Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 56 záznamů.  začátekpředchozí27 - 36dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza znalostí žáků základních, studentů středních a vysokých škol v oblasti ochrany člověka za mimořádných událostí na území hlavního města Prahy
Piš, Jindřich ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
11 Abstrakt Název práce: Analýza znalostí žáků základních, studentů středních a vysokých škol v oblasti ochrany člověka za mimořádných událostí na území hlavního města Prahy Cíle práce: Hlavním cílem této práce je upozornit na problematiku ochrany člověka za mimořádných událostí, zjistit současný stav výuky a vědomostí žáků a studentů na pražských školách. Dílčím cílem pak je popsat problematiku ochrany obyvatelstva, její historii, legislativu a význam pro naši společnost. Metody práce: V dotazníkovém šetření byla pro sběr dat použita dotazníková metoda. Uvedený dotazník obsahuje tři části: identifikační, výzkumnou a doplňující. Dotazníkové šetření bylo realizováno ve vybraných pražských základních, středních a vysokých školách. Výsledky práce: Na základě nasbíraných dat byla vyhodnocena četnost a statistická významnost jednotlivých odpovědí. Výsledky vypovídají, že žáci a studenti mají určité povědomí o obsahu ochrany obyvatelstva. Ovšem zůstávají stále oblasti, které je zapotřebí na školách více a důkladněji probrat. Obzvláště téma ochrany člověka za mimořádných událostí. Klíčová slova: ochrana obyvatelstva, výuka na školách, civilní obrana, historie ochrany obyvatelstva
Ochrana obyvatelstva jako studijní text pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
VELC, Radovan
Ochrana obyvatelstva je v dnešním světě velmi aktuálním tématem. Téměř každý člověk v naší společnosti se během života setká s nějakou mimořádnou událostí, je proto důležité, aby každý člověk měl povědomí alespoň o základech této problematiky, znal situace, které mohou nastat a způsoby, jakými se v dané situaci zachovat. Ochrana obyvatelstva na území České republiky prošla v historii určitým vývojem, až dosáhla své dnešní podoby, kdy se při mimořádných situacích opírá o integrovaný záchranný systém. Je třeba si uvědomit, že při mimořádné situaci je však na samém počátku běžný občan, který je na místě vzniku mimořádné události a je na něm, aby vytočil číslo tísňové linky, a až do příjezdu jednotlivých složek integrovaného záchranného systému se na místě vzniku mimořádné události snažil minimalizovat její negativní účinky. Proto je důležité, aby člověk v průběhu života, ideálně systematicky v průběhu studia na základní či střední škole, měl možnost získat vědomosti, které při vzniku mimořádné události využije. Ochrana obyvatelstva je v současné chvíli zařazena do osnov jak základních, tak středních škol. Avšak ve školství existují vzdělávací programy jak pro běžné žáky, tak pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Současné trendy ve speciálním školství ve spojení s aktuální legislativou však směřují k tomu, že mnoho žáků se speciálními vzdělávacími potřebami bude integrováno do běžných tříd. Neboli žáka, kterému bylo diagnostikováno postižení, má problémy naučit se učivo prvního stupně základní školy a je zvyklý na přístup ze speciálního školství, chceme vrhnout do třídy plné žáků bez postižení s očekáváním, že žák bude prospívat. Pokud k této situaci dojde, žáci budou do mnoha předmětů potřebovat studijní materiál určený přímo pro ně. V práci je proto rovněž uvedena problematika integrace jako takové, její vliv na kvalitu výuky a případné dopady plošné integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do systému běžného školství. Cílem této práce bylo sestavit studijní text s tématikou ochrany obyvatelstva pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami tak, aby byl přiměřený jejich schopnostem. Dalším důvodem pro vytvoření zmiňovaného výukového materiálu je fakt, že ve středním školství ochrana obyvatelstva jakožto součást výuky dříve spadala do občanské výchovy, avšak jako důsledek změn v rámcovém vzdělávacím programu pro střední školy nyní může být jako průřezové téma vyučována téměř ve všech předmětech, často pak spadá do tematických plánů tělesné výchovy. Učitelé tělesné výchovy žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v současné době nedisponují učebnicemi vytvořenými speciálně pro tuto skupinu žáků. Práce je rozčleněna na teoretickou část a část s výzkumnou otázkou a metodikou výzkumu. V teoretické části je nastíněna historie ochrany obyvatelstva v České republice s vývojem do aktuální podoby, dále současná situace ve školství spolu se současnými trendy ve vztahu k výuce žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, a v neposlední řadě zařazení výuky ochrany obyvatelstva do rámcového vzdělávacího programu oborů pro danou skupinu žáků. V části práce věnované výzkumné otázce a metodice výzkumu, byla sestavena výzkumná otázka, zda jsou žáci se speciálními vzdělávacími potřebami dostatečně vzděláváni v oblasti ochrany obyvatelstva. Vzhledem k charakteru práce bylo potřeba zjistit stav informovanosti žáků o problematice ochrany obyvatelstva, proto byly stanoveny hypotézy, jednak zda informovanost žáků v dané problematice dosahuje hranice 80 % správných odpovědí, dále zda informovanost žáků nezávisí na studovaném ročníku. K nalezení odpovědi na výzkumnou otázku byl sestaven a vyhodnocen dotazník, který byl předložen k vyplnění právě žákům se speciálními vzdělávacími potřebami ve věku 15 až 18 let. Výsledky dotazníkového šetření ukazují na nedostatky ve vědomostech této skupiny žáků. Zjištění plynoucí z tohoto šetření byly důležitými prvky při tvorbě studijního materiálu, který vznikl v rámci této práce.
