána spolupráce. Zpětnou vazbou jim byly poskytnuty výsledky výzkumu. Pro školy mohou tyto informace znamenat lepší orientaci v tom, co studenti od vzdělávání očekávají, jak k němu přistupují, jakým volbám studia dávají přednost. Zároveň mohou výsledky výzkumu posloužit jako informační a edukační materiál pro širokou veřejnost i odborníky
|
|
|
Edukační činnost sestry v perioperační péči
FOTROVÁ, Miluše
Popis práce Tato práce se věnuje problematice edukace na operačních sálech perioperačními sestrami. V práci byly stanoveny cíle a výzkumné otázky. Cíl 1: Zjistit rozdíl v edukační činnosti perioperační sestry na vybraných operačních sálech v Nemocnici České Budějovice a.s. Cíl byl splněn, edukační metody vycházejí podle zaměření operačních sálů na příslušných odděleních. Respondentky se shodují v nejvíce užívané metodě, v metodě rozhovoru. Cíl 2: Zjistit rozdíl v edukaci při celkové a místní anestézii perioperační sestrou. Cíl byl splněn. Rozdílnost edukace při místní anestézii se liší především v přístupu k pacientovi, kde respondentky uvedly bližší, individuální kontakt k operovanému. Sestry se shodují, že při místní anestézii pacientovi podávají podrobnější výklad a informují ho po celou dobu operačního výkonu. K cílům práce byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. Otázka 1. Jaké edukační metody využívají perioperační sestry? Respondentky uváděly shodně metodu rozhovoru, vysvětlování, práci s textem-letáky, brožurky, dále uvedly fotodokumentaci a edukační knížky, ačkoli se u nich na sálech nepoužívají. Otázka 2. Jakou metodu považují perioperační sestry za nejpřínosnější pro pacienta? Respondentky shodně uvedly metodu rozhovoru, šest dotazovaných uvedlo práci s textem-letáky, brožurky. Otázka 3. Jakým způsobem probíhá edukace na vybraných operačních sálech v Nemocnici České Budějovice a.s.? Všech devět sester shodně uvedlo, že edukaci provádí v den operace na předsálí. Zde obíhající sestra seznámí pacienta s prostředím sálu, vysvětlí a provede ošetřovatelskou přípravu dle zvyklosti oddělení, poučí pacienta o poloze na operačním stole. Otázka 4. V čem spočívá rozdíl v edukaci pacienta perioperační sestrou před operačním výkonem v celkové a místní anestézii? Rozdílnost podle sester spočívá při místní anestézii, v individuálnějším přístupu k pacientovi, s metodou podrobnějšího vysvětlování. S pacientem hovoří po celou dobu výkonu.
|
|
|
Ošetřování trvale cystoskopicky dispenzarizovaných pacientů
MAŠÍKOVÁ, Kateřina
Téma bakalářské práce je Ošetřování trvale cystoskopicky dispenzarizovaných pacientů. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je věnována problematice poskytování ošetřovatelské péče pacientům s nádorem močového měchýře, kteří podstupují pravidelné cystoskopické kontroly. Je zde popsána charakteristika zhoubného onemocnění močového měchýře a jeho léčba, systém cystoskopických kontrol, informovanost a ošetřovatelská péče o tyto pacienty. Stanovili jsme šest cílů práce. Prvním cílem bylo zjistit, zda mají pacienti informace o cystoskopickém vyšetření. Druhým cílem bylo zjistit, zda mají pacienti informace o délce trvání cystoskopické dispenzarizace. Třetím cílem bylo zmapovat nejčastější komplikace po cystoskopickém vyšetření z pohledu pacienta. Čtvrtým cílem bylo zmapovat ošetřovatelské postupy sester v péči o trvale cystoskopicky dispenzarizované pacienty. Pátým cílem bylo zjistit, zda sestry znají specifika ošetřovatelské péče o trvale cystoskopicky dispenzarizované pacienty. Posledním cílem bylo zmapovat nejčastější komplikace po cystoskopickém vyšetření z pohledu sestry. V empirické části jsme stanovili tři hypotézy a tři výzkumné otázky. První hypotéza zněla, že pacienti mají informace o cystoskopickém vyšetření. Druhou hypotézou bylo, že pacienti mají informace o délce cystoskopické dispenzarizace. Třetí hypotéza tvrdila, že pacienti udávají jako nejčastější komplikaci po cystoskopickém vyšetření dysurické potíže. První výzkumná otázka zněla, jaké jsou ošetřovatelské postupy sester v péči o cystoskopicky dispenzarizované pacienty na vybraných pracovištích. Druhá výzkumná otázka zněla, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o trvale cystoskopicky dispenzarizované pacienty z pohledu sestry. Třetí výzkumná otázka zněla, jaké jsou nejčastější komplikace po cystoskopickém vyšetření z pohledu sestry. Na základě vyhodnocení anonymního dotazníku se první, druhá i třetí hypotéza potvrdila a všechny výzkumné otázky byly zodpovězeny na základě rozhovorů se sestrami. Pro získání informací od pacientů, kteří jsou trvale cystoskopicky dispenzarizováni na urologických odděleních Nemocnice České Budějovice a.s. a Nemocnice Písek a.s., byla použita metoda kvantitativního sběru dat formou anonymního dotazníku. Dotazník obsahoval 25 uzavřených a polootevřených otázek. Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků, z nichž bylo pro konečné výzkumné šetření použito 82. Výsledky šetření byly zpracovány do grafů. Pro sběr dat kvalitativního výzkumu byla použita metoda dotazování technikou nestandardizovaného rozhovoru se sestrami. Získávání informací od sester probíhalo prostřednictvím hloubkového rozhovoru a bylo uskutečněno podle předem připravených otázek. Výzkumného šetření se zúčastnilo 8 sester pracujících na urologických odděleních Nemocnice České Budějovice a.s. a Nemocnice Písek a.s. Rozhovory se sestrami byly pro přehlednost sepsány do kasuistik. Diskuse byla konfrontována s odbornou literaturou. Výstupem bakalářské práce je informační brožura pro trvale cystoskopicky dispenzarizované pacienty.
|
|
|
Obtížně léčitelné astma u dospělých z pohledu sestry
LAHODOVÁ, Danka
Shrnutí Kvalita života, omezení v běžných denních činnostech, je u nemocných s obtížně léčitelným astmatem provázeno každodenními obtížemi, omezením fyzických aktivit nebo častými hospitalizacemi. Proto je potřeba věnovat zvláštní péči a individuální přístup zdravotnického personálu k nemocným s obtížně léčitelným astmatem. Cíl 1: Zjistit omezení v běžných denních činnostech u pacientů s obtížně léčitelným astmatem. Respondenti uvedli, že jsou omezení ve všech běžných denních činnostech včetně sportovních aktivit. Cíl 2: Zjistit podíl sestry na péči o pacienty s obtížně léčitelným astmatem. Cíl byl splněn, sestra se podílí na péči o pacienty s obtížně léčitelným astmatem již od vstupu pacienta do ambulance. Navazuje s pacientem první kontakt, asistuje lékaři, odebírá materiál na vyšetření, provádí některá vyšetření nebo při nich asistuje, podílí se na ošetřovatelské péči. Cíl 3: Zjistit úlohu sestry při poskytování biologické léčby u pacientů s obtížně léčitelným astmatem. Základem je navázání vztahu sestra ? pacient, edukace nemocného sestrou, také reedukace a ošetřovatelská péče. K těmto cílům jsme si položili tři výzkumné otázky. První otázka zněla, v jakých oblastech běžných denních činností je omezen pacient s obtížně léčitelným astmatem. Jak jsme šetřením zjistili v průběhu rozhovorů, dotazovaní udávali, že nejtěžší bylo pro ně období, kdy museli své zaměstnání opustit z důvodu nemoci. Dále jak z rozhovorů vyplynulo, respondenti uvedli, že domácí práce zvládají svým tempem a vždy záleží na jejich aktuálním zdravotním stavu. Snaží se také udržovat svou kondici aspoň rekreačním sportem. Otázka 2. Jakým způsobem zapojuje sestra do péče o pacienta s obtížně léčitelným astmatem jeho rodinné příslušníky, jsme se z rozhovorů dozvěděli, že se rodina do péče zapojuje až při takových dechových potížích a dušnosti, kdy je nemocný není schopen sám zvládnout. Rodina se podílí na zabezpečení potřeb jistoty a bezpečí pacienta. Sestra rodině pacienta poskytuje informace jak záchvatům dušnosti předcházet, jak se zachovat při astmatickém záchvatu, kde můžou informace vyhledat. Pacienti s obtížně léčitelným astmatem a jejich rodiny musí být vybaveni vhodnými informacemi. Z našeho výzkumu ale vyplynulo, že rodina se návštěv v ambulanci pro léčbu obtížně léčitelného astmatu objevuje zřídka, jen v případě zhoršení stavu. Jak dotazovaní uvedli, navštěvují ambulanci sami bez doprovodu. Otázka 3. Jaká je úloha sestry při podávání biologické léčby pacientovi s obtížně léčitelným astmatem jsme se dozvěděli ze šetření, že její činnost začíná edukací pacienta, aby dodržoval léčebný režim, posoudí individuální potřeby pacienta. Učí ho změně chování v souvislosti s nemocí, učí nemocného odpovědnosti za své zdraví, rozvíjí schopnost vypořádat se s omezeními, které sebou nemoc přináší. Dále je zde role nositelky ošetřovatelské péče, aplikuje biologickou léčbu. Důležité je získat důvěru a spolupráci.
