|
|
Stanovení charakteristiky atmosférického aerosolu s vysokým časovým rozlišením za účelem identifikace jeho zdrojů
Pokorná, Petra
Efektivní řízení kvality ovzduší v oblastech zatížených nadměrným znečištěním je možné za předpokladu kvalitního kontinuálního monitoringu se správně navrženou monitorovací sítí a cíleného měření, které poskytuje informace potřebné k identifikaci zdrojů znečištění. Cílem disertační práce bylo získat a využít data hmotnostní koncentrace, časové a prostorové variability, elementárního složení, OC/EC a velikostní distribuce karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků vybraných velikostních frakcí atmosférického aerosolu s vysokým časovým rozlišením pro stanovení jeho zdrojů. Odběry vzorků a měření byly provedeny v rámci krátkodobých zimních a letních kampaní v obci Březno u Chomutova, v městském obvodu Ostrava - Radvanice a Bartovice a v Mladé Boleslavi v letech 2008 - 2010, 2012 a 2013. Stanovili jsme hmotnostní koncentraci velikostních frakcí PM10, PM1-10, PM1,15-10 a PM0,15-1,15 a jejich vzájemný podíl. Z podílu jednotlivých velikostních frakcí vyplývá důležitost identifikace zdrojů jemné frakce atmosférického aerosolu (PM0.15-1.15) se zaměřením na frakci PM0.34-1.15. Vyšetřili jsme sezonní a prostorovou variabilitu velikostních frakcí PM10, PM2,5, PM1 a PM1-10. Na základě šetření jsme získali data podrobné charakteristiky aerosolu s vysokým časovým rozlišením, reprezentativní pro danou...
|
|
|
Stanovení charakteristiky atmosférického aerosolu s vysokým časovým rozlišením za účelem identifikace jeho zdrojů
Pokorná, Petra ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Havránek, Vladimír (oponent) ; Schwarz, Jaroslav (oponent)
Efektivní řízení kvality ovzduší v oblastech zatížených nadměrným znečištěním je možné za předpokladu kvalitního kontinuálního monitoringu se správně navrženou monitorovací sítí a cíleného měření, které poskytuje informace potřebné k identifikaci zdrojů znečištění. Cílem disertační práce bylo získat a využít data hmotnostní koncentrace, časové a prostorové variability, elementárního složení, OC/EC a velikostní distribuce karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků vybraných velikostních frakcí atmosférického aerosolu s vysokým časovým rozlišením pro stanovení jeho zdrojů. Odběry vzorků a měření byly provedeny v rámci krátkodobých zimních a letních kampaní v obci Březno u Chomutova, v městském obvodu Ostrava - Radvanice a Bartovice a v Mladé Boleslavi v letech 2008 - 2010, 2012 a 2013. Stanovili jsme hmotnostní koncentraci velikostních frakcí PM10, PM1-10, PM1,15-10 a PM0,15-1,15 a jejich vzájemný podíl. Z podílu jednotlivých velikostních frakcí vyplývá důležitost identifikace zdrojů jemné frakce atmosférického aerosolu (PM0.15-1.15) se zaměřením na frakci PM0.34-1.15. Vyšetřili jsme sezonní a prostorovou variabilitu velikostních frakcí PM10, PM2,5, PM1 a PM1-10. Na základě šetření jsme získali data podrobné charakteristiky aerosolu s vysokým časovým rozlišením, reprezentativní pro danou...
|
|
|
What is a connection between atmospheric aerosols, meteorological parameters and gaseous pollutants?
Slezáčková Zíková, Naděžda ; Ždímal, Vladimír (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent) ; Sedlák, Pavel (oponent)
Název práce: Jak souvisí vlastnosti atmosférických aerosolů s meteorologickými veličinami a koncentracemi plynných polutantů? Autor: RNDr. Naděžda Slezáčková Zíková Katedra: Katedra meteorologie a ochrany ovzduší Vedoucí disertační práce: Ing. Vladimír Ždímal, Dr. Laboratoř chemie a fyziky aerosolů, Ústav chemických procesů Akademie věd ČR, v.v.i. Abstrakt: Pětiletá řada měření koncentrací amosférického aerosolu (AA) na poza- d'ové stanici Košetice byla porovnána s meteorologickými záznamy a koncentrace- mi plynných polutantů. Bylo popsáno jak měření, tak zpracování aerosolových dat, a naměřená časová rada AA byla statisticky popsána. Dlouhodobé měření AA je nutné z důvodu velké časové proměnlivosti koncentrací AA s výrazným ročním chodem, který je ovlivněn především dvěma jevy. Od dubna do září jsou celkové koncentrace řízeny hlavně vznikem nových částic v atmosféře tzv. nukleacemi, zatímco od října do března ovlivňuje koncentrace AA dálkový trans- port a/nebo lokální znečištění. Z toho důvodu je nutné vlivy meteorologických parametrů a plynných polutantů na AA popisovat odděleně v jednotlivých ročních obdobích. Závislost AA na meteorologických parametrech a koncentracích plyn- ných...
