|
|
Podpora profesního rozvoje sociálního pracovníka v azylovém domě
JEHLÍKOVÁ, Hana
Podstatou této práce je charakteristika profesního rozvoje sociálního pracovníka jak v obecné rovině, tak i se zaměřením na azylové domy. V teoretické části je popisována charakteristika profesní role sociálního pracovníka - jeho osobnostní a profesní předpoklady. Dále se tato část zabývá profesním rozvojem na individuální úrovni a na úrovni organizace, vzděláváním v praxi sociální práce, možnostmi supervize a zejména možnostmi profesního rozvoje pracovníků azylových domů. Praktickou část představuje výzkumná sonda prováděná formou dotazníku v azylových domech tří krajů České republiky. Jejím účelem bylo zjištění současných možností profesního rozvoje pracovníků azylových domů.
|
|
|
Syndrom vyhoření u generace 50 plus
SHÝBALOVÁ, Ivana
Bakalářská práce pojednává o stále více diskutovaném jevu, kterým je syndrom vyhoření. Jedná se o stav, provázený souborem typických, avšak polymorfních příznaků, které bývají výsledkem interakce pracovního prostředí, podmínek na pracovišti, nároků kladených na pracovníka, mezilidských vztahů a v neposlední řadě subjektivní povaze pracujícího. Vyhoření se pak projevuje nejen v kvalitě práce vyhořelého, ale především i v jeho osobním životě. Nejrizikovějšími jsou pomáhající profese, kde je člověk vystaven daleko většímu tlaku, míře zodpovědnosti a stresovým situacím. Šetření bylo zaměřeno na zdravotnické pracovníky v Nemocnici České Budějovice, a.s. v porovnání s pracovníky Lázní Aurora a Bertiných lázní v Třeboni. Pro výzkum byl použit již ověřený dotazník podle Tošnerových, jehož součástí je i Inventář projevů syndromu vyhoření. Dle předpokladu je náchylnost ke stresu znatelně vyšší u pracovníků nemocnice než lázní, mnozí z dotázaných zaměstnanců již na sobě příznaky naprostého vyčerpání pocítili, což se odráží i na vztazích mimopracovních. Jako možná prevence se osvědčila změna přístupu, především v aktivním využití volného času a v neposlední řadě i pomoc odborníka. Ohrožení syndromem vyhoření představuje aktuální problém zdravotnických pracovníků, proto by se měla zavést taková opatření na pracovišti, která riziko vzniku pomohou snížit. Rovněž i samotní pracovníci by měli dbát o své zdraví a dodržovat základní preventivní opatření proti vzniku syndromu vyhoření. Tato práce by měla informovat pracovníky ohrožených profesí o nebezpečí vzniku ohrožení syndromem vyhoření. Současně by měla přispět k uvědomění si, že v ohrožení vzniku syndromu vyhoření může být každý z nás v důsledku působení nepříznivých rodinných a dalších sociálních faktorů. Proto je třeba klást velký důraz na dodržování preventivních opatření, včetně dodržování zdravého životního stylu.
|
|
|
Supervize ve zdravotně sociálních zařízeních
ŠAŠKOVÁ, Šárka
Pojem supervize znamená nadhled, supervizor vidí problém supervidovaného svrchu, může tedy spatřit i okolnosti, které pracovníkovi zůstávají skryty. Supervizor poskytuje podporu a pomoc pracovníkům v pomáhajících profesích. Supervize může svojí podstatou pomoci předcházet syndromu vyhoření. V teoretické části mé bakalářské práce jsem se snažila osvětlit pojem supervize, k jakým cílům může směřovat, jaké funkce může mít a jaké druhy supervizí existují. Neméně důležitá je osoba supervizora, měl by splňovat určitá kritéria, aby mohl supervizi vykonávat. Cílem mé bakalářské práce bylo zmapovat, jak probíhá supervize ve zdravotně sociálních zařízeních a jak tato supervizní setkání vnímají pracovníci. Konkrétně jsem se zaměřila na dva domovy pro seniory a na pracovníky přímé obslužné péče. Stanovila jsem 3 výzkumné otázky: 1. Zjistit, zda supervizor seznámil pracovníky s tím, jak bude probíhat supervize. 2. Zjistit subjektivní přínos supervize pro pracovníky přímé péče. 3. Zjistit, jestli se pracovníci setkali s termínem syndrom vyhoření a zda může supervize, dle pracovníků přímé obslužné péče, pomoci v předcházení vzniku tohoto syndromu. K získání potřebných informací jsem použila kvalitativní výzkum a jako výzkumnou metodu jsem zvolila techniku polostandardizovaného rozhovoru.Výzkumu se zúčastnilo celkem 10 pracovníků ze dvou domovů pro seniory. Pomocí rozhovoru jsem zjišťovala základní údaje o pracovnících, jejich informovanost o supervizi, jak v zařízení supervize probíhá, jaký mají vztah k supervizorovi, jak jsou spokojeni se supervizním setkáním a jaký si myslí, že je vztah mezi pracovní zátěží, syndromem vyhoření a supervizí. Z kvalitativního výzkumu vyplynuly následující hypotézy: H1:Úspěšnost supervize závisí na kvalitě komunikace v organizaci. H2: Supervize je prevencí vzniku syndromu vyhoření. Cíl práce se podařilo naplnit. Práce může být použita jako podklad k dalšímu výzkumu, zaměřeného např. na kvalitu komunikace pracovníků ve zdravotně sociálních zařízeních a jak tato komunikace může ovlivnit průběh supervize.