Obec a využívání věcných zdrojů v majetku státu při řešení krizové situace
GREGOR, Roman
Gregor R. Obec a využívání věcných zdrojů v majetku státu při řešení krizové situace. České Budějovice 2016. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Zdravotně sociální fakulta. Vedoucí práce Ing. Aleš Kudlák, Ph.D. Práce je zaměřená na problematiku obcí a vyžadování věcných zdrojů v majetku státu při řešení krizové situace. Cílem práce je posouzení možností obce při využití věcných zdrojů v majetku státu při řešení krizových situací. V souladu se zadáním se zaměřuje na princip použití věcných zdrojů zahrnující movité a nemovité věci ve vlastnictví státu, územních samosprávných celků, fyzických a právnických osob, které lze využít při řešení krizové situace. V teoretické části je popsána právní legislativa České republiky, která se týká využívání věcných zdrojů. Následující kapitola se věnuje informačním systémům, které se využívají při vyžadování věcných zdrojů. Druhá část práce je věnována výzkumu pomocí dotazníku o 13 otázkách pro starosty obcí v Jihočeském kraji. Dotazy jsou zaměřeny na možnou optimalizaci alokace věcných zdrojů k ochraně obyvatelstva při řešení krizových situací. Výzkumná otázka zněla: Jaká je informovanost ve vybraných obcích týkající se využití věcných zdrojů v majetku státu při řešení krizové situace? Dotazník byl odeslán na všechny obce v Jihočeském kraji. Zpět přišlo pouze od 9% dotázaných. Každá otázka byla zpracována zvlášť a vyhodnocena pomocí grafu. Z výsledků je dobře patrné, že zástupci obcí mají jasnou představu o věcných prostředcích. Podle předpokladu je lepší informovanost ve větších obcích či městech, kde mají starostové k dispozici odborníky krizového řízení.
