Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 292 záznamů.  začátekpředchozí257 - 266dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv pravidelného tréninku v Lokomat systému na změnu stereotypu chůze u pacientů po CMP
Lang, Michal ; Malá, Jitka (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název: Vliv pravidelného tréninku v Lokomat systému na změnu stereotypu chůze u pacientů po CMP Cíle: Cílem práce je zhodnotit, zda je vhodné využívat Lokomat systém při terapii chůze pacientů po cévní mozkové příhodě, jaký má vliv pravidelný trénink těchto pacientů v Lokomat systému na jejich stereotyp chůze a zda je trénink v Lokomat systému u pacientů po cévní mozkové příhodě efektivnější ve srovnání s jinými fyzioterapeutickými postupy. Metody: Práce byla zpracována v Rehabilitačním ústavu Kladruby na 14 probandech, kteří byli rozděleni po vstupním vyšetření tak, aby vznikly dvě stejně početné homogenní skupiny. První sedmičlenná skupina byla výzkumná, druhá sedmičlenná skupina kontrolní. Na začátku studie byla u každého z probandů stanovena míra poruchy chůze pomocí standardizované metody Wisconsin Gait Scale, dále podstoupili 10 - Meter Walk Test a 6 - Minute Walk Test. Následně všichni probandi absolvovali během 3 týdnů běžný rehabilitační režim. Probandi ve výzkumné skupině absolvovali mimo běžného rehabilitačního režimu navíc během tohoto časového úseku pravidelně 5x týdně 15 třiceti-minutových terapeutických jednotek v Lokomat systému. Na závěr studie byla opět u každého z probandů stanovena míra poruchy chůze pomocí stejných metod jako ve vstupním vyšetření a dosažené výsledky byly...
Ošetřovatelská rehabilitace u nemocných po CMP v domácí péči
CHALOUPKOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá prováděním ošetřovatelské rehabilitace u pacientů po CMP v domácí péči. V práci jsou charakterizovány cévní mozkové příhody, ošetřovatelská rehabilitace a agentury domácí péče. Výzkumné šetření se snaží zjistit, jak je ovlivněna kvalita ošetřovatelské rehabilitace na základě dodatečného vzděláváním sester v ADP.
Význam a možnosti polohování v terapii u pacientů po cévní mozkové příhodě
PLOUHAROVÁ, Kamila
Tato bakalářská práce se zabývá významem a možnostmi polohování v terapii u pacientů po cévní mozkové příhodě (CMP). Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je věnována souhrnu teoretických poznatků o CMP a možnostem polohování pacientů po CMP. Podrobnější popis je věnován antispastickým polohám, které vycházejí z Bobath konceptu. Práce zahrnuje také informace o dalších možnostech polohování, kterými jsou polohování v konceptu Bazální stimulace, polohování za pomoci nafukovacích dlah, canisterapie a vhodný přísun informací k pacientovi. Cílem praktické části práce je zhodnotit význam polohování v terapii u pacientů po CMP porovnáním vstupního a výstupního vyšetření a navrhnout krátkodobý a dlouhodobý rehabilitační plán u konkrétních pacientů. V praktické části byl zvolen kvalitativní výzkum případová studie, která byla provedena u 5 pacientů po CMP. Pacienti byli vybráni náhodně v době mé praxe v českobudějovické nemocnici na Neurologickém a Rehabilitačním oddělení. Sběr dat byl proveden zpracováním kazuistik, ve kterých byla použita metoda pozorování, rozhovoru s pacienty a ošetřovatelským personálem a sekundární analýza dat. Každá kazuistika obsahuje anamnézu, vstupní a výstupní vyšetření, návrh krátkodobého a dlouhodobého rehabilitačního plánu a informace o terapii. Z výsledků práce vyplývá, že u pacientů popsaných v kazuistikách 1, 2 a 3 došlo ke zlepšení fyzického stavu. U pacientů 1 a 3 došlo také ke zlepšení psychického stavu. Pacientka popsaná v kazuistice 2 neměla žádný psychologický problém již na počátku výzkumu. U pacientů popsaných v kazuistikách 4 a 5 nedošlo ke zlepšení fyzického ani psychického stavu, ale nedošlo ke vzniku dekubitů a ke snížení pasivních rozsahů pohybu v kloubech. Zlepšení u pacientů 1, 2 a 3 lze přikládat příznivé prognóze již na počátku onemocnění a také péči multidisciplinárního týmu. Naopak u pacientů 4 a 5 byla prognóza nepříznivá.
