|
|
Faktory ovlivňující ekonomické ukazatele produkce mléka
KLEINOVÁ, Anna
Cílem práce bylo vyhodnocení faktorů ovlivňujících vybrané ekonomické ukazatele výroby mléka ve zvoleném zemědělském podniku v průběhu dvou let (2007 a 2008). Bylo zhodnoceno složení krmných diet, jejich optimalizace a také technika krmení ve stáji. Z produkovaného mléka byly na základě rozborů stanoveny obsahy základních složek ovlivňujících zpeněžování v jednotlivých měsících. Dále jsou zmíněny ukazatele reprodukce. Zhodnocení vybraných provozně ekonomických ukazatelů výroby mléka bylo provedeno na základě údajů o nákladech a výnosech ve zvolené stáji. Směsná krmná dávka je zavážena dvakrát denně a sestavována poradenským způsobem podle výsledků laboratorních rozborů krmiv. V obou letech byla sestavena optimálně, s mírným nadbytkem dusíkatých látek a sušiny u produkčních dojnic a s deficitem sušiny v krmné dávce suchostojných dojnic (asi 9 %). Obsah tuku a bílkovin byl poměrně stabilní, s poklesem v letních měsících. V roce 2008 byl jedenkrát překročen limit pro somatické buňky (o 3 %) a jedenkrát pro celkový počet mikroorganismů (o 36 %). Ukazatele reprodukce vykazovaly meziroční zlepšení hodnot, výjimku představovala délka mezidobí. Došlo také ke snížení počtu krav na 3. a dalších laktacích a tedy i k poklesu jejich dlouhověkosti. Nejvíce se na nákladech podílela krmiva vlastní a nakoupená (celkem 33,3%). V roce 2007 vznikla z každého litru prodaného mléka ztráta, při zahrnutí veškerých výnosů se hospodářský výsledek posunul do hodnot kladných. Za rok 2008 bylo dosaženo zisku na jeden litr prodaného mléka, výroba dosáhla rentability 3,64 % a celkový hospodářský výsledek se zvýšil.
|
|
|
VLIV POČTU DOJENÍ NA UŽITKOVOST A PLODNOST PLEMENIC DOJENÝCH POMOCÍ ROBOTŮ
KOZELKOVÁ, Jitka
Cílem diplomové práce bylo provést analýzu vlivu počtu dojení za den na dosahovanou mléčnou užitkovost v průběhu laktace a na ukazatele plodnosti. Sledování stáda dojnic holštýnského skotu proběhlo od ledna 2010 do února 2011 v Zemědělském družstvu Brloh, hospodařícím v oblasti Blanského lesa. Celkem bylo do sledování zahrnuto 55 plemenic, z toho 75 % činil holštýnský skot, 22 % podílové kříženky českého strakatého skotu a 3 % plemeno fleckvieh. Data byla zpracována pomocí programu Microsoft Excel. Pro vyhodnocování ukazatelů byly u sledovaného stáda vypočteny základní statistické charakteristiky. Rozdíly mezi jednotlivými ukazateli byly vyhodnoceny jednofaktorovou analýzou rozptylu. Při hodnocení mléčné užitkovosti včetně složek mléka za normovanou laktaci na jednotlivých laktacích dosáhly plemenice na 1. laktaci 9460,00 kg M (3,22 % B a 3,88 % T), na 2. laktaci 10632,15 kg M (3,23 % B a 3,96 % T) a plemenice na 3. a další laktaci 9738,60 kg M (3,18 % B a 4,08 % T). Při posuzování frekvence dojení navštívily plemenice na 1. laktaci za 1/3 laktace robota 2,51 krát/den, za 2/3 laktace 2,72 krát/den a za 3/3 úsek laktace 2,70 krát/den. Tento trend pokračoval i na dalších laktacích, výjimkou byly plemenic 2. laktace za 3/3 laktace, které robota navštěvovaly nejčastěji 2,80 krát/den. Při porovnání vztahu mezi počtem dojení a mléčnou užitkovostí byla zjištěna statistická závislost. Se zvyšujícím se počtem dojení stoupá také užitkovost. Při porovnání reprodukčních ukazatelů u celého stáda byly zjištěny následující hodnoty - průměrný věk při 1. otelení 774,9 dnů (25 měsíců), průměrná délka mezidobí 382,3 dnů, průměrná hodnota servis periody 110,4 dnů a průměrná hodnota inseminačního intervalu 77,8 dnů. Při posuzování vztahu mezi počtem dojení a servis periodou byla prokázána pozitivní korelace, tj. s rostoucím počtem dojení dochází k prodlužování servis periody.
