|
|
Srovnání vývoje a produkce včelstev zimovaných na zásobách z invertního a řepného cukru
Musila, Jan
Práce je zaměřena na specifika výživy včely medonosné (Apis mellifera) a jejich vývojových stádií, zejména pak na sacharidovou složku potravy. Hodnotí efekt řepného cukru (sacharosy) a invertního sirupu z cukrové řepy, jakožto krmiv pro doplnění zimních zásob včelstev, na přezimovatelnost, jarní kondici a následný medný výnos. Polní experiment byl proveden na vzorku 70 včelstev, na 6 stanovištích ve 4 lokalitách České republiky. Práce pojednává také o některých látkách, obsažených v krmivech, s negativním účinkem na včely a nabízí řešení jejich redukce. V práci jsou otevřena témata, mající souvislost s falšováním medu s ohledem na typ užitého zimního krmiva včelstev.
|
|
|
Antibakteriální účinky propolisu
Švoncová, Adéla
V současné době poměrně rychle roste vědecký zájem o problematiku propolisu. Jsou prokázány jeho antibakteriální, antivirové, antimykotické, imunostimulační a další účinky, které jsou prospěšné pro lidský organismus. V práci jsem se zabývala zejména antibakteriální aktivitou propolisu, kterou jsem prokazovala pomocí diskové difuzní metody a metodou růstových křivek. Současně byl sledován i obsah polyfenolických látek pomocí Folin-Ciocalteho činidla. Pro tento účel byl použit vzorek propolisu pocházející z rodinných úlů, z něhož byly zhotoveny extrakty za použití dvou rozpouštědel odlišných koncentrací. První série vzorků byla extrahována pomocí ethanolu a octanu ethylnatého na třepačce. Druhá série vzorků byla odpařena za pomoci vakuové odparky a získaný odparek byl zpětně naředěn na použitou koncentraci. Výsledky ukazují, že nejvyšší průměrný obsah fenolických látek byl v extraktu propolisu v 96 % ethanolu. I přes vědecké studie, píšící o propolisu jako o přírodním antibiotiku, žádný z takto připravených extraktů nevykazoval antimikrobiální aktivitu vůči použitým mikroorganismům.
|
|
|
Zvápenatění včelího plodu a jeho vliv na včelstvo
PROKOPOVÁ, Tereza
Zvápenatění včelího plodu je onemocnění, které způsobuje houbový patogen Ascophaera apis, který napadá a hubí včelí larvu. Nejčastěji se vyskytuje u slabých včelstev, která mají slabý čistící pud a tím řádně neodstraňují původce zvápenatění. Ideálním řešením je výměna včelí matky, díky které se zvýší čistící pud včel, které pak nákazu zcela odstraní. Cílem mé bakalářské práce bylo praktické zvládnutí metodiky analýzy výskytu Ascosphaera apis pomocí metody PCR, osvojení si rutinních postupů používaných v laboratoři včetně izolace DNA a vypracování odborné rešerše na dané téma. V teoretické části bakalářské práce popisuji houbové onemocnění zvápenatění včelího plodu a jeho vliv na nakažené včelstvo. Dále podrobně popisuji metody, které jsou využívány pro detekci onemocnění, jako je izolace DNA, PCR a gelová elektroforéza. V praktické části, kterou jsem vykonala v laboratořích Biotechnologického centra, které je součástí katedry genetiky a rostlinné produkce na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, se zabývám podrobným popsáním přesných postupů metod využitých při detekci tohoto onemocnění a vyhodnocením vlastních výsledků.
|
|
|
Atraktivita výsadeb druhů potencionálně rozšiřujících včelí pastvu pro včely
ŠEBESTA, Tomáš
Tato diplomová práce s názvem ,,Atraktivita výsadeb druhů potencionálně rozšiřujících včelí pastvu pro včely" pojednává o pylodárných a nektarodárných rostlinách vysazených v obci Brník ve Středočeském kraji. Práce je složena ze dvou částí. Teoretická část popisuje včelu medonosnou, včelařské rostliny, jejich pylodárnost a nektarodárnost. Včelí pastvu od časného jara do pozdního podzimu, tak aby co možná nejlépe reflektovala potřeby opylovačů. V praktické části je pomocí pylové analýzy mikroskopicky zkoumáno zastoupení pylových zrn rostlin v medech místních včelstev. Provedl jsem porovnání pylových analýz medu od vlastních včelstev i od sousedních včelařů.
|
|
| |
|
|
Nejčastější onemocnění včel chovaných v ČR
DURČANSKÝ, Pavel
Tato bakalářská práce se zabývá nejčastějšími onemocněními včel chovaných v ČR. Hlavní pozornost je věnována roztoči Varroa destructor. U jednotlivých chorob a nákaz plodu i dospělých včel jsem se zaměřil na příčiny vzniku nemocí neinfekčního původu, kde se zajímám o průběh a případné řešení. Dále popisuji infekční choroby, které mohou být původu virového, bakteriálního, houbového a parazitárního. Zde se zabývám problematikou popisu původce, klinických příznaků, průběhu nemoci, šířením, způsoby léčby a možnou prevencí.
|
|
| |
|
|
Virom včely medonosné (Apis mellifera)
Kadlečková, Dominika ; Tachezy, Ruth (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
Mikrobiom zahrnuje všechny mikroorganismy (houby, bakterie, archea, prvoky, viry) žijící ve stejném prostoru ve stejném čase. Jeho součástí je virom skládající se nejenom z virů infikující jejich hostitele, ale i virů dalších organismů v hostiteli žijících a od virů odvozených genetických elementů. Mikrobiom je důležitou součástí daného organismu a hraje řadu rolí ve vývoji a životě hostitele. Virom může mít nejenom vliv na hostitele přímo, ale i přes jiné složky mikrobiomu. Tato práce se věnuje viromu Apis mellifera, celosvětově chovanému opylovači. Viry jsou jedním z faktorů zodpovědných za vysoké ztráty včelstev, a proto je tato práce zaměřena hlavně na viry s prokazatelnou patologií a jejich interakce s jinými patogeny včel, které způsobují značné škody na těchto opylovačích. Klíčová slova: virom, včela medonosná, Apis mellifera, včelí viry, ztráty včelstev
|
|
|
Vyšetření včelstev na nosematózu
BRABENEC, Jiří
Nosematóza patří mezi střevní onemocnění včel, které je hojně rozšířené jak po světě, tak i v České republice. Způsobují ji spory Nosema apis a Nosema ceranae. Cílem této diplomové práce bylo vyhodnotit výskyt spor Nosema na území ZO ČSV Bystřice, popsat druhovou variabilitu a posoudit vliv ročního období na výskyt spor Nosema apis a Nosema ceranae. Pro zjištění nakažení včelstev bylo pod mikroskopem vyšetřeno 5 včel z vybraných úlů. U pozitivních vzorků na nosematózu byl molekulárně zjišťován druh spor Nosema. Celkem bylo vyšetřeno 93 vzorků od 15 chovatelů. Vzorky byly odebírány na jaře a v létě roku 2017. Odběry probíhaly jak u malochovatelů, tak i u farmářů s více jak 150 ti včelstvy. Při letním odběru bylo nalezeno více pozitivních včel než při jarních odběrech. Včelaři byli dále posuzováni podle počtu chovaných včelstev. Po následném rozboru získaných vzorků pomocí metody PCR byla v drtivé většině včelstev přítomny spory Nosema ceranae.
|
|
| |
host ::
RSS.