Fyzioterapeutické postupy zaměřené na jemnou motoriku u osob s hemiparézou po cévní mozkové příhodě
DAMBOROVÁ, Barbora
Tématem mé bakalářské práce jsou "Fyzioterapeutické postupy zaměřené na jemnou motoriku u osob s hemiparézou po cévní mozkové příhodě." Cévní mozková příhoda je neurologické onemocnění, které je způsobeno vaskulární poruchou s příznaky odpovídajícími postižené části mozku. Toto onemocnění patří mezi nejčastější a snížit jeho výskyt se nedaří ani přes velkou informovanost populace o rizikových faktorech, které může každý sám ovlivnit. Hlavním cílem práce bylo zmapovat problematiku cévní mozkové příhody a její vliv na jemnou motoriku u postižených jedinců. Dále navržení, realizace a zhodnocení fyzioterapeutických postupů u tří probandů. Na základě daných cílů byla stanovena výzkumná otázka: K jakým změnám v kineziologickém vyšetření dojde po realizaci navržených fyzioterapeutických postupů u pacientů s poruchou jemné motoriky po CMP? Práce se v teoretické části zabývá problematikou cévní mozkové příhody, jejími projevy podle postižené části mozku a jejím dopadem na člověka. Je zde popsána jemná motorika, manipulace, úchopy, a testování jemné motoriky. Poslední kapitola zahrnuje terapii z pohledu fyzioterapie, ergoterapie a také terapii pomocí robotické technologie Armeo Spring a Amadeo. V praktické části byl použit kvalitativní výzkum, který zahrnoval kompletní kineziologický a neurologický rozbor a testování úchopových funkcí jedinců. Na základě vyšetření byl sestaven krátkodobý a následně dlouhodobý rehabilitační plán. Výzkum probíhal u pacientů v subakutní fázi cévní mozkové příhody, kteří byli hospitalizováni na Rehabilitačním nebo Neurologickém oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s. Fyzioterapie probíhala po dobu dvou týdnů za hospitalizace jednotlivých probandů na daném oddělení. Během terapie došlo ke zlepšení jemné motoriky u všech probandů. Výzkum lze tedy považovat za přínosný.
Cévní mozkové příhody a protokol cévní mozkové příhody u Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje.
SCHWARTZ, Kamila
Tématem této práce jsou cévní mozkové příhody a protokol cévní mozkové příhody u Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Teoretická část zahrnuje základní anatomii a patofyziologii mozku potřebnou k pochopení problematiky iktu. Poté se kapitoly zaměřují na CMP jako takovou. Nejprve je popsána definice a základní rozdělení mozkových příhod. V následující kapitole jsou popsány možné rizikové faktory vedoucí ke vzniku cévní mozkové příhody. Následuje klinický obraz ischemické a hemoragické CMP, diagnostické metody využívané v nemocničním zařízení. Důležitou kapitolou je terapie cévní mozkové příhody v přednemocniční neodkladné péči, je zde popsán protokol cévních mozkových příhod a možné směrování pacienta k akutní léčbě. Poslední dvě kapitoly jsou zaměřené na nemocniční léčbu a následnou péči. Záměrem této práce bylo zmapování teoretických znalostí a rozdíl v aplikaci protokolu cévní mozkové příhody u zdravotnických záchranářů a všeobecných sester pracujících u ZZS Jihočeského kraje. Také jsme chtěli zhodnotit spolupráci s iktovými centry, která může pomoci pacientovi dostat se co nejrychleji k výkonu, který je pro něj nezbytně nutný, a mnohonásobně zlepší budoucí kvalitu života. Praktická část probíhala metodou kvalitativního výzkumu. Byly použity polostrukturované rozhovory se zdravotnickými záchranáři a zdravotními sestrami pracujícími u Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Obsahovaly 12 otázek, které se týkaly teoretických znalostí o cévní mozkové příhodě, znalosti protokolu k cévní mozkové příhodě a jeho vyplňování, hodnocení spolupráce a telefonické konzultace s iktovými centry v Jihočeském kraji. Dále byl veden polostrukturovaný rozhovor s lékařkou z Komplexního cerebrovaskulárního centra v Českých Budějovicích a s lékařem z Iktového centra Písek. Rozhovory byly složeny z 5 otázek, týkajících se především četnosti výskytu CMP protokolu při předávání pacienta a hodnocení konzultace stavů pacientů přes iktový telefon. Přepsané rozhovory jsou součástí praktické části. Vyhodnocení odpovědi byly sepsány do tabulek pro lepší přehlednost a orientaci.