|
|
|
Spokojenost pacientů s peritoneální dialýzou v zajišťování ošetřovatelského procesu
JANSOVÁ, Miroslava
Peritoneální dialýza je metoda léčby chronického selhání ledvin. Principem metody je výměna látek mezi krví a dialyzačním roztokem napuštěným do dutiny břišní. Absolutní indikací je nemožnost zajištění cévního přístupu pro hemodialýzu. Dále je přednostně indikována u nemocných s kardiovaskulárními chorobami, které mohou při napojení na mimotělní oběh vést k hemodynamické instabilitě. Roli zde hraje i osobní preference nemocného. Kontraindikací jsou rozsáhlé srůsty v dutině břišní a zánětlivá střevní onemocnění. Tato metoda se v poslední době stává prakticky běžnou na většině dialyzačních pracovišť. Pacientům nabízí více volnosti, více nezávislosti na zdravotnickém středisku a jeho personálu. K výzkumnému šetření je použita technika kvalitativního sběru dat. Kvalitativní šetření probíhalo formou nestandardizovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvoří šest pacientů z dialyzačních středisek nemocnice Tábor a České Budějovice. Cílem 1 je zjistit, zda peritoneální sestra poskytuje pacientům dostatek informací. Šetřením je zjištěno, že pacienti byli před zahájením léčby o metodě edukováni a že sestra edukuje pacienty i v průběhu jejich léčby. Cílem 2 je zjistit, jak sestra u pacientů s peritoneální dialýzou podporuje jejich sebepéči. Výzkumným šetřením je zjištěno, že sestra pravidelnou informovaností, kontrolou během výměny dialyzačního roztoku a reedukací, podporuje pacientovu sebepéči. Cílem 3 je zjistit, zda sestra u pacientů s peritoneální dialýzou přispívá k omezení sociální izolace návštěvní službou. Šetřením je zjištěno, že pacienti si tuto službu velmi chválí, jsou návštěvní službou motivováni k větší aktivitě. Práce sester pečujících o tyto nemocné je relativně samostatná a individualizovaná. Úspěch léčby ve značné míře závisí na vysoké kvalitě práce sestry, na jejích edukačních schopnostech a komunikačních dovednostech. Doufáme, že zjištěné výsledky budou příkladem pro ostatní zdravotníky pečující o tyto pacienty. Vypracovaná brožura by mohla pacientům se selháním ledvin pomoci v rozhodování při výběru metody léčby.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty s pankreatitidou
JABŮRKOVÁ, Veronika
Tato práce se zabývá ošetřovatelskou péčí, kde významnou část tvoří edukace o pacienty s pankreatitidou a řeší problém opakovaně hospitalizovaných pacientů. Jsou pacienti dostatečně informováni o změně životního stylu? Sestry mají dostatečné vědomosti v oblasti ošetřovatelské péče o pacienty s pankreatitidou a správně edukují pacienty o dietním režimu. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že i když pacienti mají dostatek informací o dietě, bohužel ne každý pacient si dostatečně uvědomuje závažnost svého onemocnění a dodržuje dietu. Záleží na přístupu pacienta k nemoci a na jeho vůli.