Environmentální dopady povodní na území jižních Čech
TOMANOVÁ, Markéta
Téma environmentální dopady povodní na území jižních Čech bylo pro tvorbu diplomové práce zvoleno z několika zásadních důvodů. Jedním z hlavních důvodů je význam krajiny a zamyšlení se nad jejími hodnotami. Krajina je soubor jednotlivě se vyskytujících krajinných prvků a rozsáhlejších krajinných struktur, ve kterých mají jednotlivé přirozené složky svoji nezastupitelnou funkci. Vedle krajiny jsou to povodně, mající v jednotlivých směrech vliv na životní prostředí. Od roku 1997 se výskyt povodní nečekaně zvýšil, a proto se tato problematika dostává stále více do popředí. I takzvaná environmentální bezpečnost je v současnosti velmi aktuální téma, což dokládá nárůst odborných publikací i fakt, že se dostává do učebních plánů škol. Přestože je diplomová práce zaměřena na území jižních Čech, výsledky se dají aplikovat na celou Českou republiku. Do výsledného šetření bylo zahrnuto celkem osm obcí s rozšířenou působností, přičemž rozhovory byly prováděny s pracovníky odboru životního prostředí, krizového řízení, Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje, Povodí Vltavy a vybranými zemědělskými firmami. Tato diplomová práce s názvem Environmentální dopady povodní na území jižních Čech má za cíl vyhodnotit změny způsobených povodněmi v postižených oblastech na území jižních Čech. Na to navazuje položená výzkumná otázka: Jaké jsou účinky povodní z hlediska environmentálních dopadů v Jihočeském kraji? K dosažení stanovených cílů byla použita metoda literární rešerše, díky které byly popsány základní informace nezbytně nutné k pochopení dané problematiky. Dále byla využita metoda kvalitativního výzkumu, který byl prováděn na základě strukturovaných rozhovorů s odborníky v dané oblasti. Následně byly vytěžené informace logicky uspořádány a vyhodnoceny. Diplomová práce je rozdělena do dvou základních částí. První je teoretická část, která popisuje povodeň jako takovou, jak se dělí a její příčiny. Dále vysvětluje faktory, které povodeň ovlivňují, jaké jsou vlivy biotopů na povodeň a retenční schopnosti krajiny a jejich zvyšování. Rovněž uvádí, popisuje a porovnává největší povodně v České republice od 19. století, základní právní předpisy upravující problematiku vod a povodní, organizaci povodňové ochrany v České republice a v neposlední řadě environmentální bezpečnost a vymezení činnosti Českého hydrometeorologického ústavu. Druhá část diplomové práce popisuje účinky povodní z hlediska environmentálních dopadů a uvádí východiska. K tomu, aby byla příroda pestrá, nějakou změnu potřebuje. Ta může přijít i v podobě povodní, přestože je po opadnutí vody viditelná její obrovská síla a pustošivé účinky. Na základě provedeného výzkumu bylo zjištěno, že dlouhodobé dopady na krajinu a životní prostředí sice jsou, avšak ne tak zásadní. Voda s sebou bere vše, co ji přijde do cesty, ale krajina si s vodou umí velmi dobře poradit. Kapky vody se vsakují do půdy nebo odtečou do vodního toku. Jak velké budou následky povodní, záleží na tom, kolik vody je schopna půda pojmout a za jakou dobu. Bohužel tuto schopnost přírody narušují nejvíce lidé svými zásahy. Brání rozlivu vody stavbami, špatně obdělávají půdu, pěstují nevhodné potraviny a likvidují remízky, které slouží jako skrýš pro živočichy. Možná kdyby se nekladl největší význam na ochranu obyvatel a jejich zdraví, lidé by se více starali o krajinu a byli vděční to, co vše jim příroda nabízí a poskytuje. Stěžejní pro tuto práci jsou navrhovaná řešení, která by zlepšila stav životního prostředí. Mělo by se dbát nejen na jednotlivá preventivní opatření, ale na předcházení povodní a zmírňování jejích následků. Východiskem je zvýšení retence, jelikož naše krajina má problémy s krátkodobým zadržováním vody.
Připravenost vybraných škol města České Budějovice na vznik mimořádné události
BLÁHOVÁ, Kateřina
Připravenost škol na mimořádné události, by mělo být pro všechny zaměstnavatele a zaměstnance těchto zařízení jednou ze základních priorit. Za účelem posouzení připravenosti škol bylo realizováno dotazníkové šetření, kdy byly vytvořeny tři typy dotazníků, a to dotazník pro ředitele škol, pedagogy, žáky a studenty. Teoretická část práce se zabývá legislativním vymezením problematiky mimořádných událostí a terminologiích pojmů jako jsou bezpečnost, mimořádná událost, mimořádná situace, hrozba, záchranné a likvidační práce, krizová situace, integrovaný záchranný systém, ochrana obyvatelstva nebo evakuace. Další kapitolou práce je pojetí výuky problematiky ochrany obyvatelstva, která je rozdělena na období před rokem 1989 a po roce 1989. Do výuky problematiky ochrany obyvatelstva před rokem 1989 můžeme zařadit termíny jako civilní protiletecká ochrana, civilní obrana a branná výchova. Výuka v oblasti přípravy obyvatelstva na mimořádné události v České republice po roce 1989 je rozdělena na předškolní výchovu, základní vzdělání, střední vzdělání a vysokoškolské vzdělání. Dále byla do této kapitoly zahrnuta preventivně výchovná činnost směřující k zadané cílové skupině. Dalšími kapitolami v teoretické části diplomové práce jsou kapitoly Ochrana