Spolupráce sestry a fyzioterapeuta u klientů po CMP
ŠOULOVÁ, Kateřina
Teoretická východiska: Cévní mozková příhoda je jedno z nejčastějších onemocnění postihující naši populaci a řadí se na druhé místo mezi příčinami úmrtí. Cévní mozkové příhody se dle vzniku dělí na ischemické a hemoragické. Největší zastoupení mají ischemické příhody, které tvoří asi 85 procent všech cévních mozkových příhod. Na zbylých několika procentech se podepisují hemoragické mozkové příhody. Při zasažení mozkovou příhodou je důležitý rychlý transport pacienta do nemocnice, provedení určených vyšetření za účelem rozeznání typu mozkové příhody a včasné zahájení léčby. Důležitou součástí léčby je poskytování komplexní ošetřovatelské péče, kterou zajišťuje dobře fungující multidisciplinární tým. Nezbytná je také spolupráce sester a fyzioterapeutů v rámci rehabilitačního ošetřovatelství. V neposlední řadě je důležité, aby byl pacient od samého začátku součástí léčby a byl motivován ke spolupráci, při snaze navrátit jej do běžného života. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části se zabýváme cévní mozkovou příhodou, ošetřovatelskou péčí, rehabilitačním ošetřovatelstvím a spoluprací mezi sestrou a fyzioterapeutem. Empirická část obsahuje výsledky výzkumu. Cíl práce: V empirické části této práce bylo cílem zmapovat spolupráci všeobecných sester a fyzioterapeutů u klientů po CMP v nemocničním prostředí. K tomuto cíli byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První otázkou jsme se ptali: V čem spočívá spolupráce mezi všeobecnými sestrami s fyzioterapeuty u klientů po CMP? Druhá otázka byla: Jaké problémy ztěžují spolupráci mezi všeobecnými sestrami a fyzioterapeuty? Metodika: Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Ke sběru dat jsme využili formy zúčastněného skrytého pozorování a polostrukturované rozhovory. Výzkumné šetření bylo vedeno se sedmi sestrami a třemi fyzioterapeuty v nemocnici na neurologickém oddělení a oddělení následné péče. Sběr dat se uskutečnil po domluvě s hlavní sestrou a souhlasem vrchních sester na zmiňovaných odděleních. Z důvodu zachování anonymity, není souhlas součástí bakalářské práce, ale je k nahlédnutí u autorky bakalářské práce. Šetření bylo zcela anonymní, pozorování a rozhovory probíhaly v období od 23. 3. 2015 17. 4. 2015. Pro výzkumné šetření byla použita metoda skrytého zúčastněného pozorování. Zjištěné poznatky byly zaznamenávány v průběhu pozorování do pozorovacího archu pro sestry (Příloha 5) a fyzioterapeuty (Příloha 6). Vypozorované skutečnosti byly následně přepsány a vyhodnoceny. Ke sběru dat byl aplikován polostrukturovaný rozhovor. Sestrám v něm bylo položeno 35 otázek (Příloha 7) a fyzioterapeutům 28 otázek (Příloha 8), doplněné o další podotázky. Rozhovory byly vedeny se skupinou sester a fyzioterapeutů, které jsme pozorovaly. Odpovědi byly zaznamenány písemnou formou a poté přepsány (Příloha 9). Získaná data byla analyzována, následně vyhodnocena a uspořádána do kategorizačních skupin. Výsledky: Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že sestry a fyzioterapeuti společně spolupracují. Spolupráce spočívá v předávání informací, jelikož vzájemná informovanost je klíčová pro poskytování péče. Zjistili jsme, že spolupracují i v ohledu rehabilitačního ošetřovatelství jako je polohování, přesazování, posazování, dopomoc a nácvik všedních činností. Nedostatek byl zaznamenán v tom, že sestry nespolupracují s fyzioterapeutem přímo u lůžka. Také jsme z rozhovorů zjistili, že sestry nejsou od fyzioterapeutů poučeny o správném polohování, i když je to v jejich kompetenci. Z výsledků také vyplývá, že spolupráci mezi sestrou a fyzioterapeutem ztěžuje nedostatek času, který je znát při předávání informací a vzájemné spolupráci. Dalším faktorem je střídání fyzioterapeutů na oddělení a nedostatečná konzultace ohledně péče o pacienta.