|
|
|
VLIV TECHNOLOGIE CHOVU NA UŽITKOVÉ VLASTNOSTI PRVOTELEK SKOTU
VOBINUŠKOVÁ, Zlata
Cílem diplomové práce bylo porovnat výsledky mléčné užitkovosti a plodnosti u prvotelek českého strakatého skotu. Sledované dojnice na 1. laktaci byly odchovány v rozdílných podmínkách (ve vazném a volném způsobu ustájení) a následně ustájeny ve vazné a volné produkční stáji. Srovnávání bylo provedeno v Zemědělském družstvu Černovice u Tábora, které hospodaří v kraji Vysočina okresu Pelhřimov. Sledování proběhlo v roce 2009.
|
|
| |
|
|
Porovnání vlivu technologie ustájení a dojení na vybrané ukazatele užitkovosti a kvality mléka
POLÁKOVÁ, Radka
Tématem této diplomové práce je porovnání volného ustájení s dojením robotem a vazného ustájení s dojením do potrubí. Hodnocení je zaměřeno na mléčnou užitkovost a její kvalitu, reprodukční ukazatele a zdravotní stav dojnic. Je zde sledována i svobodná volba dojení dojnice v průběhu dne. Posouzeno je i mikroklima ve sledované stáji. Vše je hodnoceno v provozních podmínkách. Objektem studia je zrekonstruovaná stáj, ve které jsou provozovány oba systémy. Naměřené a sledované hodnoty byly porovnávány v oblasti mléčné užitkovosti, reprodukce a zdravotního stavu mezi skupinami. Zjištěné hodnoty byly zhodnoceny v programu Statistica 9. Pomocí počítačového systému dojícího robota bylo zjišťováno časové období, kdy dojnice nadojí v robotu nejvíce mléka. V oblasti mléčné užitkovosti dosahuje dojení robotem vyšší dojivosti a zvýšení procentuálního obsahu laktózy. Dojení do potrubí na stání má lepší výsledky v procentuálním obsahu bílkovin. Při uplatnění možnosti výběru časového úseku dojení dojnice nadojily nejvíce mléka v rozmezí 10:00 až 18:00 hodin. V oblasti reprodukce dosahuje lepších výsledků volné ustájení s dojením robotem. U problematiky zdravotního stavu se statisticky prokázaly lepší zdravotní výsledky u volného ustájení s dojením robotem.
|
|
|
Vliv intrauterinní aplikace autoplazmy na plodnost klisen
ŠTĚRBOVÁ, Hana
Cílem této práce bylo u sledovaného souboru klisen vyhodnotit vliv intrauterinní aplikace autoplazmy na zabřeznutí v připouštěcí sezóně 2008 a 2009. Klisnám byla aplikovaná vlastní plazma vždy po inseminační dávce čerstvého spermatu a následně byla úspěšnost připouštění porovnána s kontrolním souborem klisen. Dále byl sledován vliv věku klisen na úspěšnost zabřezávání, počet dávek, velikost a umístění preovulačního folikulu a úspěšnost zapouštění v jednotlivých měsících v roce a vyhodnocena prokazatelnost rozdílu mezi úspěšností zapouštění klisen po hříběti a klisen zapouštěných poprvé. Statistické vyhodnocení bylo zpracováno s využitím kontingenčních tabulek a jednofaktorové analýzy variance (Anova). Dále byla využita regresní a korelační analýza. Všechna statistická hodnocení byla provedena v programu STATGRAPHICS Plus 5.0. Z výsledků vyplynulo, že sledování úspěšnosti zabřezávání z hlediska počtu dávek dalo stejný výsledek jako při hodnocení říjí, ve kterých klisny zabřezly. Neprokázal se statisticky významný vliv aplikace plazmy na úspěšnost zabřezávání. Pokud byl k aplikaci autoplazmy připojen ještě faktor věku, statisticky významný rozdíl zde již prokazatelný je. Tedy, byl statisticky potvrzen vliv aplikace plazmy na úspěšnost zabřeznutí u klisen ve věku do 14 let. Výsledkem další analýzy je statisticky neprokazatelný rozdíl v úspěšnosti zabřezávání mezi klisnami po aplikaci plazmy a bez její aplikace ve skupině klisen po minimálně jednom hříběti.
