|
|
Dieta diabetiků 1. typu léčených inzulínovými pumpami
NOVÁČKOVÁ, Šárka
Bakalářská práce na téma "Dieta diabetiků 1. typu léčených inzulínovými pumpami" je zaměřena na rozdíly životního stylu diabetika 1. typu léčeného inzulinovou pumpou s hybridním uzavřeným okruhem a životního stylu daného diabetika 1. typu s předchozím způsobem kompenzace diabetu. Dále se bakalářská práce zabývá odlišnostmi stávající diety diabetika při léčbě inzulinovou pumpou s hybridní smyčkou od výživových doporučení pro racionální stravu. Pro danou bakalářskou práci byl zvolen kvalitativní výzkum, kterého bylo součástí 9 respondentů s diabetem 1. typu léčených inzulinovou pumpou s hybridní smyčkou. Data byla získána pomocí polostrukturovaného rozhovoru s následným rozborem týdenního jídelníčku poskytnutého od jednotlivých respondentů. V praktické části jsou uvedeny základní informace o respondentech. Aby bylo dosaženo cílů bakalářské práce, jsou dále porovnány rozdíly životního stylu a diety diabetika 1. typu s inzulinovou pumpou s hybridní smyčkou a životního stylu a diety daného diabetika s předchozím způsobem léčby diabetu. Následně byl v tabulkách u každého respondenta uveden jeho stávající průměrný denní energetický příjem a jeho optimální denní energetický příjem vztažen na racionální stravování. Pod tabulkou byla popsán týdenní jídelníček respondenta a slovně porovnán jeho stávající energetický příjem s vypočteným optimálním denním příjmem energie. Nakonec jsem ve shrnutí výsledků porovnala některá doporučení pro racionální stravování s jídelníčky respondentů. Výsledkem bakalářské práce je, že diabetici 1. typu dosahují kvalitnější životní úrovně díky léčbě inzulinovou pumpou s hybridní smyčkou oproti předešlému způsobu léčby diabetu. Co se týká příbuznosti racionálního stravování se stávající stravou diabetiků, výsledky jsou rozdílné. Z výsledků práce bylo zjištěno, že minimálně jedno výživové doporučení pro racionální stravu se shodovalo se stávající stravou diabetiků.
|
|
|
Stravování profesionálních řidičů pohledem nutričního terapeuta
KARÁSEK, Jiří
Stravování profesionálních řidičů se od stravování běžné populace značně odlišuje. Tuto odlišnost má na svědomí řada faktorů. Mimořádná pracovní doba, nepravidelný spánek, fyzická nečinnost a stres. Špatné zázemí pro samotnou přípravu a skladování pokrmů a horší dostupnost závodního stravování. Profesionální řidiči proto často trpí řadou zdravotních komplikací, mezi které se řadí například obezita, diabetes mellitus 2. typu, kardiovaskulární onemocnění, hypertenze a metabolický syndrom. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem se stravují profesionální řidiči v České republice. Zmapovat jejich stravování z hlediska kalorického příjmu, příjmu makronutrientů a jednoduchých cukrů. A za druhé zjistit, zda nabídka ve stravovacích zařízeních, které využívají během pracovní doby odpovídá jejich poptávce. Pro naplnění cílů byl zvolen kvantitativní výzkum. Byla sebrána a vyhodnocena antropometrická data - výška, váha, BMI a obvod pasu. Dotazník zaměřený na životní styl a stravovací zvyklosti a vyhodnocení jídelníčku z posledních 24 hodin. Sběr dat proběhl na dálničních odpočívadlech ve Středočeském kraji. Výzkumný soubor obsahoval 30 profesionálních řidičů kamionové dopravy ve věku 29-60 let. Bakalářská práce odhalila významně větší hodnoty BMI a obvodu pasu oproti průměrným hodnotám populace v České republice. Z dotazníkového šetření bylo zjištěno, jakým způsobem se profesionální řidiči na cestách stravují a jak vypadá jejich životní styl. Více než polovinu respondentů tvořili kuřáci, dvě třetiny pili alkohol a většina z nich se nevěnuje žádné pohybové aktivitě. Z rozboru jídelníčků vyšlo najevo, že jejich kalorický příjem je průměrně o 14 % vyšší než denní potřeba energie a konzumace jednoduchých cukrů je oproti doporučením znatelně větší. Bakalářská práce přináší ucelený pohled na problematiku stravování a životního stylu profesionálních řidičů. Poukazuje na vliv nesprávného stravování a na výskyt komplikací s tím spojených. Bakalářská práce má zvýšit povědomí ve společnosti o této problematice a může být užitečná zdravotníkům, kteří se setkávají s pacienty, jenž vykonávají profesi řidiče.
