|
|
Management rizik ošetřovatelské péče
HANZLOVÁ, Eliška
Cílem naší práce bylo zmapovat proces identifikace, hodnocení a provádění činností k prevenci nebo k řízení ošetřovatelských bezpečnostních rizik v organizacích poskytujících akutní lůžkovou péči na území České republiky z pohledu vrcholného managementu ošetřovatelství. Naše práce se ubírala směrem kvantitativního výzkumu. Pro sběr dat jsme využily nestandardizovaný dotazník, vytvořený pouze pro účely této práce. Dotazník byl distribuován vrcholným představitelům ošetřovatelského managementu (hlavní sestry/náměstek pro ošetřovatelskou péči) výše specifikovaných zdravotnických zařízení. Výzkum jsme realizovaly v období od února do dubna 2008 a pro vyhodnocení výsledků jsme využily 110 dotazníků. Pro účely naší práce jsme si stanovily šest hypotéz. Hypotéza číslo 1, že nemocnice vytvářejí podmínky pro rozvoj bezpečné organizační kultury, se nám potvrdila. Jako velmi důležité v budoucnu více hovořit o tomto tématu, odnaučit se strachu z trestu za přiznání chyby a přijmout fakt, že chyby děláme všichni, proto musíme minimalizovat jejich výskyt i následky a hlavně se z nich učit. Hypotéza číslo 2 uvádějící, že nemocnice sledují rizikové faktory pro vznik mimořádných událostí, se nám také potvrdila. Negativním zjištěním bylo potvrzení třetí hypotézy říkající, že nemocnice odhalují konkrétní rizika ošetřovatelské péče až v návaznosti na realizaci následků rizika. Odhalení malého využívání proaktivní strategie nás vedlo k podrobnějšímu popisu metody FMEA. Hypotéza číslo 4, že nemocnice mají vytvořený postup pro případ vzniku mimořádné událostí, a hypotéza číslo 5, že ošetřovatelský personál povinně sleduje a hlásí minimálně 3 druhy mimořádných událostí, vyskytujících se v souvislosti s poskytováním ošetřovatelské péče, se nám také potvrdily. Hypotéza, číslo 6, která prezentovala, že nemocnice nezapojují pacienty/klienty do prevence pochybení zdravotnických pracovníků, byla výsledky také potvrzena, ale milým zjištěním bylo, že 47,3 % respondentů uvádělo, že se u nich tato možnost využívá. Naším návrhem je zapojit prevenci pochybení do ošetřovatelského procesu, ať již prostřednictvím konkrétních ošetřovatelských diagnóz, nebo plošnou edukací pacientů/klientů. Jako návrh možného obsahu edukace jsme přeložily a upravily dokument SPEAK UP do české verze s názvem 7P.
|
|
|
Dodržování Charty práv dětských pacientů v nemocnici
ROKOSOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se týká dodržování Charty práv dětí v nemocnici Pelhřimov, zpracovává tedy téma týkající se problematiky hospitalizovaného dítěte, jeho tělesných, psychických a sociálních potřeb a jejich dodržování jak z pohledu dítěte samotného, tak i jeho rodičů.Teoretická část bakalářské práce se věnuje jednotlivým bodům Charty práv dětí v nemocnici, zmiňuje historii práv dětí vůbec a základní informace o dětském oddělení Nemocnice Pelhřimov. V praktické části jsme si stanovili tři cíle: zjistit, v jakém rozsahu jsou doprovázející osoby dítěte seznámeny s Chartou práv dětí v nemocnici, zda je na všech stanicích dětského oddělení Nemocnice Pelhřimov zřetelně vyvěšena a zda jsou zde tato práva dodržována.Na základě těchto cílů jsme vytvořili pět hypotéz. Doprovázející osoby hospitalizovaných dětí jsou při přijetí do nemocnice seznámeny s Chartou práv dětí v nemocnici. O seznámení doprovázejících osob s Chartou práv dětských pacientů v nemocnici je učiněn záznam v ošetřovatelské dokumentaci. Na všech stanicích dětského oddělení pelhřimovské nemocnice je Charta zřetelně vyvěšena. Dle doprovázejících osob je Charta práv hospitalizovaných dětí naplňována ve všech bodech. Dle sester je Charta práv hospitalizovaných dětí naplňována ve všech bodech. Zvolili jsme kvantitativní metodu výzkumu, formou dotazováním a technikou sběru dat byl dotazník. Během výzkumu byly stanovené cíle splněny. Hypotézy se potvrdily. Výsledky bakalářské práce budou dány k dispozici vedení nemocnice Pelhřimov k využití při akreditačním řízení.
