|
|
Porovnání životního stylu studentů se zaměřením na zvládání psychické zátěže na vybraných fakultách Jihočeské univerzity
BRŮŽKOVÁ, Radka
Bakalářská práce je složena z teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá problematikou klíčového determinantu zdraví, kterým je životní styl. Práce definuje životní styl spolu se svými faktory. Dále charakterizuje vysokoškolskou populaci a s ní související změny v životním stylu studentů. Poté se pozornost upíná zejména na oblast psychické odolnosti a zvládání stresových situací. Praktická část této bakalářské práce byla zpracována kvantitativní metodou pomocí dotazníkového šetření. Výzkumný soubor byl složen ze studentů a studentek Zdravotně sociální a Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. K výzkumnému šetření byly použity vlastní vytvořené dotazníky. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jaký je rozdíl v životním stylu se zaměřením na psychickou zátěž u studentů dvou odlišně zaměřených fakult Jihočeské univerzity. Pro výzkum byla stanovena hypotéza. Předpokládala jsem, že mezi studenty Zdravotně sociální a Zemědělské fakulty jsou statisticky významné rozdíly v životním stylu ve vztahu k psychické zátěži. Po sběru byla data statisticky zpracována. Po statistickém vyhodnocení se dospělo k závěru, že stanovená hypotéza nebyla potvrzena. Z výzkumu vyplynulo, že v některých oblastech se studenti Zdravotně sociální a Zemědělské fakulty dané univerzity liší, ve většině oblastí, a zejména po celkovém porovnání pomocí t-testu, není znám statisticky významný rozdíl. Předpokládané využití této bakalářské práce spočívá v informování konkrétních fakult o životním stylu zaměřeném na zvládání psychické zátěže u jejich studentů. Dále pak jako zdroj poznatků o determinantech, které predisponují k nemocem a k uvědomění si důležitosti vlastního duševního zdraví.
|
|
|
Strach jako hlavní emoce u osob omezených na svobodě ve vícehodinové policejní cele
VOTRUBA, Martin
Práce se zabývá strachem jako hlavní emocí při prvotním krátkodobém omezení na osobní svobodě umístěním do policejní cely. Teoretická část je rozdělena na právní a psychologickou a etickou část. Právní část popisuje jednotlivá práva a povinnosti osob, které jsou Policii České republiky omezovány na základních právech a svobodách. Dále jsou zde rozebírána jednotlivá oprávnění státu na základě právních norem vstupovat občanům do jejich práv a svobod. V další části je problematika rozebírána z psychologického a etického aspektu. V praktické části je vyhodnoceno provedené výzkumné šetření pomocí řízeného rozhovoru s osobami, které byly aktuálně v policejní cele zavřeny. Výzkum byl zaměřen na aktuálně prožívaný pocit strachu při umístění do policejní cely.
|
|
|
Srovnání psychosociální krizové intervence u základních složek Integrovaného záchranného systému
KUBÍČEK, Pavel
Teoretická část Ve své diplomové práci na téma Srovnání psychosociální krizové intervence u základních složek integrovaného záchranného systému se v první kapitole teoretické části zabývám obecnými tématy, jako je stres a jeho projevy. V další kapitole se věnuji podrobněji jednotlivým složkám IZS a zátěžovým situacím vyplývajícím z jejich profesí. Práce ve složkách IZS je různorodá, avšak dopady pomáhající profese na pracovníky IZS jsou velmi obdobné. Třetí kapitola pojednává o krizovém řízení. Na ní navazuje kapitola čtvrtá, ve které obecně prezentuji znaky, formy a kroky krizové intervence. Nejdůležitější kapitolou teoretické části je poslední pátá pod názvem Možnosti krizové intervence u složek IZS. V této kapitole jsou