Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 22 záznamů.  předchozí3 - 12další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Metodika měření charakteru hlenové vrstvy u ryb
Halačka, Karel
Cílem metodiky je umožnit snadnou kvantifikaci vybraných charakteristik rybího integumentu, konkrétně množství sekrečních buněk v povrchové vrstvě pokožky, množství epidermálních melanoforů a schopnost hlenové vrstvy absorbovat UV záření. Cílovou skupinou metodiky jsou zejména osoby z veterinární praxe a ichtyologové zabývající se problematikou integumentu ryb, a to ve vztahu k jejich zdravotnímu stavu nebo vývojově-morfologickým studiím. Uplatnění může dále nalézt i v rámci chovu či ochrany ryb. Při výběru druhů ryb k ověření byly preferovány zástupci různých taxonomických skupin.
Odběr hlenu u ryb
Halačka, Karel ; Mareš, J.
Cílem metodiky je seznámit odbornou veřejnost a uživatele se získanými informacemi a hodnocením základních způsobů odběru hlenu u ryb. Na základě poznatků a hodnocení tak umožnit co nejefektivnější odběr materiálu pro následný výzkum. Cílovou skupinou dané metodiky jsou zejména osoby z veterinární praxe a ichtyologové zabývající se problematikou integumentu ryb, a to jak ve vztahu k jejich zdravotnímu stavu nebo vývojově-anatomickým studiím. Při výběru druhů ryb k ověření byly preferovány zástupci různých taxonomických skupin.
Vliv dostupnosti vody na strukturu a vybrané fyziologické parametry listu u dřevin.
Horešovská, Michaela ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Votrubová, Olga (oponent)
Sucho je jedním z hlavních faktorů probíhající klimatické změny, se kterým se dřeviny musí vyrovnávat. Schopnost dřevin přizpůsobit se tomuto stresoru je určující pro jejich přežití v měnících se podmínkách prostředí. Opadavé dřeviny evropských temperátních lesů nejsou na sucho tak dobře adaptované jako mediteránní druhy stromů a keřů, a proto je pro ně nedostatek vody velkým stresorem. Nejflexibilnějším orgánem v reakci na sucho se ukázal být list. Cílem této práce je shrnout poznatky o vlivu nedostupnosti vody na anatomickou strukturu listu a jeho vybrané fyziologické parametry. První část práce je zaměřená na sucho ovlivňující evropské dřeviny a jejich různorodé obranné strategie na tento stresový faktor. Popisuje především jejich obranné reakce spočívající v úpravě anatomické struktury listu pozorované na úrovni krycího, základního i vodivého pletiva. Druhá část práce je věnovaná vlivu nedostatku vody na vybrané fyziologické procesy probíhající v listu, především na transpiraci a fotosyntézu, a klíčové úloze průduchů v obou těchto procesech. Vlivem sucha u listu dochází ke změnám jak v jeho anatomické struktuře, tak i ke změnám fyziologickým. Vývojové stádium listu, při kterém je vystaven stresu z nedostatku vody, je při tom důležitým předpokladem pro to, jak se list přizpůsobí. U za sucha se...
Mechanismy polarizace epidermálních buněk rostlin.
Vojtíková, Zdeňka ; Žárský, Viktor (vedoucí práce) ; Soukup, Aleš (oponent)
Buňky rostlinné epidermis společně vytváří kontaktní plochu rostliny a chrání ji před vlivy vnějšího prostředí a zprostředkovávají komunikaci s okolím. V epidermis je za pomoci polarizačních mechanismů rovnoměrně rozmístěno několik buněčných typů (dlaždicové buňky, trichomy a průduchy) s velice specializovanou morfologií. Svých tvarů dosáhnou díky polarizovanému růstu, který je zajištěn cytoskeletem a signalizačními molekulami z rodiny ROP GTPáz. Cytoskelet v odpovědi na signál ovlivňuje rozpínání buňky, napomáhá zacílit sekreci do míst aktivního růstu a polarizovaně zabudovávat nový materiál do buněčné stěny. Na svrchní straně epidermis se vylučuje kutikula a vrstva epikutikulárních vosků. Sekrece složek kutikulárních vrstev je baso-apikálně polarizovaná. V této práci jsou shrnuty doposud objevené mechanismy polarizace v buňkách epidermis rostlin.