|
|
|
Role sestry edukátorky na infekčním oddělení
PŘITASILOVÁ, Vladimíra
Jedna z velmi důležitých kompetencí sester je edukační činnost. Tento výzkum se zabývá edukační činností sester na infekčním oddělení. Jak sestry edukační činnost vykonávají, jakými způsoby se tato činnost provádí a jaké problémy brání sestrám ve výkonu edukační činnosti. Zároveň zkoumá informovanost klientů a jejich názory na informace předávané sestrami. Cílem práce bylo zjistit realizaci edukačního procesu na infekčním oddělení. Zjistit informovanost klientů o péči o své zdraví na infekčním oddělením. Zjistit připravenost sestry k výkonu edukační činnosti. Pro naplnění tohoto cíle a potvrzení hypotéz byl využit kvantitativní výzkum pomocí metody dotazníkového šetření. Byly sestaveny dva dotazníky: první pro příjemce edukační činnosti {--} pacienty/klienty a druhý pro poskytovatele edukační činnosti {--} sestry. Tohoto dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 177 respondentů, z toho 96 pacientů/klientů a 81 sester. Data byla zpracována popisnou statistikou pomocí grafů. Výzkumné šetření probíhalo v pěti nemocnicích. Byly vysloveny tři hypotézy. Sestry na infekčním oddělení realizují edukační činnost. Klienti infekčního oddělení jsou informováni o péči o své zdraví. Všeobecná sestra infekčního oddělení má dovednosti k výkonu edukační role. Všechny tři hypotézy byly realizací a analýzou výzkumného šetření potvrzeny. Z analýzy dat vyplývá důležitost edukační činnosti sester. Pozitivním zjištěním je poznání, že sestry infekčního oddělení realizují edukační proces, cítí potřebu dále se vzdělávat v oblasti edukace a komunikace, mají zájem uplatňovat svoje kompetence i ve specifických oblastech práce s HIV pozitivními klienty a s klienty s chronickými infekčními hepatitidami. Z výzkumu je patrné, že cílů, které byly stanoveny, bylo dosaženo. Problematice je nutné se nadále věnovat, neboť v edukačním procesu se vyskytly problémy, které brání sestrám v provádění edukační činnosti. Jedná se o nedostatečné prostorové, časové a materiální podmínky, které lze navrženými organizačními a personálními opatřeními řešit.
|
|
|
Problematika fluktuace sester
PAVLÍKOVÁ, Lenka
Abstrakt Fluktuace sester je v ČR velmi aktuální téma. Všeobecných sester je ve zdravotnických zařízení nedostatek. Důvodem proč jsou sestry nespokojené a proč odchází, ze zdravotnictví se zabývá tento výzkum. Cílem práce bylo zjistit příčiny fluktuace sester. Pro naplnění tohoto cíle byl využit kvantitativní výzkum pomocí metody dotazníkového šetření. Dotazník obsahoval 35 otázek z toho 26 uzavřených a 9 polootevřených. Tohoto dotazníkového šetření se zúčastnilo 134 respondentů. Data byla zpracována popisnou statistikou pomocí grafů. Z analýzy dat vyplývá, že nepřetržitý provoz ovlivňuje fluktuaci sester. Fluktuaci sester ovlivňuje také šíře nabídky pracovních míst na trhu práce. Vedoucí pracovníci ve zdravotnických zařízení nerealizují opatření zabraňující fluktuaci. Z výzkumu je patrné, že je nutné se této problematice dále věnovat. Ve výzkumném šetření jsme zmapovali několik oblastí, které podle našeho názoru úzce souvisí s touto tématikou, při výzkumu jsme vycházeli z její teoretické části. Přínosem této práce je zmapovat problematiku zvýšené fluktuace a nedostatku personálu ve zdravotnických zařízení z pohledu sester. Z výzkumu je zřejmé, že se management nemocnic nedostatečně zajímá o to, co sestry trápí a proč nemohou vykonávat své povolání. Pokud se vedoucí pracovníci budou snažit v rámci možností zařízení činit opatření, bude sester dostatek. Výzkumné šetření může posloužit jako podmět k upozornění na problémy ve zdravotnických zařízení, může být návodem jak nalézt řešení. Může být i podmětem k zamyšlení samotným sestrám, staničním sestrám, vrchním sestrám, managementu zdravotnických zařízení a studentům ošetřovatelských oborů.