|
|
|
Životní styl profesionálního ledního hokejisty: Porovnání pohledů bývalých a současných profesionálních hokejistů na sportovní kariéru a osobní život. Hokej jako život nanečisto?
MATĚJKA, David
Diplomová práce zkoumá svět profesionálního ledního hokeje z pohledu samotných profesionálních ledních hokejistů a představuje, jak vypadá životní styl profesionálního ledního hokejisty. Výzkum je zaměřen i na popis soukromého života, hokejových začátků, přístupu ke studiu a představ o životě po hokeji. Cílem práce je zmapovat sebereflexi vlastní kariéry a všech pozitivních i negativních okolností, jimž lední hokejisté v době své kariéry čelí, a porovnat jejich výpovědi s již bývalými ledními hokejisty a prokázat dvě hypotézy. První si klade otázku, zda se skutečně jedná o kolektivní sport, nebo jde o individuální soutěž v rámci kolektivu, druhá vychází ze samotného životního stylu profesionálních hokejistů a snaží se dokázat, že vlastní sportovní kariéru je možné chápat jako život nanečisto. Vlastní výzkum je ukotven ve vybrané literatuře a podložen výpověďmi respondentů. Práce poukazuje na všechny aspekty profesionálního ledního hokeje pohledem ledních hokejistů, přičemž poukazuje i na veřejnosti skryté záležitosti. Díky autentickým výpovědím respondentů se v práci objevuje netradičně otevřená zpověď přímých aktérů popisujících i stinné stránky, které prostředí profesionálního sportu nabízí. Na základě uskutečněných rozhovorů, autorových zkušeností a odborné literatury byla vytvořena typologie profesionálních ledních hokejistů, ve které dochází k teoretickému i praktickému zakotvení vyhotovených výzkumů.
|
|
|
Rozdíly stravování mezi žáky SŠ a jejich životní styl
Hanousková, Alice
Bakalářská práce je zaměřena na stravovací návyky žáků středních škol a jejich životní styl. Cílem teoretické části je vysvětlení problematiky stravování, zdravého životního stylu a vymezení faktorů, které tuto problematiku ovlivňují. Dále se teoretická část zaměřuje na objasnění potřebnosti makro a mikroživin pro organismus jedince v období adolescence a vyvození důsledků při nevhodném stravování a životním stylu. Praktická část je věnována kvantitativnímu výzkumu, jehož formou je dotazníkové šetření. Cílem praktické části bylo zjistit a srovnat výsledky ve stravování a životním stylu mezi žáky maturitního oboru hotelnictví a učebního oboru kuchař-číšník. Respondenty pro toto zjištění byli žáci vybrané střední školy v okrese Vyškov.