obyvatelstva a Koncepce ochrany obyvatelstva. Poslední kapitola byla zaměřena na současný stav počtu škol na území České republiky, Jihočeského kraje a města České Budějovice. Ve výzkumné části bylo cílem zhodnotit připravenost vybraných škol na mimořádnou událost. Jak již bylo zmíněno, byly vytvořeny tři typy dotazníků. První dotazník byl určen pro ředitele škol a obsahoval 26 otázek. Otázky měly uzavřené odpovědi. Začátek dotazníku charakterizuje zkoumaný vzorek. Následuje tematický blok, který pojednává o evakuačním plánu a následné evakuaci. Další otázky jsou zaměřené na posouzení připravenosti škol, pedagogů, žáků a studentů na mimořádnou událost. Poslední otázky zjišťují, zda by ředitelé uvítali možnost, proškolení pedagogů v oblasti Ochrana člověka za mimořádné události. Druhý dotazník byl určen pedagogickému personálu. Dotazník pro pedagogy obsahoval 34 otázek, které měly uzavřené odpovědi. Byl rozdělen do 2 tematických bloků. První čtyři otázky sloužily k charakterizování pedagogického personálu. I. BLOK zjišťoval, zda má škola zpracovaný evakuační plán, jak často je prováděn nácvik evakuace, zda škola spolupracuje se složkami Integrovaného záchranného systému, zda jsou žáci seznamováni s doporučenými způsoby chování při vzniku mimořádné události a jakým způsobem, zda se pedagogové účastní školení na úseku ochrany obyvatelstva, nebo jaká forma školení a tematická oblast by jim nejvíce vyhovovala. II. BLOK byl zaměřen na informovanost pedagogů. Třetím dotazníkem byl dotazník pro žáky a studeny, ten obsahoval celkem 28 otázek. První 3 otázky sloužily k získání informací o respondentovi. Následně byl dotazník zaměřen na znalosti žáků v oblastech ochrana obyvatelstva, požární ochrana, první pomoc, únik radioaktivních a chemických látek. Každá oblast obsahovala 4 otázky. Další 3 otázky byly zaměřené na znalost telefonních čísel, které by žáci a studenti měli znát v případě vzniku mimořádné události. Poslední otázky zjišťovaly, zda a jak byli žáci a studenti seznámeni s doporučenými způsoby chování při vzniku mimořádné události. V případě ředitelů škol byla použita metoda kvalitativní ve formě metody PAPI. Metoda PAPI-Paper And Pen Interviewing spočívá v osobním dotazování, při kterém se odpovědi respondentů zaznamenávají do vytištěného, standardizovaného dotazníku. U pedagogů, žáků a studentů byla použita metoda kvantitativní, a to formou dotazníkového šetření. Všechny výsledky byly zaneseny do programu Excel a vyhodnoceny formou grafů.Pro dobrou míru připravenosti škol, byla dle Paretovo principu stanovena hranice 80 % správných odpovědí. Dále bylo provedené statistické zpracování výsledků dotazníkového šetření za účelem testování závislosti odpovědí respondentů na druhu školy.
Vliv ekonomického zajištění jednotky sboru dobrovolných hasičů obce na rozpočet vybrané obce v Jihočeském kraji
MICHAL, Petr
Civilní obrana byla v Československé socialistické republice do roku 1990 definována jako soubor opatření, které mají sloužit k přípravě státu a společnosti v něm žijící k obraně před válkou. Ozbrojený konflikt v tehdy bipolárním světe mohl vzniknout během několika dnů, protože přípravy na takový konflikt probíhaly na obou stranách již desítky let. Ukončením tzv. studené války nastalo období, ve kterém se minimalizovala možnost vzniku globální vojenské konfrontace. Nově však byly definovány a dále trvají, často obtížně předvídatelné, bezpečnostní hrozby a rizika. Ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot je, spolu se zajištěním svrchovanosti, územní celistvosti a ochranou demokratických základů nově vzniklé České republiky, základní povinností státu. Odpovědnost za ochranu obyvatelstva je, v nově budovaném systému ochrany obyvatelstva, v České republice, částečně přenesena a rozložena na všechny úrovně veřejné správy a to včetně obcí a malých měst. Nově budovaný Integrovaný záchranný systém se stal postupně základním pilířem při koordinování činností a postupů při přípravě na mimořádné události, při záchranných a likvidačních pracích a při ochraně před krizovými stavy a po vyhlášení krizových stavů. Diplomová práce si dává za cíl provést sběr dat z desetiletého účetního období města s rozšířenou působností, které má sídlo v Jihočeském kraji. Soubor sebraných dat bude posouzen a vyhodnocení za účelem zjištění ekonomické náročnosti financování ochrany obyvatelstva v konkrétním městě. Posouzení bude provedeno ve vztahu k základnímu prvku civilní ochrany, kterým jsou jednotky sboru dobrovolných hasičů obce. V diplomové práci bude provedeno vyhodnocení vlivu financování požární ochrany na rozpočet této obce. Práce si klade otázky, jaký je trend ve financování uvedených jednotek zároveň se snaží odpovědět na otázku, jaký má financování vliv na rozpočet konkrétní obce. Z obou odpovědí pak bude proveden závěr, který sdělí, zda je financování jednotek požární ochrany dostatečné či nikoliv. Šetření bude provedeno na jedné obci z rozšířenou působností, tedy z globálního hlediska, nepůjde ve výsledku o zásadní validní závěr práce. Širší výzkum dané problematiky, s obdobným zaměření, by ovšem mohl, v případě zájmu společnosti, taková data přinést.