Ošetřovatelská péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou
BALGOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část a zabývá se ošetřovatelskou péčí o pacienta po cévní mozkové příhodě. V teoretické části byla komplexně shrnuta problematika vztahující se k cévní mozkové příhodě. Zabývá se definicí daného onemocnění, příčinami, projevy, diagnostikou, komplikacemi a terapií. Neopomenutelnou oblastí je ošetřovatelská péče, která vzhledem k charakteru onemocnění nese řadu specifik a zahrnuje komplexní péči, kam lze zařadit iktová centra. Pro tuto bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle: 1. Zjistit, jaké jsou problémové oblasti ošetřovatelské péče u péče pacientů s cévní mozkovou příhodou. 2. Zjistit, jaká je spokojenost pacienta s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. Na základě těchto cílů byly položeny dvě výzkumné otázky: 1. Jaké jsou problémové oblasti ošetřovatelské péče u pacientů s cévní mozkovou příhodou? 2. Jsou pacienti spokojeni s poskytovanou ošetřovatelskou péčí? Empirická část této bakalářské práce přináší výsledky z kvalitativního výzkumného šetření. Byla použita forma polostrukturovaného rozhovoru a skrytého pozorování. Rozhovor probíhal na základě předem připravených otázek s pěti sestrami pracujícími na neurologickém oddělení a s pěti respondenty, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu. Při analýze výsledků byla použita metoda "papír a tužka". Zpracované výsledky byly rozděleny do kategorií a následně do podkategorií. Skryté pozorování bylo zaměřeno na 5 sester působících na neurologickém oddělení. Výsledky pozorování byly zaznamenány do pozorovacího archu a následně vyhodnoceny. Provedením a zpracováním výzkumného šetření byly zodpovězeny všechny stanovené výzkumné otázky. Výsledky výzkumného šetření poukazují na velice dobrou kvalitu poskytované ošetřovatelské péče na neurologickém oddělení, i přes to z rozhovorů i pozorování vyplynuly drobné nedostatky. Jedním z nich je nedostatečné respektování soukromí a intimity při poskytování ošetřovatelské péče a vynechání nácviku defekačního reflexu. Dále bylo zjištěno, že sestry uvádí jako nejdůležitější oblast v poskytování ošetřovatelské péče rehabilitaci, které se však neúčastnily. Jako další problém sestry zmiňovaly nedostatek času k tomu, aby se mohly individuálně věnovat intervencím, které si při plánování ošetřovatelské péče zvolily. Jako velké pozitivum lze uvést velkou spokojenost respondentů s přístupem sester při poskytování ošetřovatelské péče. Na základě výzkumného šetření byla vytvořena informační brožura. Tato brožura může sloužit ošetřovatelskému personálu jako jakýsi souhrn zásad poskytování ošetřovatelské péče o pacienty s výše uvedenou problematikou. Dále může být využita jako učební pomůcka studentům.
