|
|
Možnosti využití automatického vážení krav k vyhodnocování zdravotního a výživného stavu stáda
SMUTNÁ, Šárka
Cílem diplomové práce bylo na základě údajů z automatizovaného systému vážení živé hmotnosti dojnic vypracovat metodiku využitelnou pro vyhodnocování zdravotního a výživného stavu stáda. K získání hmotnostních údajů jednotlivých dojnic byla využita jednotka pro vážení v dojícím robotu Astronaut A3 od společnosti Lely. Bylo vybráno 21 dojnic s nejdelší dobou laktace, případně dojnice již zasušené a především dojnice s různými zdravotními problémy.
|
|
|
Chov dojnic z hlediska hlukové zátěže
KAŠPAR, Michal
Bakalářská práce se zabývá měřením hluku a posouzení jeho vlivu na chov dojnic. Teoretická část se soustřeďuje na obecné informace o zvuku, hluku a anatomii ucha. Dále se zabývá výčtem nejčastějších zdrojů hluku, nástrojů ochrany před hlukem, vlivem hluku na zdraví a výklady příslušných norem, vyhlášek, nařízení a zákona. Praktická část obsahuje výsledky měření na vybraných místech, jejich zpracování do grafů a vyhodnocení.
|
|
|
Faktory ovlivňující ekonomické ukazatele produkce mléka
KLEINOVÁ, Anna
Cílem práce bylo vyhodnocení faktorů ovlivňujících vybrané ekonomické ukazatele výroby mléka ve zvoleném zemědělském podniku v průběhu dvou let (2007 a 2008). Bylo zhodnoceno složení krmných diet, jejich optimalizace a také technika krmení ve stáji. Z produkovaného mléka byly na základě rozborů stanoveny obsahy základních složek ovlivňujících zpeněžování v jednotlivých měsících. Dále jsou zmíněny ukazatele reprodukce. Zhodnocení vybraných provozně ekonomických ukazatelů výroby mléka bylo provedeno na základě údajů o nákladech a výnosech ve zvolené stáji. Směsná krmná dávka je zavážena dvakrát denně a sestavována poradenským způsobem podle výsledků laboratorních rozborů krmiv. V obou letech byla sestavena optimálně, s mírným nadbytkem dusíkatých látek a sušiny u produkčních dojnic a s deficitem sušiny v krmné dávce suchostojných dojnic (asi 9 %). Obsah tuku a bílkovin byl poměrně stabilní, s poklesem v letních měsících. V roce 2008 byl jedenkrát překročen limit pro somatické buňky (o 3 %) a jedenkrát pro celkový počet mikroorganismů (o 36 %). Ukazatele reprodukce vykazovaly meziroční zlepšení hodnot, výjimku představovala délka mezidobí. Došlo také ke snížení počtu krav na 3. a dalších laktacích a tedy i k poklesu jejich dlouhověkosti. Nejvíce se na nákladech podílela krmiva vlastní a nakoupená (celkem 33,3%). V roce 2007 vznikla z každého litru prodaného mléka ztráta, při zahrnutí veškerých výnosů se hospodářský výsledek posunul do hodnot kladných. Za rok 2008 bylo dosaženo zisku na jeden litr prodaného mléka, výroba dosáhla rentability 3,64 % a celkový hospodářský výsledek se zvýšil.
|
|
| |
|
| |
|
|
Analýza mléčné užitkovosti a plodnosti u stáda českého strakatého skotu.