podrobně popsány možnosti psychologické pomoci u hasičů, policistů a záchranářů. Výzkumná část V praktické části jsem chtěl zjistit, do jaké míry je pro příslušníky IZS jejich práce zatěžující, zda vědí o možnosti psychologické podpory a do jaké míry ji využívají. K tomu jsem použil formu dotazníkového šetření. Dotazník se skládá z 26 otázek. Bylo osloveno 300 respondentů ze všech třech základních složek IZS. Návratnost byla 87,67%. K výsledkům jsem došel pomocí základní popisné statistiky, hypotézy 1, 2 jsou testovány ? kvadrát testem na hladině významnosti 0,05, hypotéza 3 je pak zpracována Fisherovým exaktním testem na hladině významnosti 0,05. Cílem práce bylo: Vysvětlit pojmy týkající se tématu psychosociální krizové intervence Zhodnotit jakým způsobem nabízejí jednotlivé složky psychologickou pomoc svým příslušníkům Zjistit, zda mají příslušníci integrovaného záchranného systému povědomí o možnosti využívání služeb psychosociální intervence a zda tak dělají Porovnat poskytované služby u jednotlivých složek integrovaného záchranného systému a eventuálně podat návrh na zlepšení Výsledky Dotazník byl rozeslán všem členům základních složek IZS. Všechny tři složky IZS (HZS, ZZS, PČR) jsou zastoupeny v datovém souboru celkem rovnoměrně. Nejvíce respondentů pracuje u ZZS (36,5%), nejméně u PČR (30,8%). Zaměřím-li se na cíle a hypotézy práce, je nutné prezentovat následující. Dle statistického zpracování je pro většinu respondentů jejich práce psychicky velmi náročná. Kladně odpovědělo 68,8%. Ve všech složkách je stejně vysoká psychická zátěž. Lze tedy konstatovat, že hypotéza 1 byla potvrzena. O možnosti využívat pomoc psychologa nebo peera v zátěžové situaci ví 87,8% respondentů. Ale naopak jejich pomoc využilo pouze 27,8% z celkového počtu. Při podrobnějším zpracování v kontaktování pomoci v jednotlivých složkách vyšlo, že nejčastěji k tomuto dochází u HZS. Hypotéza 2 byla potvrzena částečně, jelikož příslušníci PČR využívají pomoc v minimální míře, pouze 16 respondentů tak učinilo. Z celkového počtu vrácených dotazníků je informováno, ale zatím nikdy pomoc nevyužilo 158 respondentů. Hypotéza 3 byla potvrzena, existuje závislost mezi informovaností a využívání služeb intervence. Závěr Všichni pracovníci IZS svou práci vnímají za velmi psychicky náročnou. Z výzkumné části vyšlo, že také informovanost o krizové intervenci je vcelku vysoká. Nejvíce potřebnou psychologickou pomoc vnímají hasiči, což se vzhledem k povaze zaměstnání dá očekávat. Nejméně účasti na dotazníkovém šetření a také nejméně využívající psychologickou pomoc mělo zastoupení členů PČR. Nejvíce je krizová intervence využívána u hasičů. Je ale stále nutné zvyšovat o této problematice povědomí a dosáhnout co největšího procentuálního vytížení pracovníků krizové intervence.
|
|
|
Percepce pracovní zátěže a pracovní spokojenosti všeobecných sester a učitelek
BURIAN, Zbyněk
Tématem bakalářská práce bylo zjištění vnímání pracovní zátěže a pracovní spokojenosti u žen, které vykonávají svá zaměstnání na pracovních pozicích všeobecná sestra a učitelka. Cílem bakalářské práce bylo zjištění míry pracovní a životní spokojenosti v průběhu výkonu daných profesí. Zjišťování jejich pocitů vyplývající z profese, vnímání jejich zátěžových situací a dále na jejich pracovní a životní spokojenost a to diferenciovaně při výkonu povolání zdravotních sester a učitelek na základních školách. Získané výsledky by se mohly stát podkladem pro zkvalitnění pracovních podmínek, které jsou zdravotním sestrám a učitelkám vytvořeny a tím i zefektivnění jejich pracovní činnosti.
