|
|
Disperzní vlivy optických vláken na multiplexní přenosy
Kyselák, Martin ; Filka, Miloslav (vedoucí práce)
Prezentovaná práce se zabývá současným trendem zvyšování přenosových rychlostí optických vláken s využitím vlnových multiplexů. S novými trendy vyvstávají nové teoretické a praktické problémy. Kromě známé vidové disperze existují problémy způsobené chromatickou a polarizační vidovou disperzí. V úvodu práce jsou proto postupně představeny všechny dnes známé jevy negativně ovlivňující signál přenášený optickým vláknem. Zvláštní pozornost je věnována jevu polarizační vidové disperze. V rámci disertační práce byl naprogramován statistický kalkulátor využívající výpočetní metodu Monte Carlo pro vyhodnocení naměřených hodnot diferenciálního grupového zpoždění. Dalším významným výsledkem disertační práce je projekční aplikace, jež může sloužit k výuce a projektování různých typů optických tras. Zahrnuje vliv útlumu, chromatické a polarizační vidové disperze na optický signál. Polarizační vidovou disperzi lze matematicky jednoznačně definovat pomocí Jonesových a Stokesových matic a též v Poyntingově prostoru. Tyto složité matematické operace byly zmechanizovány a jako simulační aplikace umožňující vyhodnotit vlivy PMD u multiplexních systémů dovolují simulovat jejich význam při měnících se vstupních parametrech. Práce následně obsahuje kompletní studii vlivu modulačních formátů na PMD s výsledky získanými simulacemi a ověřenými srovnáním s výstupy jiných vědců. Zvláště cenná jsou závěrečná praktická ověření výsledků, kterých bylo dosaženo zejména díky možnosti použít měřící přístroje FTB-5500B.
|
|
|
Současný obousměrný přenos dat a napájecího signálu jedním optickým vláknem
Baura, Tomáš ; Šedivá, Soňa (oponent) ; Havránek, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje návrhu a realizaci přenosových systémů, které využívají jedno optické vlákno pro současný obousměrný přenos optického napájecího a datového signálu. Jedná se o systémy polarizačního (PDM), vlnového (WDM) a časového (TDM) multiplexu. V teoretické části této práce jsou blíže popsány a specifikovány optická vlákna, zdroje a detektory optického záření a pasivní optické komponenty vhodné pro realizaci zadaných přenosových systémů. Dále jsou popsány principy jednotlivých přenosových systémů, včetně výběru konkrétních optických a optoelektronických součástek pro sestavení přenosových systémů TDM a WDM. V praktické části této práce jsou v každé kapitole popsány metody a postupy použité pro jednotlivá měření. Nejdříve jsou měřením ověřovány a charakterizovány parametry jednotlivých optoelektronických a optických komponentů přenosových systémů. A následně měřeny parametry už sestavených přenosových systémů TDM a WDM jako např. útlum kanálů, účinnost přeneseného elektrického výkonu, rychlost přenosu a další. Na závěr je zkoušena a ověřována možnost detekce vnějšího optického signálu na integrované fotodiodě PIN laserové diody, což by mohlo být použito jak pro vysílaní, tak i příjem datového signálu.
|
|
|
Model plošného rozložení optické intenzity ve svazku
Wintr, Aleš ; Hudcová, Lucie (oponent) ; Wilfert, Otakar (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo nejdříve seznámení se s popisem optického svazku, šířícího se volným prostorem a s jeho základními parametry a charakteristikami. V teoretické části této práce byly vytvořeny programy, které zobrazují modely svazků. Tyto modely na základě daných parametrů znázorňují plošné rozložení optické intenzity v průřezu daných svazků. Jedná se o model zobrazení svazku v grafu rozměru 2D, dále model zobrazení svazku v grafu rozměru 3D a model zobrazení svazku v grafu rozměru 3D s možností zadání úhlu natočení stopy svazku. K tomuto účelu jsem použil program Matlab verze R2007a. V experimentální části této práce byl sestaven měřicí řetězec a změřena byla optická intenzita vybraných optických vláken. V měřicím řetězci jsem použil laser Promax Prolite 80, optický zdroj LED Promax Prolite 81, dále měřič optického výkonu Exfo 67A, kolimátor Thorlabs F810FC-1550 a optická vlákna různých parametrů. Ze změřených hodnot pro jednotlivá optická vlákna byly sestrojeny grafy zobrazující rozložení optické intenzity a tyto grafy byly porovnány s teoretickým počítačovým modelem vytvořeným v předchozí části této práce.
|
|
|
Přenosové parametry optických přístupových sítí
Ježek, Jaroslav ; Kapoun, Vladimír (oponent) ; Havelka, Dušan (vedoucí práce)
Podstatou této bakalářské práce je poznání teoretický základů pro měření na optických vláknech, prvcích a také optických trasách. Práce popisuje metody měření a zjišťování parametrů těchto sítí. Následná aplikace získaných znalostí na dvou laboratorních úlohách. První úloha spočívá ve využití metody vložených ztrát pro změření útlumu vlákna a následné využití metody OTDR pro lokalizaci závady. Druhá úloha se zabývá měřením útlumu na pasivním optickém prvku pouze metodou vložených ztrát. Laboratorní úlohy byly popsány a z každé z ní byl vyvozen patřičný závěr a poznatky.
|
|
|
Laserový vysílač s optickým vláknem
Hašek, Jaroslav ; Němeček, Jiří (oponent) ; Wilfert, Otakar (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá komunikací zajištěnou optickými prostředky, která se v současné době uplatňuje hlavně díky vysokým dosažitelným přenosovým rychlostem, spolehlivosti a odolnosti vůči rušení. Hlavní část je věnována optickému vláknu, jeho parametrům a použití v optickém vysílači.
|
|
|
Model metropolitní optické sítě
Prudík, Jiří ; Hudcová, Lucie (oponent) ; Křivák, Petr (vedoucí práce)
V diplomové práci se zabývám základními principy a metodami budování metropolitní optické sítě. Účelem je navrhnout vhodnou strukturu sítě, metody výstavby a použitelné prvky s ohledem na budoucí vývoj sítě, na její životnost a možnosti zařadit nové technologie. Budou uvedeny základní kvalitativní parametry, měřitelné uvedenými metodami, s příklady praktického měření, jak optické přenosové částí, tak alternativních bezkabelových spojů. Prvky, o kterých je uvedeno krátké pojednání, se nejčastěji označují jako prvky pro výstavbu přístupových sítí, použitý standart je označován jako výstavba FTTx (Fibre To The X) sítí. Nasazením nových technologií, především systémů WDM, můžeme tento model v budoucnosti povyšovat na vyšší typ sítě, která plně dokáže využít svůj potenciál. V rámci předposlední úlohy je vyřešena úloha při zapojení jednoduchého systému WDM. Na závěr je uveden soubor měřících metod s detailně rozebranými postupy a několika praktickými příklady. Můj návrh metropolitní sítě by se mohl obecně označit typem FTTb (Fibre To The Building), což je pravděpodobně nejběžnější v České republice a využívají ho velcí i střední telekomunikační operátoři. Veškeré zde uvedené postupy a technologie jsou v závěru shrnuty ekonomickým pohledem, aby si čtenář udělal názor na jeho náročnost a přínos pro společnost, především z hlediska stále rostoucích požadavků na telekomunikační služby.
|
host ::
RSS.