|
|
Sledování hlukové zátěže v objektu živočišné výroby pro chov dojnic.
SVOBODA, Richard
Tato bakalářská práce s tématem {\clq},Sledování hlukové zátěže v objektu živočišné výroby pro chov dojnic´´ má za cíl vyhodnotit hlukové zatížení zvířat, hlukové zatížení obsluhy dojícího zařízeni a hlukovou zátěž která působí na okolí. Výsledky měření jsou zpracována do tabulek a grafů a dle vzorce je určena ekvivalentní hladina hluku. Ekvivalentní hladinu hluku je porovnána s legislativními a hygienickými normami. V případě překročení norem jsou navržena nutná opatření
|
|
|
Analýza vybraných vlivů na mléčnou užitkovost a plodnost u stáda českého strakatého skotu
HORA, Ondřej
Na plodnost a mléčnou užitkovost působí mnoho faktorů. Obecně lze tyto faktory rozdělit na vnější a vnitřní. Co se týče vnějších faktorů, je to například výživa, úroveň odchovu, technologie chovu a lidský faktor. Z vnitřních faktorů je nejvýznamnější genetická výbava jedince, heritabilita a plemenná hodnota rodičů. Cílem práce bylo vyhodnotit úroveň reprodukce a mléčné užitkovosti u vybraného stáda českého strakatého skotu. Data byla hodnocena za tři laktace v období 2007-2010. Sledovaná byla skupina dojnic českého strakatého skotu o velikosti 190 kusů.Soubor dojnic byl rozdělen podle pořadí laktace, na dojnice na 1., 2. a 3. laktaci. Sledovaná skupina dojnic byla dále dělena podle genetického podílu na skupiny C1 a C2. Ze skupiny C1 byly ještě odděleny dojnice plemenné podskupiny C100. Dále byla ze sledované skupiny oddělena skupina dojnic dle otců. Vybráni byli 3 býci, jejichž dcery měly ve sledované skupině nejvyšší zastoupení, minimální hranice byla stanovena na 15 dcer. U této sledované skupiny nebyl prokázán vliv plemenné hodnoty otců na následnou užitkovost dcer. Tyto výsledky mohou být zkresleny malým počtem dcer ve sledované skupině. Nejvyšší mléčnou užitkovost vykázala skupina C2 na všech laktacích. Tato skupina měla nejvyšší genetický podíl mléčných plemen. U této skupiny byla nejvyšší užitkovost na 3. laktaci (6793,13 kg). Byl prokázán vliv genetického podílu na jednotlivé reprodukční ukazatele. Nejkratší SP byla na 1. laktaci u skupiny C100 (120,62 dní) a mezidobí na 2. laktaci rovněž u skupiny C100 (379,58 dní). U skupiny C2 s vyšším podílem mléčných plemen (A, R) byly tyto hodnoty horší (141,29 dní a 426,39 dní). Ze zjištěných výsledků kontroly užitkovosti vyplývá, že skupina dojnic českého strakatého skotu (C100) dosáhla ve sledovaném období podprůměrné hodnoty mléčné užitkovosti (6188 kg), oproti průměrným hodnotám mléčné užitkovosti českého strakatého plemene v České republice. Také reprodukční ukazatele ve sledovaném chovu vykázaly podprůměrnou úroveň v porovnání s průměrem českého strakatého plemene v ČR. U sledovaných skupin dojnic byl zjištěn významný rozdíl u poruch plodnosti. Bylo zjištěno, že nejčastějším důvodem vyřazení plemenic byly poruchy plodnosti (71,9%) a jiné zdravotní důvody (22,1%). Ve sledovaném chovu byla zjištěna průměrná dlouhověkost. Skupina C100 měla v průměru 3,07 otelení, skupina C2 pak 3,58 otelení.
