|
|
Informovanost matek o možnostech prevence rakoviny děložního čípku u svých dcer
KLÍMOVÁ, Dagmar
Bakalářská práce na téma {\clqq}Informovanost matek o možnostech prevence rakoviny děložního čípku u svých dcer`` má výzkumný charakter. Práce je rozdělena do dvou částí, na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je rozčleněna do deseti hlavních kapitol. První kapitola je věnována anatomii rodidel, močového měchýře a konečníku. Druhá kapitola je věnována rizikovým faktorům karcinomu děložního čípku, ve třetí kapitole se zaměřuji na Human papilloma virus. Ve čtvrté kapitole popisuji karcinom děložního čípku, v páté kapitole diagnostiku onemocnění. V šesté kapitole je popsána léčba karcinomu děložního čípku, v sedmé kapitole je uvedena prognóza onemocnění. Osmá kapitola je věnována preventivnímu gynekologické prohlídce. Devátá kapitola je věnována možnostem prevence karcinomu děložního čípku. V poslední kapitole je uvedena úloha porodní asistentky v prevenci karcinomu děložního čípku. Praktická část je zaměřena na výzkum informovanosti matek o možnostech prevence. Cílem práce bylo zjistit informovanost matek o možnostech prevence rakoviny děložního čípku u svých dcer. V hypotéze jsem předpokládala, že matky jsou informovány o možnostech prevence rakoviny děložního čípku u svých dcer. Hypotéza byla potvrzena. Pro potvrzení či vyloučení hypotézy jsem použila metodu dotazníku, který měl 33 otázek. Celkem bylo rozdáno 150 dotazníků, ze kterých se vrátilo 129 dotazníků. Návratnost byla 86%. V závěru práce jsou poznatky z teoretické a praktické části. V poslední části jsou uvedeny přílohy, které se týkají tématu. S výsledky svého výzkumu bych ráda seznámila na odborných seminářích zdravotnické pracovníky, zejména porodní asistentky a gynekology v nemocničních a ambulantních zařízeních.
|
|
|
Informovanost pacientek před a po operaci o provedeném výkonu
PRSKAVCOVÁ, Hana
V bakalářské práci s názvem Informovanost pacientek před a po operaci o provedeném výkonu, která byla zaměřena na informovanost žen před plánovaným a akutním císařským řezem v předoperační péči a informovanost žen po operaci, byla stanovena hypotéza 1. Ženy před plánovaným císařským řezem se subjektivně považují za dostatečně informované o daném zákroku. Hypotéza 2. Ženy před císařským řezem z akutní indikace se subjektivně nepovažují být dostatečně informovány o daném zákroku. Hypotéza 3. Ženy po císařském řezu se subjektivně považují za dostatečně informované v rámci pooperační péče. Druhá hypotéza se dle výsledků výzkumu nepotvrdila. K výzkumu byla použita technika sběru dat formou kvantitativního výzkumu, prostřednictvím dotazníku. Dotazník čítal 24 otázek a byl anonymní. Dotazníky byly určeny pro ženy po císařském řezu a byly rozdávány na oddělení šestinedělí Nemocnice České Budějovice, a.s. Celkem jich bylo rozdáno 114, vráceno bylo 111 vyplněných dotazníků, z toho ke konečnému zpracování bylo použito 103 dotazníků. Z výsledků je patrné, že ženy mají dostatek informací v předoperační péči před plánovaným i akutním císařským řezem, stejně tak v péči pooperační.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o ženu v období šestinedělí
KRAUSOVÁ, Monika
Ve své bakalářské práci se snažím pojmout období šestinedělí jako celek a vystihnout jeho problematiku. V teoretické části se zabývám fyziologií šestinedělí (změny celkové a změny na pohlavních orgánech) a možnými poruchami, které po porodu mohou nastat. Považovala jsem za důležité popsat ošetřovatelskou péči o nedělku a úlohy porodní asistentky. Na závěr nastiňuji život po návratu domů v oblastech běžného života.Ve výzkumné části mne zajímalo, zda v dnešní době {\clqq}přeinformovanosti``, kdy lze získat informace téměř o všem, jsou maminky na období po porodu dostatečně připravené, mají potřebné znalosti a uvádějí je do praxe. Také mne zajímá, zda jsou s poskytovanou péčí na oddělení šestinedělí spokojené. Bakalářská práce je určena především porodním asistentkám v nemocniční péči a studentkám oboru ošetřovatelství. Věřím, že tato práce bude přínosem pro ně i laickou veřejnost.
