|
|
Spolupráce základních škol s orgány sociálně právní ochrany dětí
KUBIŠOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá spoluprácí základních škol s orgány sociálně právní ochrany dětí. Sociálně právní ochrana dětí se poskytuje dětem, jejichž rodiče neplní povinnosti vymezené v rodičovské zodpovědnosti, nebo nevykonávají či zneužívají práva daná rodičovskou zodpovědností. Sociálně právní ochrana se poskytuje také dětem vedoucí nemravný či zahálčivý způsob života či opakovaně utíkají od rodičů. Obecná oznamovací povinnost ukládá školským zařízením povinnost oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které naznačují, že se jedná o dítě, na které se sociálně právní ochrana zaměřuje. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem spolupracuje základní škola s oddělením sociálně právní ochrany dětí v souvislosti se sociálně patologickými jevy u dětí základních škol. Pro naplnění cíle byly stanoveny dvě výzkumné otázky. Pomocí polostrukturovaných rozhovorů s pedagogy základních škol a sociálními pracovnicemi z oddělení sociálně právní ochrany dětí jsem se snažila zjistit, jakým způsobem probíhá spolupráce základních škol a oddělení sociálně právní ochrany dětí a jestli tuto spolupráci považují pedagogové základních škol a sociální pracovnice za efektivní. Získaná data byla analyzována pomocí metody otevřené kódování dat. Spolupráce probíhá prostřednictvím vzájemného předávání informací o problémových žácích, zpráv a písemného hodnocení prospěchu a chování žáka. Sociální pracovnice a pedagogové základních škol se setkávají na konzultacích a poradách a také při konání výchovné komise či případové konference. Pedagogové základních škol a sociální pracovnice vnímají spolupráci jako efektivní. Při jejich spolupráci však nastávají určité problémy. Za účelem zefektivnění spolupráce navrhují dva pedagogové základních škol častější aktualizaci zákonů a souvisejících předpisů s ohledem na aktuální potřeby dětí a změnu legislativy. Sociální pracovnice navrhují multidisciplinární tým, zvýšení počtu sociálních pracovnic a právníka na oddělení sociálně právní ochrany dětí, vzdělávání pedagogů v oblasti sociálně právní ochrany a internetové fórum. Výsledky práce mohou být využity pro zefektivnění spolupráce a prevenci rizikového chování u žáků základních škol.
|
|
|
Rizikové chování středoškolské mládeže
PFAUSEROVÁ, Hana
Tato práce se zabývá problematikou rizikového chování středoškolské mládeže. Součástí práce je šetření zaměřené na projevy rizikového chování, především záškoláctví, šikanu a užívání návykových a nelegálních látek. Průzkum, který nese znaky kvantitativního výzkumu, se zabývá i volným časem mládeže a rodinným zázemím studentů.
|
|
|
Spolupráce škol a kurátorů pro děti a mládež
JAROŠOVÁ, Erika
Bakalářská práce se zabývá interdisciplinární spoluprací při řešení rizikového chování u žáků základních a středních škol. Konkrétně se zaměřuje na spolupráci škol a zástupců sociální oblasti, kurátorů pro děti a mládež. Práce je rozdělena na dvě části, teoretická část seznamuje se stávajícími legislativními normami a teoretickými východisky, jimiž se školská zařízení řídí při realizaci prevence rizikového chování a jimiž se řídí práce sociálních kurátorů pro děti a mládež. Empirická část v návaznosti na část teoretickou mapuje a hodnotí konkrétní zkušenosti zástupců obou subjektů. Výsledkem práce jsou nastíněná doporučení, která mohou zlepšit současnou komunikaci mezi školami a kurátory pro děti a mládež tak, aby interdisciplinární spolupráce obou institucí při řešení rizikového chování přinášela pozitivní výsledky.