|
|
|
Aspekty ošetřovatelské péče v dětské hematoonkologii a jejich dopad na sestry
PAPEŽOVÁ, Lucie
Téma diplomové práce je zaměřeno na aspekty ošetřovatelské péče v dětské hematoonkologii a jejich dopad na sestry. Nádorová onemocnění u dětí jsou v České republice druhou nejčastější příčinou úmrtí v dětském věku. Incidence dětských nádorových onemocnění stoupla počátkem druhé poloviny minulého století přibližně o 1 % za rok, ale od konce 80. let již není vzestup výskytu patrný. Nádory v dětském věku nejčastěji vznikají v krvetvorné tkáni a řadí se na první místo z jednotlivých druhů nádorů u dětí. Práce je členěna do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část popisuje v jednotlivých kapitolách problematiku dětské hematoonkologie, hospitalizovaného dítěte a jeho potřeb, role sestry, zátěže psychické i fyzické, syndromu vyhoření a duševní hygieny. Praktická část měla za úkol ověření třech cílů. Prvním cílem bylo zjistit specifika práce sester na dětské hematoonkologii. Druhým cílem bylo zjistit, jaké nároky jsou kladeny na sestry pracující na dětské hematoonkologii. Třetím cílem bylo zjistit, jak sestry pracující na tomto oddělení zvládají psychickou zátěž. K dosažení cílů byla použita metoda kvalitativního výzkumného šetření, formou polostandardizovaného rozhovoru a dvou standardizovaných dotazníků. Výzkumný vzorek byl tvořen třinácti sestrami pracujícími na jednotce dětské hematoonkologie. Z toho byly tři sestry z nemocnice České Budějovice, dvě sestry z Fakultní nemocnice Motol v Praze, pět sester z Fakultní nemocnice Brno a tři sestry z fakultní nemocnice Olomouc. Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry považují práci na oddělení dětské hematoonkologie za velmi odbornou. Specifika svého oddělení shledávají sestry různorodě. Za největší specifika považuje většina dotazovaných sester přítomnost rodičů na oddělení, dlouhodobou hospitalizaci dětí a práci s cytostatiky. Nároky na práci sester jsou dle jejich výpovědi značné. Jejich práce klade zvýšené nároky na znalosti a manuální zručnost. Za největší zátěž považují zátěž psychickou, zejména v oblasti péče o dítě v terminálním stádiu a jeho následné úmrtí. Z rozhovorů vyplynulo, že většina sester je na oddělení spokojena. Svou práci považují za velice rozmanitou a specifickou. Výstupem diplomové práce bude vytvoření power pointové prezentace (Příloha č.7), která bude použita jako prezentační materiál na V. Mezinárodní konferenci na téma Současnost a budoucnost ošetřovatelství a porodní asistence, která proběhne ve dnech 6. ? 7. září 2012 v Českých Budějovicích. Dále je v plánu vytvořit z těchto materiálů odborný článek a následně jej publikovat v recenzovaném časopise se zdravotnickou tématikou.
|
|
|
Důvody užívání omamných látek na středních zdravotnických školách
CANDROVÁ, Eliška
Užívání omamných látek není problémem pouze v České republice, ale je to problém celosvětový. Toto jednání vede k narušování zdraví a životních hodnot jedince i celé společnosti. Užívání omamných látek zasahuje do oblasti biologické, psychické i sociální. Zasahuje nejen v době, kdy se adolescent chová rizikově, ale i v budocnosti, kdy musí nést následky svého chování. Podle předních autorů zabývájících se problematikou užívání omamných a psychotropních látek je jako jeden z důvodů uváděn psychická zátěž. U studentů středních zdravotnických škol je právě tato zátěž patrnější stejně jako u ostatních pomáhajících profesí. Práce zahrnuje část teoretickou, která charakterizuje období adolescence, popisuje faktory vzniku závislosti a nejběžnějsí důvody k užívání omamných látek. Dále blíže popisuje jednotlivé omamné a psychotropní látky a statistické zhodnocení jejich užívání. Pojednává o stresu a stresových situacích a jejich vlivu na užívání drog. Je zde zahrnuta také duševní hygiena, syndrom vyhoření a supervize. V praktické části jsou vytyčené cíle, je zde popsán průběh vlastního výzkumu a také diskutování s autory, z nichž jsem čerpala. Data byla zjišťována na základě kvantitativního výzkumu. Metodou dotazování, technikou anonymního dotazníku. Na jejich základě byly verifikovány či falzifikovány předem stanovené hypotézy. Studenti byli dotazováni ve škole za přítomnosti administrátora s vyloučením pedagogů či jiných jim blízkých autorit, které by mohly ovlivnit validitu sbíraných dat. Cílem výzkumu bylo zmapovat užívání návykových látek na středních zdravotnických školách. Konkrétně jaké omamné látky studenti užívají, v jaké frekvenci, jakým způsobem a jaké důvody je k užívání vedou. Z výzkumu je patrné, že studenti středních zdravotnických škol jsou ponejvíce zatíženi po psychické stránce. Tito studenti ve větší míře pijí alkohol, užívají tabákové výrobky a omamné látky oproti ostatním studentům. Výsledky práce je možné využít v praxi, pro potřeby dalších výzkumů a informovanost pro odbornou a laickou veřejnost.
