|
|
Sociální služby využívané seniory po cévní mozkové příhodě
SOUKUPOVÁ, Barbora
Má bakalářská práce je zaměřena na seniory po cévní mozkové příhodě, jejich rodinné příslušníky a na jejich možnosti využití sociálních služeb. Dále pak na míru informovanosti a dostupnosti těchto služeb na Příbramsku. Tato problematika je aktuální, protože výskyt cévních mozkových příhod je v celém světě značný a ve vyspělých zemích způsobuje závažný zdravotní, sociální i ekonomický problém. Senioři a jejich rodinní příslušníci by měli znát možnosti využití sociálních služeb, aby mohli dosáhnout nejvyšší možné míry samostatnosti a soběstačnosti v domácím prostředí, případně zajistit profesionální pomoc jejich pečujícím osobám. Teoretická část práce charakterizuje pojem senior, stáří, problematiku cévních mozkových příhod, podmínky, poskytování, financování a úhrady sociálních služeb, způsoby péče poskytované rodinou, přehled poskytovatelů sociálních služeb pro seniory na Příbramsku. Pro vypracování výzkumné části bakalářské práce bylo použito kvantitativního výzkumu, metody dotazování, dotazníku a standardizovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořili senioři či jejich rodinní příslušníci, kteří byli osloveni pomocí dotazníku. Celkem bylo rozdáno 120 dotazníků, navrátilo se 102 dotazníků, 18 dotazníků nebylo vyplněno. Návratnost byla 85 %. Rozhovor byl proveden s 15 seniory na mém pracovišti v léčebně dlouhodobě ležících. Cílem mé práce je zmapovat dostupnost sociálních služeb v regionu Příbram a informovanost seniorů o těchto službách a jejich využití. H: Senioři po cévní mozkové příhodě jsou informování o sociálních službách, které mohou využívat. H1: Senioři po cévní mozkové příhodě se stupněm závislosti 3 a vyšším preferují pobytové sociální služby. Bylo zjištěno, že v Příbrami určité sociální služby chybí a v některých je nedostatečná kapacita. Dostupnost sociálních služeb je vyhovující. Informovanost seniorů a jejich rodinných příslušníků je také na dobré úrovni. Z vyhodnoceného dotazníku i rozhovoru vyplynulo, že senioři se třetím a vyšším stupněm závislosti nejvíce využívají pobytové služby. Na základě těchto výsledků byly jednoznačně předem stanovené hypotézy potvrzeny a s nimi i cíl práce.
|
|
|
Možnosti fyzioterapeutické léčby u osob po cévní mozkové příhodě
KUBÁTOVÁ, Radka
Předložená bakalářská práce se nazývá {\clq}Možnosti fyzioterapeutické léčby u osob po cévní mozkové příhodě`. Tato práce byla zaměřena na zmapování rehabilitačně {--} ošetřovatelské péče u pacientů po cévní mozkové příhodě a na popis možností současné rehabilitační péče u pacientů po cévní mozkové příhodě. Práce pojednává o možnostech fyzioterapeutické léčby a o spolupráci ošetřovatelského a rehabilitačního personálu. Cílem práce je popis rehabilitační péče u pacientů po cévní mozkové příhodě, který je v práci doložen kazuistikami pacientů. Dalším cílem práce je zmapování rehabilitačně - ošetřovatelské péče, které je doloženo kvantitativním výzkumem, dotazníkovou metodou. Cílem práce bylo vytvořit vhodný metodický materiál pro využití komplexní rehabilitační péče u pacientů, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, v akutním stádiu. Dalším cílem práce bylo zjistit míru spolupráce a informovanosti pracovníků v rehabilitačně {--} ošetřovatelském procesu. Pro zjištění cílů byl využit kvalitativní výzkum. Byla použita metoda zúčastněného pozorování, polostandardizovaný rozhovor, analýza dokumentů. Doplňujícím materiálem je kvantitativní výzkum, u něhož byla využita metoda dotazníků. Výzkum byl proveden u pacientů po cévní mozkové příhodě, kteří byli hospitalizováni na neurologickém oddělení v Českých Budějovicích. Doplňující kvantitativní výzkum, pomocí dotazníkové metody byl proveden na neurologických a interních odděleních v Českých Budějovicích, Příbrami a Českém Krumlově. Na základě výzkumu byly vytvořeny metodické postupy rehabilitační péče u pacientů po cévní mozkové příhodě v akutním stádiu a zjištěny nedostatky v informovanosti a spolupráci ošetřovatelského a rehabilitačního personálu. Práce bude využita jako informační a studijní materiál pro všechny pracovníky podílející se na léčbě pacientů po cévní mozkové příhodě, ale také pro laickou veřejnost. Informace mohou být předány formou přednášek, letáků, atd.
|
|
|
Poruchy řeči u pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP) z pohledu sestry
TALÁROVÁ, Libuše
Bakalářská práce pojednává o cévních mozkových příhodách (CMP) a jejich důsledcích pro pacienta. Zvláštní pozornost byla věnována poruchám řeči, které jsou druhým nejčastějším následkem CMP. Cílem šetření bylo zjistit, zda ošetřovatelský personál má informace o problematice poruch řeči, zda je ochotný pracovat s klientem dle doporučení klinického logopeda a zda ošetřovatelský personál má vytvořeny podmínky pro práci s klientem. Všechny uvedené cíle byly splněny. Pro šetření byly použity metody kvantitativní a to analýza počtu poruch řeči na počet případů CMP za období červenec 2008 - únor 2009 a dotazník pro ošetřovatelský personál. Šetření probíhalo na interních a neurologických odděleních Nemocnice Blansko. Z výsledků šetření vyplynulo, že sestry nemají informace o poruchách řeči a dále, že na každém oddělení by měl být určen aspoň jeden pracovník, který by byl proškolen klinickým logopedem a ve spolupráci s ním se věnoval péči o pacienty.
|
|
|
Délka hospitalizace ve vztahu k vývoji soběstačnosti u pacientů po CMP
KALUŽOVÁ, Lenka
Cévní mozková příhoda je způsobena porušením cévního zásobení mozku krví a představuje v dnešní době medicínský, společenský a ekonomický problém. V současnosti jde o třetí nejčastější příčinu úmrtí a současně nejčastější příčinu psychického a fyzického handicapu. Bakalářská práce seznamuje s mechanismy vzniku cévní mozkové příhody, rizikovými faktory, které se podílejí na vzniku onemocnění. Dále práce seznamuje s projevy cévní mozkové příhody dle jednotlivých typů postižení. Šetření bylo prováděno kvalitativní metodou, kdy soběstačnost pacienta byla hodnocena pomocí standardizovaného testu soběstačnosti (Bartelův test) a technikou pozorování. Bartelův test byl vyhotoven při přijetí pacienta a následně při jeho propuštění z nemocniční péče. Pacienti z výzkumného souboru byli sledováni každý den hospitalizace a jejich úspěchy nebo neúspěchy v nácviku soběstačnosti byly zpracovány ve dvanácti kazuistikách. Cílem práce bylo zjistit průměrnou dobu hospitalizace potřebnou k dosažení soběstačnosti v denních aktivitách. Z výsledků bakalářské práce vyplývají následující hypotézy: 1. U pacientů mladšího věku je průměrná doba hospitalizace delší než u starších pacientů. 2. Návrat k soběstačnosti je rychlejší, pokud sestry pacientům umožní vykonávat dané činnosti samostatně. 3. Rychlejšího návratu k soběstačnosti dosahují ti pacienti, kteří vědí, že budou odcházet do domácího ošetřování.
|
|
| |
host ::
RSS.