|
| |
|
| |
|
|
Stenokardie jako symptom akutního infarktu myokardu v přednemocniční neodkladné péči
ŠVORC, Jaroslav
V této bakalářské práci, která se vztahuje k tématu stenokardie jako symptom akutního infarktu myokardu, jsem si určil cíl zmapovat časovou prodlevu od prvotních symptomů akutního infarktu myokardu do poskytnutí přednemocniční neodkladné péče. V úvodní části práce rekapituluju základní pojmy anatomie a fyziologie sledovaného systému. Dále se v teoretické části věnuji rozdělení ischemické choroby srdeční a nejčastějším rizikovým faktorům, které se u pacientů vyskytují. Podstatnou část teoretické části věnuji akutnímu infarktu myokardu, jeho vzniku, příznakům, diagnostice a léčbě tohoto onemocnění. V poslední části teorie se věnuji edukaci pacienta z pohledu zdravotnického záchranáře. Práce dále obsahuje výzkumnou část, se souborem pacientů s diagnostikovaným akutním infarktem myokardu. Data jsem získal retrospektivní formou analýzy výjezdových karet pacientů Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje, kterým byl diagnostikován akutní infarkt myokardu. Data jsem zpracoval do tabulky, ze které vyplývají další grafy a tabulky ve výzkumné části. Sleduji v ni časovou prodlevu od prvotních příznaků stenokardie do zavolání a poskytnutí přednemocniční neodkladné péče. Sleduji také základní příznaky stenokardie (bolest, propagace bolesti). Z výzkumné části vyplynulo, že většina pacientů si zdravotnickou záchrannou službu přivolá do 3 hodin od vzniku prvotních symptomů stenokardie. Nejčastěji si pacienti v tomto 3 hodinovém intervalu přivolají pomoc do 1 hodiny od vzniku prvotních potíží.
|
|
|
Využití edukačních plánů v péči o kardiaky
SOUKUPOVÁ, Lenka
Téma bakalářské práce je Využití edukačních plánů v péči o kardiaky. Onemocnění srdce a cév patří mezi civilizační choroby. Nemoci oběhové soustavy jsou nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých státech západní civilizace, včetně České republiky. V teoretické části bakalářské práce je popsána anatomie srdce a cév, ischemická choroba srdeční, edukace, metody a formy edukace a edukace kardiaků, kde jsou popsána dietní opatření, fyzická zátěž u kardiaků, možnost balneoterapie a další doporučení pro kardiaky. Bakalářská práce má 2 cíle. Cíl 1. Zjistit, zda ve vybraných kardiocentrech provádí edukaci kardiaků, kdo se na edukaci podílí, zda mají ve vybraných kardiocentrech edukační plány a zda je využívají a jaký je efekt edukace. Cíl 2. Vytvořit a realizovat vlastní edukační plán v kardiocentru v nemocnici v Českých Budějovicích, a.s. K těmto cílům bylo stanoveno 6 výzkumných otázek. VO 1. Provádějí ve vybraných kardiocentrech edukaci kardiaků? VO 2. Podílí se na edukaci sestra? VO 3. Mají ve vybraných kardiocentrech edukační plán? VO 4. Využívají ve vybraných kardiocentrech edukační plán? VO 5. Má edukace kardiaků pozitivní efekt v dodržování režimových a léčebných opatřeních? VO 6. Bude mít vytvořený edukační plán efekt na znalosti a dovednosti pacienta? K dosažení cílů byla použita kvalitativní forma výzkumu, technikou polostandartizovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 8 vybraných kardiocenter a 8 kardiaků, kteří byli hospitalizováni v nemocnici v Českých Budějovicích. Po provedení kvalitativního výzkumu byly získány odpovědi. Odpověď č.1: Ve všech kardiocentrech provádí edukaci kardiaků. Odpověď č.2: Na edukaci kardiaků se podílí všeobecná sestra Odpověď č.3: Pouze ve 3 kardiocentrech z 8 vybraných kardiocenter mají vytvořený edukační plán. Odpověď č.4: Ve většině kardiocenter nemají vytvořený edukační plán. Edukační plán využívají pouze ve 3 kardiocentrech, kde je vytvořen. Odpověď č.5: Edukace kardiaků má pozitivní efekt v dodržování léčebných a režimových opatřeních. Odpověď č.6 Vytvořený edukační plán má pozitivní vliv na znalosti a dovednosti pacientů. Pouze u 1 pacientky neměl edukační plán žádný efekt. 4 pacienti začali se změnou svých stravovacích návyků. Je velice důležité, aby lidé znali rizikové faktory Ischemické choroby srdeční a možnosti prevence. Správně vedená edukace lidem tyto informace zprostředkuje, a proto by bylo vhodné vyškolit zdravotnický personál pracující v kardiocentru v Nemocnici v Českých Budějovicích, a.s. k edukaci kardiaků. Myslím si, že vytvořený edukační plán by mohl být používán k edukaci kardiaků v Nemocnici v Českých Budějovicích, a.s.