|
|
|
Duševní hygiena v manažerské praxi
Blažková, Martina ; Králová, Tereza (vedoucí práce) ; Bednarčík, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku duševní hygieny v současné manažerské praxi. Teoretická část odkrývá čtenářům pro bližší poznání základní pojmy a východiska tohoto tématu. Zabývá se postupně rolí duševní hygieny v životě jedince, sebepoznáním a sebeřízením, a v neposlední řadě i manažerskou praxí. Hlavní praktická část pak přináší tři případové studie, týkající se otázky psychohygieny a jejího uplatnění ve světě manažerů. Cílem výzkumu je formou polostrukturovaných hloubkových rozhovorů s vedoucími pracovníky odhalit a přiblížit, do jaké míry aplikují v osobním i pracovním životě techniky duševní hygieny. Po odhalení nedostatků bude snahou nalézt konkrétní rady a doporučení, nutné pro zlepšení některých ze sledovaných oblastí. Závěrem budou jednotliví respondenti vzájemně porovnáváni a analyzováni. Hlavním přínosem této diplomové práce je reálný pohled do života manažerů a odhalení důležitosti či role, kterou psychohygieně přisuzují.
|
|
| |
|
|
Rizika práce sestry
GENGELOVÁ, Gabriela
Práce sester ve zdravotnictví je často fyzicky i psychicky náročná. Některá lůžková oddělení mají specifické pracovní podmínky a z toho vyplývající i rizika. Sestry jsou neustále vystaveny riziku poranění, infekce, ale také pracovnímu stresu. Tato pracovní rizika mohou způsobit poruchy zdraví nebo vyvolat nemoci z povolání. Proto je potřebné snižovat pracovní zátěž, stres, psychosociální rizika a hlavně dbát na preventivní opatření a dodržovat hygienicko-epidemiologický režim. Bakalářská práce s názvem Rizika práce sestry je rozdělena do dvou částí. Teoretická část se snaží shrnout komplexně rizika práce sestry se zaměřením na preventivní opatření u jednotlivých rizik. Výsledky šetření jsou zpracovány ve výzkumné části práce. V průběhu výzkumného šetření byla použita kvantitativní metoda sběru dat, technikou dotazníku. Výzkumný soubor tvořily sestry pracující na interním, neurologickém oddělení a na oddělení následné péče v Nemocnici České Budějovice, a. s. a ve FN Plzeň. V bakalářské práci byly stanoveny 2 cíle a s nimi související 3 hypotézy, které byly potvrzeny nebo vyvráceny. Cíle byly splněny. Autorka se snažila zjistit, co považují sestry na klinicky zaměřených pracovištích při své práci za nejrizikovější a jaká preventivní opatření uplatňují v souvislosti s vnímanými riziky. Z výsledků vyplynulo, že sestry považují na pracovišti za nejrizikovější píchnutí infikovanou jehlou. Preventivní opatření uplatňují v omezeném rozsahu.
|
|
|
Omezení na svobodě jako mezní životní zkušenost - prožívání osob zadržených a zatčených
VOTRUBA, Martin
Omezení na svobodě představuje výrazný zásah do práv a svobod každého člověka.Omezení na svobodě umístěním do policejní cely pro vícehodinové umístění osob omezených na svobodě představuje často mezní životní zkušenost. Cílem výzkumu bylo zmapovat prožívání, vnímání, psychický stav a znalost práv u osob omezených na svobodě. Pro naplnění cíle výzkumu bylo u osob umístěných v policejní cele provedeno dotazníkové šetření.
|
host ::
RSS.