|
|
|
ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ PROBLEMATIKA ŽEN S MOČOVOU INKONTINENCÍ
KAZDOVÁ, Markéta
Močová inkontinence je definována jako stav, při kterém se mimovolní úniky moči stávají hygienickým a sociálním problémem a jsou objektivně prokazatelné. V současné době existuje velká řada diagnostických metod, kterými je možné rozlišit jednotlivé typy močové inkontinence, a podle typu je pak možné zvolit z některých možností léčby. Podle příčiny močové inkontinence a podle toho, do jaké míry ženu obtěžuje, se volí i druh léčebné metody. Současná medicína nabízí velké možnosti řešení úniku moči. Metody mohou být konzervativní a chirurgické a podle toho, která léčba je pro ženu v dané chvíli optimální, se volí i její druh. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, do jaké míry jsou ženy v plzeňském kraji močovou inkontinencí omezovány a jestli vyhledávají pomoc při počátečních potížích. Sledovaný soubor tvořilo 82 žen z plzeňského kraje, mající problém s únikem moči, které navštívily odbornou ambulanci Gynekologicko porodnické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni. K sběru dat byla použita metoda dotazníků. Hypotéza, že ženy s únikem moči nevyhledávají pomoc při počátečních potížích, se nepotvrdila. Vzhledem k tomu, že 59% žen v dotazníkovém šetření uvedlo, že vyhledalo pomoc včas, hypotéza se nepotvrdila. Prokázat se povedlo druhou hypotézu, kde jsem se domnívala, že ženy jsou bez rozdílu věku močovou inkontinencí omezovány v osobním životě. Ze získaných dat je zřejmé, že ženy jsou bez rozdílu věku únikem moči omezovány v osobním životě, a i přesto že jich větší množství vyhledává pomoc při počátečních potížích, je zde i vysoké procento těch, pro které je problém příliš choulostivý na to, aby vyhledaly pomoc včas. Práce by měla díky svým základním údajům napomoci studentům zdravotních a sociálních oborů pochopit danou problematiku. Dále by také mohla být využita, sloužit a napomoci správnému přístupu k ženám s močovou inkontinencí a k pochopení jejich situace. Rovněž by mohla být přínosná pro veřejnost a vést tak k odtabuizování daného problému.
|
|
|
NÁVYKY DĚTÍ TÝKAJÍCÍ SE PITNÉHO REŽIMU V ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH V MĚSTĚ HAVLÍČKŮV BROD
TVRDÁ, Lenka
Voda je pro život nezbytná, tvoří podstatnou část těla a probíhá v ní mnoho důležitých chemických reakcí. Příjem tekutin je ovlivňován hypothalamem, což se projevuje jako pocit žízně. Tekutiny přijímáme zejména ve formě nápoje, méně z jídla a metabolických procesů. Výdej tekutin je největší močí, méně kůží, dýcháním a stolicí. Pokud je příjem tekutin nedostatečný, hrozí dehydratace. Dětský organismus je dehydratací více ohrožen než organismus dospělého. V rozvojových zemích umírá v důsledku dehydratace 4 {--} 5 milionů dětí ročně. Mírnější nedostatek tekutin se může projevit vyšší únavou, nepozorností či bolestí hlavy. Sliznice dítěte vysychají, jsou náchylné k průniku infekce, může se objevit zácpa, nechutenství. Chronický nedostatek tekutin může být počáteční moment k tvorbě žlučníkových či ledvinných kamínků. Nedostatek tekutin během vyučování může snižovat výkonnost a schopnost koncentrace. Co se týká výběru nápojů, je známo, že pití přeslazených nápojů vede k vyplavení inzulínu s následným rychlým poklesem glykémie, což se může projevit poruchou pozornosti dítěte a únavou či bolestí hlavy. Vysoký obsah cukru v limonádách vede také k pocitu nasycení, proto děti po jejich konzumaci odmítají jídlo. Pro sběr dat byly použity dvě metody {--} přímé dotazování (v 1. a 2.ročníku) a dotazník (v 3. až 9. ročníku). Návratnost dotazníků byla 100%, stejně tak úspěšnost při dotazování. Cílem práce je zhodnocení informovanosti žáků základních škol v Havlíčkově Brodě o významu pitného režimu a porovnání informovanosti se skutečným chováním dětí. Výzkumem byly ověřovány tyto hypotézy: Hypotéza 1: Děti jsou informovány dostatečně. Hypotéza 2: Děti se informacemi neřídí. Ve většině ohledů byly hypotézy potvrzeny. Domnívám se, že můj výzkum přinesl nové poznatky týkající se problematiky pitného režimu dětí na základních školách. Výsledky je možné použít jako podklad k dalším výzkumům v této oblasti a rozšířit tak informace týkající se této problematiky, nebo pro přípravu programů primární prevence na základních školách.