|
|
|
Duševní hygiena u sester ve vedoucích funkcích
ŠŤASTNÁ, Olga
Duševní hygiena nebo-li psychohygiena nám pomáhá chránit a upevňovat si své duševní zdraví. Poskytuje nám návod, jak nejlépe zvládat obtížné situace, jak si upevňovat zdravý životní styl a životní podmínky, abychom si udržovali duševní rovnováhu. Učí nás, jak předcházet psychicky náročným situacím nebo jak je zvládat, pokud už nastaly. Přínos spočívá v prevenci somatických a psychických onemocněních, protože vyrovnaný člověk působí kladně na své okolí, neprožívá citová vypětí a dokáže koncentrovat práci i odpočinek. Sestra manažerka dodává energii, sílu a motivaci celému svému týmu i oddělení, prostě všem lidem kolem sebe. Je tedy nutné, aby sama měla dost vnitřní energie a motivace. K tomu nám pomáhají zásady duševní hygieny, které je dobré znát a řídit si jimi. Je zjištěno, že nejdůležitějším faktorem našeho zdraví je životní styl. Tím rozumíme stravování, ovzduší, pohyb, odpočinek, relaxace, organizace práce, pracovní prostředí a škodliviny jako je alkohol a cigarety, kterých bychom se měli vyvarovat nebo je alespoň minimalizovat. Změna životního stylu je jedna z cest k záchraně našeho zdravotnictví i kvality našeho života.
|
|
|
Problematika všeobecných ošetřovatelů ve zdravotnictví
BABKA, Jakub
V současnosti je obor ošetřovatelství převážně brán, jako povolání pro ženské pohlaví s označením všeobecná sestra. Podle zákona Ministerstva zdravotnictví České republiky č.96/2004 Sb. má muž, který úspěšně absolvoval studijní obor všeobecná sestra, být nazýván všeobecný ošetřovatel. Proto byla zvolena ke zpracování práce s názvem Problematika všeobecných ošetřovatelů ve zdravotnictví. V teoretické části je podrobně zpracován jejich působení v péči o pacienty od historie po současnost. Dále jsou v teoretické části zmíněny kompetence všeobecného ošetřovatele, ošetřovatelství jako samostatný vědní obor a syndrom vyhoření. Cílem práce bylo zjistit spokojenost pacientů se všeobecným ošetřovatelem, zjistit na kterých odděleních dávají pacienti přednost všeobecnému ošetřovateli před všeobecnou sestrou a zjištění problémů všeobecných ošetřovatelů. Na tomto základě byly stanoveny čtyři hypotézy a jedna výzkumná otázka. H1: Všeobecný ošetřovatel lépe zvládá fyzicky náročné práce, než všeobecná sestra. H2: Na mužských odděleních upřednostňují pacienti/klienti všeobecného ošetřovatele. H3: Všeobecní ošetřovatelé pracují na odděleních neodkladné péče častěji, než na standardních oddělení. H4: Pacienti vnímají pozitivně všeobecného ošetřovatele v nemocnici. Výzkumná otázka: Jaké mají všeobecní ošetřovatelé problémy? Šetření bylo prováděno pomocí dotazníků a rozhovorů. Dotazníky byly určeny pacientům na odděleních, kde všeobecní ošetřovatelé pracují, v nemocnici Písek, Prachatice, České Budějovice a Český Krumlov. Rozhovory byly vedeny s 11 všeobecnými ošetřovateli, pracujících na různých odděleních vybraných nemocnic. Z výsledků dotazníku vyplynulo, že všeobecný ošetřovatel lépe zvládá fyzicky náročné práce a je v nemocnici pozitivně vnímán. Z toho vyplývá, že hypotéza H1 a H4 byly potvrzeny. Naopak hypotéza H2 potvrzena nebyla. Na mužských odděleních pacienti všeobecného ošetřovatele neupřednostňují. Z rozhovorů se všeobecnými ošetřovateli vyplynulo, že všeobecný ošetřovatel pracuje na odděleních neodkladné péče častěji než na standardních odděleních. To nám potvrzuje hypotézu H3. Dále je patrné, že největším