|
|
|
Vliv saturace krmné dávky vitamínem C na zdraví, růst a reprodukci u vybraných modelových druhů zvířat
TEJML, Petr
Cílem diplomové práce je posoudit vliv vitamínu C na hmotnost, zdravotní a reprodukční ukazatele u vybraného druhu hlodavců. Jako modelové zvíře bylo zvoleno morče domácí (Cavia aperea v. porcellus), které je známé z hlediska své vysoké citlivosti na nedostatek vitamínu C v krmné dávce. Morče si není samo schopno vytvářet vitamín C ve vlastním těle a stejně jako například člověk je odkázáno na jeho přísun v potravě. Vitamín C je znám svým širokým spektrem působnosti a jeho nedostatek či úplná absence v organismu morčete vyvolává značné potíže. Morčata ve sledovaném zájmovém chovu byla rozdělena do několika skupin podobného složení a o stejném počtu jedinců. Čtyřem skupinám byl přidáván vitamín C a čtyři skupiny byly závislé pouze na jeho přísunu z potravy, která byla dostupná v daném ročním období. Sledování proběhlo v roce 2005 a 2007. Všechna morčata byla během pokusu každé tři dny vážena. Hmotnostní, zdravotní a reprodukční ukazatele byly sledovány po celou dobu pokusu. Na základě zjištěných výsledků lze konstatovat, že vitamín C hraje v životě morčat velmi důležitou roli. Morčata, která si nedokáží sama vitamín C vytvořit metabolickými přeměnami, jsou plně odkázána na jeho přísun z krmiva. Pokud tedy není v krmné dávce morčete dostatečný obsah vitamínu C, je nezbytné jeho podávání uměle. Vědeckých poznatků a literárních odborných zdrojů zabývajících se chovem morčat není mnoho, proto by tato práce mohla být přínosem pro chovatele i výzkum.
|
|
|
Přežitelnost krav a příčiny selekce ve volném ustájení
VOCHOZKOVÁ, Šárka
Přežitelnost krav ve velkovýrobní technologii rozhoduje do značné míry o intenzitě obratu stáda a ekonomice chovu. Dalšími faktory které se podílejí na udržení dobré ekonomiky chovu skotu patří reprodukce a užitkovost. Cílem práce bylo zjistit údaje o zdravotním stavu krav, jejich reprodukci a době přežitelnosti. Sledování probíhalo v ZOD Kolný kde chov dojnic probíháhá v uzavřeném obratu stáda se všemi kategoriemi skotu. uzavřený obrat stáda. U 330 krav plemene Holštýn a Česká straka byly zpracovány podklady o mléčné užitkovosti, reprodukci, zdravotním stavu a selekci zvířat za rok 2006-2007. Podkladová data byla vyhodnocena pomocí analýzy rozptylu a korelační analýzy v programu Microsoft Excel. Dojnice byly ustájeny ve volné boxové stáji podle fáze laktace. Základní krmná dávka je konzervované objemné krmivo s přídavkem jadrného doplňku. Zjišťovali jsme zdravotní stav dojnic, příčiny vyřazování, přežitelnost, servis periodu, mezidobí a kg mléka. Zjištěné průměrné hodnoty byly sledovány v souvislosti s pořadím laktace a úrovní užitkovosti. Výsledky byly porovnány s hodnotamy v ČR. U stáda dojnic s průměrnou užitkovostí 7 548,5kg bylo zjištěno 3 583 veterinárních ošetření z toho 3 322 zákroků týkajících se řešení poruch reprodukce. Celkem bylo za sledované období vyřazeno 142 kusů dojnic. Hlavními důvody vyřazování krav byly reprodukční poruchy (13,03%) a záněty mléčné žlázy (7,8%). Z věkové analýzy stáda vyplynulo, že na 4 a vyšší laktaci je pouze 24,2% krav. Nejvíce krav je na 2 laktaci (100ks). Poté je patrný pokles kusů až na 8 laktaci, kde jsou jen 3 plemenice. Zjištěná průměrná hodnota servis periody byla 167,03 dne. Podíl dojnic s nevyhovující délkou SP (nad 75dnů) je přes 85%. K překročení hranice 120 dnů došlo u 58,14% dojnic. Při porovnání s hodnotami v ČR pro rok 2006, kde je délka SP {--} 125,8 dní, je SP ve sledovaném chovu o 41,5 dne delší. Průměrná délka mezidobí byla zjištěna 427,3 dny. Což je o 17,3 dny delší, než je republikový průměr pro rok 2006. Ekonomické ztráty které vznikly v důsledku prodloužení servis periody dosahovali u jedné dojnice 3 921,26 korun. Při zjišťování nákladů na dojnici, jsme vycházeli z předpokladu, že krmný den stojí 104,- a výkupní cena mléka je 10,30,-. Za těchto předpokladů se pohybují náklady na krávu a rok 37 960 korun. Tržby za mléko dosahují při aktuálních výkupních cenách 75 417,60,- tím pádem je dosaženo zisku 37 457,60,-. Jestliže budeme brát v úvahu, že dojnice bude dosahovat alespoň průměrný nádoj pro danou laktaci, tak celoživotně vydělá 289 323,30 Kč za předpokladu že se dožije 7. laktace.