|
|
|
Míra informovanosti o problematice osteoporózy u žen ve věku pod 40 let
KRÝDLOVÁ, Michaela
Abstrakt Osteoporóza je onemocnění skeletu - kostí těla, které je charakterizováno úbytkem množství kostního minerálu, poklesem kostní hustoty a změnou mikroarchitektury kostí. Důsledkem těchto změn je snížená kvalita kostní tkáně a zvýšené riziko zlomenin kostí. A toto riziko, které je vysoké, je hlavním problémem, který pacienta ohrožuje. Osteoporózou může trpět každý, ale přece jen jsou skupiny, které jsou ohroženy daleko více. Osteoporóza nejčastěji postihuje ženy v postklimakterickém období, tedy několik let po přechodu. Hlavními faktory vzniku jsou věk, pohlaví, genetika, nedostatek pohybu, nesprávná výživa, užívání škodlivin (kouření, káva, alkohol), užívání některých léků, některá onemocnění endokrinního a trávicího systému a další. Zásadní význam pro prevenci i léčbu je úprava životního stylu s dostatečnou tělesnou aktivitou a správnou výživou, vyhýbání se škodlivin jako je kouření, alkohol, a pití kávy. Užívání minerálů a vitamínů předcházející vzniku onemocnění osteoporóza a chození na preventivní prohlídky k lékaři. Pro tuto práci byla zvolena metoda dotazování techniku dotazníku. Byl vytvořen dotazník, který obsahoval 17 uzavřených otázek a 8 polootevřených otázek. Bylo rozdáno celkem 120 dotazníků, celkový počet vrácených dotazníků bylo 113, z nichž 12 bylo vyřazeno pro neúplnost. Návratnost dotazníku byla tedy 84,2 %. Výzkumný vzorek tvořilo celkem 101 respondentek ve věku 18 {--} 40 let z Českých Budějovic. Cíle bakalářské práce byly splněny. Hypotéza H1 byla potvrzena a H2 byla potvrzena. Výsledky práce budou použity jako podklad pro seminář o problematice osteoporózy a její prevence určený pro laickou veřejnost.
|
|
|
Informovanost veřejnosti o škodlivosti slunečního záření a solárií v souvislosti se zvýšeným výskytem maligního melanomu kůže.
KODETOVÁ, Věra
Škodlivost slunečních paprsků a solárií se v poslední době stala velmi aktuálním tématem. Nadměrné vystavování kůže slunečnímu záření způsobuje předčasné stárnutí kůže, vzniku hlubokých vrásek, stařeckých skvrn a hlavně je spojováno se vznikem maligního melanomu. Lidé však toto varování neberou vážně. Velká část z nich si stále myslí, že pobyt na slunci je zdravý a opálené tělo je známkou krásy a výrazem tělesné zdatnosti. Pouze poznání skutečného nebezpečí a změna špatných návyků v podobě dostatečné ochrany proti UV záření mohou zabránit velkým škodám v nedaleké budoucnosti. Počet onemocnění maligním melanomem kůže se totiž každým rokem zvyšuje. V ČR se počet případů onemocnění zvýšil za poslední roky čtyřnásobně. Cílem mé práce bylo zjistit, jak je veřejnost informována o škodlivosti slunečního záření a solárií a jak se veřejnost proti škodlivým účinkům UV záření chrání. Informace jsem získávala dotazovací metodou formou dotazníku, který vyplňovali studenti a zaměstnanci střední odborné školy, studenti vyšší odborné školy a náhodně vybraní pacienti kožní ambulance. Celkem bylo hodnoceno 201 dotazníků. Stanovila jsem si čtyři hypotézy, které se potvrdily. Veřejnost je dostatečně informována o škodlivosti UV záření, před účinky slunečního záření se nejčastěji chrání krémy s ochranným faktorem a slunečními brýlemi s UV filtrem. Potvrdil se i můj předpoklad, že se ženy ve věku od 20 do 40 let opalují na slunci nebo v soláriu z kosmetických důvodů. Varující se však nedostatečná znalost o preventivních programech a postupech, které vedou k včasnému odhalení nádorů kůže. K tomuto tématu mě vedla zkušenost z kožní ambulance, kde pracuji a často se tu setkávám se škodlivými následky UV záření na lidskou kůži. Výsledky práce využiji k edukaci (poučení) pacientů o škodlivých následcích UV záření. Důraz dám na poučení o samovyšetřování kůže a programu Euromelanoma day, který slouží k včasné diagnostice kožního nádoru. Jak jsem zjistila, tyto informace veřejnost postrádá. Důležitý je fakt, že pouze včas odhalený nádor je léčitelný.