|
|
|
Výskyt sebevražd u alkoholiků
LHOTSKÁ, Veronika
V diplomové práci jsem se věnovala problematice výskytu sebevražd u alkoholiků. V České republice spáchalo v roce 2012 sebevraždu 1647 lidí. Jednalo se o 1370 mužů a 277 žen (ČSÚ, 2013). Národní monitorovací středisko pro drogy a drogově závislé nesleduje údaje o počtu úmrtí alkoholiků. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem zpracovala poznatky a informace z odborné literatury. Zpracovávám zde problematiku výskytu sebevražd v České republice a problematiku konzumace alkoholu. Praktickou část práce tvoří výzkum, který jsem realizovala v PL Červený Dvůr. Výzkum byl realizován kombinací kvalitativně kvantitativní metody. Kvalitativní část výzkumu je založena na rozhovorech s respondenty. Kvantitativní část proběhla pomocí dotazníkového šetření v PL Červený Dvůr. Dotazníková akce sloužila jako pilotní studie výzkumu. Na základě odpovědí na dotazníky jsem mohla vybrat vhodné respondenty, se kterými jsem provedla rozhovor a zjistila doplňující informace. Stanovila jsem si několik cílů výzkumu. Hlavním cílem bylo zmapovat sebevražedné chování u alkoholiků léčených v PL Červený Dvůr. K jeho splnění jsem si stanovila dílčí cíle. Prvním cílem je porovnat důvody realizace pokusu o sebevraždu u alkoholiků léčených v PL Červený Dvůr. Nejčastějším důvodem pro spáchání sebevražedného pokusu u zkoumaného souboru byla nešťastná láska nebo rozchod s partnerem. Dalším cílem výzkumu bylo porovnat způsoby realizace sebevražedného pokusu. Nejčastějším způsobem bylo podřezání žil v opilosti. Tento způsob použila většina oslovených respondentů. Třetím cílem bylo porovnat důvody a způsoby realizace sebevražedného pokusu a alkoholiků a toxikomanů v PL Červený Dvůr. Hlavním důvodem toxikomanů, který vedl ke spáchání pokusu o sebevraždu, se ukázala být ztráta smyslu života, zatímco u alkoholiků byla nejčastějším důvodem nešťastná láska. Nejčastěji voleným způsobem spáchání pokusu o sebevraždu bylo podřezání žil, a to jak u toxikomanů, tak u alkoholiků.
|
|
|
Role středisek výchovné péče v rámci prevence rizikového chování
ŘÍHÁČKOVÁ, Věra
Cílem bakalářské práce bylo vypracování preventivního programu pro konkrétní základní školu, reagující na její aktuální situaci a oblast rizikového chování ve městě. Základní škola se nachází v obvyklém městě, kde je průměrná sociální úroveň. Škola stojí v klidné čtvrti a slouží dětem z celého města a okolních vesnic. Je dobře materiálně zajištěna a žáci se v ní proto cítí dobře. Jelikož se už v minulosti zde šikana objevila, vypracovala jsem preventivní program proti šikaně pro šestý ročník základní školy. Šestý ročník sem si vybrala proto, že je jednou z nejrizikovějších skupin na základní škole. Většinou do něj přicházejí žáci noví a vznikají zde třídy atletické, ve kterých mají žáci sklony k sebeprosazování se, a ti málo úspěšní či naopak velmi úspěšní se mohou stát obětí šikany. Hlavním cílem programu je, aby žáci uměli mezi sebou komunikovat a měli ve svém třídním pedagogovi oporu. Preventivní program je dlouhodobý a komplexní. Do programu byly zvoleny aktivity (hry) seznamovací, komunikační, na utužování vztahů, morální, pohybové a zábavné. Všechny zvolené hry měly za cíl dosáhnout kladného vztahu mezi žáky, aby uměli spolu komunikovat a řešit různé problémy. Žáci by měli mít ve svém třídním učiteli oporu, proto by se do dění her měl zapojovat i on. Hodnocení preventivního programu probíhá průběžně a závěrečně pedagogy i žáky. Průběžné hodnocení je zakomponováno do třídnických hodin, kde žáci odpovídají na dané otázky a jednou za 2 měsíce metodik prevence realizuje s žáky sociometrii. Dále pedagog celý rok žáky sleduje a při výskytu problému ve třídě začne s třídou pracovat. Závěrečné hodnocení probíhá na konci školního roku, kdy si žáci zahrají hru na komunikaci a řešení různých problémů a díky tomu pedagog zjistí, zda byl či nebyl preventivní program účinný. Celý vypracovaný preventivní program byl nabídnut základní škole, pro kterou byl vypracován.
|
|
|
Zkušenosti s realizací primární prevence na základních školách.