Rostlinná kutikula
Voloshina, Mariia ; Schwarzerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Synek, Lukáš (oponent)
Kutikula je lipidickou strukturou pokrývající nadzemní rostlinné orgány, která poskytuje rostlině mechanickou pevnost a slouží jako ochranná bariéra. Skládá se především z polyesteru kutinu a vosků, odvozených z velmi dlouhých mastných kyselin. Vznikají ve dvou na sobě nezávislých biosyntetických dráhách. Kutikulární biosyntetický aparát je velice složitý a využívá velké množství enzymů, které mohou mít redundantní funkce, mohou se vyskytovat ale v odlišných pletivech nebo mohou využívat substráty různých délek. Mechanismy transportu monomerů kutinů a vosku a organizace kutikuly závisí na aktivitě ABC přenašečů, lipidových přenášečových proteinech LTP, kutin syntázách a kutinzomech. Znalosti o těchto dynamických procesech jsou fragmentární a dosud nebyly integrovány do většího buněčného kontextu. Bylo rovněž naznačeno těsné spojení mezi kutikulou a polysacharidovou buněčnou stěnou, které byly dosud vnímané jako dvě nezávislé entity. Složitost těchto dějů odráží i přísná regulace na transkripční a posttranskripční úrovni. Klíčovými regulátory vzniku kutikuly během vývoje rostliny jsou transkripční faktory SHINE, MIXTA-like a protein CFL1 s WW- doménou, zatímco při odpovědi rostliny na abiotický stres jsou důležité ABA-dependentní MYB transkripční faktory. Recentní výzkum také ukazuje, že může...
Elektrické vlastnosti pokožky
Hellová, Miriam ; Čudek, Pavel (oponent) ; Špinka, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlastnostmi lidské kůže, možnostmi měření její impedance a návrhem vhodné elektrody pro měření. Pro modelování byly použity různé náhradní modely impedance kůže a popsány jevy vznikající na rozhraní mokrá elektroda – elektrolyt, které významným způsobem měření impedance ovlivňují. Byl proveden popis funkce suché planární elektrody a její návrh pro ověřovací měření. Kontrolní měření bylo provedeno s pomocí vývojového kitu EVAL-AD5933EBZ ve frekvenčním rozsahu 5 kHz až 100 kHz na třech různých místech lidského těla a výsledky byly zobrazeny v grafech ve formě absolutní hodnoty impedance a její fáze. Správnost naměřených hodnot byla ověřena srovnáním s výsledky jiné práce, používající jiný typ elektrody. Hlavním cílem bylo ověření možnosti použít geometrie suché planární elektrody v kombinaci s dostupným vývojovým kitem pro jednoduché diagnostické aplikace.
Metodika měření ochranných funkcí pokožky ryb vůči záření
Halačka, Karel
Cílem metodiky je umožnit snadnou kvantifikaci vybraných charakteristik rybího integumentu, konkrétně množství sekrečních buněk v povrchové vrstvě pokožky, množství epidermálních melanoforů a schopnost hlenové vrstvy absorbovat UV záření.
Vliv dostupnosti vody na strukturu a vybrané fyziologické parametry listu u dřevin.