|
|
|
Postoj vysokoškolských studentů ke sportu a pohybovým aktivitám
Šimurdová, Alžběta Anna ; Kotlík, Kamil (vedoucí práce) ; Peřinová, Radka (oponent)
Autor: Bc. Alžběta Anna Šimurdová Název: Postoj vysokoškolských studentů ke sportu a pohybovým aktivitám Cíle: Cíli práce je zjistit, zda se studenti vysokých škol věnují více sportu a pohybovým aktivitám v porovnání se skupinou pracujících občanů České republiky. Zda mají preferenci ve sportovních nebo jiných pohybových aktivitách. Dalším cílem je provedení analýzy a porovnání životosprávy uvedených skupin se zaměřením na stravu, závislosti a spánkový a denní režim. Metody: Práce má charakter kvantitativního výzkumu. Jako výzkumná metoda byl zvolen dotazník "SFSPA", který byl přepracován podle potřeb a východisek teoretické části této diplomové práce. Dotazník byl publikován pomocí formuláře na platformě Google Forms, ze které byly odpovědi převedeny do programu MS Excel. V programu MS Excel byla data dále zpracována do popisné statistiky, výsledky převedeny do grafů a vytvořeny kontingenční tabulky. Hypotézy jsme ověřili pomocí Pearsonova chí-kvadrát testu. Výsledky: Do dotazníkového šetření se zapojilo 294 účastníků z České republiky. Z respondentů bylo 187 studentů vysokých škol a 107 pracujících občanů. Celkově se do výzkumu zapojilo 202 žen a 92 mužů. Výsledky ukázaly, že doba strávená sportem a pohybovou aktivitou se statisticky významně neliší mezi skupinou studentů a pracujícími osobami....
|
|
|
Potřeba bezpečí a jistoty pacientů po implantaci implantabilního kardioverteru-defibrilátoru
JANKŮ, Kateřina
Tato práce se zabývá potřebou bezpečí a jistoty pacientů po implantaci implantabilního kardioverteru-defibrilátoru (ICD). Kterýkoliv odlišný rytmus srdce od fyziologického sinusového rytmu je označen za arytmii. Mezi léčebné možnosti arytmií je právě i implantace ICD. S implantací ICD však nepřicházejí změny jen po fyzické stránce, ale také po psychické. S tím souvisí i naplňování potřeb, které jsou mnohdy u pacientů s implantovaným ICD opomíjeny. Pro tuto bakalářskou práci byly stanoveny čtyři cíle, které měly zjistit, jak se změní život pacientů po implantaci ICD, jak se změní pohled pacientů na jejich bezpečí a jistotu po implantaci ICD, zjistit, jak probíhá edukace pacientů podstupujících implantaci ICD, a zmapovat mentální podporu pacientů s implantovaným ICD. Na základě stanovených cílů byly položeny čtyři výzkumné otázky. Pro výzkumné šetření byla zvolena kvalitativní metoda šetření. Data byla získána pomocí polostrukturovaných rozhovorů s pacienty. Celkem bylo osloveno 9 pacientů s implantovaným ICD. Z výsledků šetření vyplynulo, že u pacientů s ICD se životní styl z velké části nezměnil, a zůstal stejný jako před samotnou implantací ICD. Pacientů se týkaly změny hlavně v pohybové aktivitě, řízení a v sexuálním životě. Dále bylo zjištěno, že pohled na bezpečí a jistotu se u některých pacientů změnil k lepšímu, a cítili se po implantaci ICD bezpečněji, někteří pacienti si však nebyli vědomi žádných změn. Pohled na bezpečí a jistotu ovlivnily určité faktory mezi které patřila edukace, komunikace, ošetřovatelská péče, ale i psychická podpora pacientů. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že pacienti byli před samotnou implantací edukováni hlavně svým kardiologem, a pro velkou většinu z nich byla edukace dostatečná. Po psychické stránce se u pacientů projevovaly změny, a to hlavně strach a obavy, ale také úzkost. Co se týkalo péče ze strany zdravotnického personálu, tak tato péče byla pro většinu pacientů velice dobrá, a napomáhala tak ke zlepšení celé situace. Dalším zjištěním bylo, že všichni pacienti byli po celou dobu podporováni svými rodinami. Práce byla vytvořená hlavně jako informační zdroj pro pacienty s implantovaným ICD a pro studenty zdravotnických škol.