Předurčenost jednotek požární ochrany Kraje Vysočina v oblasti ochrany obyvatelstva.
KADLEC, Radek
Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na splnění cíle, zjistit provádění odborné přípravy členů předurčených jednotek a vytvořit přehled technických prostředků ve vybavení jednotek sborů dobrovolných hasičů Kraje Vysočina předurčených k řešení úkolů týkajících se ochrany obyvatelstva. Výzkumné otázky hledaly dvě odpovědi: jsou v Kraji Vysočina předurčeny jednotky požární ochrany k řešení úkolů ochrany obyvatelstva, a mají členové těchto jednotek odbornou způsobilost k provádění těchto činností. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část výsledkovou. V části teoretické je popsána Ochrana obyvatel a její vývoj na území České republiky. Dále se zde věnuji organizaci požární ochrany v České republice, jednotkám požární ochrany, jejich úkolům a předurčenosti. V závěru teoretické části je popsáno provádění základní odborné přípravy a získávání odborné způsobilosti členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí na území České republiky. V rámci kvalitativního výzkumu bylo pro získání informací použito dotazníkového šetření a metoda řízených rozhovorů. Dotazníkové šetření proběhla v předurčených jednotkách sborů dobrovolných hasičů Kraje Vysočina a bylo zaměřené na jejich předurčenost, zajišťování a provádění odborné přípravy členů. U velitelů jednotek předurčených k poskytování humanitární pomoci na dálnici D1, byly otázky rozšířeny o otázky, zda jsou jednotky vybaveny technickými prostředky k poskytnutí pomoci, kdo tyto prostředky vlastní. Dále dotazník zjišťoval, zda byla již jednotka krajským operačním a informačním střediskem vyslaná k poskytnutí humanitární pomoci při hromadné havárii na dálnici D1. Rozhovory s příslušníky na odděleních ochrany obyvatelstva a krizového řízení byly rozděleny na tři části. V první části rozhovoru byly otázky vedeny k zjištění, zda jsou v Kraji Vysočina a okrese Pelhřimov předurčené jednotky dobrovolných hasičů obcí k plnění úkolů ochrany obyvatelstva,jaké mají potřebné vybavení. Druhá část rozhovorů byla zaměřena na provádění odborné přípravy a způsobilosti členů předurčených jednotek v Kraji Vysočina. V poslední části rozhovoru jsem kladl otázky týkající se kurzu technik ochrany obyvatelstva, který bude HZS Kraje v roce 2016 pořádat pro všechny předurčené jednotky. Výsledková část bakalářské práce prezentuje pomocí grafů zjištěné informace dotazníkového šetření v jednotkách sborů dobrovolných hasičů obcí předurčených k plnění úkolů ochrany obyvatelstva. Dále jsou zde uvedeny otevřené odpovědi rozhovorů na pracovišti a oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení. Na první výzkumnou otázku, zda jsou v Kraji Vysočina předurčené jednotky k řešení mimořádných událostí v oblasti ochrany obyvatelstva, může bakalářská práce odpovědět, že se v Kraji Vysočina takové jednotky dobrovolných hasičů nachází. Z vyhodnocení obdržených odpovědí vzešlo, že k plnění těchto úkolů jsou přednostně jmenovány jednotky kategorie JPO II a JPO III. Co se týká otázky vybavenosti jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí speciálními technickými prostředky, jsou v Kraji Vysočina vybavovány pouze předurčené jednotky k poskytnutí krátkodobé humanitární pomoci na dálnici D1. Ostatním předurčeným dobrovolným jednotkám požární ochrany je vybavení k zajištění jejich předurčené činnosti dovezeno ze skladů nebo požárních stanic HZS kraje. Z tohoto důvodu jsem navrhl k řešení takto vzniklých mimořádných událostí předurčovat i jednotky kategorie JPO V. Co se týká cíle, zjistit provádění základní a cyklické odborné přípravy, bylo zjištěno, že se odborná příprava členů jednotek PO provádí. Zde bych ale doporučil zavedení více praktického výcviku. Z informací týkajících se druhé výzkumné otázky o odborné způsobilosti členů jednotek PO, bylo zjištěno, že doposud členové předurčených jednotek odbornou způsobilost nemají. Kurz k zajištění odborné způsobilosti bude organizován až v roce 2016 pro všechny předurčené jednotky Kraje Vysočina. Zde jsem doporučil kurz technika OO provádět přímo na stanicích územního odboru.