|
|
|
Ošetřovatelské postupy v péči o kůži novorozence a kojence v domácím prostředí
GENGELOVÁ, Gabriela
Hygiena hraje v našem životě velmi významnou roli. Bývá ovlivňována rodinnými, sociálními, kulturními i individuálními faktory, stejně tak znalostmi o zdraví a hygieně. Pokožka dítěte je velmi citlivá, jemná, a proto vyžaduje ohleduplnou a šetrnou péči po celé období dětství, zejména pak v novorozeneckém a kojeneckém věku. Péče o kůži novorozence a kojence je základním atributem péče o zdraví dítěte. V péči o dětskou pokožku se jedná o individuální záležitost a bude vždy záležet na rodinných podmínkách, ve kterých dítě žije a na vhodném, správném přístupu rodičů i zdravotníků. Cílem diplomové práce bylo zjistit úroveň znalostí matek a jejich využití v péči o kůži novorozence a kojence v domácím prostředí. Druhým cílem bylo vypracovat edukační materiál pro matky. Diplomová práce je zpracována metodou dotazování technikou dotazníku. Ke zpracování bylo použito 274 dotazníků. Dotazník byl distribuován matkám novorozenců a kojenců, které pečují o kůži těchto dětí v domácím prostředí. Šetření probíhalo v ordinacích dětských praktických lékařů v jihočeském a plzeňském kraji. Výsledky výzkumného šetření jsou zpracovány pomocí grafů a některé výsledky statisticky zhodnoceny chí kvadrát testem. Byly stanoveny 2 hypotézy. Hypotéza č. 1: Matky mají dostatek informací týkající se ošetřování kůže novorozence a kojence v domácím prostředí. Hypotéza č. 2: Matky správně využívají získané informace týkající se péče o kůži novorozence a kojence. Obě hypotézy se nám ve výzkumném šetření podařilo zodpovědět. Z analýzy a vyhodnocení dotazníků vyplývá, že matky mají znalosti v problematice ošetřování kůže v novorozeneckém a kojeneckém období. Podařilo se nám ale prokázat, že některé informace ze strany rodičů jsou rozporuplné s odbornou literaturou. Byl vytvořen edukační materiál pro matky zaměřující se na ošetřování kůže u novorozence a kojence. Edukační brožura může být využita v ordinacích dětských praktických lékařů.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u dialyzovaných pacientů
ŠŮSOVÁ, Andrea
Abstrakt Ošetřovatelství je nezaměnitelnou složkou v péči o pacienty. Důsledná ošetřovatelská péče se odvíjí nejen od teoretických znalostí, ale také od komunikativnosti, zručnosti, schopnosti spolupracovat v týmu a organizovat práci nebo v empatii. Cílem práce bylo zjistit rozdíl v edukaci klienta s peritoneální dialýzou a u hemodialyzovaných a také objasnit, jakým způsobem sestry edukují dialyzované klienty o režimových opatřeních. Také jsme se zaměřili na informovanost pacientů při prvních začátcích léčení a informovanost pacientů nyní. Zajímalo nás, zda-li jsou pacienti správně edukováni a zda jsou s množstvím informací spokojeni. V rámci těchto stanovených cílů vznikly také výzkumné otázky, které směřovali právě k edukaci hemodialyzovaných klientů a klientů s peritoneální dialýzou, na jejich denní režim a na rozdíl ve složitosti edukace mezi těmito dvěma typy léčení. Na tyto oblasti jsme se zaměřili u sester pracujících na hemodialyzačním středisku a také u pacientů, kteří jsou léčeni dialýzou. Podle vyhodnocených rozhovorů obou výzkumných souborů jsme došli k závěru, že sestry edukují klienty především v počátku léčby. Nejdůležitější je dle sester péče o přístupy, hygienické návyky, dietní a pitný režim a nebo chránit končetinu u hemodialyzovaných, kde je zavedena spojka. Informovat klienty s peritoneální dialýzou je dle sester těžší a to z toho důvodu, že musí dodržovat více pravidel a nejsou stále pod dohledem. Pacienti se léčí ve svém domácím prostředí, k tomu také musí uzpůsobit prostor na výměnu roztoků, musí se naučit aseptický postup při těchto výměnách a stále kontrolovat katétr, který mají zaveden v pobřišnici. Edukační sestru zastává na odděleních výzkumného šetření především staniční sestra.
|
host ::
RSS.