|
|
|
Regulace kapitálového trhu v ČR a EU
KREJČÍ, Lucie
Bakalářská práce "Regulace kapitálového trhu v ČR a EU" se zabývá regulací a dohledem na kapitálovém trhu. První část je věnována vysvětlení pojmů regulace a dohled, dále důvodům, které vedou k regulaci kapitálového trhu a také klasifikaci systémů regulace a dohledu.Hlavním cílem práce je zaměření se na systém regulace a dohledu v České republice a zvláště na bankovní regulaci a dohled. Dále je analyzována situace v zemích EU se zaměřením na systém regulace a dohledu ve Velké Británii a Německa.
|
|
|
Psychohygiena sociálních pracovníků
VORÁČKOVÁ, Pavla
Práce sociálního pracovníka patří mezi náročné pomáhající profese. Psychohygiena je soubor pravidel, která slouží k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševní rovnováhy a zdraví. Hlavním cílem této diplomové práce je zmapovat psychohygienické prostředky užívané sociálními pracovníky, kteří pracují v regionu města Strakonice. Vzhledem k cílům práce jsem zvolila kvalitativní metody sběru dat i jejich interpretace. Z výsledků mé práce vznikly následující hypotézy: Náročnost profese sociálních pracovníků spočívá především v práci s lidmi. Nejčastějším zdrojem stresu je pro sociální pracovníky časová tíseň. Psychohygiena je individuální záležitost. Sociální pracovníci využívají psychohygienické prostředky. Supervize je poskytována jen v některých organizacích. Sociální pracovníci jsou převážně spokojeni se svým životem.
|
|
|
Role supervizora v rámci krizového řízení
KŘENKOVÁ, Eva
Teoretickou část práce věnuji krizovému řízení a integrovanému záchrannému systému, jejich organizaci, jednotlivým složkám a systému jejich řízení. Dále se zde zabývám kapitolou supervize. A to její funkcí, průběhem, rolí a pozicí supervizora a supervidovaného. V první části práce zmiňuji také mediaci a debriefing, jako možné alternativy supervize. V praktické části práce jsem si za cíl výzkumu stanovila charakterizovat možnosti zapojení supervizora či supervize do systému krizového řízení. Tato část diplomové práce byla zpracována jak kvantitativní, tak i kvalitativní metodou. Cílovou skupinu tvořili pracovníci IZS Jihočeského kraje. Pro sběr dat jsem zvolila písemný anonymní dotazník. Celkový soubor výzkumu tvořilo 82 respondentů. Kvalitativní metodou bylo zpracování dat pomocí SWOT analýzy. Zkoumala jsem dvě hypotézy. První hypotéza zněla: Pracovníci Integrovaného záchranného systému mají nízké povědomí o supervizi, jejích výhodách a rizicích její absence. Ve druhé hypotéze jsem předpokládala, že podle pracovníků IZS není supervize na pracovišti důležitá.
