|
|
Consciousness in Nature. A Russellian Approach
Mihálik, Jakub ; Hill, James (vedoucí práce) ; Hvorecký, Juraj (oponent) ; Coleman, Sam (oponent)
Jakub Mihálik: Consciousness in Nature. A Russellian Approach Abstrakt Tato práce má za cíl poskytnout filosofickou odpověď na otázku, jak může fenomenální vědomí neboli prožívání (experience) existovat ve fyzickém světě, tj. ve světě, který nám popisují přírodní vědy. Práce sestává ze tří částí: v první části (kap. 1) pojednávám o pojmu fenomenálního vědomí a uvádím jej do protikladu k jiným pojmům vědomí běžným v literatuře. Dále ukazuji, že projekt, o který mi jde v této práci, je přirozené chápat jako součást obecnějšího projektu hledání stereoskopického pohledu na člověka, který Wilfrid Sellars považoval za klíčový úkol pro filosofii své doby. V druhé části práce (kap. 2 až 4) předkládám detailní zhodnocení pokusů o materialistickou redukci vědomí. Zatímco v kap. 2 zkoumám a podrobuji kritice apriorní fyzikalismus (Dennett, Lewis, Rey atd.), vkap. 3 a 4 se zaměřuji na novější, aposteriorní fyzikalismus a především na jeho vlivnou variantu zvanou strategie fenomenálních pojmů (Loar, Papineau, Levinová, Schroer atd.). Jedna obtíž, které aposteriorní fyzikalismus čelí, spočívá v tom, že, jak se pokoušejí ukázat Nida-Rümelinová, Goff a další, toto stanovisko není slučitelné s přesvědčivou tezí, že nám naše fenomenální pojmy poskytují bohaté poznání povahy svých referentů. Předkládám novou verzi argumentu...
|
|
|
Husserl a neurofenomenologie: Epoché, interview, praxe
Ježek, Rostislav ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
Bc. Rostislav Ježek Diplomová práce - Husserl a neurofenomenologie: Epoché, interview, praxe Abstrakt Tématem této práce je pojetí praktického výkonu epoché ve fenomenologii, kde epoché provádí filozof při své osamělé meditaci, a v projektu neurofenomenologie, kde epoché probíhá v rámci situace interview. Cílem této práce je na základě zamyšlení nad obecným praktickým rámcem epoché položit otázku po povaze epoché ve fenomenologii a po možnosti jejího využití v neurofenomenologii. Tyto otázky se pokusíme zodpovědět rozpracováním postupného výkonu epoché, abychom tak spatřili jeho přirozenou afinitu s běžným postojem a s jinak naivně vyhlížející epoché neurofenomenologickou. Následně se pokusíme ukázat, že husserlova pozdní koncepce transcendentálního idealismu se dá uchopit jako koncepce působení praxe epoché na zkušenost toho, kdo ji provádí. Nakonec se pokusíme ukázat, že neurofenomenologická zkoumání a zkoumání neurofenomenologie poskytují fenomenologii možnost zamyslet se hlouběji nad svými metodami. Ukážeme, že koncepce podmíněnosti situace praktického výkonu epoché může sloužit jako koncepce reliéfu závisloti sebe-výkladu transcendentální subjektivity na ne-transcendentálním, na světském bytí. Naším zájmem bude fenomenologická a neurofenomenologická metoda, nikoliv jejich obsah či oprávněnost nároku...
|
|
|
Filozofické možnosti otázky po osobní identitě
Endrle, Jaroslav ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
(česky) Tématem této práce je problém osobní identity. Jejím cílem je nalézt altrnativní způsob položení a řešení této otázky. K dosažení toho je zvolen následující postup. Nejprve jsou vytknuty tří hlavní problematické body, které určují směr, jímž se ubírají diskuze vedené na toto téma především v rámci analytické filozofie. Těmito předpoklady jsou - ontologické pojetí identity, logická disociabilita mysli a těla a metoda myšlenkového experimentu. Hlavní část práce lze chápat jako návrh cesty vedoucí k překonání jich samotných i těžko řešitelných problémů, k nimž vedou. Ta začne na konci první části obecnou kritikou ontologického pojetí identity a představením alternativního epistemického pojetí identity. V druhé a klíčové části práce je představeno schéma teorie konceptuálního systému. Právě v něm nalezneme alternativní rámec, v němž má být otázka identity osoby řešena. Jeho zavedením bude zablokována logická disociabilita kritérií identity osoby. Zároveň v něm bude fundováno epistemické pojetí identity. Na konci druhé části práce pak bude naznačen původ i funkce konceptu osoby v konceptuálním systému. Budu tvrdit, že se koncept osoby vyvinul z konceptu role, který slouží k organizaci kooperativních aktivit. Po přehodnocení pojetí identity a navržení konceptuálního rámce, jehož použití umožňuje...