SVĚTLÁ, Andrea
Diplomová práce je zaměřena na zkušenosti s realizací primární prevence na základních školách. Cílem mé práce bylo zjistit, zdali se preventivními programy školy zabývají a jaká je realizace a efektivita těchto programů. Diplomová práce se skládá ze dvou částí. První část je teoretická, druhá praktická. V první kapitole teoretické části se zabývám rizikovým chováním, stručně jsem popsala jeho jednotlivé podoby. V druhé kapitole jsem se zaměřila na obsah pojmu prevence, primární prevence v kurikulárních dokumentech a školská primární prevence. V druhé, praktické části mé diplomové práce, jsem shromažďovala informace a názory jednotlivých subjektů na realizaci preventivních programů ve škole. Porovnávala jsem výsledky výzkumu dvou základních škol. První typ sběru dat bylo dotazníkové šetření kvalitativní výzkum. Získané údaje nám poskytly informace o názorech na efektivitu preventivních programů z pohledu žáků. Druhým typem sběru dat byl rozhovor s metodiky prevence. Tyto informace nám poskytly jiný úhel pohledu na rizikové chování, jeho prevenci a efektivitu realizace primárních preventivních aktivit.
|
|
|
Spolupráce kurátora pro mládež se školskými zařízeními.
ŠROUBOVÁ, Jitka
Autorka diplomové práce se věnuje problematice spolupráce kurátora pro děti a mládež se školskými zařízeními (zejména školami). Cílem práce bylo popsat podoby možnosti této spolupráce a její následné interpretace je zpracování vícečetné případové studie vybraných žáků, jejichž problémy si spolupráci s kurátorem pro mládež vyžádaly. Teoretická část práce je především zaměřena na problémové chování žáků, které při svém řešení překračuje možnosti běžných pedagogických postupů realizovatelných školou. V této souvislosti je popsán systém institucionální pomoci, který je v takovýchto případech školám k dispozici, zejména s důrazem na funkci kurátora pro mládež. V praktické části je zpracována vícečetná případová studie několika žáků, jejichž problémy v chování si svou závažností vyžádaly spolupráci školy s kurátorem pro mládež. Pro vypracování studie byl použit kvalitativní výzkum, výsledky byly získány na základě provedených polostrukturovaných rozhovorů s žáky samotnými, jejich rodiči, učiteli a pracovníky specializovaných pedagogických center.
|
|
|
Rizikové chování středoškolské mládeže
VAČKÁŘ, Ladislav
Práce se zabývá rizikovým chováním středoškolské mládeže. V teoretické části se zabývá výchovou v rodině od puberty do období dospívání, jaké faktory a prostředí působí na nežádoucí chování jedinců. Jaká je práce s rizikovou mládeží, jaké jsou příčiny kriminality mládeže. Vybrané analýzy a prevence sociálně patologických jevů u mládeže. Jak působí školní klima na chování žáků, proč se děti toulají a nechodí do školy. Faktory a školní třída, jak působí na prospěch studenta. S jakými rizikovými situacemi se žáci setkávají.
|
|
|
Pohled žáků středních škol na rizikové chování adolescentů a jeho primární prevenci ve výchovně vzdělávacím procesu
BURDOVÁ, Monika
Cílem práce je zpracování problematiky pohledu žáků středních škol na jednotlivé projevy rizikového a zdraví škodlivého chování a na primární prevenci v edukačním procesu. Cílem praktické části práce je především prozkoumat odpovídajícími metodami šetření, jak se v průběhu středoškolského studia mění a vyvíjí názory a postoje žáků v oblasti rizikového chování. Dalším záměrem je ověřit u žáků jednak jejich úroveň znalostí o případných rizicích některých forem chování v období dospívání a jednak jimi pozorovatelný efekt realizovaných preventivních programů.
|
|
|
Souvislost volnočasových aktivit a kriminality mládeže
KUBINEC, Patrik
Diplomová práce prezentuje souvislosti mezi projevy kriminality a využíváním volného času u mládeže, které byli vyhledány, v rámci výzkumu, v delikventním chování nezletilých dětí a mladistvých, kteří se delikvence dopouštěli na Prachaticku, v letech 2009 až 2012, za předpokladu, že mladí delikventi se dopouštějí kriminálních činů, jako nejzávažnějšího stupně rizikového chování, téměř vždy ve svém volném čase. V práci se autor pokouší zjistit, jaké souvislosti lze nalézt mezi kriminálními projevy mládeže a využíváním volného času mládeží.
|
host ::
RSS.