Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 40 záznamů.  začátekpředchozí30 - 39další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Charakterizace a chemická modifikace halloysitů
Vašutová, Vlasta ; Pospíšil, Miroslav (oponent) ; Hradil, David (vedoucí práce)
Vznik halloysitů je spojen se zvětráváním magmatických hornin nebo s hydrotermální alterací vulkanických hornin často na kontaktu v vápenci. Halloysit patří do skupiny kaolinitu, od kterého se liší obsahem vody v mezivrství. Vyskytuje se ve dvou základních formách, hydratované 10 ? a dehydratované 7 ?. Obecně platí, že hydratovaný halloysit vzniká ve větších hloubkách než halloysit dehydratovaný. Získané vzorky halloysitů ze světových ložisek byly charakterizovány pomocí rtg práškové difrakce, infračervené spektroskopie, chemické analýzy a vysokorozlišovací transmisní elektronové mikroskopie. Z analýz vyplývá, že hydratované halloysity jsou mineralogicky čistší než halloysity dehydratované. Typickými příměsemi ve vzorcích jsou kaolinit, křemen, cristobalit, alunit, gibbsit, v jednom případě i draselná slída. U všech vzorků byla také stanovena kationtová výměnná kapacita (CEC), která byla provedena metodou interakce vzorku s komplexem Ag-thiomočovina (AgTU). Koncentrace stříbra v roztoku před a po interakci byly stanoveny pomocí atomové absorpční spektrometrie (AAS). Hodnoty CEC závisejí výrazně na poměru pevné a kapalné fáze při reakci. Pro halloysity je proto třeba pracovat s poměrem P:K alespoň 1:20. Pro účely experimentů s porfyrinem byly nakonec vybrány dva čisté hydratované halloysity s nejvyšší CEC,...
Vodou rozpustná slévárenská pojiva vytvrzovaná dehydratací
Šebesta, Pavel ; Rusín, Karel (oponent) ; Cupák, Petr (vedoucí práce)
Ekologický tlak na slévárenství přiměl výrobce k vývoji nových organických a anorganických pojiv. Jednou z možností jsou vodou rozpustná pojiva vytvrditelná dehydratací. Kromě pevnostních vlastností a regenerovatelnosti formovacích směsí se pohlíží na množství emisí vzniklých během odlévání. Při používání těchto nových pojiv není zapotřebí nákladných modifikací strojů pro práci s formovací směsí.
Vodou rozpustná slévárenská pojiva vytvrzovaná ohřevem
Prokop, Tomáš ; Burianová, Klára (oponent) ; Cupák, Petr (vedoucí práce)
Slévárenská výroba produkuje největší množství nebezpečných odpadů, které mají negativní dopad na životní prostředí a pracovní podmínky ve slévárnách. Slévárenští odborníci zkoušejí nové metody výroby formovacích směsí s novými pojivy, které by vedly ke zlepšení ochrany životního prostředí a bezpečnosti práce. Produkci škodlivých odpadů však můžeme redukovat vhodnými technologiemi výroby a používáním méně škodlivých surovin, které jsou potřebné pro výrobu forem a jader. Velkým zdrojem škodlivin jsou pojiva, tvrdidla a katalyzátory potřebné pro pojení ostřiva. Tato práce se zabývá novými druhy ekologických pojiv, která jsou rozpustná ve vodě a vytvrzovaná ohřevem. Tato pojiva jsou ekologickou variantou k dnes již existujícím druhům anorganických i organických pojiv.
Možnosti zpracování odpadního glycerolu z výroby bionafty
Hýža, Bohumil ; Friedl, Zdeněk (oponent) ; Kizlink, Juraj (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je popsat možnosti zpracování odpadního glycerolu pocházejícího z výroby bionafty. Práce je čistě teoretická a informace k ní byly získány z různých literárních zdrojů. Úvod práce pojednává o technologické stránce výroby bionafty esterifikací rostlinných olejů methanolem. Dále je zde uvedeno množství vyrobené bionafty v různých státech světa. V teoretické části jsou uvedeny fyzikální a chemické vlastnosti glycerolu a jeho klasické použití například při výrobě nitroglycerinu, ve farmaceutickém průmyslu, atd. Dále jsou zde uvedeny jednotlivé technologické postupy na zpracování glycerolu ve větších množstvích jako je reformování vodní parou, při kterém vzniká syntézní plyn, který lze následně využít pro výrobu kapalných pohonných hmot pomocí Fischer-Tropschovi syntézy. Dále je zde uvedena redukce glycerolu na propylenglykol pomocí vodíku. Dalšími metodami jsou dehydroxylace glycerolu na 1,3 propandiol, halogenace glycerolu za vzniku epichlorhydrinu, katalytická dehydratace glycerolu na akrolein a 3-hydroxypropionaldehyd, oxydehydratace na kyselinu polyakrylovou, butylace glycerolu na katalyzátoru Amberlyst a vznik glycerol-terc-butyletherů používaných jako aditiva do pohonných hmot, polymerace glycerolu na polyglyceroly, přeměna glycerolu na kyselinu mléčnou alkalicky katalyzovanou hydrotermickou reakcí, esterifikace karboxylových kyselin glycerolem a vznik glycerolesterů, selektivní oxidace glycerolu na kyselinu glycerovou, kyselinu tartronovou a dihydroxyaceton a glycerol jako přísada do cementů. V závěru práce jsou uvedeny grafy cenového vývoje glycerolu v posledních letech.