|
|
|
Kvalita života u chronicky nemocných dětí - srdce
BORSKÁ, Aneta
Bakalářská práce s názvem {\clq}qKvalita života u chronicky nemocných dětí {--} srdce`` podává v teoretické části přehled o problematice dětské kardiologie včetně anatomie srdce, vyšetřovacích metod v kardiologii, příčin a dělení arytmií a v neposlední řadě jejich léčbou včetně použití metod kardiostimulace a implantabilního kardioverteru {--} defibrilátoru. Dále je charakterizována a specifikována kvalita života, její rozsah pojetí a význam hodnocení. Závěr teoretické části je věnován chronicky nemocnému dítěti a jeho vývojovým aspektům. Praktickou část tvoří vytyčený cíl bakalářské práce a stanovené hypotézy. Následuje metodický popis postupu výzkumu a použité techniky. Kapitola {\clq}qVýsledky`` podává zprávu o proběhlém šetření v podobě grafů s jejich slovním popisem, a ty jsou následně porovnávány v diskuzi. Cílem práce je zmapovat kvalitu života a další souvislosti v problematice dětské kardiologie se zaměřením na skupinu dětí s implantovanými kardiostimulátory. Soustředit se na zásadní problémy a pokusit se navrhnout optimální řešení. Záměrem práce je zjistit, do jaké míry ovlivňuje implantace kardiostimulátoru kvalitu života dětí. Data respondentů byla získána metodou dotazování, pro kterou byla použita technika nestandardizovaného dotazníku, který se zabývá třemi doménami - fyzickou, psychickou a sociální. Z výsledků práce vyplývá, že děti své omezení ve srovnání s optimem vnímají. V porovnání pohledu dětí na vlastní tělo po implantaci kardiostimulátoru z hlediska pohlaví jsou patrné rozdíly. Teoretická část i výsledky výzkumu mohou sloužit jako shrnutí poznatků o problematice části dětské kardiologie, věnované poruchám srdečního rytmu, jež je nutné řešit implantací kardiostimulátoru ve vztahu ke kvalitě života a také o prožívání nemoci v závislosti na vývojových aspektech dítěte. Využít ji mohou rodiče, kliničtí dětští psychologové, praktičtí dětští lékaři pro děti a dorost či jiní, kteří chtějí nebo potřebují získat podrobnější informace týkající se tématu.
|
|
| |
|
|
SPECIFIKA PSYCHOSOCIÁLNÍCH POTŘEB U PACIENTŮ PO INFARKTU MYOKARDU
MERUNKOVÁ, Michaela
Nemoci oběhové soustavy jsou nejčastější příčinou smrti obecně (až 30% celosvětové mortality). Infarkt myokardu tvoří plných 13% ze všech úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Muži často onemocní infarktem myokardu již po 40. roce života, u žen se objevuje po menopauze. Po 60. roku věku je infarkt myokardu stejně častý u obou pohlaví. V posledních letech není vzácný ani výskyt infarktu myokardu u lidí mladších pětatřiceti let. V bakalářské práci byla použita metoda kvantitativního výzkumu technikou dotazníku. V dotazníku bylo celkem 30 otázek. Z těchto otázek bylo 17 otázek uzavřených a 13 otázek polootevřených. Dotazníky byly rozdány pacientům kardiochirurgické a kardiologické ambulance Nemocnice v Českých Budějovicích, a.s. při jejich první kontrole po prodělaném infarktu myokardu. Celkem bylo rozdáno 100 dotazníků a ke zpracování údajů bylo použito 86 dotazníků. Sběr dat probíhal v průběhu měsíců ledna, února a března 2009. Práce byla zaměřena na specifika psychosociálních potřeb u pacientů po infarktu myokardu. Cílem práce bylo zjistit, kde pacienti po infarktu myokardu hledají sociální podporu (cíl 1). Stanovit nejčastější problémy pacienta po infarktu myokardu (cíl 2). Dále zjistit, zda se odlišuje saturace vyšších potřeb u pacientů po chirurgickém řešení infarktu myokardu od pacientů léčených konzervativním způsobem (cíl 3). Z těchto cílů byly stanoveny tři hypotézy. První hypotéza: Pro pacienty po infarktu myokardu je nejčastější oporou rodina. Tato hypotéza byla výzkumem potvrzena. Nejvíce respondentů uvedlo za největší sociální oporu manželku či manžela, dále ostatní členy rodiny a v neposlední řadě druha nebo družku. Druhá hypotéza: Změna životního stylu patří mezi nejčastější problémy pacienta po infarktu myokardu. Tato hypotéza byla výzkumem potvrzena. Změnu životního stylu udalo za největší problém 56% z respondentů. I přes dostatečnou edukaci nemají pacienti dostatek motivace či pevné vůle svůj dosavadní život změnit. Třetí hypotéza: Saturace vyšších potřeb proběhne dříve u skupiny pacientů léčených konzervativním způsobem než u skupiny pacientů léčených chirurgickým způsobem. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že typ léčby infarktu myokardu se může odrazit ve zpětném navrácení se pacientů do normálního života, avšak nemá žádný vliv na výskyt stresu, strachu, smutku a beznaděje po infarktu myokardu. Tato hypotéza byla výzkumem vyvrácena. Z výsledků výzkumu vyplývá, že by bylo vhodné s pacienty po propuštění do domácího léčení i nadále spolupracovat. Pomoci jim najít vhodnou cestu pro změnu životního stylu, naučit je správně o sebe pečovat. Motivovat ke spolupráci nejen je, ale i jejich blízké okolí, hlavně rodinu. Neboť rodina je pro ně tou největší oporou a mohla by pacientům v některých otázkách ulehčit rozhodování a hlavně je pozitivně podpořit.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.