NÁVARA VOLFOVÁ, Kateřina
Hlavním zájmem všech chovatelů dojených krav je, vlastnit ziskové stádo, které je při dobré reprodukci schopno dosahovat vysoké produkce. To je možné pouze v případě, že je zajištěna kvalitní genetická základna stáda. Úroveň mléčné užitkovosti krav je jedním z významných faktorů ovlivňující ekonomické výsledky výroby mléka. Cílem práce bylo vyhodnotit průběh a úroveň laktace a úroveň reprodukce u stáda vysokoužitkových dojnic plemene české strakaté s ohledem na genetické založení zvířat. Do sledování byly zařazeny dojnice, které započaly laktaci mezi 27.3. 08 a 13.6. 08 včetně (190 kusů). Soubor dojnic byl rozdělen podle pořadí laktace, na dojnice na 1., 2. a 3. laktaci. Tyto skupiny byly dále rozděleny dle genetického podílu na plemenné skupiny C1 a C2. Ze skupiny C1 byly ještě odděleny dojnice plemenné podskupiny C100. Dále byly dojnice rozděleny dle otců a to tak, že na každé laktaci byli vybráni 2-3 býci, kteří měli jako otcové sledovaných dojnic v té dané skupině největší zastoupení, minimální hranice byla stanovena 5 dcer. U těchto skupin byly sledovány reprodukční ukazatele, mléčná užitkovost byla hodnocena na základě 305 denní užitkovosti, indexu perzistence laktační křivky a průběhu laktačních křivky u jednotlivých skupin. Skupina C2 s nejvyšším genetickým podílem mléčných plemen měla nejlepší výsledky na všech laktacích u reprodukčních ukazatelů a také vykázala s postupným nárůstem na jednotlivých laktacích nejvyšší užitkovost za 305 dní na 3. laktaci. U sledovaného chovu českého strakatého plemene se nepodařilo jednoznačně prokázat vliv genetického podílu na úroveň reprodukčních ukazatelů ani na úroveň mléčné užitkovosti. U většiny námi testovaných ukazatelů byl prokázán vliv pořadí laktace u skupin rozdělených dle genetického podílu. Při rozdělení sledovaných dojnic dle otců nebyl jednoznačně prokázán vliv otce na úroveň reprodukce ani na úroveň mléčné užitkovosti. Tyto výsledky ovšem mohou být zkresleny malým počtem sledovaných dojnic v tomto rozdělení. Jednoznačně se nepodařilo dokázat statistickou závislost mezi úrovní reprodukce a mléčnou užitkovostí. Ze zjištěných výsledků vyplívá, že ve sledovaném chovu dojnice dosahují nadprůměrné mléčné užitkovosti oproti průměru populace českého strakatého plemene v ČR a přitom vykazují průměrné hodnoty reprodukčních ukazatelů.
|
|
|
Zjišťování a posouzení hlukového zatížení při dojení na dojírnách.
KŮRKA, Jan
Práce se zabývá měřením hlukové zátěže na dojírnách Alfa Laval karuselová HBR, Agromilk Pelhřimov rybinová - trigon a u dojicích robotů Lely Astronaut A3. Při měření bylo zjištěno, že nejlépe z hlediska hlukové zátěže vyšlo měření u dojicích robotů s průjezdem krmicího vozu a nejhůře uvnitř buňky s dojicími roboty.
|
|
|
Porovnání vlivu technologie ustájení a dojení na vybrané ukazatele užitkovosti a kvality mléka
POLÁKOVÁ, Radka
Tématem této diplomové práce je porovnání volného ustájení s dojením robotem a vazného ustájení s dojením do potrubí. Hodnocení je zaměřeno na mléčnou užitkovost a její kvalitu, reprodukční ukazatele a zdravotní stav dojnic. Je zde sledována i svobodná volba dojení dojnice v průběhu dne. Posouzeno je i mikroklima ve sledované stáji. Vše je hodnoceno v provozních podmínkách. Objektem studia je zrekonstruovaná stáj, ve které jsou provozovány oba systémy. Naměřené a sledované hodnoty byly porovnávány v oblasti mléčné užitkovosti, reprodukce a zdravotního stavu mezi skupinami. Zjištěné hodnoty byly zhodnoceny v programu Statistica 9. Pomocí počítačového systému dojícího robota bylo zjišťováno časové období, kdy dojnice nadojí v robotu nejvíce mléka. V oblasti mléčné užitkovosti dosahuje dojení robotem vyšší dojivosti a zvýšení procentuálního obsahu laktózy. Dojení do potrubí na stání má lepší výsledky v procentuálním obsahu bílkovin. Při uplatnění možnosti výběru časového úseku dojení dojnice nadojily nejvíce mléka v rozmezí 10:00 až 18:00 hodin. V oblasti reprodukce dosahuje lepších výsledků volné ustájení s dojením robotem. U problematiky zdravotního stavu se statisticky prokázaly lepší zdravotní výsledky u volného ustájení s dojením robotem.
|
|
|
Sledování hlukové zátěže v objektu živočišné výroby pro chov dojnic.