Pitný režim u dětí mladšího školního věku v Jihočeském kraji
SOBÍŠKOVÁ, Pavla
Tato bakalářská práce je založena na poznatcích o pitném režimu u dětí mladšího školního věku. V teoretické části se pojednává o funkci a složení vody a o vodě jako takové, která patří k nejdůležitějším součástem života a výživy. Je zde doporučeno, jaké množství tekutin by měly děti za den vypít. Pozornost je věnována i dehydrataci. V praktické části je provedena analýza stanovených předpokladů prostřednictvím dotazníkového šetření. Hlavním cílem je zjistit, jaký mají děti pitný režim, zda dávají přednost sladkým nápojům před vodou či co vědí o dehydrataci.
Voda a její úloha ve výživě a podpoře zdraví.
BENEŠOVÁ, Aneta
Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou vody a její úlohy ve výživě a podpoře zdraví. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části se zaměřuji na charakterizování vody, vlastnosti vody, výskytu vody v potravinách a její vliv na lidské zdraví. V praktické části se zabývám výzkumem pomocí dotazníků, který zjišťuje informovanost o problematice pitného režimu u studentů druhého stupně základní školy. V závěrečné fázi prezentuji zjištěné výsledky, které jsou vyhodnoceny a následně graficky zpracovány.
Srovnání pitného režimu a konzumace alkoholu u středoškolské a učňovské mládeže
NOVOTNÁ, Jitka
Má diplomová práce se zabývá problematikou pitného režimu a konzumací alkoholu u středoškolské a učňovské mládeže. Cílem mé diplomové práce bylo zhodnotit pitný režim, zjistit co středoškolská a učňovská mládež upřednostňuje ve výběru tekutin a zařazuje do svého pitného režimu, a také kolik tekutin denně vypijí. Dále bylo cílem zjistit požívaní alkoholu středoškolskou a učňovskou mládeží. Při zjišťování konzumace alkoholu, jsem hodnotila, jak často učni a středoškoláci pijí alkohol, kdy poprvé zkusili alkohol a například také to, co si myslí o škodlivosti alkoholu na organizmus. V teoretické části mé práce se zabývám správným pitným režimem, různými druhy nápojů, hodnotím různé nápoje alkoholické i nealkoholické z hlediska účinku na zdraví. Popisuji různé příklady nemocí, které způsobuje nadužívání alkoholu a kterými mohou trpět lidé se závislostí na alkoholu. Jako zajímavost popisuji historii vzniku různých nápojů. Ve výzkumné části jsem hodnotila pitný režim studentů středních škol a učňů. Zjišťovala jsem kolik studenti a učni vypijí slazených a neslazených nápojů a jaké množství tekutin denně vypijí. Rozdíly v konzumaci alkoholu mezi středoškoláky a učni. Hodnotila jsem, zda více konzumují alkohol dívky nebo chlapci a také jestli je častější konzumace alkoholu u kuřáků než u nekuřáků. Výzkum byl kvantitativní pomocí rozdaných dotazníků na středních školách a středních odborných učilištích v českých Budějovicích. Výsledky byly zpracovány pomocí MS Excel. Při výzkumu byly potvrzeny všechny předpokládané hypotézy V první hypotéze se potvrdilo, že konzumace alkoholu je u učňovské mládeže častější než u středoškolské. Potvrdila se také hypotéza druhá, že studenti a učni nedodržují správný pitný režim. Třetí potvrzená hypotéza byla, že chlapci pijí častěji alkohol než dívky. Hypotézou, která předpokládala, že studenti a učni, kteří kouří pijí častěji alkohol než nekuřáci se také potvrdila. Poslední potvrzenou hypotézou bylo, že středoškolská a učňovská mládež upřednostňuje slazené nápoje před vodou a hořkými čaji.