|
|
|
Analýza vybraných vlivů ovlivňujících reprodukci plemenic skotu
PROKŮPEK, Petr
Reprodukce skotu je v dnešní době vedle dosahované úrovně užitkovosti v popředí zájmu našich chovatelů. Stálé zhoršování důležitých reprodukčních ukazatelů, mnohdy až ke kritickým hranicím, se stává hlavním problémem mnoha zemědělských podniků, jež se chovem skotu zabývají. Zejména v podhorských a horských oblastech, ale i regionech se ztíženými podmínkami (LFA oblasti), je potřeba chovu skotu věnovat patřičnou pozornost. Chov skotu zde neposkytuje pouze produkci, plní zde i nezastupitelné mimoprodukční funkce. Cílem této práce bylo vyhodnotit ve třech různých chovech za sledované období 5 let (2002 {--} 2006) reprodukční ukazatele (inseminační interval, interinseminační interval, servis periodu, inseminační index, mezidobí a % březosti po 1.inseminaci) u vybraných dojnic. Dle úrovně byly mezi sebou porovnány jednotlivé chovy (Rychnov nad Malší, Vlčí Jámy, Těšov) u plemene české strakaté (ČESTR). V Rychnově nad Malší, kde je chováno plemeno ČESTR i HOLŠTÝN, byly vyhodnoceny i rozdíly v reprodukčních ukazatelích těchto plemen. V úvahu byla brána úroveň mléčné užitkovosti, způsob chovu, měsíc otelení a pořadí laktace. Délka servis periody (SP) je ve všech chovech neuspokojivá. Průměrná délka SP za celé sledované období byla v Rychnově nad Malší 125,2 dnů (ČESTR), ve Vlčích Jamách 123,5 dnů a v Těšově 125,7 dnů. Průměrná délka mezidobí je ve všech sledovaných chovech rovněž neuspokojivá. Průměrná délka mezidobí za celé sledované období byla v Rychnově nad Malší 402 dnů, ve Vlčích Jamách 418 dnů a v Těšově 415 dnů. Také bylo zjištěno velmi nízké procento zabřezávání po 1. inseminaci v Rychnově nad Malší i v Těšově (pod 40 %). Nebyl prokázán významný vliv měsíce otelení ani pastvy dojnic na délku servis periody. Plemeno HOLŠTÝN prokázalo, že je schopno ve stejných podmínkách produkovat více mléka, avšak vůči průměru České republiky je dosahovaná užitkovost podprůměrná, navíc vykazuje horší výsledky v reprodukci (kromě ins. intervalu) oproti českému strakatému skotu. Na základě počtu otelení za život dojnice byl potvrzen pozitivní vliv pastevního chovu na dlouhověkost dojnic oproti průměru v ČR. Monitorované ukazatele mléčné užitkovosti a reprodukce jsou ve sledovaných chovech významně ovlivněny plemenem, úrovní výživy a managementem dojnic chovu dojnic
|
|
|
Chovatelské a ekonomické vyhodnocení chovu masného skotu
ZRŮBKOVÁ, Ludmila
Předložená diplomová práce se zabývá chovatelským a ekonomickým vyhodnocením chovu masného skotu v Zemědělském družstvu Krásná Hora nad Vltavou a.s. v letech 2009 a 2010. Cílem této práce bylo zhodnotit úroveň chovu masného plemene Blonde d´Aquitaine ve výše uvedené společnosti v chovných stájích Vysoký Chlumec, Obděnice, Skrýšov, Hojšín a Narysov. Výsledkem této práce je zjištění, že rentabilita chovu masného plemene, je možná pouze za předpokladu čerpání dotací a výrazného snížení mzdových a režijních nákladů.
|
host ::
RSS.