Problematika soběstačnosti pacienta po cévní mozkové příhodě na oddělení následné péče
MACHKOVÁ, Marcela
Cévní mozková příhoda je závažný destruktivní stav s náhle vzniklým postižením mozkových krevních cév. Může dojít k jejich neprůchodnosti, zúžení nebo poruše celistvosti cévní stěny s následným krvácením do mozkové tkáně. Projevy tohoto stavu mohou být jednak dočasné s tělesnými a duševními změnami a jednak fatální, končící těžkým ochrnutím jedince, bezvědomím až smrtí. Problematika cévních mozkových příhod je v současné době velikou výzvou pro celou společnost, neboť progresivita stárnutí evropské populace pravděpodobně přinese nárůst celkového počtu tohoto onemocnění. Prvním důležitým krokem v problematice onemocnění je nutnost snížit riziko vzniku cévní mozkové příhody důslednou prevencí, změnou celkové životosprávy, kontrolami a léčbou krevního tlaku, sledováním a kompenzací lipidů, koagulačních faktorů a srdečních chorob. Druhým krokem je při již vzniklém onemocnění zahájit včasnou a komplexní terapii, která dává výrazně vyšší šanci na dobrý výsledný klinický stav bez trvalého poškození. Po překonání akutní fáze na neurologickém oddělení pokračuje pacient v další terapii, dle závažnosti svého stavu, na rehabilitačním oddělení nebo přichází k doléčovací péči na oddělení následné péče. Léčebná, ošetřovatelská a rehabilitační péče by měla být nastavena tak, aby zahrnovala veškeré aspekty podpory ztrát soběstačnosti a byla orientovaná výhradně na jedince, který má i po mozkové cévní příhodě stále své vlastní potřeby, motivace, zájmy a schopnosti. Bakalářskou práci zahajuje medicínská část, která popisuje anatomii mozku, věnuje se epidemiologii a historii cévních mozkových příhod. Podrobnější charakteristiku cévních mozkových příhod, samotné onemocnění, definuje etiologie, klinický obraz, diagnostika a léčba. Tuto část následně uzavírají důsledky cévní mozkové příhody, faktory ovlivňující rekonvalescenci pacienta, potřeby a soběstačnost pacienta po prodělané cévní mozkové příhodě. Multidisciplinární tým a oddělení následné péče tvoří samostatnou kapitolu, načež začíná velká kapitola ošetřovatelství zabývající se rolí sestry a potřebnými ošetřovatelskými intervencemi, hodnotícími technikami při saturaci základních potřeb u pacientů po cévní mozkové příhodě. Léčebná rehabilitace tvoří téměř poslední důležitou a podstatnou část práce, na které závisí postupná rekonvalescence a budoucí kvalita života pacienta po tomto onemocnění. Rehabilitační část zahrnuje fyzioterapii, ergoterapii, logopedii, neuropsychologii, lázeňskou péči a protetické zajištění pacienta. Následně celou práci uzavírá příprava a propuštění pacienta do domácího prostředí. Prvním stanoveným cílem práce je, dle prostudovaných zdrojů zmapovat potřeby pacienta k dosažení maximální funkční nezávislosti a soběstačnosti po cévní mozkové příhodě. Druhým cílem je pak zmapovat úlohu sestry v podpoře soběstačnosti pacienta a cílem třetím je zmapování sesterských ošetřovatelských intervencí v podpoře soběstačnosti pacienta po cévní mozkové příhodě dle prostudovaných zdrojů. Celá bakalářská práce je výhradně pojata jako práce teoretická. Snaží se nahlédnout do problematiky veškerých potřeb, podpory v soběstačnosti a maximální funkční nezávislosti pacienta po cévní mozkové příhodě na základě prostudovaných zdrojů a získaných informací od odborných lékařů, fyzioterapeutů, všeobecných sester. Práce dále mapuje roli sestry a klíčové ošetřovatelské intervence v podpoře schopnosti pacienta uspokojit bez cizí pomoci své základní životní potřeby po tomto vzniklém onemocnění. Pro postupné zlepšování funkčního postižení, celkové kvality života a nezávislosti pacienta je potřeba důsledně dodržovat veškeré ošetřovatelské, léčebné a rehabilitační postupy, bez jejich opomíjení s dostatkem zdravotnického personálu a odborných lékařů.