Pitný režim u sester
KREMSOVÁ, Alžběta
V bakalářské práci jsem se zabývala problematikou dodržování pitného režimu u sester. Výzkumný soubor tvořily sestry pracující na lůžkových odděleních v nemocnicích Tábor a Pelhřimov. Dodržování tekutin je důležité pro správné fungování všech dějů v organismu. Pitný režim je jeden z faktorů, který ovlivňuje kvalitu práce sestry. Je proto nezbytné, aby sestry měly dostatek informací o správném způsobu, jak příjem tekutin dodržovat a také se podle toho řídila. Dostatek znalostí pomůže zlepšit péči o příjem tekutin i u klientů.
Ošetřovatelská péče u dětí s průjmovým onemocněním
HEČKOVÁ, Šárka
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče u dětí s průjmovým onemocněním. Průjem se řadí na druhé místo nejčastějších onemocnění u dětí a bývá pro své závažné komplikace častým důvodem k hospitalizaci. Přijetí do nemocnice představuje vedle základního onemocnění velkou psychickou zátěž nejen pro dítě, ale pro celou rodinu. Jak tuto situaci dítě a rodiče zvládnou závisí ve velké míře také na ošetřovatelském personálu. V teoretické části práce najdete rozdělení a upřesnění nejčastějších příčin, příznaků a základní léčby průjmu. Na tuto teorii volně navazují nejčastější ošetřovatelské problémy, vzniklé při ošetřování dětí s průjmovým onemocněním. Řadíme mezi ně dehydrataci, bolest, porušenou kožní integritu, hypertermii, nechutenství, strach a úzkost. Prakticky jsou zde vysvětleny možné příčiny vzniku ošetřovatelských problémů a jejich následné řešení. V empirické části práce jsme se zabývali otázkou zda vede přítomnost doprovodu ke zkrácení doby hospitalizace. Za tímto účelem bylo zaznamenáno deset ošetřovatelských záznamů. V pěti záznamech je věnována pozornost dětem hospitalizovaných s doprovodem rodičů a dále je rozepsáno pět ošetřovatelských záznamů dětí hospitalizovaných bez doprovodu blízké osoby. Rozborem těchto ošetřovatelských záznamů vyplynuly následující hypotézy. Hypotéza 1 Soustavná péče maximálně dvou sester příznivě ovlivňuje adaptaci dítěte. Hypotéza 2 Přítomnost doprovodu u handicapovaného dítěte vede ke zkrácení doby hospitalizace. Hypotéza 3 Sestry mohou svou ošetřovatelskou péčí ovlivnit zkušenost dětí na celý život. Do ošetřovatelské péče patří také stanovení a řešení ošetřovatelských diagnóz. Z obsahové analýzy ošetřovatelské dokumentace hospitalizovaných dětí ve věku do deseti let vyplynuly nejčastější ošetřovatelské diagnózy, vyskytující se u dětí s průjmovým onemocněním. Předpokládaná hypotéza, že nejčastěji stanovenou ošetřovatelskou diagnózou je deficit tělesných tekutin, se potvrdila. Tento výsledek zahrnuje skutečnost, že potřeba tekutin je u kojenců a batolat podstatně vyšší než u staršího dítěte a dospělého člověka. Závěrem lze říci, že výsledky této práce poukazují na ošetřovatelské problémy, které sestry řeší při péči o děti s průjmovým onemocněním. Také mohou pomoci sestrám si uvědomit omyly, kterých se dopouštějí při ošetřování dětí s průjmovým onemocněním a tím zkvalitnit ošetřovatelskou péči o tyto děti.
Pitní režim u studentů Jihočeské univerzity
POSPÍŠILOVÁ, Lucie
Téma pitný režim je velmi diskutované téma. I přesto je mnoho lidí co pitný režim nedodržuje. Práce obsahuje souhrn dosavadních poznatků o pitném režimu, účincích na zdraví, vznik dehydratace, fyziologii tělních tekutin, příjem a výdej vody, vhodnost nealkoholických a alkoholických nápojů. Výzkumná část mapuje stav dané problematiky pitného režimu u studentů Jihočeské univerzity.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 40 záznamů.   začátekpředchozí30 - 39další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.