|
|
|
Problematika užívání drog u romské populace
GÁBOROVÁ, Miroslava
Práce se skládá ze dvou částí teoretické a výzkumné. Teoretická část pojednává o zvláštnostech romské etnické menšiny, soustředí se na vzájemné vztahy mezi Romy a majoritou, současný stav romské komunity, aktuální drogovou scénu a na systém péče o závislé na drogách. Cílem mé výzkumné práce bylo nahlédnout do života drogově závislých Romů, zhodnotit jejich situaci, zmapovat spektrum užívaných drog a v co mejvětší míře odkrýt s drogami související problémy. Chěla jsem také prozkoumat možnosti specifických služeb pro romské uživatele drog a snažila se odhalit skutečné příčiny nízkého využití stávající nabídky závislými Romy.
|
|
|
Informovanost veřejnosti o problematice demencí.
GALLASOVÁ, Martina
Problematika demencí je společensky velmi závažné téma. Tím, jak populace stárne, se zvyšuje i počet osob trpících tímto onemocněním. Demence je onemocnění, u kterého dochází ke snížení intelektové a paměťové úrovně oproti úrovni získané před vznikem onemocnění. Nezahrnuje pouze poruchy intelektu a paměti, bývají porušeny i další psychické funkce. Demence výrazně postihuje jedince v jeho sociálních funkcích a rolích, navíc má výrazný vliv i na kvalitu života pacientovi rodiny a blízkého okolí. Toto onemocnění vzniká ve většině případů velmi nenápadně, plíživě. Včasná a přesná diagnostika dává šanci na brzké zahájení symptomatické léčby a maximálnímu využití dnes dostupných terapeutických možností. Zároveň poskytuje pacientům i rodinám čas na přípravu na budoucí zdravotní, finanční a právní problémy. Široká veřejnost neumí rozlišovat patologické stárnutí od stárnutí běžného. Stále přežívá názor, že stárnutí je spojeno se zapomínáním, změnou osobnosti a agresivitou. Tyto příznaky nejsou nedílnou součástí stárnutí, ale mohou být symptomy patologického procesu. Věřím, že pokud veřejnost přijme tuto skutečnost, může změnit svůj postoj k seniorům. Problémem, který stále přetrvává, je nedostatečná informovanost široké veřejnosti. Vzhledem k uvedeným skutečnostem považuji za důležité zjistit, do jaké hloubky je veřejnost informována. Teoretická část práce poskytuje základní informace o problematice demencí. Zabývá se vysvětlením pojmu demence, její epidemiologíí, etiopatogenezí, klasifikací jednotlivých druhů demencí, diferenciální diagnostikou, rizikovými faktory, diagnostikou a léčbou i prevencí. Dále obsahuje kapitoly zabývající se komplexně problematikou demencí ještě ze sociálního, finančního i právního pohledu. Zároveň poskytuje informace o současných možnostech pomoci v zařízeních sociální péče a přehled významných organizací působících na území České republiky v oblasti péče o lidi postižené demencí. V praktické části jsem zjišťovala úroveň informovanosti dospělé populace města Písek. Použila jsem metodu standardizovaného dotazníku. Dotazník obsahoval 18 otázek. Výzkum proběhl na statisticky významném souboru dospělých obyvatel města Písku. Celkem bylo rozdáno 250 exemplářů, z nichž vyplněno bylo 220, z toho 25 chybně. Konečné množství bylo 195 správně vyplněných dotazníků, se kterými bylo možno pracovat. Stanovená hypotéza: {\clqq}Dospělá populace města Písek nemá dostatečné informace o problematice demencí`` byla potvrzena, protože dostatečně informováni byli respondenti pouze ve 42% dílčích otázkách. Domnívám se, že zvýšení informovanosti veřejnosti je důležité, díky tomu by mohlo v menší míře docházet k zanedbání a přehlížení varovných příznaků patologického procesu stárnutí. Přála bych si, aby tato práce byla k dispozici pracovníkům ve zdravotně sociální sféře a hlavně laické veřejnosti jako materiál, ve kterém mohou získat přehledně základní informace o dané problematice.
|
|
| |
host ::
RSS.