problémem je označení muže v oboru všeobecná sestra, jako všeobecný ošetřovatel. Toto označení považují za degradující. Mezi další problémy patří nespokojenost s finančním ohodnocením a administrativa. Z toho lze vyvodit hypotézy: 1) Největším vnímaným problémem všeobecných ošetřovatelů je označení jejich profese, 2) všeobecní ošetřovatelé jsou nespokojeni se svým finančním ohodnocením, 3) Všeobecné ošetřovatele zdržuje administrativní práce ve vykonávání jejich profese. Práce by měla pomoci v otázce řešení problematiky všeobecných ošetřovatelů, otevřít širší a pokud možno plodnou diskuzi směřující k řešení.
|
|
|
Status sestry dnes a v budoucnosti
KOZÁKOVÁ, Martina
Status sestry je velice aktuálním tématem. Jedná se o profesi, která prošla v několika předchozích letech mnoha změnami, od vzdělávání až po získávání nových kompetencí. Sestry nejsou pouze pečovatelky a pomocnice, ale samostatně myslící bytosti s odpovídajícím vzděláním a kompetencemi danými legislativně. Teoretická část se zabývá statutem sestry ze sociologického hlediska, jeho vývojem z historického pohledu, dále také změnami probíhajícími v současnosti a zasahujícími do budoucnosti a na novinky, které můžeme v profesi očekávat. Praktická část obsahuje výsledky zjištěné kvantitativním výzkumem zabývajícím se vnímáním statutu sestry pacienty, sestrami a lékaři. Cílem výzkumu bylo prozkoumat spokojenost sester v ČR se současným statutem a odhalit jejich vize do budoucnosti; dále zjistit názory pacientů na současný status sester ve společnosti; a ověřit názory lékařů na status sestry v současnosti a ověřit jejich vize o sestrách pro budoucnost. Hypotéza H1 zněla: Sestry nejsou spokojeny se svým statutem v současnosti a byla potvrzena. Hypotéza H2 byla: Vize sestry o jejich budoucím statutu ve společnosti jsou pozitivní a byla potvrzena. Hypotéza H3 zněla: Pacienti negativně hodnotí status sestry v ČR, nebyla potvrzena. Hypotéza H4: Lékaři status sestry v současnosti nesledují byla potvrzena. H5: Lékaři o sledování statutu sestry v budoucnosti nejeví zájem a byla potvrzena.
|
|
|
Vliv ošetřovatelských časopisů na rozvoj ošetřovatelství
BLÁHOVÁ, Marie
Tato diplomová práce zjišťuje vliv ošetřovatelských časopisů na vývoj ošetřovatelství. Prvním cílem diplomové práce bylo provést historickou analýzu ošetřovatelských časopisů od vzniku po současnost. Na základě zpracované historické analýzy si dovolují konstatovat, že ošetřovatelské časopisy z velké části ovlivňují rozvoj ošetřovatelství. Analyzovala jsem celkem šest ošetřovatelských časopisů, ošetřovatelský časopis Diplomovaná sestra, Zdravotnická pracovnice, Sestra, Ošetřovatelství, Diagnózy v ošetřovatelství, Florence. Cíl první byl dle mého názoru splněn, což dále komentuji v teoretické části. Praktická část obsahuje výsledky výzkumu, 17 grafů, diskusi a přílohu. Jedná se o kvantitativní výzkum provedený technikou dotazníku, tvořeného 16 otázkami. Na základě výsledků mohu konstatovat, že ošetřovatelské časopisy mají vliv na zavádění nových ošetřovatelských postupů a pomůcek sestrami manažerkami do zdravotnické praxe na oddělení získané z ošetřovatelských časopisů. Autor: Marie Bláhová Název práce: Vliv ošetřovatelských časopisů na rozvoj ošetřovatelství Druh práce: Diplomová práce Místo: ZSF Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Rok vydání: 2007 Počet stran: 131 Vedoucí práce: doc. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D., R.N.