|
|
|
Dohled jako alternativní forma trestu
RYCHLÍKOVÁ, Tereza
Práce se zabývá představením a popsání institutu probačního dohledu jako jednu z možností alternativního trestu. V první části je uveden stručný vývoj dohledu ve světě a České republice. Pro srovnání je zde uveden popis realizace dohledu v několika dalších zemích Evropy. Další část se věnuje popisu činnosti Probační a mediační služby ČR, která se především podílí na realizaci dohledu, a její spolupráci s dalšími orgány. Hlavní část práce se věnuje důkladnějšímu popisu jednotlivých institutů, u kterých je dohled ukládán. Je zde popsána průběh dohledu a činnost probačního úředníka s klientem. Tuto část doplňují grafy se statistickými údaji, které monitorují počet případů, ve kterých byl jednotlivý institut uložen v posledních letech. Dále jsou tu uvedeny příkladové kasuistiky, které byly sepsány z případů Probační a mediační služby a kde můžeme vidět, jak prakticky probíhá dohled a činnost probačního pracovníka s klientem. V poslední části se práce věnuje popisu rozdílů realizace dohledu a přístupu probačního pracovníka u mladistvých pachatelů. Opět jsou tu uvedeny statistické údaje a kasuistika.
|
|
|
Rozvoj dobrovolnictví v Týně nad Vltavou
KOCOVÁ, Jaroslava
Dobrovolník je člověk, který bez nároku na finanční odměnu poskytuje svůj čas, svoji energii, vědomosti a dovednosti ve prospěch ostatních lidí či společnosti. Náročnost přípravy dobrovolníků závisí na jejich budoucí vykonávané činnosti. Výcvik dobrovolníků je součástí profesionálního přístupu k dobrovolnictví. Rovněž supervize dobrovolnické činnosti je nutností, bez které by kvalitní činnost dobrovolníků byla nemyslitelná. V teoretické části poskytuje bakalářská práce základní přehled o dobrovolnické činnosti v České republice. Další kapitoly se věnují metodice práce s dobrovolníky. Jsou zde také představeny zdravotně sociální zařízení v Týně nad Vltavou, ve kterých probíhal výzkum. Cílem mé bakalářské práce bylo zmapovat stav dobrovolnictví v Týně nad Vltavou. Pro sběr dat byl použit kvantitativní výzkum, použitými metodami byl řízený rozhovor, metoda dotazování, technika dotazníku a neřízený rozhovor. Respondenty byli ředitelé zdravotně sociálních zařízení v Týně nad Vltavou a koordinátoři dobrovolníků v zařízeních, jež využívají dobrovolníky. Neřízený rozhovor byl veden s pracovnicí Městského úřadu. Výsledky bakalářské práce potvrdily, že dobrovolníci jsou ve zdravotně sociální oblasti ve městě Týn nad Vltavou využíváni, čímž byla potvrzena první hypotéza. Dále ze získaných výsledků vyplynulo, že zařízení z hlediska dobrovolnického managementu neposkytují dobrovolníkům základní dobrovolnický servis. Druhá hypotéza byla tedy vyvrácena. Touto prací bych ráda přispěla k propagaci dobrovolnictví nejen v Týně nad Vltavou, ale i u široké veřejnosti. Doufám, že práce bude podněcovat k využívání dobrovolnictví v těch zařízeních, kde dobrovolníky zatím nevyužívají. Práce bude nabídnuta Městu Týn nad Vltavou, který o ni v rámci komunitního plánování projevil zájem.