Horešovská, Michaela ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Votrubová, Olga (oponent)
Sucho je jedním z hlavních faktorů probíhající klimatické změny, se kterým se dřeviny musí vyrovnávat. Schopnost dřevin přizpůsobit se tomuto stresoru je určující pro jejich přežití v měnících se podmínkách prostředí. Opadavé dřeviny evropských temperátních lesů nejsou na sucho tak dobře adaptované jako mediteránní druhy stromů a keřů, a proto je pro ně nedostatek vody velkým stresorem. Nejflexibilnějším orgánem v reakci na sucho se ukázal být list. Cílem této práce je shrnout poznatky o vlivu nedostupnosti vody na anatomickou strukturu listu a jeho vybrané fyziologické parametry. První část práce je zaměřená na sucho ovlivňující evropské dřeviny a jejich různorodé obranné strategie na tento stresový faktor. Popisuje především jejich obranné reakce spočívající v úpravě anatomické struktury listu pozorované na úrovni krycího, základního i vodivého pletiva. Druhá část práce je věnovaná vlivu nedostatku vody na vybrané fyziologické procesy probíhající v listu, především na transpiraci a fotosyntézu, a klíčové úloze průduchů v obou těchto procesech. Vlivem sucha u listu dochází ke změnám jak v jeho anatomické struktuře, tak i ke změnám fyziologickým. Vývojové stádium listu, při kterém je vystaven stresu z nedostatku vody, je při tom důležitým předpokladem pro to, jak se list přizpůsobí. U za sucha se...
Vývoj průduchů dvouděložných rostlin: vliv faktorů prostředí
KALISTOVÁ, Tereza
Průduchy jsou mikroskopické struktury v epidermis rostlin tvořené dvěma svěracími buňkami, které ohraničují "mikroskopické otvory" neboli průduchové štěrbiny. Jejich vývoj je ovlivněn vnitřními procesy a rozmanitými environmentálními faktory jako je světelné záření, dostupnost vody nebo koncentrace CO2. Uhlík v CO2 se vyskytuje ve dvou stabilních izotopech, 12C a 13C, které se liší hmotností a koncentrací v atmosféře. Obsah 13C (13C) v tkáni rostlin odráží environmentální podmínky během života listu. Zde jsem se zabývala: i) vývojem epidermálních buněk (zejména průduchů) během ontogeneze prvních pravých listů rostlin Lepidium sativum a Arabidopsis thaliana a ii) ovlivněním 13C mletím suché listové tkáně v mikrozkumavkách.
Generation and analysis of double deficient transgenic mice for kallikrein-related peptidase 5 and kallikrein-related peptidase 14
Hanečková, Radmila ; Sedláček, Radislav (vedoucí práce) ; Fulková, Helena (oponent)
Peptidázy příbuzné kalikreinu (KLK) představují vysoce konzervovanou rodinu serinových pro- teáz. In vitro experimenty naznačují, že KLK peptidázy hrají důležitou roli v řadě fyziologických a patofyziologických procesů. Jejich úloha in vivo ovšem zůstává ne zcela probádaná, částečně i kvůli nedostatku vhodných zvířecích modelů. Cílem této práce je příprava myšího modelu dvojnásobně deficientního na KLK5 a KLK14. Předpokládá se, že KLK5 a KLK14 jsou součástí proteolytických sítí v pokožce, které jsou významné pro udržení homeostáze kůže. Ovšem myší modely deficientní pouze na KLK5 nebo KLK14 vykazují jenom minimální či žádný fenotyp, pravděpodobně kvůli vzájemné funkční kompenzaci na základě podobné substrátové specifity. V této práci popisujeme úspěšné vytvoření myši dvojnásobně deficientní na KLK5 a KLK14. Dvojnásobně deficientní myši nelze snadno získat křížením kvůli přítomnosti genů pro Klk5 a Klk14 ve stejném lokusu na chromozomu 7, proto k tvorbě myšího modelu používáme TAL efektor nukleázy (TALENy) cílené na Klk14, které aplikujeme mikroinjekcí TALENové mRNA do KLK5-deficientních zygot. Dále ukazujeme, že myši dvojnásobně deficientní na KLK5 a KLK14 jsou životaschopné a plodné. Domníváme se, že tyto nové myší modely mohou sloužit jako užitečný experimentální nástroj ke studiu KLK5 a KLK14 in vivo.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 22 záznamů.   předchozí3 - 12další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.