Ochrana osob před dopady závažných chemických havárií
Popelová, Barbora ; Hradil, Jaroslav (oponent) ; Mika, Otakar Jiří (vedoucí práce)
Ochrana obyvatelstva před dopady závažných chemických havárií je v posledních letech důležitou oblastí k řešení. Diplomová práce se zaměřuje na současnou situaci preventivních a bezpečnostních opatření v rámci ochrany obyvatelstva před dopady závažných chemických havárií. Konkrétní zaměření je na Českou republiku a na průmyslové chemické látky toxické, výbušné a hořlavé. Zpracována je podrobná analýza současného stavu v České republice s rizikovými oblastmi týkajících se chemického průmyslu a nakládání s nebezpečnými chemickými látkami. Zároveň je zpracována analýza současného stavu ochrany obyvatelstva před dopady závažných chemických havárií. Na základě provedené analýzy jsou navrhnuta opatření pro zlepšení současné situace v souladu s legislativou. V rámci práce byl proveden vlastní výzkum znalostí obyvatelstva v této problematice v předem vytipované lokalitě.
Plán opatření pro případ vzniku mimořádné události v objektu výrobního charakteru
Musil, Jan ; Doležel, Ludvík (oponent) ; Svoboda, Bohuslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá tvorbou Plánu opatření pro případ vzniku MU v objektu výrobního charakteru. První část práce je věnována popisu MU, především havárií s únikem nebezpečných chemických látek, legislativního rámce MU a havarijního plánování, ochranou obyvatelstva jako celku v rámci České republiky a poté jsou popsána jednotlivá opatření, z nichž se výsledný plán opatření sestává. Samotný plán opatření je vytvořen na základě zpracované analýzy nebezpečných vlastností používaných chemických látek, především kyselin a směsí lihu. Ty jsou podrobeny modelování v software ALOHA, který poskytuje informace o rozsahu ohrožení obyvatelstva v dané lokalitě. Přijatá opatření jsou vytvořena tak, aby byla v praxi proveditelná s přihlédnutím ke konkrétní situaci v okolí podniku. Diplomová práce se snaží vytvořit nejen tento konkrétní plán, ale celistvě pojmout problematiku havarijního plánování v měřítku drobných subjektů v rámci obce, jež nespadají pod působnost zákona č. 59/2006 Sb., a vytvořit pomůcku, která může posloužit dalším tvůrcům podobných plánů opatření k pochopení dílčích zákonitostí.
Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 a její možný odraz v přípravě obyvatel obcí
Komárková, Klára ; Mika, Otakar Jiří (oponent) ; Novák, Jaromír (vedoucí práce)
Naše společnost se stává stále rizikovější, a proto ochrana obyvatelstva nabývá neustále většího významu. Tato bakalářská práce je zaměřena na Koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2020 a její možný odraz v přípravě obyvatel obcí. První část práce se stručně zabývá historií ochrany obyvatelstva. Následuje část, kde je rozebrána současně platná legislativa. Další je vyhodnocení předešlé Koncepce do roku 2015. Jako poslední se práce zabývá Koncepcí do roku 2020 se zaměřením na obyvatelstvo obcí.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 56 záznamů.   začátekpředchozí27 - 36dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.