|
|
|
Životní styl obézních dětí a dětí s fyziologickou hmotností
NEJEDLÁ, Lucie
Práce se zaměřuje na životní styl obézních dětí a dětí s fyziologickou hmotností. Pro bakalářskou práci byly zvoleny následující dva cíle: zmapovat životní styl obézních dětí a zmapovat životní styl dětí s fyziologickou hmotností. Teoretická část práce se zabývá životním stylem a jeho hlavními aspekty, jako je výživa a pohybová aktivita. Dále se zaměřuje na charakteristiku období staršího školního věku, hodnocení tělesné hmotnosti u dětí. Poslední kapitola se věnuje obezitě a dětské obezitě, kde jsou zmíněny příčiny vzniku, diagnostika, komplikace, prevence a léčba. Praktická část se věnuje sledovaným faktorům životního stylu u dětí ve věku 11 až 15 let. Data byla hodnocena na základě definice životního stylu, která zahrnovala výživu dětí, pohybovou aktivitu, účast na sportovně zaměřených kroužcích a volnočasové aktivity dětí (sledování televize, čas u počítače). Výzkumný soubor tvořilo celkem 20 dětí s jejich rodiči. Z tohoto souboru bylo 10 obézních dětí a 10 dětí s fyziologickou hmotností. Všichni respondenti a jejich rodiče vyplnili dotazníky týkající se životního stylu dětí a poskytli záznam jídelníčku po dobu 7 dnů. Výsledky výzkumu ukázaly, že u obézních dětí ve většině případů příjem jednotlivých živin neodpovídá doporučeným množstvím. V mnoha případech mají obézní děti tuky zastoupené v jídelníčku v nadměrné míře. Naopak u dětí s fyziologickou hmotností příjem tuků odpovídal doporučením. Zároveň z výsledků vyplývá, že obézní děti se pohybují v menší míře než děti s fyziologickou hmotností a nenavštěvují sportovně zaměřené kroužky na rozdíl od dětí s fyziologickou hmotností. Sledování televize a čas u počítače zaujímá u obézních dětí více času každý den. Naopak děti s fyziologickou hmotností tráví méně času sledováním televize a u počítače vzhledem k vyšší pohybové aktivitě.
|
|
|
Domácnosti bez odpadů. Vzdálená vize, nebo přicházející realita?
PLAVCOVÁ, Vendula
Bakalářská práce se zaměřuje na skupinu lidí, která žije životním stylem Zero Waste. Tato skupina lidí se snaží co nejvíce eliminovat svůj odpad. Hlavním cílem práce je analyzovat zkušenosti lidí, kteří se rozhodli žít životním stylem Zero Waste a zjistit motivaci těchto lidí k životu bez odpadu. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část popisuje životní styl Zero Waste tak, jak je prezentován v literatuře. Tu doplňuje praktická část, která je zpracována formou rozhovorů s lidmi, kteří žijí životním stylem Zero Waste. Sdílí jejich zkušenosti s tímto životním stylem a jejich motivaci. V závěru jsou doporučení pro rozšíření životního stylu Zero Waste v podmínkách České republiky.
|
|
|
Postoj Romů vůči zdravému životnímu stylu
HOFMANOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá tématem "Postoj Romů vůči zdravému životnímu stylu". Pro získání informací bylo využito metody kvantitativního šetření s využitím techniky dotazníku. Díky tomu je možné v práci představit postoje čtyřiceti respondentů a jejich prostřednictvím i jejich rodin. Výzkum se zaměřil na oblast stravy, pohybu, spánku, trávení volného času a také na rizikové faktory zdravého životního stylu, kam řadíme užívání tabákových výrobků, konzumaci alkoholu a užívání drog. Cílem bylo zmapovat povědomí respondentů o zdravém životním stylu a jeho složkách, jak jsou zásady zdravého životního stylu dodržovány u respondentů a jejich rodin, jaký mají názor na rizikové faktory a zda se tato tvrzení projevují i v rámci každodenní rutiny respondentů a členů jejich rodiny.
|
|
|
Obezita dětí v době covidové
REMTOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá problematikou dětské obezity u žáků na 2. stupni základních škol v regionu Českobudějovicka. V teoretické části je charakterizována problematika obezity, její následky a možnosti jejího řešení a prevence. Hlavní částí práce byl samostatný výzkum provedený anonymním dotazníkovým šetřením u žáků 2. stupně základní školy, jehož cílem bylo zjistit, jaké dopady měla koronavirová pandemie na jejich zdraví, pohyb a životní styl.
|
host ::
RSS.