|
|
|
Profesionální image sestry
BENDULOVÁ, Adriana
Slovo image je latinského původu a znamená podobu, odraz, dojem, celkové působení na okolí nebo souhrn postojů, představ a mínění o určité osobě. Bakalářská práce na téma {\clqq}Profesionální image sestry`` je rozdělena na teoretickou část a praktickou část. Teoretická část se zabývá historií a významnými osobnostmi ošetřovatelství, pojmem sestra a image, kompetencí sestry, sestrou a týmovým přístupem a celoživotním vzděláváním sester. Zmiňuje se také o rizicích v sesterském povolání, jak by se sestra měla odreagovat od sesterských povinností. Praktická část se zabývala zhodnocením profesionálního image sester z pohledu vedoucích pracovníků. Proto byl zvolen kvalitativní výzkum, metodou dotazování, za použití techniky strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Pro ověření výsledků z rozhovoru byl realizován manažerský audit. Výzkumný soubor k první části výzkumu, která byla vedena technikou rozhovoru, byl tvořen 3 staničními sestrami a 6 vrchními sestrami. Výzkumný soubor k druhé části výzkumu, který představoval manažerský audit, byl tvořen 90 sestrami na devíti odděleních písecké nemocnice. Výsledky jsou dány do tabulek a grafů. Cílem práce bylo zmapovat profesionální image sester v těchto oblastech: odborné znalosti, praktické dovednosti, komunikace, psychická stabilita, úprava a vzhled sestry a týmová spolupráce. Na základě cílů byly stanoveny výzkumné otázky. Výzkumné otázky byly zodpovězeny, cíle splněny. Na základě výsledků výzkumu byla stanovena hypotéza {\clqq}Sestry vystupují profesionálně``. Tato práce může sloužit jako studijní materiál pro výklad látky nebo jako zdroj informací pro Nemocnici Písek, a.s. ke zlepšení profesionálního vystupování sester a ke zkvalitnění poskytované ošetřovatelské péče.
|
|
|
Začleňování studentů ZSF do ošetřovatelského týmu průběhu praxe - z pohledu studenta
BRADOVÁ, Zuzana
Vzdělávání všeobecných sester probíhá ve dvojím prostředí, z nichž každé je stejně důležité. Jedná se o univerzitní prostředí a o prostředí klinické praxe. Jedním z důležitých faktorů, který ovlivňuje přínos a kvalitu praktické výuky, je bezpochyby míra začlenění studentů do ošetřovatelského týmu a kvalita spolupráce s jeho jednotlivými členy. Hlavním cílem práce bylo zjistit míru začlenění studentů oboru Všeobecná sestra do ošetřovatelského týmu z pohledu studenta. Ke zjištění cílů práce a ověření hypotéz jsem použila metodu kvantitativního sběru dat {--} anonymního dotazníku. Výzkum byl prováděn mezi studenty 2. a 3. ročníku prezenčního studia, oboru Všeobecná sestra. Domnívám se, že cíle práce byly splněny a hypotézy na základě vyhodnocení výsledků potvrzeny. Myslím si, že se mi ve své práci podařilo identifikovat faktory, které mají pozitivní nebo negativní vliv na začlenění studentů do ošetřovatelského týmu. Dle výsledků práce je patrné, že je v této oblasti stále co zlepšovat. Práce se snaží nabídnout co nejširší pohled na začleňování studentů do ošetřovatelského týmu a byla bych ráda, kdyby se stala podnětem pro další zkoumání a ověřování problematiky začleňování studentů ZSF do ošetřovatelského týmu.
|
host ::
RSS.