|
|
|
Interakce mezi sestrami a dobrovolníky v nemocnici
LHOTSKÁ, Martina
Dobrovolnictví v pravém slova smyslu se v České republice rozvíjí až po roce 1989. Proniká i do nemocnic, kam dobrovolníci dochází za klienty a pomáhají jim trávit často dlouhé dny hospitalizace. Hlavním cílem ošetřujícího personálu je naplnění všech biologických, psychických, sociálních a spirituálních potřeb klientů a právě dobrovolníci jim jsou v této snaze nemalou měrou nápomocni. Práce byla zaměřena na interakci mezi sestrami a dobrovolníky v nemocnici. Teoretická část se zabývá historií dobrovolnictví, dále pak všemi kroky, jež musí dobrovolník absolvovat, než se octne u lůžka klienta v nemocnici a v neposlední řadě také uspokojováním potřeb klientů. Část praktická je věnována kvantitativnímu výzkumu. Cílem bylo zjistit spokojenost sester s prací dobrovolníků v nemocnici. Druhý cíl byl zaměřen na dobrovolníky. Zajímalo nás, jak jsou dobrovolníci spokojeni s reakcí sester na jejich aktivity v nemocnici. K získávání dat byly sestaveny dotazníky pro sestry i dobrovolníky. Výzkum probíhal v lednu a únoru roku 2008. Byl prováděn na šesti ošetřovacích jednotkách ve čtyřech nemocnicích Jihočeského kraje a kraje Vysočina. Z výzkumu vyplynulo, že sestry jsou převážně s prací dobrovolníků spokojeny. Přesto se našlo několik negativních reakcí, které mohou souviset s neinformovaností sester o dobrovolnících. Výzkum mezi dobrovolníky ukázal, že pociťují od sester za svou činnost uznání. Jistě by se však v této oblasti dalo ještě leccos zlepšovat k všeobecné spokojenosti. Výzkum je doplněn o rozhovor s kontaktní osobou pro dobrovolníky na oddělení v nemocnici, kde výsledky vzájemné spokojenosti dopadly nejlépe. Uvádí možná úskalí, která zavádění programu do nemocnice provází. Radí, jak předejít zbytečným nedorozuměním mezi personálem a dobrovolníky a hlavně jak opravdu dobré dobrovolníky udržet a neodradit od jejich úsilí. Výsledky výzkumu si vyžádala nemocnice v Pelhřimově a Jihlavě. Dále budou poskytnuty všem zájemcům, kteří by chtěli program {\clqq}Dobrovolníci v nemocnici`` uvést ve své nemocnici do praxe a mají zájem o informace ze zařízení, kde již mají s dobrovolníky jistou zkušenost.
|
|
|
Využití supervize v sociálních službách
BARNETOVÁ, Martina
Diplomová práce je zaměřena na zmapování a analýzu současného stavu fungování supervize v oblasti sociálních služeb v Libereckém kraji. Výzkum hledá odpovědi na otázky, v jaké míře v současnosti existuje supervize v sociálních službách v daném regionu a jaká supervize v těchto zařízeních převažuje. Teoretická část diplomové práce je zaměřena na shromáždění a utřídění běžně dostupných pramenů o supervizi v České republice. Zabývá se vymezením pojmu supervize a historickým kontextem jejího vzniku se zaměřením na oblast sociálních služeb. V této části práce jsou popsány druhy supervize, její základní funkce a struktura supervizního procesu. Teoretická část nastiňuje základní podmínky úspěšného zavádění supervize v organizacích a v této souvislosti se dotýká aktuálního tématu supervize jako součásti standardů kvality sociálních služeb. Cílem teoretické části je vytvořit teoretická východiska pro praktický výzkum a stanovení hypotéz. Praktická část se snaží o zmapování současné situace v supervizním dění v oblasti sociálních služeb. Výzkum proběhl v Libereckém kraji v zařízeních sociálních služeb. Součástí praktické části byl předvýzkum, který byl proveden formou řízeného rozhovoru s pěti supervizory. Vlastní výzkum měl podobu dotazníkového šetření. Cílem bylo zjistit, zda supervize v zařízeních funguje, co je nejčastějším předmětem probíhající supervize, jak pracovníci supervizi pojímají a jaký druh supervize v organizacích převažuje. Sekundárně se výzkum zaměřuje na rozbor využívaných forem supervize, frekvenci supervizních sezení a hodnocení supervize pracovníky. Dílčím cílem výzkumu bylo zjistit, jakým způsobem se vedoucí pracovníci vyrovnávají se zaváděním supervize na svých pracovištích a jak motivují zaměstnance k účasti na supervizi. Z výzkumu v Libereckém kraji jednoznačně vyplývá, že supervize se postupně dostává do povědomí pracovníků v oblasti sociálních služeb. V dané oblasti převažují instituce se zavedenou supervizí na pracovišti, stále však existuje řada organizací, kde supervize z různých důvodů neprobíhá. Ukazuje se, že v zařízeních, kde supervize funguje, je zpravidla vnímána jako jeden z možných způsobů podpory pracovníků v oblasti pomáhajících profesí a její přítomnost v organizaci je hodnocena jako přínos. Výzkum dále mapuje postoje respondentů a jejich názory na osobnost {\clqq}dobrého`` supervizora a na etické zásady při supervizi, v této souvislosti obsahuje rovněž praktické návody a doporučení.
|
host ::
RSS.