|
|
|
Měření rozptylu světla na atmosférickém aerosolu
Novotná, Nikola ; Zíková, Naděžda (vedoucí práce) ; Klán, Miroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá základním zpracováním dat rozptylu světla, který byl měřen na třech vlnových délkách pomocí Integračního Nephelometeru. Měření probíhalo v observatoři v Košeticích, kde je nephelometer od poloviny roku 2012 umístěn. Sběr dat probíhal ve dvou kalendářních letech (2013 a 2014) a měření v současné době dál probíhá. Data jsou zpracována tak, aby byla vhodným podkladem pro další výzkumy v oblasti meteorologie a klimatologie. Jsou vypočítány základní parametry, jako je Angstroemův exponent, průměrná hodnota, medián a roční a denní chod. Veškeré závislosti a chody jsou graficky znázorněny a okomentovány. Mimo jiné bylo během zpracování dat zjištěno například, že průměrný koeficient rozptylu byl v obou letech velmi podobný nebo že koeficient rozptylu je vyšší v zimních měsících. Práce také diskutuje další možná měření. Klíčová slova: atmosférický aerosol, rozptyl světla, nephelometer, Angstroemův exponent
|
|
|
Role aerosolu v klimatické změně
Švátora, Milan ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
Atmosférický aerosol je suspenzí kapalných nebo pevných částic nebo jejich směsí v atmosféře. Troposférické aerosoly se mohou dostávat do ovzduší ze svých přirozených zdrojů nebo ze zdrojů antropogenních. Uvolňování oxidu siřičitého ze spalování fosilních paliv a organického a elementárního uhlíku ze spalování biomasy, jsou hlavní antropogenní zdroje aerosolu. Primární aerosoly mají přímý emisní zdroj (prach z lomů nebo z půdy, částečky mořské soli při vlnobití, vulkanický popel při sopečných erupcích). Sekundární aerosoly vznikají chemickými reakcemi látek v atmosféře, které přemění plyny na částice - tzv. konverze plynů na částice (vznik nitrátů oxidací oxidů dusíku nebo síranů z oxidu siřičitého). Atmosférický aerosol je důležitou složkou atmosféry a podílí se na významných atmosférických dějích, jako je tvorba a vypadávání srážek, radiační bilance Země. Aerosoly mohou ovlivnit radiační bilanci Země dvěma způsoby. Jednak prostřednictvím absorpce a rozptylu krátkovlnného a dlouhovlnného záření - tzv. přímý účinek. Nebo slouží jako kondenzační jádra, na kterých se tvoří zárodky vodních kapičkek. Aerosoly tak mohou ovlivňovat utváření, množství, délku existence a radiační vlastnosti mraků - tzv. nepřímý účinek. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřil na tyto mechanismy, kterými aerosoly ovlivňují radiační...
|
|
|
Stanovení charakteristiky atmosférického aerosolu s vysokým časovým rozlišením za účelem identifikace jeho zdrojů.
Pokorná, Petra ; Hovorka, J. ; Klán, M. ; Křůmal, Kamil ; Mikuška, Pavel ; Hopke, P.K. ; Ždímal, Vladimír
Efektivní řízení kvality ovzduší v oblastech zatížených nadměrným znečištěním je možné za předpokladu kvalitního kontinuálního monitoringu se správně navrženou monitorovací sítí a cíleného měření poskytující informace potřebné k identifikaci zdrojů znečištění. Studie se zabývá identifikací zdrojů velikostně rozlišeného atmosférického aerosolu na základě dat hmotnostních koncentrací, prostorové variability, elementárního složení, a OC/EC získaných s vysokým časovým rozlišením a odebraných na třech lokalitách v České republice v letech 2008 – 2010, 2012, 2013. Z podílu jednotlivých velikostních frakcí vyplývá důležitost identifikace zdrojů PM1 vzhledem k průměrnému podílu PM0.15-1.15 na PM10, jež na sledovaných lokalitách především v zimních měsících tvořil 85%. Zdrojem hrubé frakce dominujícím v zimních měsících bylo spalování uhlí a biomasy v obci Březno u Chomutova a Mladé Boleslavi a resuspenze silniční prachu v městském obvodu Ostrava-Radvanice Bartovice. V létě byly hlavní zdroje hrubé frakce v obci Březno u Chomutova re-suspenze půdy a primárně bioaerosol. Dominantním zdrojem jemné frakce zimních měsíců bylo spalování uhlí v městském obvodu Ostrava-Radvanice a spalování biomasy v Mladé Boleslavi. Z výše uvedených výsledků vyplývá, že data s vysokým časovým rozlišením jsou vhodná k identifikaci zdrojů velikostně segregovaného aerosolu a umožní posoudit reprezentativnost délku měřící kampaně.
Plný tet: SKMBT_22317041913030 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
| |
|
| |
|
|
Výzkumná infrastruktura ACTRIS-CZ.
Holubová Šmejkalová, A. ; Ždímal, Vladimír ; Váňa, M. ; Klánová, J. ; Dvorská, Alice
Výzkumná infrastruktura ACTRIS-CZ byla přijata na Cestovní mapu velkých výzkumných infrastruktur ČR v roce 2016. Její jádro tvoří kolokovaná stanice Košetice-Křešín u Pacova a specializovaná zařízení poskytovaná spolupracujícími partnerskými institucemi. Výzkumná infrastruktura ACTRIS-CZ se zaměřuje na atmosférický výzkum, zvláště pak atmosférický aerosol, reaktivní plyny a meteorologické parametry.
Plný tet: SKMBT_C22016111512070 - PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
| |
host ::
RSS.