SVOBODA, Richard
Tato bakalářská práce s tématem {\clq},Sledování hlukové zátěže v objektu živočišné výroby pro chov dojnic´´ má za cíl vyhodnotit hlukové zatížení zvířat, hlukové zatížení obsluhy dojícího zařízeni a hlukovou zátěž která působí na okolí. Výsledky měření jsou zpracována do tabulek a grafů a dle vzorce je určena ekvivalentní hladina hluku. Ekvivalentní hladinu hluku je porovnána s legislativními a hygienickými normami. V případě překročení norem jsou navržena nutná opatření
|
|
|
Analýza vybraných vlivů na mléčnou užitkovost a plodnost u stáda českého strakatého skotu
HORA, Ondřej
Na plodnost a mléčnou užitkovost působí mnoho faktorů. Obecně lze tyto faktory rozdělit na vnější a vnitřní. Co se týče vnějších faktorů, je to například výživa, úroveň odchovu, technologie chovu a lidský faktor. Z vnitřních faktorů je nejvýznamnější genetická výbava jedince, heritabilita a plemenná hodnota rodičů. Cílem práce bylo vyhodnotit úroveň reprodukce a mléčné užitkovosti u vybraného stáda českého strakatého skotu. Data byla hodnocena za tři laktace v období 2007-2010. Sledovaná byla skupina dojnic českého strakatého skotu o velikosti 190 kusů.Soubor dojnic byl rozdělen podle pořadí laktace, na dojnice na 1., 2. a 3. laktaci. Sledovaná skupina dojnic byla dále dělena podle genetického podílu na skupiny C1 a C2. Ze skupiny C1 byly ještě odděleny dojnice plemenné podskupiny C100. Dále byla ze sledované skupiny oddělena skupina dojnic dle otců. Vybráni byli 3 býci, jejichž dcery měly ve sledované skupině nejvyšší zastoupení, minimální hranice byla stanovena na 15 dcer. U této sledované skupiny nebyl prokázán vliv plemenné hodnoty otců na následnou užitkovost dcer. Tyto výsledky mohou být zkresleny malým počtem dcer ve sledované skupině. Nejvyšší mléčnou užitkovost vykázala skupina C2 na všech laktacích. Tato skupina měla nejvyšší genetický podíl mléčných plemen. U této skupiny byla nejvyšší užitkovost na 3. laktaci (6793,13 kg). Byl prokázán vliv genetického podílu na jednotlivé reprodukční ukazatele. Nejkratší SP byla na 1. laktaci u skupiny C100 (120,62 dní) a mezidobí na 2. laktaci rovněž u skupiny C100 (379,58 dní). U skupiny C2 s vyšším podílem mléčných plemen (A, R) byly tyto hodnoty horší (141,29 dní a 426,39 dní). Ze zjištěných výsledků kontroly užitkovosti vyplývá, že skupina dojnic českého strakatého skotu (C100) dosáhla ve sledovaném období podprůměrné hodnoty mléčné užitkovosti (6188 kg), oproti průměrným hodnotám mléčné užitkovosti českého strakatého plemene v České republice. Také reprodukční ukazatele ve sledovaném chovu vykázaly podprůměrnou úroveň v porovnání s průměrem českého strakatého plemene v ČR. U sledovaných skupin dojnic byl zjištěn významný rozdíl u poruch plodnosti. Bylo zjištěno, že nejčastějším důvodem vyřazení plemenic byly poruchy plodnosti (71,9%) a jiné zdravotní důvody (22,1%). Ve sledovaném chovu byla zjištěna průměrná dlouhověkost. Skupina C100 měla v průměru 3,07 otelení, skupina C2 pak 3,58 otelení.
|
host ::
RSS.