|
|
|
Analýza vybraných vlivů ovlivňujících reprodukci plemenic skotu
PROKŮPEK, Petr
Reprodukce skotu je v dnešní době vedle dosahované úrovně užitkovosti v popředí zájmu našich chovatelů. Stálé zhoršování důležitých reprodukčních ukazatelů, mnohdy až ke kritickým hranicím, se stává hlavním problémem mnoha zemědělských podniků, jež se chovem skotu zabývají. Zejména v podhorských a horských oblastech, ale i regionech se ztíženými podmínkami (LFA oblasti), je potřeba chovu skotu věnovat patřičnou pozornost. Chov skotu zde neposkytuje pouze produkci, plní zde i nezastupitelné mimoprodukční funkce. Cílem této práce bylo vyhodnotit ve třech různých chovech za sledované období 5 let (2002 {--} 2006) reprodukční ukazatele (inseminační interval, interinseminační interval, servis periodu, inseminační index, mezidobí a % březosti po 1.inseminaci) u vybraných dojnic. Dle úrovně byly mezi sebou porovnány jednotlivé chovy (Rychnov nad Malší, Vlčí Jámy, Těšov) u plemene české strakaté (ČESTR). V Rychnově nad Malší, kde je chováno plemeno ČESTR i HOLŠTÝN, byly vyhodnoceny i rozdíly v reprodukčních ukazatelích těchto plemen. V úvahu byla brána úroveň mléčné užitkovosti, způsob chovu, měsíc otelení a pořadí laktace. Délka servis periody (SP) je ve všech chovech neuspokojivá. Průměrná délka SP za celé sledované období byla v Rychnově nad Malší 125,2 dnů (ČESTR), ve Vlčích Jamách 123,5 dnů a v Těšově 125,7 dnů. Průměrná délka mezidobí je ve všech sledovaných chovech rovněž neuspokojivá. Průměrná délka mezidobí za celé sledované období byla v Rychnově nad Malší 402 dnů, ve Vlčích Jamách 418 dnů a v Těšově 415 dnů. Také bylo zjištěno velmi nízké procento zabřezávání po 1. inseminaci v Rychnově nad Malší i v Těšově (pod 40 %). Nebyl prokázán významný vliv měsíce otelení ani pastvy dojnic na délku servis periody. Plemeno HOLŠTÝN prokázalo, že je schopno ve stejných podmínkách produkovat více mléka, avšak vůči průměru České republiky je dosahovaná užitkovost podprůměrná, navíc vykazuje horší výsledky v reprodukci (kromě ins. intervalu) oproti českému strakatému skotu. Na základě počtu otelení za život dojnice byl potvrzen pozitivní vliv pastevního chovu na dlouhověkost dojnic oproti průměru v ČR. Monitorované ukazatele mléčné užitkovosti a reprodukce jsou ve sledovaných chovech významně ovlivněny plemenem, úrovní výživy a managementem dojnic chovu dojnic
|
|
|
Vztah pohybové aktivity dojnic k reprodukčním, produkčním a zdravotním parametrům.
CEPÁKOVÁ, Karolína
Cílem diplomové práce bylo vyhodnocení vztahu pohybové aktivity dojnic měřené přístroji aktivity metry k reprodukčním, produkčním a zdravotním parametrům. Po dobu jednoho roku byla sledována pohybová aktivita u 210 kusů dojnic. Z dosažených výsledků je patrno, že při nástupu říje dochází k znatelnému zvýšení pohybové aktivity (hlavně v nočních hodinách), určení přesného začátku říje a následná inseminace. Přesnou detekcí říje se zvyšuje procento zabřezávání dojnic. Použití aktivity metrů zlepšuje reprodukční ukazatele. Pohybová aktivita u nemocných dojnic se většinou snižuje a po upozornění je možné včasné ošetření. Vztah pohybové aktivity k produkčním parametrům je statisticky neprůkazný.
|
|
| |
|
| |
|
|
Výsledky živočišné produkce a jejich ekonomické zhodnocení
OPIČKOVÁ, Jitka
V provozních podmínkách byla vyhodnocena živočišná výroba (chov dojnic) vybranými ekonomickými ukazateli. V Agrodružstvu Načeradec byly sledovány základní principy výživy a krmení dojnic a užitkovost. Dále byla věnována pozornost nákladovým položkám (náklady na krmiva, pracovní náklady, náklady na služby atd.), výnosům a výsledku hospodaření v letech 2005 {--} 2006. Během sledování bylo zjištěno, že chov dojnic je rentabilní. Míra rentability výroby mléka bylo v roce 2005 téměř 12 % (průměr ČR je 3,8 %). V roce 2006 míra rentability poklesla na 3,02%. Tento pokles byl způsoben cenovou politikou mlékáren uplatňovanou při vykupování mléka. Jednoduše můžeme říci, že výroba mléka v Načeradci je rentabilní především díky vysoké užitkovosti.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.