Hipoterapie jako podpůrná terapie u pacientů s cévní mozkovou příhodou
ČERVENÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá hipoterapií coby podpůrnou terapií u pacientů s cévní mozkovou příhodou. Vycházím přitom z praktických zkušeností terapeutů hiporehabilitačního střediska Pirueta v Havlíčkově Brodě a dostupné literatury. Práce je tradičně členěna na část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část podává přehled současných poznatků a je členěna do dvou kapitol, jež se zabývají problematikou cévní mozkové příhody a hipoterapií. Jsou zde vysvětleny základní pojmy, nezbytné pro vhled do problematiky. V rámci podkapitoly o cévní mozkové příhodě popisuji její dělení, příčiny, následky a léčbu. U hipoterapie se zabývám principy účinku a jejími vlivy na člověka, jak po stránce fyzické tak i psychické. Ve výzkumné části pak popisuji cíle práce a samotný výzkum. Pro potřeby práce jsem zvolila formu kvalitativního šetření případovou studii, jež byla provedena na třech probandkách po cévní mozkové příhodě. Probandky byly vybrány ze "Střediska hiporehabilitace Pirueta" Havlíčkův Brod, kde byla mnou od konce září 2014 do půlky ledna 2015 prováděna praktická aplikace hipoterapie pod odborným vedením certifikovaného terapeuta. Sběr dat byl proveden zpracováním tří komplexních kazuistik za použití techniky pozorování (kineziologický rozbor motorických dovedností), sekundární analýzy dat a rozhovoru s probandkami. Cílem práce bylo zmapovat vliv hipoterapie u pacientů s cévní mozkovou příhodou a vypracovat konkrétní hipoterapeutický postup u těchto pacientů. Důvodem, proč práce vznikla, je snaha o zlepšení povědomí o hipoterapii coby podpůrné metody u pacientů po cévní mozkové příhodě a objektivizace letitých praktických zkušeností hiporehabilitačního střediska "Pirueta". Výstupy této bakalářské práce mohou být taktéž dále využity jako edukační materiál pro studenty fyzioterapie i samotné hipoterapeuty či jako podklad pro další výzkum v této oblasti.
Spolupráce sester agentury domácí péče a rodinných příslušníků v péči o pacienta po cévní mozkové příhodě
SILOVSKÁ, Petra
Cévní mozková příhoda je akutní cévní poškození mozku. Příčina může být různá. Jedná se buď o uzavření cévy krevní sraženinou, o zúžení krevních cév nebo jde o kombinaci obou těchto příčin. Mezi časté příznaky CMP se řadí ochrnutí, slabost, ztráta citlivosti na tváři nebo na jedné straně končetiny. Dalším problémem může být porucha řeči. Cévní mozková příhoda se dělí na mozkovou ischemii a hemoragický iktus. V práci jsou uvedeny charakteristiky a příznaky těchto druhů. Dále jsou v práci popsané vyšetřovací metody a léčba CMP. Následkem CMP může být určitá forma parézy nebo plegie, což znamená pro klienta omezení v soběstačnosti. Proto je nutné zahájit včas rehabilitaci, při které se zapojí postižené části těla. Pokud klient trpí poruchou řeči následkem CMP, je vhodné, aby se mu věnoval také logoped. Pokud klient není v nemocničním zařízení, může rodina využít služeb agentury domácí péče. Pokud jeho zdravotní stav dovolí, může zůstat ve svém domácím prostředí a sestra z agentury domácí péče za ním pravidelně dochází domů a spolupracuje s rodinou klienta. Provádí veškeré potřebné úkony a také zapojuje rodinu do péče. Nedílnou součástí péče je komunikace. Pro tuto práci s názvem Spolupráce sester a rodinných příslušníků v péči o pacienta po cévní mozkové příhodě byl zvolen kvalitativní výzkum. Rozhovory byly provedeny se sestrami agentury domácí péče a s rodinnými příslušníky pečujícími o nemocného po cévní mozkové příhodě. Tento výzkum byl shrnut do kategorií a pro znázornění byly použity tabulky. Cílem práce bylo zjistit rozsah spolupráce sester agentury domácí péče a rodinných příslušníků u pacientů po cévní mozkové příhodě. Dalším cílem bylo zjistit, jaké nejčastější úkony provádí sestra agentury domácí péče, následně zjistit, do jakých činností lze zapojit rodinné příslušníky, a posledním cílem bylo zjistit, jak komunikuje sestra agentury domácí péče s rodinou. Z pohledu sester vyplynuly stejně pozitivní výsledky a se zapojením rodiny do péče o pacienta jsou spokojeny. Zjištěné výsledky tohoto výzkumu bude možné předat agentuře domácí péče k posouzení přínosu práce sester na celkový stav klientů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 292 záznamů.   začátekpředchozí257 - 266dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.