|
|
| |
|
|
Téma života u raného Bergsona
Novotný, Jan ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce sleduje téma života u raného Bergsona. Je rozdělena na tři části. První kapitola se soustředí na Esej o bezprostředních datech vědomí. V této kapitole se můžeme seznámit s distinkcí mezi trváním a prostorem. Tato distinkce je základem Bergsonovy filosofie. Můžeme také pozorovat distinkci mezi hlubším já a povrchovým já, která je založena na první distinkci. Druhá kapitola Hmota a paměť ukazuje, jak jsou předcházející distinkce spojeny prostřednictvím Bergsonovy teorie paměti. V poslední kapitole, nazvané Vývoj tvořivý, se snažíme vyrovnat s metafyzickým konceptem života u Bergsona, který byl vždy spojen s trváním a se svobodou.
|
|
| |
|
| |
|
|
The Solution to the Mind-Body Problem in Searle's Philosophy of Mind
Popelář, Jan ; Kranát, Jan (vedoucí práce) ; Moural, Josef (oponent)
Tato práce se zabývá problémem mysli a těla ve flozofi mysli amerického flozofa Johna Searla. Zkoumá jeho kritiku flozofcké tradice tohoto problému, která nás podle jeho mínění vedla k přijetí zavádějících kategorií a kritiku vědecké metodologie, která nás nutí k redukci mysli a vědomí na jejich fyziologii. Dále se věnuje jeho navrhovanému řešení problému mysli a těla, jeho defnici vědomí, intencionality, subjektivity a také jeho slavnému argumentu "Čínského pokoje". Ačkoliv tato práce zkoumá Searlovi teze kriticky a poukazuje na jejich častou problematičnost, není to komentář či rozvedení jedné jeho specifcké teze. Jejím primárním účelem je zhodnocení Searlovi koncepce vědomí v kontextu flozofcké tradice problému mysli a těla. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Od Descartovy mysli ke Kantovu rozumu
Dekastello, Petr ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Primárním východiskem zkoumání je dílo R. Descarta Meditace o první filosofii a zkoumání pojmu chápavosti (intellectus) a jeho postavení v rámci mysli (mens) ve vztahu k myšlení (cogitatio). K tomu je třeba tematizovat a brát v úvahu také smyslové vnímání (sentio) a představivost (imaginatio), které zprostředkovávají chápavosti "materiál" k souzení. Cílem práce je ukázat, jakou má chápavost funkci v "rozumu" a předložit interpretaci, jakým způsobem se nám může jevit struktura mysli v závislosti na rozumu (ratio), a to v pojednání R. Descarta, jeho díle a odpovědích na námitky. Postavení a funkce chápavosti bude konkrétně zkoumána náčrtem logické struktury vzájemné závislosti uvedených hlavních pojmů, které jsou zásadní pro chápání podstaty lidské mysli. V závěru bude na prozkoumaných základech ukázáno, že systém "rozumu" R. Descarta lze chápat jako východisko transcendentálního pojetí rozumu u Kanta, které vede k idealistickému pojetí světa a vychází z apriorních forem myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Naturalizace vědomí a smysl subjektivity
Toráčová, Pavla ; Moural, Josef (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent) ; Marvan, Tomáš (oponent)
Tématem práce je problém existence vědomí ve fyzikálním světě. Východiskem je odmítnutí převládajícího přístupu v současné filosofii mysli, jenž pojednává fenomenální vědomí odtrženě od intencionality, a příklon k názoru, že fenomenální charakter vědomí a intencionalita jsou neodlučitelné a není možné porozumět jednomu, aniž bychom porozuměli druhému. Otázka existence vědomí ve fyzikálním světě je tedy nahlížena jako otázka existence (vědomé) intencionality ve fyzikálním světě. S cílem získat takovou analýzu intencionality, která na jedné straně podrží její fenomenální charakter s perspektivou první osoby a na druhé straně nám umožní nahlédnout, jakým způsobem může být takto neredukovaná intencionalita realizována ve fyzikálním světě, jsou diskutovány úvahy Petera Strawsona, G. E. M. Anscombové, Tima Crana, Colina McGinna a Johna Searla. Výsledkem těchto analýz je náčrt takového pojetí intencionality, jež dovoluje chápat fundamentální vrstvu intencionality jako proces ve fyzikálním světě a vyšší vrstvy intencionality jako rozvinutí této fundamentální vrstvy. Pro toto pojetí jsou klíčové dvě teze: vývoj intencionality od fundamentální vrstvy k vyšším vrstvám je pochopitelný pouze z perspektivy první osoby; v úvahách o existenci vědomí ve fyzikálním světě je nezbytné být si vždy vědom smyslu toho...
|
host ::
RSS.